Budeme si číst myšlenky?  
Z aktivity neuronů ve sluchovém centru dobrovolníků vyčetli vědci celá slova. Nastává čas telepatických čteček cizích myšlenek?

V době zcela nedávné se hojně psalo a mluvilo o experimentu, jehož výsledky publikoval tým Briana Pasleye z University of California Berkeley v časopise PLoS Biology (Pasley et al. PLoS Biology 10, e1001251, 2012). Některé sdělovací prostředky reagovaly celkem střízlivě a psaly o tom, že se vědcům podařilo dekódovat aktivitu neuronů sluchového centra a vyvodit z ní slova, která dobrovolníci slyšeli. Jiným sdělovacím prostředkům to bylo málo a přinesly titulky plné „telepatických přístrojů“ a „špiclování myšlenek“. Tak to ve světě ovládaném sedmou velmocí chodí obecně. Je jedno, jestli se píše o politice, kultuře, sportu nebo se tisknou drby o celebritách. Neexistuje důvod, proč by zrovna informace o vědeckých objevech měly být výjimkou.


 

Zvětšit obrázek
Při testování „překladače“ slyšel pacient slovo a přístroje zaznamenaly odezvu neuronů. Pasley pak záznamem aktivity pacientových neuronů „nakrmil“ počítač s překladačem a čekal, jaké slovo počítač ze záznamu vyčetl. Počítačový překladač vydedukoval zvuky z aktivity neuronů natolik věrně, že Pasley a jeho kolegové dokázali určit, jaké slovo pacient slyšel.

Faktem zůstává, že výzkum v oblasti tzv. brain-machine interface (BMI) nebo také brain-computer interface (BCI) je vzrušující záležitost a milovníkům scifi se při čtení vědeckých studií vybavují příběhy plné kyborgů a dalších monster. Počátky tohoto výzkumu byly přitom celkem prosté. Vědci například voperovali laboratorním potkanům do mozkového centra řídícího pohyb přední tlapky sadu elektrod, jež snímaly aktivitu neuronů. Potkani se naučili pouštět vodu z napáječky tak, že tlapkou stiskli páku. Vědci přitom sledovali aktivitu neironů v mozkovém centru. Po mnoha pokusech dokázali určit typický „vzor“ podrážděných neuronů charakteristický pro pohyb tlapky tisknoucí páku napáječky. Pak nalíčili na potkany léčku. Zařídíli, aby se napáječka otevřela, když se v mozkovém centru potkana objevil vzor typický pro pohyb tlapky při tisknutí páky. Tento vzor podráždění neuronů vzniká nejen při samotném pohybu končetiny, ale dokonce i při pouhé představě pohybu. Potkanům teď stačilo si pouze představit, že mačkají páku, a mohli se napít. Vědci si lámali hlavu, jak potkanům vysvětlit, že se už nemusejí s mačkáním páky namáhat. Jejich starosti se ukázaly jako zcela zbytečné. Potkani na to rychle přišli sami. Když měli žízeň, dostavili se k napáječce, představili si, že mačkají páku, a přístroj jim doslova „udělal pomyšlení“ – pustil vodu.


 
Vývoj šel rychle dopředu. Například tým vedený Miguelem Nicolelisem provedl celou řadu studií, v kterých se pokusná zvířata naučila přes BMI ovládat „myšlenkami“ robotické ruce. Výzkum byl od začátku poznamenám určitou „dvojtvářností“.
 
Na jedné straně byl obrovským příslibem pro lidi, kteří v důsledku nemoci nebo úrazu neovládají své tělo, ale  stále vládnou svým myšlenkám. Názornou ukázkou je projekt BrainGate firmy Cyberkinetics. Prvním člověkem, který mohl tuto technologii využívat byl pětadvacetiletý Matt Nagle. Mladík utrpěl při přepadení bodnou ránu do zad, která mu těžce poškodila míchu. Matt ochrnul na celé tělo. V roce 2004 mu vědci voperovali do mozku soustavu 96 elektrod snímajících aktivitu neuronů. Po vyladění dokázal počítač „překládat“ aktivitu Mattových neuronů do povelů. Nagle tak mohl ovládat kurzor počítače a tím i počítač. Mohl například napsat e-mail. Když byly se systémem BrainGate propojeny další spotřebiče v Mattově domácnosti, mohl mladý muž například rozsvěcet nebo zhášet světlo, ovládat topení nebo si pustit televizi.


 
Na druhé straně je zřejmé, že na praktické aplikace výzkumu na poli BMI  netrpělivě čeká armáda. V „zelených mozcích“ generálů už se zrodily plány na letouny pilotované na dálku pomocí BMI. Pilot sedící v bezpečí na zemi by dostával informace z kokpitu přímo do mozku a sám by naopak z mozku vysílal povely pro ovládání letounu a jeho zbraní. Další vojenské vize počítají s pěchotou, která by měla mozky prostřednictvím BCI propojené do komunikační sítě, kde by velitel věděl vše o svých mužích a muži by se dozvídali od velitele to, co on sám uzná za vhodné.


 
Dá se říci, že v některých případech posloužily vize o pomoci postiženým jako dokonalá zástěrka pro výzkum, jenž slouží v konečném důsledku k „výrobě“ zraněných a mrtvých. Ti co přežijí s trvalým postižením budou mít třeba to štěstí, že jim další život usnadní některý z vedlejších produktů vojenského výzkumu. Ani to ale není nic nového. Armáda měla vždycky dost peněz na pořizování nových hraček a civilní sektor se zhusta živil drobky, jež spadly z bohatě prostřeného armádního stolu.


 
Počin Pasleyho týmu je jen dalším krokem ve vývoji BCI. Vědci získali ke spolupráci patnáct pacientů trpících těžkou epilepsií. Těm byly zavedeny do mozku elektrody, aby lékaři v mozku nemocných přesně lokalizovali ohnisko vzniku epileptických záchvatů. Pacienti měli napojen na spánkový lalok mozku celkem 256 elektrod a byli sledováni celý týden. Pasley navštívil dobrovolníky a zaznamenával aktivitu kontrolované části mozku během pěti až desetiminutové konverzace. Pak takto získaná data použil k rozluštění kódu, jakým sluchové centrum zpracovává slyšenou řeč. Využil toho, že si mozek rozkládá řeč na jednotlivé zvuky charakteristické frekvencí. S pomocí těchto dat vyvinul počítačové „překladače“ schopné určit z aktivity neuronů zvuky, jež člověk v danou chvíli slyší.


 
Při testování „překladače“ slyšel pacient slovo a přístroje zaznamenaly odezvu neuronů. Pasley pak záznamem aktivity pacientových neuronů „nakrmil“ počítač s překladačem a čekal, jaké slovo počítač ze záznamu vyčetl. Pasley sám přirovnal svou práci k činnosti pianisty, který dokonale ví, jaký zvuk vydává klavír po zmáčknutí každé klávesy. Takovému pianistovi pak stačí, aby se jen díval na hru jiného pianisty. Nemusí hru slyšet a  přesto ví, co druhý hudebník hraje. Takhle „slyšel“ svou hudbu například hluchý Ludwig van Beethoven nebo Bedřich Smetana. Počítačový překladač  vydedukoval zvuky z aktivity neuronů natolik věrně, že Pasley a jeho kolegové dokázali určit, jaké slovo pacient slyšel. Ne vždycky se jim dařilo a někdy se u toho docela zapotili. Ale v principu to bylo možné.


 
Systém by mohl pracoval dokonce i v případě, že by pacient neslyšel reálné zvuky, ale pouze si představoval, že určité slovo zaslechl. Při představě zvuku se nám žhaví příslušné sluchové centrum podobně, jako když zvuk skutečně slyšíme. Překladač myšlených zvuků by zřejmě našel uplatnění u lidí, kteří z nějakého důvodu nemohou mluvit. Elektrody by jim sejmuly aktivitu příslušné části mozku a vydaly by povel hlasovému syntezátoru, aby vyslovil odpovídající zvuky za ně.
 


V jiných pokusech vědci dokázali přečíst člověkem vyřčené slovo z aktivity sluchového centra fretky. Zvíře samozřejmě slovu nerozumělo, ale slyšelo jej a jeho sluchové centrum na zaslechnuté zvuky náležitě reagovalo. Teoreticky bychom tedy mohli vyslechnout rozhovor mezi dvěma nimrody, pokud bychom měli přehled o aktivitě neuronů sluchového centra psa, který je provází na procházce revírem. Ale to už se opět pohybujeme na půdě science-fiction.
 
Sdělovací prostředky tuto hranici často nerespektují a líčí výsledky Pasleyho experimentu jako krok ke čtení myšlenek a špehování lidí. To nejsou dvakrát radostné vize.
 
„To je ale idiot,“ pomyslíte si , když potkáte na chodbě šéfa. A máte padáka, protože soustava elektrod zabudovaná do stropu stěn chodby  přečetla vaše myšlenky a archivovala je. Vedení firmy má proti vám nezvratný důkaz o porušení elementární pracovní kázně.


 
Tak tohle nám zatím nehrozí. Sejmutí aktivity neuronů je náročná záležitost a s dostatečnou citlivostí to nedokážeme ani pomocí elektrod napojených na kůži hlavy. Natož pak na vzdálenost několika metrů. Číst myšlenky bychom mohli jen tomu, kdo by si nechal do mozku voperovat příslušné elektrody. To je zásah, který se dá jen těžko přehlédnout. A tak se čtení myšlenek zatím bát nemusíme. Nezbývá než doufat, že zprávy ve sdělovacích prostředcích nevyděsí třeba poslance Evropského parlamentu natolik, aby začali usilovat o zákaz výzkumu BCI/BMI s odvoláním na nutnost ochrany soukromí a osobních dat.


 
Ohlas Pasleyho studie je bezesporu překvapivý. Důkazy o tom, že lze z aktivity mozku vyčíst slyšené zvuky byly publikovány už v roce 2010 v časopise Journal of Neural Engineering. Tenkrát po nich neštěkl "novinářský pes". Nepamatuji se, že by se sdělovací prostředky zajímaly nějak víc o pokusy, při kterých nejrůznější zařízení vykonávala to, co si lidé mysleli. Když však zařízení na berkeleyské universitě řeklo, co dobrovolníci slyšeli, byla toho plná televize, rozhlas, noviny i internet. Snad je to symptom stavu světa, který věnuje mnohem více pozornosti slovům než činům.

 

 

Pramen:  PLoS ONE

 

 

Datum: 11.02.2012 07:05
Tisk článku

Fyziologie mozku a jeho myšlení - Nádvorník Pavel, Bernadič Marián, Drličková Viera
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 262 Kč
Fyziologie mozku a jeho myšlení
Nádvorník Pavel, Bernadič Marián, Drličková Viera
Související články:

Stárnete a hloupnete?     Autor: Martina Štěpánová (21.10.2016)
Mozek a falešné vzpomínky     Autor: Jaroslav Petr (13.11.2007)
Tajemství dětské mysli     Autor: Jaroslav Petr (15.10.2007)
Hanbaté obrázky mozek pozná rychle a spolehlivě     Autor: Jan Havlíček (28.06.2006)



Diskuze:

Technologie čtení myšlenek již existuje

Richard Jedis,2015-05-11 12:40:29

Ve (výše) uvedeném článku ale není zmíněno to, že již existuje reálná technologie na čtení myšlenek - popis je nastíněn v článku "Čtení myšlenek realitou. Přístroj má být do 3 let na trhu" z 9.9.2010 http://rednews.nova.cz/clanek/hi-tech/cteni-myslenek-realitou-pristroj-ma-byt-do-3-let-na-trhu.html Podstatné je i to, že podle všeho technologii čtení myšlenek zdokonalily a používají tajné služby, kde došlo k náhradě velkých hlavových sond nano-čipy. Tak dojde k tomu, že snímání mozkových aktivit není vidět a tajné služby mohou v reálném čase zjistit, co si daný člověk myslí (tzv. vnitřní hlas). Jak se uvedeno v popisech o technologii, tak je možné sledováním aktivit neuronů zjistit přesně slova, která se právě vyskytují v myšlence, protože neurony se chovají podobně, jako kdyby člověk slova říkal - neurony pro jednotlivá slova a písmena zasílají pokaždé stejný elektrický impuls a ten je právě možné dekódovat. Podle všeho se navíc tajné služby snaží realizovat technologii, která by kromě čtení aktivit neuronů dokázala elektrické impulsy naopak neuronům poskytovat a tak by došlo k tomu, že člověk na pojený na tuto technologii by dostával pokyny od velení přímou cestou. Obecně se pak dá sdělit, že super tajné hyper-moderní technologie tajných služeb jsou pro laika nepochopitelné a připadají mu jako nemožné, kdy vše je ale podřízeno zájmu tajných služeb, aby měly dokonalé informace o komkoliv - běžná realita je již tedy o mnoho horší než se popisuje v některých sci-fi, jako např. v románu George Orwella "1984" o sledovacím Velkém bratrovi. V České republice pak tyto "zvláštní" technologie používají BIS a ÚZSI na špionáž a naopak na řízení členů tajných služeb pro likvidaci odpůrců (jako dříve u disidentů STB) - stačí být kritik mafie, oligarchie, estébáků, bolševiků, některých politiků nebo právě agentů BIS a ÚZSI, kdy pak po špionáží dohledané osobě začne fáze dvě, kdy je dotyčný zlikvidován (i fyzicky)!!! Více na: WWW.destrukceBIS.WZ.CZ O detaily si můžete psát na: BIScontra@hotmail.com

Odpovědět

zákaz výzkumu BCI/BMI

Petr Ba,2012-02-14 15:00:31

s odvoláním na nutnost ochrany soukromí a osobních dat asi v nejbližší době z těchto důvodů nehrozí, když tytéž orgány schopny vážně uvažovat o odpovědnosti třetích osob na internetu a plošném nasazení monitorování a analýzy veškeré komunikace v zájmu vlastníků práv k autorskému obsahu, potažmo národní bezpečnosti. Leda by si na čtení osobních údajů pomocí BCI/BMI chtěli udělat státní monopol a zákaz pro ostatní.

Odpovědět

Ovsem co teprv, az se tenhle vynalez

Josef Straka,2012-02-12 20:29:18

dostane do ruky filmarum ! Az zacnou zachycovat a promitat sny ... To bude toco.

Odpovědět

Ladislav Lang,2012-02-12 18:59:28

Čtení myšlenek je nuda - zvlášť, když to umí tolik lidí v televizi :))))

Co je podle mě mnohem podstatnější na podobných výzkumech je samotné scanování mozku - ve chvíli, kdy se nám povede v dostatečné kvalitě naskenovat mozek, tak dosáhneme nesmrtelnosti ... doufám, že se toho dožiji :)

Odpovědět


Ja sa toho dúfam nedožijem

Roman Halaj,2012-02-13 03:53:04

V najlepšom prípade by "žila" nesmrteľne len Vaša simulácia, pokiaľ by sa nezbláznila z toho, že je uväznená v stroji.

Odpovědět


Ladislav Lang,2012-02-13 08:36:40

A teď jako nejsme uvěznění ve stroji? Ta simulace by se mohla spustit až ve chvíli, kdy by pro ni bylo vyvinuto prostředí se kterým by byla spokojená a na to si klidně může počkat vypnutá - třeba tisíc let (vzhledem k pokrokům v robotice a virtuální realitě spíš jen několik desítek let)

Odpovědět


František Kříž,2012-02-13 14:08:00

V článku je o tom jak je možné mozek skenovat, v jiném článku jsem četl, že je možné mozek i programovat. Mouchám naprogramovali vzpomínky na něco co nezažily a ty mouchy na základě této implantované "zkušenosti" změnily své chování. Taky tu byl článek o kryse, která měla v mozku elektrody a bylo možné jí na dálku ovládat. To je cesta k nesmrtelnosti: Mozek starce se naskenuje (opraví se vadné sektory) a informace se nahraje do jeho mladého genetického klonu (pěstovaného v bezvědomí). Propojí se mozek-mozek a v jednom okamžiku stařec uvidí očima toho mladíka až nakonec nerozliší ve kterém mozku vznikají jeho myšlenky tak dá povel k "vypnutí" starého těla. Už se těším :)

Odpovědět


p. Kříž

Martin Smatana,2012-02-14 07:04:05

Total Recall

Odpovědět


A co s tím naskenovaným mozkem?

Jana Pokorná,2012-02-14 22:35:55

Moc nechápu, jak by se takový naskenovaný mozek dal zhmotnit. Můžete to "nahrát" do jiného, "nepopsaného" mozku? Těžko. A když tak stejně není zajištěna kontinuita. Nebo ano?
Ve formě nějakého elektronického záznamu to stěží může mít nějaké vědomí. Nebo ano?

Odpovědět


Ladislav Lang,2012-02-15 11:01:28

Nahrávat do jiného mozku ho nepotřebujete, stačí spustit na počítači simulaci, která mozek oživí. Prostě namísto fyzických neuronů budou neurony virtuální-simulované. Vědomí bude pokračovat tam kde přestalo. Samozřejmě je vhodné, aby se k tomu mozku přivedly vizuální vstupy a nějaké to virtuální tělo, jinak by se mohl docela dobře zbláznit.

Když se na počítači simulují fyzikální nebo chemické jevy, tak to nikoho nepřekvapí - a lidský mozek funguje na stejném principu jako všechna ostatní fyzika tohoto vesmíru.

Odpovědět


To Ladislav Lang

František Kříž,2012-02-16 01:21:55

Nevím jestli jste reagoval na mne(?) Po přehrání mozku jinam nastane problém, co s tím původním člověkem? Představte si to - řeknou vám: Mozek jsme vám přehráli tam do té bedny, třetí zleva. tady máte pistoli a můžete svou dosavadní existenci ukončit. S klidem byste se odprásknul? Vaše vědomí musí nejdřív začít vnímat novou existenci abyste k tomu dal ochotně souhlas ...

Odpovědět


Ladislav Lang,2012-02-16 21:10:21

Reagoval jsem na paní Pokornou.

Vaše námitka je spíše v rovině etické - v principu je jedno, kolik instancí jedince bude spuštěno ;) Osobně bych si to představoval tak, že se budou průběžně dělat zálohy a v případě úmrtí se aktivuje ta poslední.
Ale hlavně je to stahování kalhot uprostřed pouště.

PS: Doporučuji knížku Eon od Grega Beara ;)

Odpovědět


To Ladislav Lang

František Kříž,2012-02-17 11:14:02

Není to jedno právě tomu jedinci, který chce mít pocit nesmrtelnosti. K čemu je mi platné, že moje vědomí bude údajně někde pokračovat když už budu mrtvý?

Odpovědět


Ladislav Lang,2012-02-17 13:37:39

Příklad 1: zemřete - načte se vaše den stará záloha, která se aktivuje
Příklad 2: jdete spát - ráno se normálně probouzíte

Kde je v těch dvou příkladech principiální rozdíl? Máte chvilku okno a pak žijete dál...

Odpovědět


František Kříž,2012-02-17 21:35:42

Žiju dál ale v nějaké virtuální realitě bez možnosti ovlivnit svoji existenci, bez kontaktu s dalšími skutečnými lidmi. A když předem budu vědět, že to tak bude, nebudu to považovat za plnohodnotné pokračování

Odpovědět

Věda-chytrá horákyně

Johny Rebel,2012-02-12 16:50:16

Páni vědci opět objevují to, co je už dávno objevené. Samozřejmě opět v "zakázané" duchovní oblasti. Na světě je zhruba 1000 lidí se schopností číst myšlenky druhých. Vidíme to i v mnoha pořadech TV, kde uhodnou tvar, slovo, myšlenku, na kterou si jiná osoba myslí. Dokonce lze vidět dopředu i čísla své výhry z budoucnosti, jak bylo už také předvedeno. Ale páni vědci k této oblasti prostě zaujmou pozici mrtvého brouka a se vším jsou hned hotovi. Zahrnou vás svými "důkazy" a stovkami odkazů na jiné renomované "osobnosti", hlásající také snůšky nesmyslů a skutečné důkazy jim protékají mezi prsty. Člověk má jednu velmi zajímavou čakru (duchovní orgán)- je to ádžňa čakra (agya)- na čele, mezi očima a trochu výše. Ta když je otevřena, umožňuje mimo jiné i ono čtení (tedy sdílení) myšlenek, jež mají svoji energetickou strukturu. Vše je zde o frekvencích. Každé slovo, každá slabika, vytvoří svoji strukturu a dá se tedy i "přečíst", pokud se dostane do dosahu "otevřené" osoby. To říkám z vlastní zkušenosti, nejde o memorování jiného, jak to dělají vědci.

Odpovědět


Ani rebelove by nemeli verit vsemu,

Josef Straka,2012-02-12 20:26:49

co jim kdo nakuka o nejakych cakrach. Neboztik Kahuda, ktereho jsem osobne zblizka zazil pri "praci", by mohl vypravet ...

Odpovědět


Ach ti vědci,

Václav Vincik,2012-02-13 00:12:26

proč se snaží ověřovat své hypotézy experimenty a nimrají se v tom, jak věci fungují... Přece stačí zavolat do EZOtv, zúčastnit iluzionistického představení Crisse Angela nebo třeba otevřít knihu madam Blavatské a pak už jen zvolat "Heuréka!".

Odpovědět


Tak se předveďte

Pavel Hudecek,2012-02-13 13:33:03

Pokud umíte číst, nebo jinak prokazatelně nematerialistickou cestou přenášet myšlenky, mohl byste být první, kdo získá 10 tisíc dolarů, které již dlouhá léta nabízí James Randi komukoli, kdo předvede něco nadpřirozeného.

Odpovědět


František Kříž,2012-02-13 13:39:25

To Johny Rebel:
Není pravda že by tzv. duchovní oblast byla nějak zakázaná. Proč by měla být? Naopak, vědci se mnohokrát pokoušeli prokázat schopnosti údajných senzibilů a podobných lidí. Vždyť, pokud by se podařilo něco takového prokázat, byla by to revoluce v lidském poznání, nebo ne? Bohužel veškeré pokusy nakonec ukázaly že ti lidé klamou, buď vědomě nebo z hlouposti, takže veškerá snaha vyšla zatím jako ztráta času. Schválně si zkuste nějak otestovat těch vašich 1000 lidí zda ty schopnosti opravdu mají, nebo to jenom říkají ...

Odpovědět


Re: James Randi

Vít Výmola,2012-02-13 14:17:05

James Randi nenabízí 10 tisíc dolarů, ale rovný milión.

Odpovědět


esoterika a věda

Petr Navrátil2,2012-02-14 18:16:07

Já se snažím obě oblasti spojit zajímám se jak o vědu tak o esoteriku.
Telepatii sem zažil několikrát a poslední dobou se v tom snažím zdokonalit abych to mohl za vědeckých podmínek otestovat.
Pak se teprve ukáže jestli sem se to jen namlouval nebo na tom opravdu něco je ,tak jako tak mi za to ten investovaný čas stojí.

v expedimentu co plánují nepůjde přímo o čtení myšlenek
ale to zda druhá osoba zrovna myslí na danou myšlenku.
Ukolem osoby bude myslet na danou myšlenku například
30 vteřin v pruběhu 10 minutového "měření" mím ukolem bude zjistit kdy to bylo.Cas kdy poskytne 3 osoba nebo se náhodně vygeneruje.Na vzdálenosti by telepatie z esoterického pohledu záležet nemělo takže expedimentátor a suběkt mohou byt napřiklad v jine budově aby se zamzilo jakemukoli přenosu normálni cestou .Samozdřejmě by byl přítomen nějaký dozor.
Při dostečném počtu uspěšných pokusů by to mohlo mít docela slušnou výpovědní hodnotu.

Odpovědět

Veškerý odpor je marný

Roman Halaj,2012-02-11 12:08:05

Keď vynecháme priamo Borgov, ostávajú tu nepríjemné vízie, ktoré popisuje napríklad K. Anderson v (pred)pokračovaní Duny. Na druhej strany sme už kyborgizovaní teraz, len si to neuvedomujeme: okrem náhradných kĺbov, výstuže kostí a rôznych implantátov cez naslúchacie prístroje a okuliare až po rôzne stroje spojenie vodiča s autom, pilota s lietadlom a tak ďalej - používame len iný interface.
Krok vpred? A čo kontrola myšlienok v záujme zachovania ideologickej čistoty? Vládcov pochopiteľne nik kontrolovať nebude.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace