Třpytivé drahokamy hvězdokupy Messier 9  
Hubbleův vesmírný dalekohled ulovil pěkné snímky kulové hvězdokupy Messier 9 ze souhvězdí Hadonoše.

 

Zvětšit obrázek
Messier 9. Kredit:NASA, ESA.

 

Zvětšit obrázek
Starší snímek hvězdokupy Messier 9 z projektu 2MASS (Two Micron All Sky Survey). Kredit: 2MASS, Wikimedia Commons.

Ve vzdálenosti pět a půl tisíce světelných let od středu Mléčné dráhy, kde číhá nenasytná superobří černá díra, leží krásná kulová hvězdokupa Messier 9, označovaná také jako NGC 6333. Je to tím pádem jedna z kulových hvězdokup, které jsou pekelnému středu naší galaxie nejbližší. Je dokonce tak blízko, že ji ohromující gravitační síly galaktického středu mírně ale viditelně protahují. Od nás je vzdálená 25 800 světelných let a pozorujeme ji v prostoru souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Encyklopedie praví, že ji v roce 1764 objevil Charles Messier, francouzský astronom a autor slavného Messierova katalogu vesmírných mlhavých objektů (čili hvězdokup, mlhovin a galaxií). Messier viděl tuhle hvězdokupu jako mlhavý obláček bez hvězd, první hvězdy v ní objevil až o 20 let později proslulý astronom hanoverského původu William Herschel.

 

Nedávno se právě na hvězdokupu Messier 9 zaměřilo zvědavé oko Hubbleova vesmírného dalekohledu a pomocí zařízení Advanced Camera for Surveys pořídilo doposud nejdetailnější snímek tohoto koutu oblohy. Můžeme na něm vidět podivuhodné klubko různobarevných nebeských drahokamů, které plápolají na pozadí temných hlubin širého vesmíru. Červenější hvězdy jsou o podle všeho něco chladnější, zatímco modré hvězdy jsou zase extrémně horké. Na snímcích z Hubbleho dalekohledu se ve hvězdokupě Messier 9 lze dopočítat přes 250 tisíc jednotlivých hvězd, které se tlačí v prostoru o průměru opouhých 45 světelných let. Pro nás, bytosti z extrémně nudného a prázdného koutu galaxie je to naprosto k neuvěření. Jejich noční obloha, to teda musí být něco…

 

 

Zvětšit obrázek
Charles Messier. Kredit: volně dostupné, Wikimedia Commons.

Kulové hvězdokupy, kterých je jinak v Mléčné dráze cca 180 až 200, jsou často velmi staré a obývají je mnohé z nejstarších hvězd v galaxii, které se zrodily, když byl náš vesmír opravdu mladý. Hvězdy hvězdokupy Messier 9 jsou běžně zhruba dvakrát starší než Slunce a vzhledem k tomu také mají dost odlišné chemické složení.

 

Zvětšit obrázek
Bezprostřední okolí hvězdokupy Messier 9. Vpravo je pěkně vidět temná mlhovina Barnard 64. Kredit: NASA, ESA, Digitized Sky Survey 2, Davide De Martin.

Jak už to u starobylých hvězd bývá, mají výrazně nižší metalicitu, tedy obsah těžších chemických prvků. Nám důvěrně známé prvky, jako třeba uhlík, kyslík nebo železo, jsou ve hvězdokupě Messier 9 velice vzácné. Není to nijak zvláštní, těžší prvky ve vesmíru postupně vyrábějí hvězdné výhně – vznikají v šílenství explozí největších hvězd. Když se rodily hvězdy v Messier 9, tak bylo k dispozici jenom velmi omezené množství atomů těžších prvků.

 

Pro astronomy i nadšené amatéry je zajímavá nejen kulová hvězdokupa Messier 9, ale i její bezprostřední okolí. Západně od hvězdokupy se rozkládá velká temná mlhovina Barnard 64, jihovýchodně zase jiná rozlehlá temná mlhovina Barnard 259. To vše dohromady dělá z hvězdokupy Meseier 9 atraktivní místo k pozorování nejrůznějšími dostupnými technikami. 

 

 

Prameny: ESA Science & Technology 16.3. 2012, Wikimedia Commons (Messier 9).

 

Datum: 23.03.2012 07:15
Tisk článku

333 největších záhad vesmíru - Švanda Michal, Martinek František, Přibyl Tomáš
 
 
cena původní: 599 Kč
cena: 533 Kč
333 největších záhad vesmíru
Švanda Michal, Martinek František, Přibyl Tomáš
Související články:

Nejrychlejší hvězdy Mléčné dráhy jsou uprchlíci z Velkého Magell. mračna     Autor: Stanislav Mihulka (14.07.2017)
Kosmický teleskop Chandra určuje hmotnost obří vzdálené galaktické kupy     Autor: Vladimír Pecha (27.12.2014)
Nadějná černá díra z kulové hvězdokupy v Mléčné dráze     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2013)
Směšně mdlé hejno hvězd na pomezí Mléčné dráhy     Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2012)
Hvězdná školka plná neposedů     Autor: Dagmar Gregorová (03.06.2010)



Diskuze:

Je to bezne?

Jiri Novak,2012-03-23 08:40:10

Zaujalo me asi 7 hvezd tvorici neuzavreny od oka dokonaly kruh. Je to bezne? Obrazek http://tinypic.com/r/1imq94/5

Odpovědět


ano ale

John Ramen,2012-03-23 09:36:22

"Je to bezne?"

Áno, bežné. Ale asi v inom zmysle slova "je", aký ste mali na mysli počas kladenia otázky. ;)

Väčšina pekných útvarov vo vesmíre je totiž rýdzo optický jav. Hviezdy vo Vami uvedenom kruhu totiž nemusia mať vôbec nič spoločné, môžu byť od seba vzdialené, mať rôznu veľkosť, no opticky z nášho pozorovateľského miesta vytvárajú dojem dokonalého neuzavretého kruhu. Z inej exoplanéty by však tie isté hviezdy mohli vytvárať dokonalú úsečku. Aj všetky súhvezdia vidíme ako ich vidíme iba vďaka polohy Zeme voči nim. Zo Síria by vyzerali úplne inak.

Teda áno, v pozorovateľnom vesmíre sa bežne opticky tvoria rôzne pekné útvary, ale nie sú vytvorené tak zámerne či naschvál a zmenou pozorovacieho miesta by bola ich symetria/krása ta-tam. :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace