Analytické myšlení a víra nejdou dohromady  
Věřící bývají přesvědčeni, že jejich víra je skálopevná. Praxe ale ukázala, že někteří z věřících začnou o správnosti své víry pochybovat, pokud jsou postaveni před nutnost řešit úkoly logickým myšlením. Vědci tento poznatek dávají do souvislosti se zjištěním, že u věřících převažuje intuitivní způsob uvažování nad analytickým. Zveřejnění článku s výsledky testů provází vzdouvající se vlna nevole.

 

Will M. Gervais: Kandidát titulu Ph. D. na University of British Columbia: „ Víra a analytické myšlení je jedno druhému překážkou.“

Na to, že Will Gervais je teprve postgraduálním studentem na University of British Columbia, si už dokázal nadělat hodně nepřátel. V psychologických testech totiž nechává účastníky pokusů vyplnit také kolonku, zda jsou věřící, nebo ateisté. Výsledky jeho výzkumu nejsou z tohoto pohledu k příslušníkům nejkatoličtějšího kontinentu moc přívětivé. Ani ne před rokem vzešla ze spolupráce tohoto Kanaďana s jeho americkými kolegy publikace, která doložila, jak se americká veřejnost proti ateistům ve svém přesvědčení semkla přesto, že nejsou sjednoceným společenstvím, ani silnou sociální skupinou. Anti-ateistické cítění společnosti dosahuje zarážejících rozměrů a ateisté jsou podle této studie skupinou, která nejméně zapadá do většinové vize budoucí Ameriky.

Zvětšit obrázek
Ara Norenzayan, socialní psycholog: „ Pokud si chcete uchovat víru, nesnažte se být analytikem.“

Příčin je podle psychologů několik. Víru v Boha veřejnost bere  jako indicii důvěry. Vychází to z přesvědčení, že pokud si člověk myslí, že se nějaký bůh dívá a všechno vidí, chová se lépe. Zatímco ateisté vnímají víru jako soukromou věc jednotlivce a metafyzickou záležitost, věřící do svého vztahu k ateistům vkládají pocit možného narušení komunity a tím i jakéhosi veřejného ohrožení. To pak snižuje vzájemnou důvěru, úctu a komunikaci. K chování společnosti, kde pro většinu rodičů je ateista nevhodným partnerem pro jejich potomka a kandidát na amerického presidenta, který nevěří v Boha nemá šanci uspět se přidal ještě kontroverznější poznatek - že společnost se vstřícněji staví k homosexuálům, než ateistům.


Letos si mladý buřič co do obliby nepolepšil a okruh jeho nepřátel se rozrostl o další houfy. Tentokrát je to za článek v časopisu Science, v němž se svým kolegou Arem Norenzayanem ukazuje, jak rozdílně k řešení úkolů přistupují věřící a nevěřící.  Problém se týká způsobu myšlení, to sice samo o sobě ještě není jednáním, ale nepochybně k němu směřuje a připravuje je. Proto vědci myšlenkovým pochodům přisuzují tak významnou roli a zajímají se o to, zda se v běžných životních situacích řídíme spíše analýzou, a nebo upřednostňujeme intuici.

 

Joshua Greene, Harvard University: „Víra v Boha je spojena myšlením spojeným s intuicí.“

Gervais není sám, kdo poslední dobou svými závěry ohledně způsobu myšlení provokuje věřící všeho druhu. Loni se v obdobném duchu vyjádřil v neméně prestižním časopisu Journal of Experimental Psychology mladý Američan Joshua Greene z Harvardu. Tito vědci se prakticky ve všem shodují. I v tom, že zjednodušená představa, že intuitivní myšlení je špatné a analytické dobré, není správná. Oba způsoby myšlení mají podle nich v našich životech své opodstatnění. Intuici rovněž prověřila evoluce – je rychlá – stačí pohled a z výrazu tváře poznáme,  zda je člověk smutný, nebo vzteky bez sebe, a proto je lépe se mu klidit z cesty. Analytické myšlení je sice pomalejší, ale při řešení složitých úkolů se bez něj neobejdeme.
Oba týmy pracovaly s dobrovolníky. Ti od nich dostávali i obdobné otázky. Pokud se chcete na chvilku vžít do role testovaných osob, můžete si zkusit odpovědět na jednu z nich: Míček s pálkou stojí celkem 1,10 dolarů. Pálka stojí o dolar více, než míček. Kolik stojí míček? Pokud vám přišlo na mysl že 0,10 dolardů, šlo o intuitivní odpověď. Při analytickém úsudku dojdete k výsledku  0,05 dolaru.

 

Stejnou vypovídací hodnotu měla u jiného týmu otázka: Pokud  pěti strojům trvá pět minut výroba pěti součástek, jak dlouho bude trvat stu strojům než zhotoví sto součástek? Odpověď sto minut svědčila o intuitivním způsobu myšlení a ti, co napsali do dotazníku pět minut, patřili mezi „analytiky“. Ať již šlo o výsledky na území USA, nebo Kanady, k odpovědi intuitivního charakteru se častěji hlásili ti se silnější vírou v Boha, přičemž IQ, vzdělání, či politické smýšlení a další faktory v tom roli nehrály. Vykládat výsledky testů, že je některá ze skupin „hloupější“, je tedy hloupé.

Mnohé o způsobu myšlení vypověděl také úkol, v němž dobrovolníci měli napsat pár vět o svém životě. Mohli zmínit, zda u nich někdy v nějaké situaci s dobrým koncem sehrála roli intuice, a nebo pečlivé uvažování. Ti, kdož popsali intuici, náleželi rovněž větší měrou ke skupině silně věřících. Závěr psychologů zní - pokud intuitivní myšlení podporuje náboženskou víru, potom analytické myšlení musí podkopávat důvěru ve víru. A to se komunitě věřících nelíbí.

 

 

Zvětšit obrázek
Výsledky průzkumu zastoupení věřících v Boha v Evropském regionu. (Kredit: Eurobarometr,2005)

Neméně kontroverzní jsou i výsledky pokusů dokládající, jak na koho působí umělecká díla. Dobrovolníci, kterým nechali prohlížet obrázky vyjadřující silné myšlenkové pochody, například Rodinova Myslitele, a jiným  zase díla opěvující krásu těla a vyjádření pohybu, jako například Myrónova Diskobola, se po takto vynucených úvahách podnícenými uměleckými dĺy, začali ve svém přesvědčení o správnosti víry chovat jinak. Na otázku, zda věří v Boha, ve skupinách podrobených silným myšlenkovým pochodům spojených s rozumovou analytickou činností, věřících ubylo. V tomto duchu stejně dopadly jak pokusy se studenty, tak i s náhodnými dospělými, kteří místo uměleckých děl řešili slovní hádanky, v nichž se operovalo s intelektem a nebo jen se slovy, které s potřebou intelektuálního myšlení neměly nic společného. Ve skupinách osob, které v se rámci testů setkávaly s analytickým myšlením, se k víře přihlašovalo menší procento účastníků. Protože šlo o náhodně vybrané dobrovolníky, navíc v někerých skupinách rozdali dotazník k vyplnění v kolonce „věřící  - nevěřící“ již dva týdny před provedením vlastních testů, úbytek věřících psychologové kladou za vinu zaměstnávání mozků dobrovolníků analytickou činností. Vědci jsou přesvědčeni, že se jim podařilo prokázat dvě věci. Tou první je, že víra ovlivňuje způsob myšlení s preferencí intuice. Druhou, že analytická činnost interaktivně podkopává u věřících přesvědčení o správnosti jejich víry. Podle kanadsko-amerického trojlístku naše mysl je intuitivně kulturně a biologicky k náboženství vnímavá. Pokud se z nás budou stávat ateisté, potom to bude pravděpodobně následkem preference analytického způsobu uvažování o věcech, které lze těžko pochopit.

Prameny:
Analytic Thinking Promotes Religious Disbelief

Analytic Thinking Promotes Religious Disbelief  suplement

Datum: 29.05.2012
Tisk článku

Soumrak ateizmu - Král Miloslav
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 88 Kč
Soumrak ateizmu
Král Miloslav
Související články:

Zadrátování mozku a sklon k náboženské víře     Autor: Stanislav Mihulka (20.01.2014)



Diskuze:

Po rokoch

Daniel Dami,2018-08-31 14:14:49

Co hovoria na svoju pracu autori s odstupom zopar rokov?

“We no longer have confidence in the finding,” write Will M. Gervais and Ara Norenzayan. Their finding—that priming people to think analytically reduced how religious people said they were—failed to replicate. Other experiments have found similar results, they write, but “the replication record of such experiments is shaky at best and should be treated as provisional until followed up with more rigorous replication efforts.”

Vid.
https://arstechnica.com/science/2018/08/why-do-only-two-thirds-of-famous-social-science-results-replicate-its-complicated/

Odpovědět

ano trošku jinak

Milan Zolman,2012-11-26 18:13:28

Řekl bych, že ve věřících oblastech to funguje přesně naopak. Nevěřit je nebezpečné. Pravdu má pan Jan. Jeden moudrý pán (R.N.Dr. a Th. Dr. František Schacherl) kdysi napsal, že víra je možná jen proto, že všeobecné lidské povědomí pokulhává cca 200 let za lidským poznáním. Dneska by tam možná vepsal vyšší číslici. A jediná boží věc, která je na světě, je zdravý lidský rozum. Dále se zmínil, že nikdo nikdy opravdový zázrak neviděl. Není to stoprocentní ani vyčerpávající. Ale, že to řekl kněz je zajímavé.
Teď k těm masážím - všiml jste si jak u nás sdělovací prostředky postupují? Reportér vyrazí do ulic s dotazem na víru. Nejprve jde za knězem. Ten je na takové odpovědi léta připravován a tak vysoce fundovaně odpoví. Potom vyhledá koho - prostého človíčka, který si jen tak nevěří a kolikrát ani neumí na danou otázku z různého důvodu odpovědět.
Potom i mnozí nevěřící, na rozdíl od mnohých věřících četli Bibli. Nu a z určitého pohledu lze konstatovat, že tato krásná kniha byla napsána spíše pro odrazení od víry než naopak. Co práce dalo církevníkům z těchto situací vykličkovat a jakž takž věrohodně předložit věřícím. A protože díky archeologii a dalším získaným vědomostem dnes opravdu víme, že některá předkládaná fakta jsou pouhé, i když krásné a působivé legendy, nebo záměrně a účelově uzpůsobená fakta týkající se úplně jiných dějů a osob, nedivte se, že ve spojení například ještě s historickými zkušenostmi holt moc nevěříme.

Odpovědět

nejíst maso

Milan Zolman,2012-11-26 17:21:34

Pokud budu věřící musím napsat, že nás bylo stvořeno k obrazu božímu jako všežravce - čili v důsledku i Bůh byl takový a měl bych zvážit zda se tím neprotivím jeho prání.
Jako nevěřící musím napsat, že nelze než souhlasit s panem Slavibojem.

Odpovědět


Re: nejíst maso

Matouš Cimala,2018-11-05 19:24:29

Mám dojem, že v Genesis je zmínka o jezení zvířat až u Noema. Dá se to interpretovat tak, že to nebylo dříve zmíněno i tak, že jsme byli stvoření jako býložravci.

Odpovědět

V USA

Jiri Hasek,2012-06-27 20:04:31

nasli korelaci mezi zboznosti a bohatstvim. Zbozni jsou tam spise bohatsi. Jak to byva u spolecenskych statistik neni jasne co je dusledkem ceho. V Rimu okolo roku 200 by tomu bylo asi naopak.

Odpovědět

Kognitivní lenost?

Jan Skora,2012-06-15 11:33:43

Já bych si vysvětlení toho, proč někdo má větší potenciál podlehnout religiozitě a jiný ne, pracovně vysvětlil něčím jako "kognitivní pohodlností", resp. zanedbáním formální stránky lidského vědění - vědění o principech myšlení samotného. Někoho nikdy nepustí zvědavost, jakou měl v raných vývojových letech. Někdo je pak i ve své zvědavosti důslednější než jiný. Někdo se považuje za zvídavého proto, že se občas po něčem zajímavém dopídí, jiný se za zvídavého skromě považuje až teprve tehdy, kdy se rozhodne vystudovat příslušný obor, aby měl pocit, že doopravdy něco pořádně pochopil. Každá otázka se dá takřka nekonečně strukturovat na podproblémy, ale kognitivně pohodlní lidé do větší hloubky nejdou (dokud k tomu nejsou nuceni) a i když je k tomu někdo někdy donutí, stejně nejspíš použijí mělký a příliš obecný explikativní aparát, tj. nepůjdou si nastudovat přehledové studie a monografie, aby získali patřičný metodický aparát k dané specifické problematice. Někdo je uznávaným expertem na něco, ale už ho vyčerpává, pokud by měl být stejně důsledný i v jiných problematikách. Možná právě proto, že sám nejlépe ví, kolik úsilí mu dalo, než se zorientoval v tom pouhém oboru, který sám přednáší...

Vezměte si lidi, kteří touží po tom mít nástroj na odhadování druhých lidí, na posouzení jejich hodnoty, třebas jejich potenciálu za účelem navázání vzájemného funkčního vztahu. Někdo jde studovat aplikovaný obor a pohlídá si všechny intervenující faktory poznání, někdo začne číst předžvýkané popularizační a beletristické knihy psychologů, psychiatrů a různých "koučů" - a někdo vystačí s horoskopem, kde stačí sbírat donekonečna další a další dogmatické výroky, aniž by bylo třeba nějaké metakognice. Ty lidi od sebe na první pohled nepoznáte a každý ujíždí v trochu jiné oblasti. Náboženství mi přijde jako jedna z velmi základních otázek. Dá se na ni narazit rovnou (v dětské/dětinské fázi poznání světa) nebo až po dlouhé cestě (po vystudování nějaké přírodní vědy a dospění k fascinaci jejím nekonečně složitým předmětem).

Těžko tedy podle mě najít jeden společný faktor, který nám bude predikovat, zda z někoho vyroste ateista nebo pobožnůstkář.

Ale abychom mohli lidi za tyhle preference skutečně (po)soudit, museli bychom nejdřív standardizovat školní seznámení se nejen s přírodními vědami, ale i se základy psychologických disciplín (tedy nejen "ontologie", ale i "gnozeologie"), které mají co říct ke způsobu lidského myšlení a jednání v societě. Je zbytečné, aby se mladí lidé zas a znova nechali napospas fascinaci některými aspekty lidské existence, když už k nim vědci mohou dát tolik uspokojivých interpretací. Jinak lidé v průběhu svého vývoje nemají ani zdaleka stejný přístup k informacím, které jim mohou pomoci nastartovat analytické myšlení a současně schopnost zorientovat se, kde je používáno konstruktivně a kde je už naroubováno na pavědecké paradigma a povede jen k ještě většímu nesmyslu. Protože jinak budete stále narážet na lidi, kteří jsou spokojení se závěrem, že "ženy jsou nekonečně komplikované bytosti", lidské myšlení je synonymem "dokonalé svobody ducha oproti determinované materii" nebo prostě jen, že celá "psychologie je snůška blábolů" a gnoseologie je nějaký symptom venerické choroby:-)

Odpovědět

Nemyslím

Jan Skora,2012-06-15 10:58:27

že by ateismus bylo výchozí ladění. Rozvíjející se lidské myšlení oproštěné od kulturních specifik prostřednictvím jazyka s běžnou strukturou prochází jasně rozlišitelnou fází animismu (věci jsou oduševnělé), finalismu (vysvětlení jevů odpovědí na otázku proč), artificialismu (vše někdo polidštěný k něčemu vyrobil), magického myšlení (nereálné kauzální vztahy), apod. Bylo by asi těžké až nemožné určit, zda na tom má víc podílu náš genom nebo naše kultura. Do dospělosti se pak překlápí tyto mechanismy v různých podobách (i když to spekuluji mnohem dál, než šli jednotliví autoři těchto diskrétních osobnostních konstruktů v psychologii), třeba rotterovský locus of control (fatalisti vs. individualisti), snyderovský sebemonitorující (metauvažování, sebereflexe nebo "divadelníci") a "lhostejní" lidé, lidé s různě diferencovanými kognitivními styly aj. Byla by to zajímavá studie, kdyby se všechny tyhle koncepty kognitivní a sociální psychologie podrobily korelační analýze s religiozitou a jejím subtypem. Postkomunistické země jsou ale asi dost specifická skupina, co se týče rozložení religiozity, ty bych z podobných úvah zpočátku raději vypustil...

Odpovědět

Nemyslím

Jan Skora,2012-06-15 10:55:39

že by ateismus bylo výchozí ladění. Rozvíjející se lidské myšlení oproštěné od kulturních specifik prostřednictvím jazyka s běžnou strukturou prochází jasně rozlišitelnou fází animismu (věci jsou oduševnělé), finalismu (vysvětlení jevů odpovědí na otázku proč), artificialismu (vše někdo polidštěný k něčemu vyrobil), magického myšlení (nereálné kauzální vztahy), apod. Bylo by asi těžké až nemožné určit, zda na tom má víc podílu náš genom nebo naše kultura. Do dospělosti se pak překlápí tyto mechanismy v různých podobách (i když to spekuluji mnohem dál, než šli jednotliví autoři těchto diskrétních osobnostních konstruktů v psychologii), třeba rotterovský locus of control (fatalisti vs. individualisti), snyderovský sebemonitorující (metauvažování, sebereflexe nebo "divadelníci") a "lhostejní" lidé, lidé s různě diferencovanými kognitivními styly aj. Byla by to zajímavá studie, kdyby se všechny tyhle koncepty kognitivní a sociální psychologie podrobily korelační analýze s religiozitou a jejím subtypem. Postkomunistické země jsou ale asi dost specifická skupina, co se týče rozložení religiozity, ty bych z podobných úvah zpočátku raději vypustil...

Odpovědět

Jiří Havránek,2012-06-09 12:16:15

ta vaše představa varianty vývoje je v historii někde na nějakém místě dominantní? Zvítězila sama o sobě? Byla životná? Kolik milionů lidí to vzápětí, co bylo něco na tento způsob deklarováno a praktikováno, sežralo? Máte v moderní historii výmluvné vzory, francouzkou revoluci a marxistické revoluce a vlády, které sice plodí nejdemokratičtější ústavy a deklarace např. o vědě, ale nemají zabudovanou ochranu proti nějaké formě bolševismu.

Odpovědět

dobry marketing

Miloš Trnavský,2012-06-06 13:36:27

Chlapci na University of British Columbia evidentne
nepreukazali nic (uroven samotnych testov je mizerna ak ich vobec robili) a myslim si ze nic ani preukazat nechceli. Proste vsadili na citlivu temu a zviditelnili sa. A bohuzial ako aj dokazuje pocetnost prispevkov v tejto diskusii im to vyslo.
Zaujimave je ze si vybrali temu antagonizmu medzi ateistami a veriacimi a nie napriklad temu homosexualov (napr. ze su hlupejsi alebo mudrejsi ako bezna populacia) alebo nebodaj temu rozdielov medzi muzmi a zenami. To by im asi v USA nepreslo tak si vybrali politicky najpriechodnejsiu temu. Proste sikovny chlapci - vedia sa predat.

Odpovědět

Aj Irsko, Brazilia a Rakusko si vedu dobre

Tomas Habala,2012-06-05 17:25:18

Irom sice skolabovali banky, ale celkove myslim, ze si viedli nadpriemerne dobre. Na Nemecku je zaujimave, ze najrozvinutejsia spolkova krajina je ta najreligioznejsia: Bavorsko.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-06-05 19:10:29

Brazílie je spíš rozvojová země, čili tam ten růst bude ještě nějakou dobu značný bez ohledu na cokoliv. Co se hodnocení Irska týče, nelze než souhlasit. Bavory bych vůbec na světlo boží netahal, neboť tento nám blízký kmen má vůbec vždycky něco extra. Ergo, ani jednu z těchto tří zemí nemáme pořádně s čím srovnat.

Odpovědět

-

Jiří Havránek,2012-05-31 19:44:38

Ten článek je s prominutím pitomost. Pokud by platilo, to co autoři "vyzkoumali" pak by z pohledu na mapu vyplývalo, že největší schopnosti analýzy a nízkou intuici mají Češi, Francouzi, Angličani a Islanďani a opačně Turci, Rumuni, Poláci, Portugalci, Řekové. Chce to trochu znát historické souvislosti a okolnosti, proč v křesťanském světě došlo k tolika objevům a proč právě v křesťanském světě měly možnost tyto objevy začít tvořit systém znalostí, které jsou základem dnešního světa. Kupodivu křesťanský svět měl systém universit ještě k tomu pod ochranou vysoké církevní hierarchie, které byly schopny nové poznatky přijímat a co je podstatné i eliminovat teorie neodpovídající pravdě (Aristotelovský princip, sv. Tomáš Akvinský - svobodná diskuse vede k poznání Božího řádu atd.) Dokonce studovali-li jste ve středověku, pak studiu Bible předcházelo nekolikaleté studium matematiky, geometrie, astronomie, antických autorů... . Pokud jste chtěli např. v 18. stol. dělat přírodní vědy, tak nějvětší znalostí a úroveň byla dosažitelná v rámci jezuitského řádu. S tímto světem ostře kontrastovalo židovské školství, které například nevyučovalo matematiku a v podstatě se hlavně věnovalo náboženským textům. Znamé je přepočítávání písmen a hledání skrytých vzkazů v náboženských textech. Vlivem úspěchů křesťanské vědy se tento přístup v novověku změnil. Přes zednáře a marxisty se podařilo zlikvidovat vliv církve na university a tak zde máme vš vzdělání, k jehož absolvování není třeba absolvovat ono logické penzum (matematika, fyzika, geometrie) a uspět v něm a máme zde nově vzdělané nositele víry s jejich novými náboženskými texty a specifickým přístupem k pravdě (ať se to jmenuje kulturní antropologie, sociologie, politologie, multikuturalismus i s relativitou pravdy.

Odpovědět


Jiří Havránek,2012-05-31 20:04:24

Omlouvám se, článek ne, ale výzkum a interpretace autorů.

Odpovědět


Pane Havránek, poučte mě.

Jiří Novák,2012-05-31 22:50:30

Proč v celém evropském středověku až do renesance není snad jediný původní evropský vynález? Proč veškerá středověká věda a strojírenství pochází z antiky, nebo z Číny, Indie a muslimského světa? Jeden by čekal, že s tou rozvinutou sítí univerzit pod ochranou církve si vynaleznou aspoň, co já vím, tkalcovský stav...

Inu, řeknu vám proč. Protože až do renesance bylo v křesťanské Evropě považováno analytické myšlení za chybné.
A tím se zase vracíme k tématu článku.

Odpovědět


Jiří Havránek,2012-06-01 02:33:50

patrně chcete naznačit, že až renezance (italská od 14. stol.) byla spouštěčem vynálezů. že do té doby neexistoval rozvoj stavitelství, řemesel, technologií v křesťanském světě. Že už vlastně jako ET bylo zachováno antické dědictví, že klášterní knihovny jaksi nedopatřením zachovaly antickou literaturu a že to podstatné pro rozvoj universit bylo definováno v 11.a 12. stol. a shodou okolností jeden z hlavních nositelů byl svatořečen včetně zakladatelů klášterů. Že podstatný vliv na rozšíření řemesel, technických vynálezů a poznání měla síť klášterů. Kde máte měřítko, co je vynález a co ne? Podle to, že to přišlo z východu a které to jsou tedy průlové vynálezy? Tu renesanci máte zafixovanou z jakého důvodu? Není to spíše tak, že teprve technologické možnosti se dostaly na úroveň, kdy byla poměrně dokonale zvládnuta výroba základních optických součástí a umožňovala konstrukci složitějších přístrojů a například schopnost výroby slušného vakua? tyto technologické předpoklady umožnily získání nových zásadních poznatků, díky nimž bylo možné rozvíjet antické znalosti tedy konáním nových průkazných experimentů či pozorování. To byla cesta k Newtonovi. Bez tohoto by byly Newtonovy zákony v podstatě nedokazatelnou spekulací. Analytické myšlení bylo považováno za chybné? Myslíte aristotelovské principy, tyto jsou podle vás negací analytického myšlení? nebo jsou spíše omezením pro vznik nekonečného množství spekulací, které by plodily další nekoná množství spekulací?

Odpovědět


-

Jiří Novák,2012-06-01 11:38:55

Právě mi to sežralo dosti dlouhý příspěvek. No co se dá dělat. Takže krátce.

Definici vynálezu si můžete najít v jakémkoli slovníku. Např wikipedie: "Vynález je výrobek nebo technický postup, který představuje poprvé prakticky realizovanou novou myšlenku, která buď zlepšuje současný stav, nebo poskytuje úplně nové možnosti."
Nic takového křesťanská církev neprodukovala. Pokud se domníváte, že ano, musel byste dát příklady.

Nástup Křesťanství znamenal likvidaci antické vzdělanosti v Evropě. Hlavní mezníky: uzavření Platonské akademie, vypálení Alexandrijské knihovny a ukončení činnosti musaionu, brutální vražda poslední tamní učitelky Hypathie. Později roku 1073 na rozkaz Řehoře VII. jsou hromadně páleny antické spisy.
Antická vzdělanost se uchovává v arabském světě, kde je dále doplňována a rozvíjena jednak praktickými experimenty, jednak díky překladům z východní literatury. Do Evropy se dostává až později v arabských překladech, což spolu s příznivou ekonomickou situací italských měst odstartuje renesanci.

Křesťanská "věda" do té doby probíhala podle následujícího schématu:
1) Pozorujeme jev který neumíme vysvětlit
2) Hledáme vysvětlení v bibli. Snažíme se příslušné pasáže nějak napasovat na pozorovaný jev, byť by to znamenalo jejich totální překroucení. (Dodnes oblíbený postup u kreacionistů)
3) Pokud neuspějeme, opakujeme tentýž postup na troskách Aristotelových spisů.
4) Pokud ani tehdy neuspějeme, vysvětlení je za hranicemi našich schopností a končíme.

Tento postup zrodil řadu úžasných nesmyslů, prezentovaných ve středověkých "zahradách zdraví" a podobných pokoutních spisech. Zejména oblíbené byly mravoučné výklady živé přírody. Napřílad podoba brouka zlatohlávka se vysvětlovala jako morální ponaučení, že "kdo je malého vzrůstu, pyšní se zlatou hlavou".

Co byla "cesta k Newtonovi" jak vidím nemáte příliš ponětí. Směšovat raně novověkého fyzika se středověkou "vědou", to je trochu příliš. Ono bez té renesance a bez zásadní změny v myšlení (příklon k experimentu a analýze) by nebylo pansofismu, mechanického výkladu světa, experimentální filosofie a tím pádem ani Newtona.
A na oslu bychom se dozvídali maximálně nové informace o mravním významu zlatohlávků.

Odpovědět


Jiří Havránek,2012-06-01 12:59:19

Pokud by jste si pamatoval něco z Kosmovy Kroniky české, pak by jste věděl, že i on používal odkazy na antickou literaturu a zcela zjevně to nijak nekamufloval. Pokud máte jako argument žebříček událostí, které se zdají tak nějak absolutní, pak je dobré znát jejich dosah, který i dle příkladu Kosmy rozhodně absolutní nebyl. V tom případě by u nás renezance začínala už ve 12. stol.. Na pařížské sorboně už o století dříve.

Odpovědět


Copak se vám zdá absurdní?

Jiří Novák,2012-06-01 13:43:53

A nějak se nemůžu dočkat toho seznamu autochtonních vynálezů, kterými by se dle vaší teorie měla středověká Evropa jen hemžit :-D

Odpovědět


Jiří Havránek,2012-06-01 15:25:11

seznam autochtonních vynálezů? V době, kdy mistři a hutě spíše utajovali technologie a své vynálezy? tyto jsou z velké míry tušitelné díky dochovaným výrobkům a stavbám tedy v jejich rostoucí dokonalosti např. jasně patrné v průběhu 13. stol. v poměrech střední Evropy. Zjevně se nezabýváte realitou evropského středověku, jinak by jste věděl jak je vaše otázka přitažená za vlasy

Odpovědět


-

Jiří Novák,2012-06-03 10:26:59

"Zjevně se nezabýváte realitou evropského středověku..." - a víte, že jo? Zejména mě zajímají dějiny vědy. Ne to, co je, jak říkáte "tušitelné", ale to co můžeme nějak dokladovat. Ať už z dokumentů, nebo z archeologických nálezů.

Jinak další diskuse se mi zdá bezpředmětná, takže bych toto vlákno s vaším dovolením ukončil

Odpovědět


relativita

Ondi Vo,2012-06-03 16:08:40

Dovolte pane Havránku poznámku.
Křesťanská církev se nestarala o získání, nebo šíření přírodních věd ani ve středověku, ani pozděj.
Knihovny klášterů lze označit nanejvýš za konzervování vědění z dob antiky. Co církev rozvíjela bylo cizelování křesťanského dogma.
Církev byla je hluboce konzervativní systém a změny přijímá jen zdráhavě. Církev byla, když měla ještě moc ovlivňovat dění lidu, vždy brzdou. Její restriktivní politika je zřejmá zejména na sklonku její moci, kdy aktívně pronásledovala každého, kdo si troufal s jejím dogma nesouhlasit, byť jen v detailu.

Dovedu si představit strach Koperníka a "předpokakanost" vydavatele jeho heliocentrismu. A osud Giodana Bruna a Galilea Galileo nám ukazuje, jak církev zatočila s každým, ne oponentem, ale někým kdo se odvážil samostatně myslet.

A rozvoj vědy v Evropě? Byl možný až po třicetileté válce, kdy církev konečně pozbyla jak kredit důvěry, tak moc.

Závěr - období vlády církve byla doba analfabetizmu, nevolnictví, útlaku, privilegií ... a také otrokářství a vyhlazování nepohodlných národů.

Odpovědět


Jiří Havránek,2012-06-03 19:17:59

J. Novák: Pokud vám ukáži dva stejné výrobky, jste schopen určit, kolik v souvislosti s nimi bylo podáno patentových přihlášek? Tedy na který které? Tedy pokud se budeme bavit o vynálezech. pokud chcete dokumenty, pak si přečtěte Norské královské zrcadlo, cca 1250, to by se dalo považovat jako návod do praktického života (ne vědy) Problém je, že vám stejně mnoho významů bude unikat a dokonce obsahuje doporučení, které jsou v rozporu s různými zavedenými názory na tuto dobu. Snadno zjistíte, že vám nebude docházet přesný obsah slov. Kritizujete raně středověký přístup a argumentujete úžasnými nesmysly, ke kterým vedly tehdejší (ne)vědecké postupy. Přemýšlel jste někdy, kolik nesmyslných zahrádek zdraví je nedávné provenience? Kolik nesmyslných vývodů obsahuje dnešní věda a jak je komplikované i dnes různé nesmysly zaštítěné stovkami dnešních i minulých vědeckých osobností vyloučit ze seriozní vědy? Vy zřejmě věříte tomu, že ohlasy v dílech raněstředověkých autorů na antická díla jsou důkazem likvidace antické kultury křesťanstvím, no prosím, jak je libo. Chcete důkazy ohledně vědy v RS. Kolik se dochovalo rukopisů? Kolik se jich přepsalo, protože původní zaznamenané texty nebyly shledány za důležité? Jsou herbáře vědeckým dílem včetně záznamů léčivosti či jedovatosti? pokud ano, tak v klášterech se dělala i věda. Rovněž jsou záznamy o experimentech raněstředověkých mnichů. Shledávám na vašich vývodech podobný problém, jaký vy kritizujete na raněstředověké vědě. Tedy co se nehodí, ignorujete.

Odpovědět


v podstate je jedno ako to bolo

Marek Fucila,2012-06-03 23:54:47

Pán Havránek, obhajoba názoru, že vďaka kresťanstvu sme tam kde sme je irelevantná. Síce treba pripustiť, že bez neho by sme tu takto teraz neboli, na druhej strane Váš (akokoľvek pochybný) názor, že by sme na tom boli bez kresťanstva horšie nič nemení na tom, že ide o minulosť. Článok je o aktuálnom výskume vzťahu intuície k sklonom k viere (v boha).

Chápem Váš príspevok ako spochybnenie vzťahu využívania intuície obyvateľmi jednotlivých krajín a ich proklamovanej viery. Čo má ale súčasná mapa spoločné s tým, ako "pokrokové" bolo kresťanstvo v stredoveku? Z nej možno jedine dedukovať, aké bolo rozloženie veriacich v európe v minulosti, aj to nie spoľahlivo. O čom určite nehovorí, a ani článok o tom nie je, je či kresťanstvo podporilo rozvoj vedy a techniky alebo nie. Ani si nemyslím, že by ktorýkoľvek jednotlivec fungoval permanentne v móde "intuícia" alebo "analýza". Kresťania teda mohli mať svetlé chvíľky a na niečo prísť. Či už ich k tomu motivovala snaha pochopiť boha alebo zdravá pochybnosť.

Navyše ak sú závery uvedeného výskumu správne, možno skôr predpokladať, že v obdobiach, keď mala cirkev veľkú moc, spoločnosť fungovala intuitívnejšie ako neskôr, keď bolo spoločnosťou akceptované premýšľať fungovaní vecí. Preto si myslím, asi ako väčšina, že keby tu kresťanstvo nebrzdilo rozum, mohli sme byť oveľa vedecko-technicky vyspelejší. Ale ako hovorievala moja dejepisárka "história nemá rada keby", a preto máte pravdu, za veľa vecí vďačíme kresťanstvu. Zatiaľ čo som sa dozvedel, tak prevažne za dosť zlé veci...

Odpovědět


Jiří Havránek,2012-06-07 12:45:46

Vy nemusíte používat kdyby. Máte zde od raného středověku řadu konkurenčních prostředí, ve kterých skutečně vynikli skvělí vědci ať to je křesťanský svět, arabský (perský) či Čína. Ale k systémovému založení moderní vědy došlo v křesťanském světě. Ten na to byl prostě připravený a to díky modelu universit, který byl definován už v 11. stol. a jejich privilegiím - svobodná akademická půda atd.. Současně i tím, že kláštery od 8. stol.? byly ve velké většině vedeny v duchu ora et labora. A to labora podle druhu řádu v různých formách. Špitály, školy, skriptoria, produkce zboží a hlavně soběstačnost.

Odpovědět


keby

Marek Fucila,2012-06-09 00:02:21

Ak nechcete pochopť, tak nepochopíte. Ale druhý pokus:
- KEBY tu kresťanstvo nebolo, mohli sme byť oveľa ďalej,
- KEBY sa heslo "ora et labora" zmenilo na "cogito et labora" (neviem po latinsky, možno cogito podlieha nejakej konjunkcii),
- KEBY cirkev neupaľovala voľnomyšlienkárov, mohli sme byť ďalej
...

Skrátka malo ísť o to, čo by tu bolo bolo, keby tu bol býval menší alebo nulový vplyv kresťanstva. Nie o to, čo všetko kresťanstvo zabezpečilo. Možno to bolo menšie zlo, možno to malo trvať kratšie, možno to tu nemalo byť vôbec...

Odpovědět


Jiří Havránek,2012-06-10 03:41:54

ta vaše představa varianty vývoje je v historii někde na nějakém místě dominantní? Zvítězila sama o sobě? Byla životná? Kolik milionů lidí to vzápětí, co bylo něco na tento způsob deklarováno a praktikováno, sežralo? Máte v moderní historii výmluvné vzory, francouzkou revoluci a marxistické revoluce a vlády, které sice plodí nejdemokratičtější ústavy a deklarace např. o vědě, ale nemají zabudovanou ochranu proti nějaké formě bolševismu a fanatismu. Kdyby tu nebylo křesťanství, pak by zde možná byli severští bozi či slovanští a naším koníčkem by byla snaha se dostat do valhaly s nadějí věčných hodů a pitek a soubojů se sobě rovnými. Nebo bychom měli římský pantheon či v jiné variantě islám či mongolský import. Vy máte problém s křesťanstvím, ale nedochází vám, že ti, co prolamovali tajemství fyziky a přírodních věd křesťany byli a dokonce svou víru brali dost vážně viz např Newton (katolík).

Odpovědět


Marek Fucila,2012-06-11 20:20:19

Ja si skôr myslím, že veda tažila z relatívneho bohatstva spoločnosti. Že štruktúra bola taká, že nemusel každý robiť na poli. Áno okrem feudálov mala najviac peňazí cirkev, a živila tak najviac "darmožráčov". Našťastie niektorí pochopili, že prepisovať nezmysly nemá význam a zaujímalo ich aká je pravda v skutočnosti. Takže napriek kresťanstvu, ktoré im umožnilo študovať, prišli na to, že kresťanstvo je blbosť.

Na to, že keď je cirkev oddelená od štátu plodí sa viac vynálezov, ako keď je cirkevný štát skoro jediným držiteľom majetku sú jasné indície. Koľko vynálezov našli kresťanskí mnísi v novoveku? Koľko výskumov financuje v súčasnosti cirkev a aké sú ich výsledky? To porovnanie je tak evidentné, že nie je žiaden dôvod predpokladať, že v alternatívnej histórií, kde sa nájde dosť bohatstva na to, aby nemuseli všetci manuálne pracovať, a kde spoločnosť nie je spútaná nezmyslami imaginárnych bohov pôjde pokrok rýchlejšie a nakoniec je HDP také, že ten rast je exponenciálny.

Odpovědět

Nejvic mne stvou

Jiri Hasek,2012-05-31 18:50:27

tihle agnostici. Ti neveri nejenom v Boha ale dokonce ani v ateismus.

Odpovědět

Re: no nevim

Lukáš Patejdl,2012-05-31 14:57:39

Na mne vytváří okolí tlak například jenom proto, že jsem odmítl jíst maso. Obdobný případ jako u víry v boha. Argumenty pro a proti jedení masa jsou pro běžného člověka stejně komplikované jako to jestli bůh existuje nebo ne. Rozdíl je jenom v tom, že já sem si svojí cestu vybral sám na základě úvah a "důkazů". Tím chci říct, že racionálně dle mne uvažují lidé co se rozhodují svobodně ať jde o cokoliv a pak nezáleží, jestli věří v boha nebo ne a jestli jedí maso nebo ne.

Odpovědět


ups

Lukáš Patejdl,2012-05-31 15:01:20

A nakonec co já vím, když ani neumím správně kliknout na odpovědět. Pardon :)

Odpovědět


Obáván se

Jiří Novák,2012-05-31 15:37:02

Obávám se, že tvrzení "většina ateistů je zde přesvědčena o neexistenci boha jenom proto, že podléhají tlaku okolí" lze těžko obhájit tím, že ostatní nemají pochopení pro vaše vegetariánství. Ano, poukazuje to na skutečnost, že člověk je v mnoha ohledech modelován vlivem svých blízkých, ale to je známo už dlouho.
Já například neznám žádnou ateistickou rodinu, kde by se rodiče rozhněvali na potomka, že se stal věřícím. Opačných příkladů znám několik.

A s tím vegetariánstvím - nedělejte si starosti, nakonec bude stejně po vašem :-)

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-05-31 18:19:05

Chtěl bych vám vyjádřit podporu ohledně vašeho rozhodnutí. Zbyde tak víc masa na mne. V rodině bych takhle přející samozřejmě nebyl.

Odpovědět

Trošku jinak

Lukáš Patejdl,2012-05-31 13:34:14

Průšvih není víra v boha, ale manipulovatelnost lidí. Ateisté ve výrazně věřících zemích si ke svému přesvědčení museli nějak dojít, v podstatě se vzepřít a ne jen slepě nevěřit. Proto z toho v podstatě vychází, že jsou chytřejší. U nás by to bylo dle mne horší, neboť většina ateistů je zde přesvědčena o neexistenci boha jenom proto, že podléhají tlaku okolí.

Odpovědět


No nevím

Jiří Novák,2012-05-31 14:10:13

Nevím, že by současná česká společnost vyvíjela nějaký tlak, který by měl z věřících dělat ateisty.
Ateisté svůj názor obhajují maximálně tak na diskusích na internetu, nebo v hospodě u piva. Různé církve, sekty a jiné podobné organizace naproti tomu mají daleko propracovanější metody misijní činnosti.
Navíc tu máme od 60. let na vzestupu různé iracionální směry jako psychotroniku, alternativní medicínu, věštectví a já nevím co všechno, které vycházejí z představy nějaké "vyšší síly" či "vyššího záměru".
Ať už tak či onak, jsem toho názoru že v současné české společnosti je daleko vyšší tlak na ateistu, aby se stal v něco věřícím, než naopak.

Odpovědět


Ladislav Lang,2012-06-01 09:33:28

Ateismus je přirozený výchozí stav, člověk, kterému okolí nenatlačí (abych použil vaši teminologii) náboženství nemá v principu důvod přestat být ateistou.

Odpovědět


Lukáš Patejdl,2012-06-01 12:36:20

Já nevím jestli je ateismus výchozí stav. Celé si to představuji například na modelu dítěte a sporáku.
Dejme tomu, že dítěti řeknete ať na plotnu nesahá, že je horká. Buďto vás poslechne, protože vám věří a nebo si to sám vyzkouší. Taky k tomu může dojít samo, vidí že když na ní dáte polívku co byla studená a nedala se jíst, tak je potom horká(a furt se nedá jíst). Může k tomu poznání dojít až o fyzice ve škole(pak nevím jestli je geniální nebo blbé). To, jestli pálící sporák znamená existenci boha a nebo naopak je jedno. Jde mi spíš o reakci na ten článek, který tvrdí, že lidé věřící v boha jsou intuitivní a ateisté jsou analytičtí. Protože to podle mne prostě vůbec nerozhoduje, kdyby ten pokus proběhl u nás kde je většina ateistů a né většina věřících, tak by výsledky prostě nebyli tak jednoznačné.

Odpovědět

Obsah, hloubku a dosah výroků Gódela nedovedu

Josef Hrncirik,2012-05-30 23:39:56

posoudit, a na svých formulacích netrvám. Klidně je odvolávám a vyslechnu jiný či správný názor. V paměti jsem měl jen vzpomínku, že tento logik matematiky se skutečně pokusil vytvořit ontologický důkaz Boží existence. Byl tedy v průniku logiky a víry. Držme se však faktu. Na webu je citováno: He said about Islam: "I like Islam. It is a consistent [or consequential] idea of religion and open-minded".[23] [24]. Čest jeho památce a snad i Salam alejkum či jak se to píše.

Odpovědět

Kurt Gödel nedokázal,

Rudolf Dovičín,2012-05-30 20:00:43

že žiadne formálne systémy nemôžu byť súčasne úplné a bezosporné.

Odpovědět

logika

Pavel Bureš,2012-05-30 14:37:11

Bůh stvořil během pár dní všecičko. Přes jeho vševědoucnost a všemocnost mu zbyla trocha materiálu, takže holt stvořil i pár galaxií navíc, zbytečných, protože středem vesmíru je Země. Ale zase je v noci na co koukat. Potom udělal týpka, z žebra ženskou, vyhnal je z ráje. Nějakou tu potopu (asi mu přebývalo i dost vody), havěť se zachránila na arše, akorát dinosauři nedoběhli. Pak Noe otevřel vrata a havěť se rozlezla po světě, protože evoluce je blbost, takže nejvyšší biodiverzita je jasně kolem Araratu a pak postupně klesá. Pomalu nejdál doskákali klokani. Mamutům byl cestou přes Saharu hic, tak je Bůh oholil. Část mamutů cestující do Indie se chytala chlupama v křoví v džungli, tak je taky oholil. Žirafě se zasekla hlava na arše v zábradlí a jak tahala, vytahala si krk, i pravil Bůh - budiž tvůj krk dlouhý a víckrát nešpizuj skrz zábradlí.
A kdo bude věřit v evoluci, na toho Bůh stvoří pokaždé jinou chřipajznu.
Pak je tu ta věc s Marií. Nějak musela těhotenství vysvětlit. Od té doby je jasné, že když někdo najde na ulici bůra, dost možná jde o padělek, který tam umístila mezigalaktická civilizace, jejíž důvody nikdy nepochopíme, protože bůra se jen tak nenacházejí a ženy děti nemívají, za tím bývají bozi, ať už převlečení za labutě nebo sousedy.
Všechno se to dozvídáme z knihy, kterou přeložilo X autorů po sobě z X jazyků, takže všechno je přesné.
Ostatně i Alláh nám píše, že slaná a sladká voda se nemísí a voda brakická tímpádem od Šajtána jest.

Je jasné, že celé je to velmi logické a je nejlepší mít za souseda někoho, komu to intuitivně dává smysl.

Odpovědět


Třešnička

Josef Pazdera,2012-05-30 22:49:10

Doufám, že píšete. Zbůhdarma mrhat darem by byl hřích.

Odpovědět

Docela by mě zajímalo

Miroslav Gretschelst,2012-05-30 08:20:41

jestli věřící, kteří ".. do svého vztahu k ateistům vkládají pocit možného narušení komunity a tím i jakéhosi veřejného ohrožení", došli ke svému poznání analyticky nebo intuitivně. Jestli například existuje nějaká věrohodně oponovaná studie, že v České republice, kde mají zatím nevěřící většinu (a možná i světový primát), je na odpovídající úrovni i rozvrat společnosti, úpadek hospodářství, eventuálně zločinnost v žebříčku s ostatními zeměmi srovnanými dle religiozity. Máte někdo taková data?
:-)

Odpovědět

církev neznabohů

Radovan Slegl,2012-05-29 23:23:58

Stejně je zajímavé, ja my ateisté ležíme věřícím v žaludku.. a přitom dle jejich víry by to mělo být naopak...většina náboženství (v původním znění, bez moderních překladů) je někdy i přátelská, vstřícná a otevřená...
Snad abychom založili církev neveřících :-D

Odpovědět


ono je to i naopak

Radovan R,2012-05-30 00:31:21

Přijde mi, že je to ještě častěji naopak. Mnoha ateistům leží silně v žaludku věřící. A to už vůbec nechápu. Věřící má svůj důvod o své víře přesvědčovat (např. strach, že se nevěřící bližní dostane do pekla), ale proč mají nevěřící tendenci prosazovat svůj názor a často agresivně přesvědčovat ty, kteří věří o tom, že bůh není, mne udivuje. Raději rovnou upozorňuji, že sám se mezi věřící rozhodně neřadím. Lidi, buďte tolerantní.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2012-05-30 05:27:19

pane Radovane, způsob, kterým případně ateisté dnes "přesvědčují" věřící je založen na čistě individuálním postoji - jestli se na to téma někdo někde s někým pohádá, ostřeji argumentuje... to je čistě individuální záležitost.

Problém je, že náboženská propaganda je organizovaná a příslušná organizace je s velikou pravděpodobností tou nejbohatší organizací v státě, financovaná z daní všech bez ohledu na víru. Byla jsem na křesťanském pohřbu. Farářova kázeň nebyla o dobrém člověku, s nímž se loučíme, ale o tom, jakou naději na věčné štěstí nabízí víra a jak jsou zatracení nevěřící, kteří o to přicházejí. K tomu ten divně pozměněný hlas, kterým běžně farář jistě nemluví...
Dobře, byl to pohřeb věřícího člověka. Rodinu stál několik tisíc korun, další odhaduji 2 tisíce ministrant vybral "na světlo"... všechno zákonem osvobozené od daní.
Proč si náboženská organizace zakládá vlastní školy (na Slovensku i ve světě i vysoké)? Odpověď je celkem jasná. A od státu mají stejný příspěvek, jako školy státní. Jasně, zajišťují výuku. Jenže opatřenou o patřičnou doktrínu. Ten světlý flek na posledním obrázku časem pravděpodobně se "zglobalizuje" do modra. Politikové se o to postarali. To není přesvědčování na individuální úrovni, to je státem podporovaná indoktrinace. Nevadí mi věřící, pokud jsou to normální dobří lidé. Ale děsí mě ty mechanismy, které v každém náboženství formou hříchu, rouhání a trestu si zajišťují nepochybování, věrnost a povinnost šířit víru. Když je to ještě podporováno celou společností, pak musíte uznat, že ateisté jako neorganizovaný celek jsou nadmíru tolerantní. Tou nejsilnější zbraní je poznání jako ten svět kolem nás funguje - tedy věda. "Lucy Kadlec" v diskusi píše, že ateizmus je na ústupu... nevím, ale od středověku je spíše na vzestupu a dostatek ateistů na průzkum by jistě našel/la mezi biology a fyziky. Vkládám velkou naději do vzdělání, které nutí alespoň pochybovat. Moderní biologie, geologie a astronomie tvoří neprůstřelný štít alespoň proti kreacionizmu. "Pochváleno buď poznávání!" :)

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-05-30 07:46:44

Takové hojně vznikají. Možná tak vznikly všechny a časem se to vždycky zvrhlo.

Odpovědět


pro Dagmar

Radovan R,2012-05-31 01:43:12

To ale píšete o církvi jako instituci a o jejich představitelích. To je kapitola sama pro sebe, z velké části s Vámi souhlasím ale v článku ani v mém komentáři o ní nebyla řeč. Podle mne je pro mnoho věřících církev něco jako pro nás instituce státu. Stát pro mne je potřeba, ale často nedělá to co bych si jako občan státu přál. Stejně tak znám vícero věřících, kterým jsou kroky církve proti srsti.
Já spíš měl na mysli ty individuality, kdy mi přijde, že oni (věřící) jsou tolerantnější než my.

Odpovědět

Mě tam chybí jeden korektní přeskok.

Jiří Pospíšil,2012-05-29 22:58:31

Odpověď 10 centů není odpověď intuitivní, ale chybná.
Odpověď 5 centů není analytická, ale pouze správná.
Článek by byl srozumitelnější, kdyby se nepovažovala chybná odpověď za rovnocenou, jen trochu intuitivní.

Jinak nechci vidět ten mazec, až se zjistí, že ti intuitvnější mají také nižší IQ, tady jsou prostě hloupější a proto mají více intuitivních, tedy špatných, výsledků.

Odpovědět


On tam je

Vojtěch Kocián,2012-05-30 07:33:25

Je tam psáno, že IQ nehraje roli - jeho vliv na výsledky není statisticky prokazatelný na rozdíl od náboženského smýšlení.

Ten příklad je docela kvalitní chyták a přiznám se, že jsem taky naletěl a musel si to napsat na papír. Kdybych měl na odpověď deset sekund, analyticky to spočítat nestihnu. Ten druhý příklad už byl příliš průhledný. Navíc jsem si ověřil fakt, že když už výsledek získám (a je jedno, jestli intuicí nebo analýzou), je těžké mozek přesvědčit, že je to špatně.

Odpovědět


On tam sice je...

Jirikk Matus,2012-05-30 21:45:20

ano, je tam psáno, že IQ nehraje roli, ale podezřívám autory, že raději otazku IQ zahráli do autu. Zkuste si vygooglit např. religiosity vs intligence (obrázky). Vím, že analytické myšlení nerovná se inteligence, ale ty grafy o lecčems vypovídají.

Odpovědět

ateismus a mysleni

lucy Kadlec,2012-05-29 22:38:25

Spolu s ateismem bude na ústupu i analytické myšlení?
Ateismus jako teoretická pozice je celosvětově na ústupu," řekl mnichovský teolog Wolfhart Pannenberg. Také oxfordský teolog Alister McGrath říká, že "budoucnost ateismu je spíše v oblasti soukromé víry jednotlivce než ve veřejné sféře, kterou dříve obýval". Důvodem podle obou je, že ateismus dnes ztrácí svůj vědecký podklad. Vídeňský profesor Zulehner říká, že přesvědčení ateisté se v Evropě stali "velmi malou skupinou. ... Není jich dost na sociologický výzkum," dodává.Podobně v USA, podle teologa a filosofa episkopální církve rev. Geralda McDermotta, narůstá spíše pohanství a vytváří falešnou spiritualitu, která je pro křesťanství nebezpečnější než ateismus

Odpovědět


Odtržení teologů od reality.

Slaviboj Ošćěpić,2012-05-30 07:23:47

Jako koneckonců pro všechny časy a nikdy jinak. Amen.

Odpovědět


Tito pánové mají vždy jasno.

Radim Dvořák,2012-06-04 03:27:43

Jejich myšlenky jsou pouze cílenou propagandou. Ateismus z vědeckého hlediska není správným přístupem, tím je agnosticismus.

Odpovědět


agnosticizmus

Marek Fucila,2012-06-04 18:01:42

Agnosticizmus je skôr pchanie pštrosej hlavy do piesku. Áno, nevieme rozhodnúť, či existuje nejaká kreačná entita, dokonca nie je možné ani rozhodnúť, či sú fyzikálne zákony v platnosti z princípu, alebo ich "niekto" udržiava neustále platné.

Prečo sa ale kvôli takejto "neistote" tváriť, že nevieme vedecky rozhodnúť nič? O existencii kresťanského Bohamožno rozhodnúť veľmi ľahko. Má byť všemohúci a dobrotivý zároveň. Nestačí toto samotné ako kontrapríklad? Ak majú kresťania lepšiu definíciu, sem s ňou. V tomto prípade môže byť agnostik len ignorant. Dokonca kresťania financovali výskum účinnosti modlitieb s negatívnym výsledkom. Stále máme pripúšťať existenciu? Koľko dôkazov vlastne treba, aby sa dalo preklopiť z agnosticizmu k ateizmu? Kreacionisti tiež nemajú nikdy dosť fosílií. Nevieme teda vedecky rozhodnúť, či platí evolúcia?

Odpovědět

Viera v zázraky

Milan Závodný,2012-05-29 21:26:43

je chorobou intelektu. Alebo: Veriť je pohodlné... a nudné. Skúmať svet /analyzovať/ je obrovsky náročné - na štúdium, na disciplínu...
Alebo: Vedci ešte stále nevedia všetko. Zato veriacim je jasné od A po Z celé univerzum.
Alebo: Veda funguje. Viera nie. Kto je chorý, nechodí k farárovi, ale k zástupcovi vedy - lekárovi.
A potom: Viera sa obrovsky zmenila. Každých pár storočí prezlieka kabát.

Odpovědět

ale ano...

Libor Kiss,2012-05-29 20:37:32

V Grécku napríklad sa začali už prežehnávať aj neveriaci... ;-)

Odpovědět

???

Michal Jeřábek,2012-05-29 19:46:36

Co je to za chaos, když tam bude existovat vláda?

Odpovědět


Chyba

Michal Jeřábek,2012-05-29 19:48:13

To měla být reakce na pana Aleše Krancla.

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2012-05-29 20:00:26

To nevadí, jemu stačí intuice.

Odpovědět

Will Gervais

Lukáš Dokoupil,2012-05-29 19:41:58

Konečně někdo, kdo se nebojí publikovat i výsledky výzkumu, které mohou být politicky nekorektní. Měl by udělat podobný výzkum i z hlediska sexuální orientace, politického názoru, studijního oboru, atp. První psycholog, který si zaslouží mé uznání.

Odpovědět

Zik Urat,2012-05-29 19:34:26

Pan Pazdera dnes zatnul do ziveho :D, ocekavam tu aspon 200 prispevku.

PS: v Americe, pokud jste ateista je lepsi svemu okoli tvrdit, ze jste treba nepraktikujici krestan, jinak vas tam sezerou zaziva.

Odpovědět


Nejen v Americe

Vojtěch Kocián,2012-05-29 20:09:31

Totéž se kupodivu doporučuje v islámských zemích. Raději tam být za křesťana nebo dokonce za judaistu než za ateistu. Přece jenom tato tři náboženství mají dost společného, když vycházejí jedno z druhého a ateismus je pro většinu muslimů naprosto nepochopitelný.

Odpovědět

V co věří budhisté a konfuciáni? Dokáží myslet?

Josef Hrncirik,2012-05-29 19:31:48

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-05-30 07:59:45

To je individuální. Třeba Dalajláma je mužem jasného rozumu, ale nepochybně mezi nimi najdete pitomce. Oba směry jsou defakto i deiure atheistické, neboť existence bohů jim je u zadele.

Odpovědět


Petr Klíma,2012-05-30 10:03:55

Je otázka jestli to nejsou spíš filosofické směry ...

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-05-30 10:33:31

Neexistuje nic jako filosofickej směr pro masy. Národ složený z filosofů by měl problémy s obživou.

Odpovědět

Re: Nemůžu si pomoc

Lukáš Dokoupil,2012-05-29 19:25:09

A jak to souvisí s tématem článku, pod který jste tento komentář napsal pane Krancl?

Odpovědět

Nemůžu si pomoc

Aleš Krancl,2012-05-29 19:08:10

Přítomnost je řízena zednářským heslem "Ordo ab Chao" ("Řád z chaosu"). Cílem toho všeho je naprosté zničení křesťanství, likvidace národních států a na jejich troskách instalovat univerzální židovskou světovládu pod vládou židovského krále a židovské kněžské aristokracie! Toto ovládnutí světa Židovstvem bude mít za následek zotročení všech nežidovských národů a nejhrůznější diktaturu. Proto musela být ovládnuta katolická Církev a zničeno její učení (na II. vatikánském koncilu), které se jediné stavělo 2000 let proti těmto ďábelským plánům Satanovy synagogy!

Odpovědět


chorobný názor

Radovan Slegl,2012-05-29 23:28:41

Jak někdo začne vytahovat židovstvo a jakékoli podobné škatulky tak projeví co je zač.
Matouš 7:1-6

Odpovědět


ad Aleš Krancl

Dagmar Gregorova,2012-05-30 01:03:09

hle důkaz analytického myšlení a křesťanské lásky k bližnímu...

Kolik nenávisti a lidských obětí dějinách ve jménu nějakého boha...

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-05-30 07:31:27

Nějak dobrý muži přehlížíte miliardu Indů a miliardu Číňanů. To jsem na úspěchy té vaší satanské stolice zvědav.

Odpovědět

Nemůžu si pomoct,

Slaviboj Ošćěpić,2012-05-29 18:57:15

ale z mapky se skoro zdá, že čím víc věřících, tím horší ekonomická situace. OBZVLÁŠŤ po zohlednění různých surovinových, regionálních a historických rozdílů.

Odpovědět


Petr Klíma,2012-05-30 10:06:29

Máte na mysli Německo a Finsko ?

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-05-30 10:37:16

O religiozitě Finů nemůže být řeči. A Němci sou blázni. Jestli něco narušuje ten "můj dojem", tak solidní ekonomický růst Polska a Turecka.

Odpovědět

Analytic princip

Felix Molnar,2012-05-29 18:50:36

Věřící přírodovědec může dnes svou víru v Boha opřít také o kvalifikovaný údiv nad podivuhodným řádem materiálního světa, jak to kdysi tak předvídavě a výstižně vyjádřil žalmista Páně: "Nebesa vypravují slávu Boha silného a dílo rukou jeho obloha zvěstuje" (Ž 19,2). ...

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-05-30 07:45:51

Může, ale nebude to o nic rozumnější, než opřít se o vlastní náklonnost k rybám, chlebům nebo jablkům, jak jest to na různých místech písma popsáno. Vidět řád, kde není než chaos, je možná užitečné, aby se člověk nezbláznil docela, ale na podstatě věci to nic nemění. Všechny druhy lži jsou přece poukázka na sirné koupele.

Odpovědět

I analytický analytik myslící intuitivně uvěří že

Josef Hrncirik,2012-05-29 18:17:19

vypočetl. Mluvit o analytickém myšlení u lidí dělajících pravopisné chyby je asi určitě důkaz vítězství víry nad myšlením a pamětí a naopak. Dubito, ergo kogito, kogito ergo sum. Nesporný logický genius K.Gódel (podle hantesu) vobjevil, že žádné formální systém nemúže být současně úplný a bezesporný a že v něm existují věty, které nedokáže rozhodnout. Ví jen Bůh, proč tedy sestrojil logický důkaz Boží existence, který však církev Bohudíky nepoužívá, přestože je zdarma (důkaz). Kde se vloudily nevykompensované chybičky? Nedělal si Gódel zadel?

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-05-29 18:41:34

Dělal.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace