Větrné turbíny jako ptačí gilotiny  
Rčení, že všechno zlé je k něčemu dobré, může platit i naopak. Větrné elektrárny okolní přírodu sice neznečišťují, přesto mají vážný ekologický dopad, jehož řešení s rychle rostoucím počtem velkých turbín začíná být urgentní.

 

Zvětšit obrázek
Sup bělohlavý (Gyps fulvus) v oaklandské ZOO v Kalifornii. Tento velký jestřábovitý dravec v Americe nežije, jeho domovem je jih Eurasie.a sever Afriky.  Kredit: Ingrid Taylar, Flickr (CC 2.0)

Jednou z největších výzev pro toho „hrdobce, jemuž hrouda nohy víže“, byl ptačí let. Mít tak křídla! Nakonec jsme to zvládli. Ne sice přímo máváním perutí, ale létající stroje dávno předčily i ty nejodvážnější vizionářské představy Julese Verna.

 

I když zemskou tíž dokážeme překonat, ptačí let jsme nepřestali obdivovat. Zejména když se na obloze majestátně vznáší velcí dravci. Není jich mnoho, protože jsou na vrcholu jisté části potravinového řetězce. Ohrožují je pesticidy, které se dostávají do jejich býložravé kořisti, úbytek vhodných podmínek, pytláci, vedení vysokého napětí, a jak se jednoznačně prokázalo i větrné turbíny, které ve výšce až 170 metrů rozrážejí konci svých lopatek vzduch rychlostí 270 až 320 kilometrů za hodinu. A to bývá osudové zejména pro velké druhy dravých ptáků. Před dvěma měsíci se v odborném časopisu Ibis vydávaném Britskou ornitologickou společností objevily výsledky studie vysvětlující, proč například supové (sup africký - Gyps africanus a sup bělohlavý - Gyps fulvus) často vletí do vrtulí jako do masomlýnku. Navzdory ostrému zraku toto nebezpečí nevidí. Za letu jejich oči totiž mnohem lépe registrují to, co je dole na zemi než to, co se nachází přímo před nimi ve směru letu.

Zvětšit obrázek
Severoamerický poddruh orla skalního v záchranném centru alabamské Univerzity v Auburnu. Kredit: J. Glover; Atlanta, Georgia

 

Jak uvádí zpráva zveřejněná na stránce časopisu Nature, španělským ornitologům tento problém vyrývá do čel hluboké vrásky. Nejde totiž jenom o supy, ale i jiné ptáky, zejména dravce, jakým je i vzácný orel iberský (Aquila adalberti). Podle odhadů vědců jen asi 18 tisíc španělských větrných turbín, z nichž se většina nachází ve třinácti větrných farmách v provincii Cádiz sousedící s Gibraltarem, ročně zmasakruje až 18 milionů ptáků a netopýrů. Jedinci, kteří o život přijdou na souši, se dají alespoň přibližně sečíst, ale kdo odhadne ztráty způsobené větrníky postavenými v moři? Větrná energie je přitom zdrojem pro v současnosti nejrychleji se rozvíjející energetické odvětví. 

 

I američtí ornitologové mají hlavy ve smutku a také poukazují na riziko, jenž je pro některé ohrožené druhy výrazně větší než pro jiné. Příkladem je severoamerický poddruh orla skalního (Aquila chrysaetos canadensis), který bojuje o přežití. Jen jeden z kalifornských biologů, Shawn Smallwood, ročně nachází v průměru 65 zabitých jedinců. Přitom počet smrtelných kolizí s turbínami z roku na rok stoupá a rapidně poroste i v budoucnu, pokud se nenajde efektivní řešení. Trvalý monitoring oblohy a zastavení příslušných vrtulí při přeletu dravce tak, jak to dělají ornitologové na jihu Španělska, jím jistě není. Čína plánuje během následujících tří let zvýšit produkci elektřiny z větru o 60 %, v USA ji hodlají během příštích 20 let znásobit šestkrát a v Evropské unii by do roku 2020 měla pokrýt 20 % veškeré spotřeby (celosvětově 10 %). To představuje až děsivý nárůst počtu větrníků, jež budou co možná nejvyšší a největší. Kdyby negativní následky pro ptáky, netopýry, ale také hmyz byly k těmto plánům přímo úměrné, problém by mohl přerůst v katastrofu.

 

Zdroj: Nature

Datum: 21.06.2012 12:23
Tisk článku

Malá větrná elektrárna - Hallenga Uwe
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 88 Kč
cena: 78 Kč
Malá větrná elektrárna
Hallenga Uwe

Diskuze:

Z Z,2012-06-25 22:36:29

Ale Jirka Niklík tiež netvrdil, že tá jedna lopatka má byť rovnaká ako existujúce 3. No aj keby sa to považovalo za tvrdenie "od veci", tak viac vrtulí vytvára pri vyšších rýchlostiach viac vírov - teda vyšší odpor - viac vzduchu vrtuľu obchádza, atď. Viac vrtulí, či respektíve väčší celkový prierez vrtulí, môže byť teoreticky účinnejší pri menších rýchlostiach, no nie pri väčších.

Odpovědět


to Z Z

František Kříž,2012-06-25 23:31:44

Niklík reagoval na mne a pokud jsem tvrdil že přidáním lopatky se zvýší výkon o 1/3 , logicky jsem myslel přidání stejné lopatky. Píšeš víc vrtulí, nemyslíš náhodou víc lopatek vzhledem ke kontextu? No, tvoje nápady už nebudu řešit, vymýšlíš všechno možné, je to samá filolofie - fantazie, žádné konkrétní fyzikální zdůvodnění. Řekl bych že o tom nic nevíš, kdyby jo, už bys to býval napsal. Já jsem to taky nevěděl, proto jsem se ptal a co jsem se dozvěděl jsem uvedl.

Odpovědět


viac vrtulí

Z Z,2012-06-26 00:01:46

je omyl, myslel som viac lopatiek, no možno sa Jirka Niklík k tejto téme vyjadrí, aby vysvetlil, ako to myslel.

Odpovědět


to Z Z

František Kříž,2012-06-26 00:14:06

Ještě mne napadlo ... Psal jsem co jsem se dozvěděl, že čtvrtá lopatka by způsobila větší síly a to by vedlo k tomu, že by se musela zvýšit pevnost zařízení, i hmotnost a už by se to neúměrně prodražilo. Jak jsem nad tím teď přemýšlel, možná tam hraje roli ještě to, že 4. lopatka nezvýší výkon o 1/3 jak jsem psal, ale podstatně míň. V analogii s padákem: Člověk bez padáku padá ustálenou rychlostí cca 200km/h. S padákem odhadem 20km/h (?) a z toho se dá vypočítat brzdný výkon padáku. Co kdyby parašutista otevřel dva padáky? Jeho rychlost pádu by se podstatně nezmenšila a síla kterou by visel na každém ze dvou padáků by byla poloviční takže brzdný výkon přidáním druhého padáku by se nezvýšil o 100% ale třeba jen o 15%. Proto možná nemá smysl víc lopatek ...

Odpovědět


Rychloběžnost

Jirka Niklík,2012-07-02 19:54:17

Já tedy do toho nevidím moc hluboko, ale koukněte sem:

http://ve.mzf.cz/index.php?teorie_zaklady

Výkon nezávisí na ploše lopatek, ale na ploše rotoru (rozumí se kružnice, ve které se lopatky pohybují) a účinnosti. A nejlepší účinnost mají rychloběžné vrtule s málo listy. Intuitivně bych čekal, že víc listů využije líp plochu rotoru, přes kterou proudí vzduch, kterému odebíráme energii. Ale rychloběžný rotor s jedním listem - asi jako javorové semínko, které rychle rotuje ale pomalu klesá - se taky potká s většinou vzduchu který průřezem vrtule proudí, jen jiným způsobem.
Chápu to tak, že když vrtuli, která je rychloběžná se dvěma lopatkami a optimálně nastavená přidám další 2 úplně stejné lopatky, tak se začnou ovlivňovat a celková účinnost klesne. Pokud potom optimalizuju ty 4 lopatky - musím je udělat míň rychloběžné - dostanu menší otáčky a větší kroutící moment, čili výsledný výkon je plus mínus stejný. A podle grafů - kterým mi zatím nezbýva než věřit - dokonce horší. Takhle nějak si to představuju.

Odpovědět

Proč se bude víc lopatek otáčet pomaleji

Z Z,2012-06-25 14:25:52

Pretože viac lopatiek bude vytvárať prúdeniu vetra vyšší odpor.

Odpovědět


to Z Z

František Kříž,2012-06-25 14:42:39

Protože víc lopatek představuje větší odpor proudění větru, proto je větší ten silový moment a proto je větší ta úhlová rychlost a výkon elektrárny

Odpovědět


Z Z,2012-06-25 15:36:25

Ale väčší odpor vzduchu znamená, že má viac vzduchu tendenciu prúdiť mimo prierezu s vrtuľami.

Odpovědět


to Z Z

František Kříž,2012-06-25 17:16:21

Zřejmě "odpor vzduchu" má ve slovenštině jiný význam než v češtině. V češtině: Vrtule musí vzduchu klást odpor větru aby se mohla točit; ta síla, kterou klade vrtule větru se mění na silový moment. Píšeš: "Ale väčší odpor vzduchu znamená, že má viac vzduchu tendenciu prúdiť mimo prierezu s vrtuľami." . No je to naopak, větší odpor vrtule, který klade větru znamená že má míň vzduchu tendenci proudit mimo vrtule ...

Odpovědět


Odpor vzduchu má význam rovnaký

Z Z,2012-06-25 21:32:59

no musí byť na maximálny výkon, okrem iných vecí, optimálny. Ak je odpor nulový, alebo ho tvorí len odpor vzduchu a vrtuľa nič nepoháňa, je účinnosť nulová. Ak je odpor nekonečný - trebárs sú lopatky zaseknuté, či tvoria v krajnom prípade vyplnený disk a všetok vzduch prúdi okolo, tiež je účinnosť nulová. Účinnosť je funkcia konkrétneho tvaru a počtu lopatiek a rýchlosti vzduchu, prípadne aj ďalších parametrov, no určite nie je lineárne závislá od počtu lopatiek vrtule. A rovnako nie je účinnosť lineárne závislá od odporu vzduchu vrtule.

Odpovědět


to Z Z

František Kříž,2012-06-25 21:49:39

Ano, plný kotouč dává stejně nulový výkon jako 0 lopatek. Ale 4 lopatky jsou tak řídké rozmístění prakticky jako 3. Pokud 4 je moc, musí k tomu být jiný důvod, než že by si lopatky vadily

Odpovědět


Z Z,2012-06-25 22:04:47

Logicky, prečo by mali trebárs 4 lopatky s nejakým spoločným celkovým obsahom v priereze dávať o 33 % väčší výkon, než širšie 3 lopatky s rovnakým celkovým spoločným prierezom, či než len jedna ešte širšia vrtuľa s rovnakým prierezom?

Odpovědět


to Z Z

František Kříž,2012-06-25 22:10:09

Já jsem mluvil o 3 stejných, a 4 stejných. Oponuješ tvrzení, které nikdo vyslovil

Odpovědět

to Z Z

František Kříž,2012-06-25 14:04:19

Správně. A ta úhlová rychlost bude při větším momentu větší nebo menší? Co byste hádal? Proč se bude víc lopatek otáčet pomaleji, když lopatka je zdrojem toho silového momentu?

Odpovědět

Účinnost

Jirka Niklík,2012-06-22 18:07:34

Je to sice off-topic, ale zvyšováním počtu lopatek se nezvyšuje účinnost a tedy výkon (při daném průměru vrtule), ale nanejvýš kroutící moment. Nejúčinnější by byla kupodivu vrtule s jedním listem, který by byl hodně rychloběžný, to jest hodně naplocho. Ale špatně by se to rozbíhalo, pracovalo by to jen při větších rychlostech větru, atd. Tři listy jsou kompromis, ale spíš než o hmotnost jde o účinnost na jedné straně a namáhání rychloběžných vrtulí, hluk, rozběh, rozsah rychlostí větru za kterého může elektrárna pracovat a další na straně druhé.

Odpovědět


Sorry, to patřilo o 3 příspěvky níž :-(

Jirka Niklík,2012-06-22 18:09:38

Odpovědět


to Jirka Niklík

František Kříž,2012-06-23 02:21:13

Jestliže víc lopatek má větší kroutící moment tak i generátor poháněný větším momentem může generovat větší výkon - jak to že ne?

Odpovědět


jak to že ne?

Z Z,2012-06-25 08:52:46

Výkon nezávisí len od krútiaceho momentu, ale aj od uhlovej rýchlosti. A viac lopatiek sa bude otáčať pomalšie.

Odpovědět

Nejenom

Martin Kovář,2012-06-22 17:47:55

Bohužel, co se týče negativních dopadů větrných elektráren, nezůstává jen u decimace ptactva a netopýrů. Není to zase až tak dávno, co do médií prosákla zpráva, že větrníky mají vliv na lokální klima oblasti, ve které se vyskytují.
PS: Pro pana Wagnera: Přečetl jsem si Váš článek na ekolistu - výborné!!!

Odpovědět

???

Jan Kment,2012-06-22 00:06:00

A proč vlastně nelze použít pletivo, jakým se chrání např. ventilátory a turbíny? Určitě to napadne každého. Bylo by to moc drahé?

Odpovědět


Jan Kment

František Kříž,2012-06-22 00:17:05

Intuitivně - kdyby bylo tak husté aby to ptáky chránilo, asi by to snižovalo výkon větrníku (síťku jsem z domácího ventilátoru proto odstranil). A kolik by to vážilo aby to mělo potřebnou pevnost? Mimochodem, proč větrník má 3 lopatky a ne 4? Logicky by 4 lopatky měly dávat větší výkon o 33% ne, tak proč jí tedy nepřidat? Protože by vrtule byla těžší i strojovna nahoře i ten pilíř a jeřáb, který to staví by musel mít větší nosnost .... Takže se finančně vyplatí postavit raději čtyři větrníky se třemi listy než tři se čtyřmi.

Odpovědět

Dráty a ptáci

Vojtěch Kocián,2012-06-21 22:20:29

Největším problémem ohledně úmrtí ptáků na vedení jsou rozvody 22 kV a lokální 400 V na vesnicích. K 400 kV a nejspíš i 110 kV se ptáci ani nepřiblíží, protože jednak dost nepříjemně hučí a nejsem si jistý, jestli elektrické pole kolem necuchá ptákům peří nebo neovlivňuje některé jejich smysly.

No a zakopat VN a NN vedení do země nebo použít izolované vodiče ve vzduchu už není takový problém a většinou se to u nových vedení nebo větších rekonstrukcí dělá. Alespoň v ČR.

Odpovědět


to Vojtěch Kocián

František Kříž,2012-06-21 23:13:54

Tak mne napadlo, jestli hučící dráty odrazují ptáky, proč by ty větrníky taky nemohly hučet? Alespoň třeba ty na vodě, nebo najít třeba vhodný ultrazvuk, který by lidi nerušil ...

Odpovědět

Pro pana Berana

Vladimír Wagner,2012-06-21 20:17:22

Víte, ono to s tou decentralizací a decentralizovanou výrobou elektřiny není tak jednoduché. Němečtí zelení také hlásali, jak nastupují cestu k decentralizované výrobě elektřiny, ti vkládali v tomto směru důvěru do OZE. A hlásali,jak to bude levnější a výhodnější pro spotřebitelé. Přehled, jak to s německou energetikou vypadá nyní jsem dnes publikoval na Ekolistu:http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-jak-to-vypada-s-cestou-nemecka-k-zelene-energii . A s malými jadernými reaktory to také není tak jednoduché. Musíte zajistit, aby se nemohl jaderný materiál dostat do nepovolaných rukou a kvalifikovanou obsluhu takového zařízení. Většinou také platí, že čím větší zařízení, tak jsou menší náklady na vyrobenou jednotku energie. Prostě, vše je složitější než si představujete.

Odpovědět


Decentralizace

Daniel Das,2012-06-21 21:34:43

Mate pravdu jen dodam, ze slovo decentralizace je jen slovo, ale realita je ve vetsine pripadu jina. Ve skutecnosti jsou velke vetrne farmy naopak giganticke centrani zdroje a jak je videt, delaji v energeticke soustave opravdovou paseku. Oproti predpokladu OZE znamenaji i vice dratu, protoze aspon trosku vhodne podminky jsou vetsinou tam, kde neni vyroba ani nezije moc lidi a nebo jsou rozhazene v krajine a potrebujete je propojit opet do soustavy. A nakonec, stejne kazde OZE potrebuje zalohu, takze se klasicke elektrarny zavirat nebudou. S temi malymi reaktory to mozna pan Beran myslel tak, ze se v posledni dobe pracuje na mensich reaktorech (100 az 350Mw), ktere maji vyhodu v tom, ze se daji privezt na stavbu v podstate hotove.

Odpovědět


"Malé" reaktory

Vladimír Wagner,2012-06-21 22:23:59

Ano, na vývoji takových reaktorů se pracuje, připravuji o nich povídání. Ale podle mě si na jejich širší využívání budeme muset ještě nějakou dob u počkat.

Odpovědět


Díky za reakci pane Wagnere

Ota Beran,2012-06-22 09:29:19

Máte stoprocentní pravdu, že je to všechno trochu složitější. Sám píšete, že na vývoji menších reaktorů se pracuje, takže je vidět, že i někdo jiný než já vidí cestu v decentralizaci zdrojů energie. Druhým cizím slovem, které jsem ve svém příspěvku použil je diverzifikace, což znamená, že se použije i jiných zdrojů energie než je jádro. A tady je ta otázka jakých. Větrnou energii u nás boom nečeká a není to jen odpor veřejnosti, co stojí proti. Kdo někdy zkusil podstoupit martyrium zařizování povolení nějakého takového zdroje, ví o čem píši. (i když chápu, že mnoho takových lidí u nás není) Proto ten příspěvek, kdy jsem uvedl, že s největší pravděpodobností u nás více ptáků zahyne nebo je zraněno díky nadzemním rozvodům elektrické energie než kvůli větrníkům. (A předpokládám, že tomu tak bude i v blízkém budoucnu.) Kdo nevěří, ať si někdy udělá exkursi na některou ze stanic handicapovaných živočichů a poptá se na pohnuté osudy některých volavek, čápů, či velkých dravců. Ptáci samozřejmě hranice neznají, jak si správně všimla Dagmar Gregorová, ale nevšimla si, že jsem psal o situaci v naší republice. Ptáků i ostatních živočichů, kteří uhynou vinou některého z technických vynálezů člověka je mi rovněž líto, ale tato emoce by neměla přerůstat v hysterii. Nepřestaneme přece jezdit autem jen proto, že se občas někomu povede porazit srnku. Jestli Německo zvolilo pod vlivem svých zelených špatnou cestu větrníků, můžem s tím nesouhlasit, můžem proti tomu protestovat..., ale to je asi tak všechno co se s tím dá dělat, jak pravil klasik...

Odpovědět


Pro pana Berana

Daniel Das,2012-06-22 10:50:27

Nejsem si jist jestli vyvoj malych reaktoru je vedem snahou o dosazeni decentralizace. Pokud ano, tak spise je to jen jeden z duvodu. Myslim, ze hlavnim duvodem je spise snaha o snizeni ceny. Asi nepujde o snizeni ceny za 1kW v to moc nedoufam, ale o snizeni castky, kterou musite investovat behem stavby. JE ma vysokou investicni narocnost, ale nizke provozni naklady a prave mensi reaktory by mohly znamenat mensi investicni narocnost a zaroven nizke provozni naklady, takze by to bylo pomerne lakave pro investory, protoze by nemuseli investovat tak obrovske castky na pocatku. Navic muzete cely reaktor i s generatory pary privezt na stavbu jiz hotove z vyrobniho zavodu, coz velmi zjednodusi vystavbu. Take se uvazuje, ze tyto reaktory budou v mistech, kde je potreba energie, ale neni zadna infrastruktura (tezebni loziska, ropne pisky, polarni oblasti, atd.)

Odpovědět


OK Danieli

Ota Beran,2012-06-22 11:54:31

Nejsme v rozporu. Moje chyba je, že jsem nedokázal dostatečně vysvětlit, že jsem tu decetralizaci měl na mysli v souvislosti s diverzifikací produkce energie, v které i ty často tak proklínané OZE mají docela velkou důležitost. Čím více lokálních zdrojů bude blízko místu spotřeby, tím méně drátů bude potřeba vést v krajině. Proč nestavět lokální zdroje co nejblíže spotřebě energie. Malé reaktory jsem uvedl jen jako jeden možný příklad, který by navíc při blízkosti měst přinášel i efektivní využití odpadního tepla k vytápění domů namísto monstrózních chladicích věží nebo kilometrů teplovodů vinoucích se krajinou. Vězte že i u nás je spousta míst, kde by mohly být třeba malé vodní elektrárny a i přes podporu OZE je administrativně velmi složité, něco takového stavět a mnohdy není ochota něco takového připojovat do sítě, přitom investiční náklady nejsou tak vysoké a návratnost není zas tak špatná i bez podpory. Stavme drobnější zdroje racionálně v místech, kde jsou pro to podmínky a jejich využití se dá ekonomicky zdůvodnit ať už je to voda, větrníky, nebo třeba biomasa(zdůrazňuji, že všechny dotace ekonomické podmínky pokřivují, aby mne zas někdo nenapadal z tohoto pohledu), pak to může mít i ekologický přínos v podobě menší potřeby kapacity přenosových sítí a tedy té spousty drátů v krajině. To co píši není o obrovských větrných farmách Německa a následných potížích přenosové soustavy celoevropského významu. Tohle je volání po racionální diverzifikaci spojené s decentralizací výroby energie. A to je podle mne cesta.

Odpovědět


Kdo se nepoučí z minulosti, chyby si zopakuje

Pavel A1,2012-06-23 17:41:42

Decentralizace zdrojů elektřiny už tady byla. Tak se totiž s elektrifikací začínalo. Zpočátku byla decentralizace zcela ideální - kdo si chtěl rozsvítit žárovku, musel nahodit dynamo, které mu pro ni vyrobilo proud. Dnešní centrální zdroje a obrovské soustavy vznikly proto, že to prostě nefungovalo. Bylo to moc drahé a hlavně nespolehlivé. Bohužel, lidé mají krátkou paměť, jsou líní čist a nechtějí se z historie poučit, tak si musí přivodit katastrofu, aby své omyly poznali.

Odpovědět


Pán Pavel A1,

Rudolf Dovičín,2012-06-23 20:37:41

Medzi 2 extrémami existujú ďalšie riešenia, aj tu spomínané - napr. siete na úrovni miest.

Odpovědět


Pán Dovičín

Pavel A1,2012-06-23 22:46:51

Ale to už tady bylo. Vývoj šel od dynama pro každou žárovku přes podnikové elektrárny a městské sítě po sítě regionální, celostátní a posléze mezinárodní. A každý ten krok se dělal ne proto, aby se mohlo tahat více drátů, ale protože to prostě bylo nutné. Regionální sítě tady prostě už byly a neosvědčily se. Tak proč pořád chcete opakovat chyby našich předků.

Odpovědět


Pretože pred 100 rokmi

Rudolf Dovičín,2012-06-24 01:53:25

nebola technika na takej úrovni, ako ju máme dnes, takže mnoho z vtedajších problémov dnes nie už je problémami.

Odpovědět


Právě že ne

Pavel A1,2012-06-24 09:25:12

Rozsáhlé rozvodné sítě se začaly stavět, protože fyzikální zákony jsou jaké jsou a nebylo možné skladovat významné množství elektřiny. Fyzikální zákony se od té doby nezměnily a naše schopnost skladovat elektřinu také ne. A pokud vývoj půjde tak jak dnes, tak toto se ani za dalších sto let nezmění.

Až dokážete skladovat půlroční spotřebu elektřiny (jako se dělají strategické zásoby ropy a plynu), tak můžete začít budovat distribuované sítě postavené na OZE. Do té doby jsou veškeré takové návrhy jen nesmyslným žvaněním lidí žijících ve světě dogmat naprosto odtržených od reality. A realizace takových návrhů by způsobila horší tragédie než všechny války v historii lidstva dohromady.

Odpovědět


Načo by som skladoval

Rudolf Dovičín,2012-06-24 17:17:06

elektrinu na pol roka?

Distribuované zásoby sú vždy bezpečnejšie - nedajú sa tak ľahko poškodiť (napr. teroristami) ako centralizované.

Odpovědět


decentralizace vyroby elektřiny

Mojmir Kosco,2012-06-25 10:24:31

decentralizace výroby nebude zřejmě možná dokdy nebude i decentralizace spotřeby .dnes jsou největší spotřebitele elektřiny tj .energetika a průmysl zvyklý prostě otočit a jet možná by mohla nastat situace .sluničko svíti vitr věje výrabíme není tomu tak stojíme rovněž by pomohlo skutečné narovnání cen z přihlednutím možnosti recyklace zdroje .U obnovitelných zdrojů je zajímavé že jaksi žijou a stále nechtějí odejít do věčných lovišť přes snahu dokázat nemožnost těchto zdrojů .Od počátku větrných elektráren se objevují zprávy že větrníky jsou ničitely ptactva a netopýrů proto je např v čechách součástí studie vždy vliv stavby na tuto otázku.Když ve špaňělsku a proto se to tak posuzuje postavili v 90 letech větrnou farmu do větrného kaňonu kde na podzim a jaře je hlavní migrační tah ptactva a nechali to zapnuté nastal pravý masakr takže dnes to musejí na dobu hlavních tahů vypínat což je náhradné rešení a správně by neměli vůbec tuto farmu stavět.

Odpovědět


Vite co jste vubec napsal pane Kosco?

Daniel Das,2012-06-25 16:07:16

To jako ze pujdeme do prace jen kdyz bude spravne foukat nebo spravne svitit? Potom asi v zime moc do prace chodit nebudeme, protoze moc nesviti. Ovsem neni mi jasne, jak budete rozjizdet ocelarnu nebo sklarnu nebo jine provozy kdyz nebude zrovna dost el. energie. To jste predpokladam myslel jen jako zert, ze ano :-)
Pojem nejvetsi spotrebitel elektriny je energetika a prumysl? Neni energetika vyrobce elektriny nez jeho spotrebitelem?
Zamyslel jste se proc OZE stale funguji? Myslite, ze velke energeticke firmy stavi OZE pro lasku k prirode? Ne delaji to jen z toho duvodu, ze tyto zdroje maji garantovanou vykupni cenu a prednostni vykup, takze pokud neudelate neco opravdu spatne, tak nemuzete prodelat. Neprodelate ani kdyby sla cena el. energie na burze pod 1 kc/kWh protoze realna cena na burze vas nezajima, vy vzdy dostanete garantovanou dotovanou cenu. Co vic by jste si jako podnikatel mohl prat. Netrapi vas budouci vyvoj ceny el. energie, netrapi vas vyvoj inflace, pracovni naklady atd. Situace jde dokonce tak daleko, ze kdyz vam vypnou vetrnou elektrarnu treba prave z duvodu migrace ptactva, tak stejne dostanete zaplaceno za nevyrobenou energii, no neni to nadhera?

Odpovědět


Také jsem se až dosud domníval,

Ota Beran,2012-06-26 12:28:53

že energetika je největší výrobce energie, až pan Kosco mi otevřel oči. Děkuji!

Odpovědět


Enrgetická náročnost

Mojmir Kosco,2012-06-26 12:37:22

Podle informaci Čez a ČSU česká republika vyprodukuje 85000Gwh elektrické energie ročně - brutto z toho je 55000 Gwh netto. Tj 25% elektrické energi jde na její produkci a ztraty. Z netto jde 48% do průmyslu z toho 10% jde ještě za těžbou nerostných surovin . Vysoké pece jako nutné kontinualní provozy zabírají cca 5% celkové netto spotřeby . Strojírenství které by teoretecký mohlo svojí produkci přízpůsobit cca 40 % z průmyslu.Zima je zrovná idealní to většinou fouká.Je to otazky ceny za elektřinu kdyby nedej bože někdo nabídl mnohem levnější zdroj energie po dobu dostatku energie z oze určitě by našel odběratele .Tomu ovšem braní ekonomické pobídky a preferovaná nutnost stabilní sítě neboly nutnost kontroly nad energetickými toky

Odpovědět


To jste vedle pane Kosco

Daniel Das,2012-06-26 13:21:18

Ze vy jste zase Goglil? Ale i tak vubec netusite proc je potreba dodrzovat stabilni dodavky energie a proc se vlastne sit ridi. Vyroba bruto znamena energie zmerena na svorkach generatoru a v roce 2011 to bylo 87000GWh, z toho byl vyvoz 17000GWh. Ztraty vedenim se prumerne udavaji na urovni 3 az 5%, ale to plati pro rozvod obecne i z OZE. Pokud nechcete draty nebude energie :-) Pokud vedeni povazujete za spotrebic, tak asi mate z urciteho pohledu pravdu, ale bohuzel to jinak nejde. Kazda elektrarna ma vlastni sportebu tak mezi 3 az 5%. Takze tech 25% jste opravdu hodne prehnal.
Tezba nerostnych surovin se nemysli jen uhli jak by jste si pral, ale tim se mysli jakakoliv tezba :-) Strojirenstvi by tedy svoji produkci ze 40% prizpusobit nemohlo, to mi verte. Zima je zrovna v prostoru CR co se tyka vetru velmi spatna, vetsinou byva hodne vetru z Nemecka na podzim a na jare a to hlavne z toho duvodu, ze si to nedokazi uregulovat a tak to preteka pres celou Evropu. A stabilni sit neni nejaky rozmar, ale existenci potreba.

Odpovědět


A jeste dodatek

Daniel Das,2012-06-26 13:30:21

Do celkovych ztrat se krome vedeni a vlastni spotreby take zapocitava ztrata v precerpavacich elektrarnach. Ucinnost precerpavacich elektraren je priblizne asi 70%.

Odpovědět


Díky Danieli,

Ota Beran,2012-06-26 15:33:21

že jste uvedl ta procenta na pravou míru a upozornil, že těžba surovin není jen uhlí, ale i kámen, písek, hlína... Jen bych vás malinko popravil ve vyjádření, že každá elektrárna má vlastní spotřebu 3 -5%. To slůvko každá bych opravil na běžná. Například u tolik proklínaných velkých fotovoltaik se snad shodnem, že jde rovněž o elektrárnu a její vlastní spotřeba oproti výrobě se nepočítá na procenta, ale spíše promile. Spotřeba u těchto bezobslužných provozů je tvořena většinu času pouze kamerovým systémem zabezpečovacího zařízení a dálkovým monitorováním po internetu. U několikamegavatových instalací je to až směšně malé číslo v porovnání s výrobou. U "větrníků" je to velmi podobné.

Odpovědět


Rovněž dodatek

Ota Beran,2012-06-26 15:39:17

Samozřejmě, že bych vás nepopravil, ale spíše poopravil.

;o)

Odpovědět


Jste si jistý?

Pavel A1,2012-06-26 21:39:58

Pokud do vlastní spotřeby fotovoltaiky započítáte i spotřebu energie na její výrobu a instalaci, tak se dostanete někam na úroveň 70 až 120% podle zvolené technologie. A to do toho nepočítám spotřebu energie na jejich likvidaci, protože o tom mluvit není politicky korektní, takže nikdo netuší, jak se budou likvidovat. U klasických elektráren toto nepřekračuje 15% včetně likvidace.

Odpovědět


Jsem si naprosto jist,

Ota Beran,2012-06-27 08:55:04

protože provozní spotřeba takových elektráren prostě taková je, a o ničem jiném předchozí diskuse nebyla. Za to, že jste to nepochopil, nemohu. Zkuste příště pozorněji číst a malinko u toho i přemýšlet.

Odpovědět


doba temna

Milan Závodný,2012-06-28 06:20:37

O tejto dobe sa raz bude písať ako o dobe temna v myslení. Pestuje sa repka a slnečnica na výrobu náhražky nafty, pestuje sa kukurica na vykurovanie, stavajú sa "větrníky" vysoko finančne stratové, slnečné kolektory drahšie ako klasické zdroje, decentralizuje sa ostošesť s tvrdením, že viac byrokracie a viac firemných nákladov je lacnejšie ako jeden centrálny... Pritom nejde o nič iného, ako ohlúpnuť verejnosť za účelom maximalizácie zisku /a po mne potopa!/. Šetriť zdrojmi, to ani za pána boha! To dokázali jedine komunisti. Ale to sa nesmie ani len spomenúť, lebo to by sme museli priznať, že sa už vyše 20 rokov hrubo všetci mýlime.

Odpovědět


Pána Pavel A1,

Rudolf Dovičín,2012-06-30 15:57:03

tie hausnumerá 70 % až 120 % (energia na výrobu a inštaláciu fotovoltaiky)- tie máte odkiaľ?

Odpovědět


Nielen pre demagóga Pavla A1:

Rudolf Dovičín,2012-07-01 17:50:36

http://Google.com/search?q=photovoltaics+energy+payback

Odpovědět

to Beran

Pavel S,2012-06-21 18:54:58

No prozatím více než ně nějaký monopol doplácíme na dotace na tzv. oze. A co se týče vedení tak v Německu právě kvůli vystavbě tzv. oze hodlají také nově postavit x tisíc kilometrů vedení VN.

Odpovědět

Zatimco 80% vyroby energie v jadru ano

Rudolf Dovičín,2012-06-21 18:12:16

Treba sa pozrieť na fakty.

Áno, uránu je v zemskej kôre veľmi veľa, ale väčšinou je veľmi riedko, takže jeho ťažba sa oplatí len na veľmi obmedzenom území.

Fakty hovoria jasne: V súčasnosti energia z atómových elektrární pokrýva asi 1/20, tj. 5 % (slovami: päť percent, jednu dvaciatinu) celkovej spotreby energie.

Obhajcovia
http://NuclearInfo.net/Nuclearpower/WebHomeAvailabilityOfUsableUranium
píšu:
At a price of $US110 per kg the known reserves amount to about 85 years supply at the current level of consumption.
Ak by sa zvýšila spotreba z 5 % na 80 %, tak by to bolo len na 5 (slovami: päť) rokov.

Riešením by mohli byť tóriové, lenže blbí európania budú radšej aj storočie vyhadzovať miliardy eur na výskum možno nikdy nefunkčného termo-nuleárneho reaktora, pričom za dané peniaze by už dávno mali takmer okamžite technológiu na tóriové, pretože tá je v podstate známa a overená. No a z ušetrených peňazí za energiu by mohli financovať aj tie hračky typu TO.KA.MA.K.

Odpovědět


Je vice variant.

Daniel Das,2012-06-21 18:35:50

Uranu je dost, zalezi jaky zdroj pouzijete a zalezi jak vyuzivate uran. Uranu z morke vody je hodne, ale byl by drazsi nez soucasny uran. Zalezi jestli ho prepracujete a pouzijete jako MOX palivo. Zalezi jestli vyuziteje jen u235 nebo zapracujeme na 4 gen, ktera umi vyuzit u 238. Potom je uranu na tisice let. Toriovy cyklus je take dobra cesta.

Odpovědět


Jak je to se zásobami uranu

Vladimír Wagner,2012-06-21 21:28:43

Pane Dovičine, ovšem ve stejném odkazu, který uvádíte, je kromě toho, co jste uvedl (tedy, že pro cenu 110 $/kg jsou zásoby na 85 let současné spotřeby) také uvedeno, že současná cena je 165 $/kg a v nedávném maximu byla 300 $/kg. Navíc není cena paliva tolik závislá na ceně těžby suroviny, ale více na nákladech obohacování. Takže jsou ještě dost velké rezervy v možnosti růstu ceny a tím i objemu zásob. S rostoucí cenou se totiž díky možnosti těžby chudších rud zásoby rozšiřují se stále větší rychlostí (objem chudších rud je daleko větší). Jak se těží je popsáno zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3778 a tam se také píše, že velká část uranu se i nyní těží spolu s jinými rudami, hlavně vzácných kovů, a tam je její obsah daleko menší. Kdyby se těžil samostatně, tak by to bylo za násobně více než těch 110 $/kg. A do těch zmíněných zásob se nepočítá. Navíc Vámi odkazované číslo ukazuje na známé rezervy a zásoby uranu jsou zatím poměrně málo prozkoumané. Takže reálné zásoby pro energetiku by měly být i řádově větší a i při řádově větší spotřebě budou tedy na století. A pokud se začne využívat alespoň ve větší míře recyklace (MOX palivo), tak to spolehlivě bude stačit i pro těch 80 % celkové výroby elektřiny i na nějaký další nárůst. A pokud se začnou používat masověji rychlé reaktory, tak opravdu není se zásobami uranu problém.

Odpovědět


Otazka

Daniel Das,2012-06-21 21:39:23

Pro pana Wagnera. Chtel jsem se vas zeptat jestli nevite neco vice o laserove technologii obohacovani uranu. Mela by byt levnejsi nez obohacovani centrifugami a snad jiz stavi takovy zavod v USA?

Odpovědět


Thoriové a fuzní reaktory

Vladimír Wagner,2012-06-21 21:48:12

Do budování zařízení ITER jsou zapojeny i asijské státy a nejnovější a nejmodernější tokamaky jsou v Jižní Korei a Číně. A ne náhodou. Tento výzkum žene pokrok v řadě oborů. A opravdu není pokrok v oboru štěpných reaktorů způsoben tímto výzkumem. Problém Evropy je úplně jinde. Pro Česko a Evropu není využití thoria (máme zde spíše uran)takovou prioritou jako pro Indii a Čínu.
Poslední dobou se objevují konspirační teorie, že thoriové reaktory jsou sabotovány: http://www.blisty.cz/art/62495.html . Což je dost nesmysl, jak je vysvětleno zde: http://www.blisty.cz/art/62499.html . Podrobněji o reaktorech s tekutými solemi byl podrobně článek na Oslovi : http://www.osel.cz/index.php?clanek=5094 .

Odpovědět


Metoda SILEX

Vladimír Wagner,2012-06-21 22:10:54

Máte nejspíše na mysli metodu SILEX (Separation of Isotopes by Laser EXcitation), která byla vyvinuta v Austrálii na konci minulého a na začátku tohoto století http://www.silex.com.au/ . Nyní se buduje testovací smyčka, která by měla ověřit jeho potenciál, v USA a plánuje se první komerční zařízení: http://www.nrc.gov/materials/fuel-cycle-fac/laser.html . Pokud se naděje do této metody potrdí, mohlo by to přispět k radikálnímu snížení ceny paliva pro jaderné elektrárny.

Odpovědět

Ako v zlom sci-fi.

Milan Závodný,2012-06-21 17:22:59

Pripomína mi to ilustrácie v sci-fi románoch zo 60-tych rokov: Kompletne industrializovaná krajina cudzej planéty, množstvo gigantických stavieb, a nikde ani živáčka. Taká krajina je nereálna - lebo bez životného prostredia aspoň ako-tak podobného tomu prirodzenému, je taká krajina mŕtva. Veľmi ochotne by som chcel žiť zase v 70-tych rokoch: Bez digi-elektroniky, bez blbých super-áut, bez vrtulí, s množstvom fyzickej práce, ale s kvalitnými potravinami, trvácnymi mechanickými produktami a s motýľmi a vtákmi. Táto doba je posledná cesta ku gilotíne.

Odpovědět

Pretoze sme dostali

Roman Halaj,2012-06-21 14:33:15

ultimatum od mimozemstanov :)

Odpovědět

Jaderná energie

Dominik Matus,2012-06-21 14:08:29

Nechápu proč nestaví Jaderné elektrárny, jediné problémy jsou s těmi zastaralými a je to mnohem účinější.

Odpovědět


Palo Priezvisko,2012-06-21 14:51:35

pretoze vsade vladnu hlupaci. alebo snad poznate nejakeho vysoko inteligentneho a moralneho politika ci riaditela?

Odpovědět


Daniel Konečný,2012-06-21 15:55:39

Oni rozhodne blbi nejsou (vetsinou). to vyplyva ze same podstaty "demokracie", tj. vlady plebsu, coz uz hlupaci jsou. politik se jen snazi zavdecit vetsinovemu (hlasitesimu? viz "green" organizace a podobni zaskodnici) nazoru, aby byl zvolen znovu

Odpovědět


Aniž bych se chtěl vyjadřovat

Ota Beran,2012-06-21 16:04:22

k výsledkům výzkumu, o kterém je článek, jemuž se toho nedá příliš vytknout. Nechci se ani vyjadřovat k naší energetické koncepci, inteligenci, či morálnosti politiků či ředitelů. Jen bych položil otázku k zamyšlení: myslíte si, že více ptáků u nás hyne

a) Na těch několika málo instalacích větrných elektráren?
b)Na drátech vysokého napětí táhnoucích se všude kolem nás dlouhé kilometry krajinou? (třeba i od těch atomových elektráren)

Já to sice nepočítal, ale i tak se domnívám do té doby, než mi to někdo vyvrátí, že b) je správně.

Odpovědět


To: Beran

Daniel Konečný,2012-06-21 16:13:36

Je to jen domnenka a pravdepodobne spravna, ale narozdil od vetrniku, ktere maji -zatim- jen relativne male zastoupeni, je to nevyhnutelne reseni. Dokazete si predstavit zakopani veskereho vedeni pod zem? Ja ne, extremne nevyhodne reseni. Zatimco 80% vyroby energie v jadru ano, coz ma snad jen jedinou nevyhodu: iracionalni odpor verejnosti.

Odpovědět


to Ota Beran

Dagmar Gregorova,2012-06-21 16:39:57

jenže ptákům jsou hranice lhostejné. Zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Windkraftanlagen_in_Deutschland.png
je mapa německých větrných parků. Každý má desítky až stovky, ty větší i přes tisíc turbin... a bude jich mnohem více.
V Británii je jich přes 4 tisíc, což je polovina plánovaného počtu....
Kalifornia:
California supports roughly 2,500 golden eagles. The state's largest wind farms kill, on average, more than 80 eagles per year. But the state is set to triple wind capacity in the coming years as it tries to become the first state in the nation to generate 33 percent of its electricity from clean energy sources by 2020.
Kern County has identified some 225,000 acres just north of Los Angeles as a prime wind resource area. Unfortunately, the area's rolling hills and mountains are prime hunting grounds for raptors and a layover spot for migratory birds traveling between Canada and Mexico. The updrafts enjoyed by birds of prey are ideal for generating power.

A o tom to je...

Odpovědět


Nač zakopávat dráty?

Ota Beran,2012-06-21 16:44:39

Dokážete si vy pro změnu představit diverzifikaci a decentralizaci výroby energie? Pravda někdo by přišel o monopol, který nás všechny odírá. Nemuseli bychom mít spousty drátů po celé zemi, kdyby se výroba přisunula trochu blíže spotřebě. Dovedete si představit třeba krajské město, ke kterému nemusí vést spousta drátů ze všech stran jednoduše proto, že by mohlo být energeticky soběstačné. Nechám na zvážení díky jakému zdroji, ale jestli se dnes vejde jaderný reaktor do ponorky, asi by nebyl velký problém ho umístit u takového města. Ostatně jaderné reaktory (i když třeba jen výzkumné)jsou už v současnosti umístěny i ve městech a pro příklady nemusíme chodit daleko. Iracionální odpor veřejnosti by roztál jako sníh, když by zjistila, že cena energie a tepla by podstatně klesla.

Odpovědět


Podivnosti

Milan Závodný,2012-06-21 17:39:03

Drôty pod zemou? Pokiaľ viem, v USA ich majú /pravda rozvod NN/, a k tomu napätie 110V. K tomu vykurujú ropou atď. Vtáci v. drôty: Drôty VVN boli tu od 50-tych rokov. Vtáci zmizli až v posledných rokoch, spolu s hmyzom atď. V živote som nevidel mŕtveho vtáka pod drôtmi VVN. Jadrové elektrárne: Sú v prevádzke už desiatky rokov, ale so spracovaním odpadu sa nikto neobťažuje, a bezpochyby ani nikdy nebude - zisk je súkromný, problémy s odpadom štátne. Takže milovníci jadra: Dokiaľ sa seriózne nepopasujete s poctivosťou pri výrobe voltov, nebudete mať podporu plebsu.

Odpovědět


Vetrniky

Daniel Das,2012-06-21 18:42:07

Ohledne umrtnosti ptactva na dratech vysokeho napeti. Vetsina novych sloupu VN napeti uz maji ochranu pred urazem ptactva. Je to pomerne jednoduche reseni, ale docela ucinne. Nejvetsim zabijakem ptactva je priroda (tedy kocky a jini mensi dravci). Vypada to, ze za prirodou ale uz nasleduji vetrne turbiny a az potom automobilismus, vedeni vysokeho napeti a jine priciny. No a co se tyka velkych dravcu, tam je podle toho co jsem cetl asi na prvnim miste uz prave vetrna energetika, tedy hlavne mista s vysokou koncentraci vetrniku.

Odpovědět


Súhlasím s Milanom Závodným:

Rudolf Dovičín,2012-06-21 18:59:56

Nutné(, no samozrejme nie postačujúce) podmienky pre koniec stredoveku:

(a) Ľudia prirodzene regulujú vlastnú populáciu.
(b) Ľudia používajú bezodpadové hospodárstvo.

Odpovědět


Likvidace jaderného odpadu a vysloužilé elektrárny

Vladimír Wagner,2012-06-21 22:47:39

Pane Závodný, jaderné elektrárny jsou jediné, které musí schraňovat a odevzdávat finance na likvidaci svoji a svého odpadu. A náklady na to jsou pochopitelně zahrnuty do současné ceny elektřiny z jádra.

Odpovědět


Pán Wagner,

Rudolf Dovičín,2012-06-21 23:49:13

akurát, že tie naše a Vaše jadrové elektrárne odpad nelikvidujú, tj. nespracovávajú a znova nevyužívajú, ale len ukladajú.

Odpovědět


Pán Wagner

Milan Závodný,2012-06-22 06:27:31

ospravedlňujem sa za nedostatočný prehľad v problematike - ale on ten prehľad v médiách ani nie je prezentovaný - teda pokiaľ viem, existujú vo svete úložištia jadrového odpadu a ako vidím, aj peniaze na jeho likvidáciu, ale neexistuje zlikvidovaný jadrový odpad, a tvrdím, že ani existovať nebude, práve z dôvodu na jednej strane zisku pre súkromný sektor, na druhej povinnosť štátu "hasiť" najhoršie. Kdesi som čítal, že už existujú technológie na úplné spracovanie jadrového odpadu, ale sú šialene drahé a zariadenie by muselo postaviť medzinárodné spoločenstvo - tak náročná je to technológia! Teda hovorím o poctivosti: Vyrobte energiu bez odpadu. Potom nebudete mať problémy.
A áno, p. Dovičín, plný súhlas: Ďaleko najväčším problémom ľudstva je premnoženie - absolútne neriešené. A potom zachovanie prostredia - aby príroda ani nevedela, že tu sme.

Odpovědět


Pro pana Zavodneho

Daniel Das,2012-06-22 09:00:54

Nejsem na to expert, to spis by vam lepe odpovedel pan Wagner, ale zkusim to trosku vysvetlit. Zda se mi, ze nechapete co se skryva pod pojmem likvidace jaderneho odpadu. Radioaktivni material se neda zlikvidovat tak, ze by jste ho spalil nebo neco takoveho. Pod pojmem likvidace se v podstate rozumi postupy, ktere udelaji z radioaktivniho materialu stabilni material. To je vlastne likvidace. V jadernem reaktoru vznikaji stepenim uranu ruzne radioaktivni latky (plutonium, cesium, stroncium, atd) Nektere muzete separovat a znovu pouzit a znovu stepit v reaktorech,to je pripad plutonia a MOX paliva. Ostatni latky (stroncium, cesium a dalsi) maji kratsi polocas rozpadu (cca 30let) a pokud je ulozite tak budou bezpecne, tedy (stabilni) do cca 200 let. Muzete radioaktivni latky transmutovat v ADDT reaktorech, nebo proste muzete nechat jaderne palivo ulozene (tam bude trvat nejdele, nez se stane stabilni). Tyto postupy a jsou i jine znamenaji, ze radioaktivni material se stane stabilnim a tedy neradioaktivnim.

Odpovědět


Pre pána Daniel Das

Milan Závodný,2012-06-22 17:41:31

Nie som analfabet z jadrovej energetiky. Mne ide o ten dlho skladovaný odpad - a že ho nie je málo z tých 730 jadr. reaktorov vo svete! Jeho deaktivácia sa odkladá naveky. To nie je seriózne jednanie.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace