Skotská přílivová "větrná" turbína obstála  
I když je myšlenka využít energie přílivu k výrobě elektrické energie stará desítky let, většího praktického rozšíření zatím nedoznala. Změnit situaci by mělo levné zařízení, které se podobá utopené větrné elektrárně. Testovací provoz u ostrova Eday dopadá dobře, zařízení přečkalo bez pohromy i zimní bouření severního Atlantiku.


 

Zvětšit obrázek
Jednomegawattová turbína firmy Andritz Hydro Hammerfest

Na Orknejské ostrovy se jezdí kvůli neolitické hrobce, kterou ve středověku vyloupili Vikingové, po nichž tu zůstaly navštívenky v runovém písmu. Nebo na prohlídku usedlosti Skara Brae, kterou nejdříve řádění živlů zasypalo, aby po několika tisících let jiná bouře vše napravila a kamenné stavby stavěné bez malty s ukázkou šikovnosti lidí doby kamenné zase zpřístupnila. Kromě staveb starších než egyptské pyramidy, megalitických památek v podobě kamenných kruhů připomínajících Stonehenge, si tu zábavy moc neužijete. Ledaže byste toužili po vlhké zimě, chladném létě a nebo chtěli zažít silný sluneční svit, déšť, sníh a kroupy jak holubí vejce, a to vše během jedné hodiny. Souostroví patřící Skotsku si nyní vybrala k otestování turbiny pro přílovové elektrárny firma  Andritz Hydro Hammerfest.

 

Zvětšit obrázek
První přílivová turbína typu „vetrná elektrárna“ úspěšně prochází zkušebním provozem na Orknejských ostrovech. Brzo zde budou mít desetkrát výkonnější.

Hammerfest Strom HS1000
Třicet a půl metru vysoká, jednomegawattová turbína je výrobcem označována jako "pre-komerční demonstrátor". V rámci zkušebního provozu ale již déle než půl roku napájí rodinné domy a obchody na jednom ze skotských ostrovů. Personál a obsluhu zařízení žádné nemá. Byl by zbytečný. Elektrárna nestojí na souši, ale je ponořena na mořské dno. I tam ale chod turbiny sledují čidla a uvnitř zabudovaná kamera. Data on-line přes satelit na stůl dostávají inženýři v Glasgow. 
Přílivová elektrárna firmy Andritz Hydro Hammerfest se podobá větrným, jaké vídáme na našich kopcích. Jen má listy vrtule o něco kratší a rotují pomaleji. Stojan, na kterém je umístěna strojovna s vrtulí také nemá tvar stožáru, ale ho tvoří trojnožka, jejíž do široka rozkročené nožky jsou zatíženy betonovými bloky. Na dno se jednotlivé části spouštějí na laně z plovoucího jeřábu. Jako poslední se na kovovou konstrukci nasazuje část s vrtulí (viz video).

 


Vzhledem k vrtochům tamního počasí jsou na tom Skotové se „zelenou energií“ z fotovoltaiky ještě hůře než my. Na větry se také nemohou spolehnout. Zlí jazykové dvojznačně tvrdí, že prý „kvůli jejich kiltům“. Nyní se zdá, že chudé zemi vše příroda vynahradí v podobě silných proudů valících se úžinami mezi ostrovy. Je to prakticky neomezený zdroj energie, který stačí „jen sebrat“. Keith Anderson, generální ředitel skotských energetických obnovitelných zdrojů je po vyhodnocení pokusného projektu první skotské pokusné přílivové elektrárničky nadšen a prohlásil, že jde o velice perspektivní záležitost a že na stejném principu je již v běhu projekt na stavbu zařízení o výkonu 10 MW. Bude stát na dně u ostrova Sound of Islay. 

 

Zvětšit obrázek

Jak funguje příliv a odliv.

 

Zvětšit obrázek
V Novém Skotsku je v provozu přílivová elektrárny s klasickými turbínami, ta je však investičně nákladná a s Evropou nemá nic společného, je v Kanadě. (Foto: Hartmut Inerle)

Úspěšný poloprovoz zřejmě přispěl k tomu, že nová skotská vláda se přihlásila k programu, který si klade za cíl v zemi zajistit pokrytí 100 % potřeb elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Přílivové elektrárny v tomto ambiciózním projektu mají hrát významnou roli. Není to nelogické. Na rozdíl od slunečníků a větrníků se na příliv a odliv můžeme spolehnout jako na málo co na Zemi. Dokonce i ty nejmenší výkyvy ve slapových sílách lze plánovat na desítky let dopředu. Víme, že každým rokem se pozemský den prodlouží o 0,000017 sekundy, což souvisí s nepatrným, lež vytrvalým přesunem rotačního momentu hybnosti Země na oběžný moment hybnosti Měsíce, jenž se v důsledku toho vzdaluje v průměru o 38 mm/rok. Časem tak zmizí v nenávratnu, ale to nás zatím trápit nemusí. Jeho hlavní vliv střídáním pobytu v perigeu, kdy je nám nejblíže, a apogeu, kdy je nejdál a jeví se nám o 14 % menší, přičemž jeho přitažlivá síla klesá na minimum, ještě nějaký ten pátek vydrží. Jak gravitace Slunce a Měsíce ovlivňuje příliv a odliv ukazuje nákres.
Přesun vodních mas je tedy výsledkem změn v gravitačních silách Slunce, Měsíce a odstředivé síly, která má původ v rotaci Země. Týká se to vodní hladiny na obou stranách Země – té obrácené k Měsíci i od něj. Perioda vysokého (nebo nízkého) stavu přichází s pravidelností 12 hodin a 25 minut. Příspěvek síly Slunce má na svědomí maxima a minima s periodou 14 dnů.

 

Přílivové elektrárny typu větrných turbín jsou vhodné pro hloubky od 40 až 100 metrů a místa, kde rychlost proudu dosahuje alespoň 2,5 metrů za sekundu. Jejich obrovskou výhodou je, že žádné deštivé léto, zima, nebo bezvětří nemůže přivodit nemilé překvapení poklesu výkonu.
Zdá se, že jízlivá průpovídka „Nebuď Skot“ přišla o pointu a že má šanci přežít už jen jako závistivě přející „Buď Skot“. 

Pramen: Andritz Hydro Hammerfest

Datum: 22.05.2012 07:17
Tisk článku

Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení - von Rétyi Andreas
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 240 Kč
Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení
von Rétyi Andreas
Související články:

Může být evropská energetika postavena pouze na obnovitelných zdrojích?     Autor: Vladimír Wagner (01.03.2014)
Japonci mění atom za vítr     Autor: Martin Tůma (01.11.2013)
Nová termosolární megaelektrárna v Arizoně     Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2013)
Japonsko: přírodní katastrofa zasáhla čtyři jaderné elektrárny     Autor: Vladimír Wagner (24.03.2011)
Rok 2010 - zlomový pro rychlé reaktory     Autor: Vladimír Wagner (12.02.2010)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace