Globální oteplování a kvalita vína  
Rozmary počasí sužovaly vinaře dávno před tím, než začaly stoupat skleníkové plyny. Globální oteplování ale kvalitu vína zlepšilo.

Jedním z prvních, kdo upozornili na pozitivní vliv oteplení v souvislosti s kvalitou vína byla Janice Lough v roce 1983 v článku v časopisu Journal of Climate and Applied Meteorology.

Lough, J.M.; Wigley, T.M.L.; Palutikof, J.P. (1983) Climate and climate impact scenarios for Europe in a warmer world. J. Clim. Appl. Meteorol. 22: 1673–1684. Mazur, M. (2002)

 

Není náhodou, že teplejším obdobím v historii se říká „klimatické optimum“. Oteplení znamená prodloužení vegetačního období a tedy vyšší úrody. Dobrým příkladem je vinařství, protože právě víno je známé tím, jak je citlivé na teploty.

 

   

Satelity ukazují, že od počátku 80. let díky nárůstu teplot a hladin CO2 došlo k „zezelenání planety". Prodloužilo se vegetační období.  V Severní Americe se prodloužilo o 12 ± 5 dnů a v Eurasii o 18 ± 4 dnů. (Zdroj: L.Zhou a kol.)

 Zhou, Liming, Tucker, C.J., Kaufmann, R.K., Slayback, D., Shabanov, N.V. and Myneni, R.B. 2001. Variations in northern vegetation activity inferred from satellite data of vegetation index during 1981 to 1999, J. Geophys. Res., Vol 106, No D17,  2001 (Dostupné na: Cybele)

 

 

Zvětšit obrázek
Gregory Jones při práci. Making Vine in a Changin Climate (Geotimes)

A co říká jeden z nejznámějších amerických odborníků na víno, klimatolog Gregory Jones z Oregonu? Janet Eastman. Person of the Year: Climatologist Greg Jones (Oregon Wine Press)

 

 

„Naše výsledky ukazují, že v letech 1950 až 1999 většina světových oblastí, které produkují kvalitní víno, zaznamenala oteplení růstové sezóny v průměru o 1,26°C. S tímto oteplením se shoduje obecné zlepšení kvality vína za posledních 20 – 40 let v týchž regionech…. Jde na 100 bodové stupnici o zlepšení asi o 13 bodů. Nejvíce na tom vydělaly chladnější regiony jako údoly Mosely a Rýna v Německu.“


V témže článku  píše o Británii: Podmínky pro vinařství tu nebyly tak skvělé od konce středověkého teplého období před 700 lety, říká Richard Selley, geolog z Imperial College London. Po tomto teplém období Evropa upadla do tzv. malé doby ledové, kdy zůstala prakticky bez vinic. To se změnilo až po druhé světové válce, říká Selley.


Do Británie pěstování vína přivezli na přelomu letopočtu Římané. V roce 1085 Domesday Book zaznamenala 38 vinic. Koncem 15.století bylo v Anglii kolem 139 velkých vinic (zdroj), což dodnes dosvědčují názvy londýnských ulic. Od 16.století s nástupem Malé doby ledové však vinařství začalo upadat a v době první světové války už tu nezbyly žádné. Vinařství se do Británie vrátilo až s oteplením po druhé světové válce díky lidem jako Ray Barrington Brock, Edward Hymans a Major General Sir Guy Salisbury-Jones. (zdroj http://www.wineanorak.com/global%20warming.htm)

Další Jonesovy články:  Climate and Wine: Quality Issues in a Warmer World  ,  Climate Change in the Western United States Grape Growing Regions, Proceedings of the 7th International Grapevine Physiology and Biotechnology Symposium, Davis, California. In Acta Horticulturae (submitted Spring 2004). ,  Climate Change and the Global Vine Industry.

 

Jak se otepluje, Jones radí vinařům přejít na odrůdy, které se více hodí pro teplejší podnebí. Zatímco Pinot, Chardonnay a Riesling snesou chladnější klima, pro teplejší podmínky se více hodí odrůdy jako  Merlot, Syrah či Viognier.


Vína se pěstují v mírném podnebném pásmu, v zeměpisných šířkách, kde je průměrná teplota 10 - 20 °C. Česká republika je na samé hranici nejchladnější zóny (Ryzlink.). Česká vinařská oblast na Mělnicku a Litoměřicku patří k nejsevernějším v Evropě. Vinařství v ČR může oteplování jen prospět – může se rozšířit do dalších částí a ČR by mohly pěstovat i odrůdy, na které tu dosud bylo příliš chladno. Naopak z jižních krajů, kde bude příliš teplo i na „nejteplejší odrůdy“, se produkce vína časem přesune do jiných krajů. Pokud se předpovědi dalšího oteplování vyplní, samozřejmě. Touto nutností přizpůsobit skladbu pěstovaných odrůd měnícímu se klimatu, dnes někteří vinaře straší, jako by se jednalo o nějakou krizi. Greenpeace třeba vydala publikaci Impacts of climate change on wine in France“,  která hovoří o nepravděpodobném scénáři, že se ve Francii oteplí o 4 – 6 °C. A varuje, že se pak ve Francii začnou pěstovat vína, na která tam dosud bylo příliš chladno.

 

 

 Obrázek 2:

Průměrná teplota růstové sezóny (duben-říjen na Severní polokouli) a odrůdy vhodné do takových teplot
(zdroj: SOU)


Oteplení zlepšilo kvalitu vína. Neměli by se ale vinaři bát „poruch klimatu“ (climate disruption)?  Tento termín razí – místo už vyčpělého pojmu globální oteplování - lidé jako John Holdren (vědecký poradce Obamy) nebo náš sociální ekolog Ivan Rynda.

White House solves the problem of global warming overnight... by officially changing the phrase to "global climate disruption" (DailyMail 17.září 2010)

Ivan Rynda o poruchách klimatu mluvil v interview ČT (to je to slavné interview, kde vystoupil opilý) 2007

 

I řada obyčejných lidí má dojem, že poslední dobou je nějak více vichřic, povodní, horkých dnů, v létě sněží, v zimě je horko, úrodu náhle spálí nečekané mrazíky atd.  Jako by se počasí vymknulo z kloubů.
A mají pravdu. Počasí se opravdu vymknulo z kloubů a je naprosto nevypočitatelné. Jenže tak tomu bylo odjakživa. Dávno předtím než začaly stoupat skleníkové plyny.


  Obrázek 3:
Roku 1880 byly hladiny CO2 kolem 290 ppm. Což je prakticky totéž jako preindustriální úroveň 280 ppm. Teploty modře. Hnědě a žlutě vývoj CO2. Žlutě z přímých měření v atmosféře, hnědě rekonstrukce z ledovcových vrtů. Ponechme stranou, že 1910-1940 a 1940-1970 vývoj teplot vůbec neodpovídá vývoji CO2, není to předmětem tohoto článku. 


Jako důkaz si můžeme uvést článek Listů Chemických z roku 1881, který mi poslal jeden z čtenářů (díky pane Rode). Pan Šimáček, správce vinohradů a vinných sklepů knížete Ferdinanda z Lobkovic, v něm líčí rozmary počasí -  dnes bychom řekli klimatické poruchy – té doby.


 

 

Josef Šimáček. Úvahy o českém vinařství. In: Listy Chemické, 5.ročník, č. 1435, 1881, ed. K.Preis a K.Kruis. Str. 159-62 (fotokopie ke stažení zde)

Úryvky z článku:

  • Prudké lijáky a s těmi spojená krupobití potrhaly vinohrady a tu a tam poškodily mladičké sloupky sotva z holoubátek se rozvinuvší…
  • Mrazem 1.května pozorovaným poškodily se tak značně sloupky v písčitých půdách a v nízkých polohách zvláště tam, kde plevel vynikal…
  • Hojnými dešti rozvodnilo se Labe značnou měrou…
  • 19. května padal sníh a 21. opět mrzlo, čímž způsobena  byla v okolí Zálesí (u Žernosek) značná škoda na keřích vinných i na stromech ovocných…
  • Při podlamování… se shledalo, že mnohé záložní réví i s 12 oky, mělo pouze jediný sloupek plodonosný a ten dost často teprvé z posledního oka…
  • Objevil se tou dobou též mol hroznový v hojném množství, který způsobil velikých škod ožíráním  a zamotávání kvítků. V jakém úžasném množství se zjevil, shledati bylo nejnápadnější měrou na vinici Zděnčině, kde průměrně 4 moly v jednom hroznu se nalézali….
  • V červenci, na počátku deštivém, málo slunečném, rozmnožil se plevel tak, že keře tím v značné míře trpěly, a to tím více, jelikož nebylo lze pro mokro do vinice vstoupiti…
  • Škody přívaly dešťovými způsobené jsou letos neobyčejně značné. I kroupy na mnoze révu poškodily…
  • Průtrže mračen způsobily tou dobou neobyčejně velkou vodu, kteráž od 14. až do konce tohoto měsíce (srpna) trvala…
  • Nezbývalo ničeho jiného než i u ryzlinku přikročiti ku vinobraní a to tím více, když mráz – 2. - 3. list. veškeré listy zmařil, že počaly opadávati

 

Některé věci se nemění, počasí bylo nevypočitatelné vždy. I v dobách nízkých hladin skleníkových plynů. Díky oteplení však máme kvalitnější víno.

Tak nazdraví.

Datum: 15.08.2012 22:28
Tisk článku

Klíma školy a klíma triedy - Petlák Erich
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 160 Kč
cena: 160 Kč
Klíma školy a klíma triedy
Petlák Erich
Související články:

Umírněná klimatoložka Judith Curry resignuje     Autor: Vítězslav Kremlík (05.01.2017)
Přehřívají se údaje NASA v důsledku chyby?     Autor: Vítězslav Kremlík (21.11.2016)
Jihovýchodní Afrika nevysychá, vlhne     Autor: Josef Pazdera (23.10.2016)
Umělé mraky globální oteplení poněkud zchladily     Autor: Josef Pazdera (31.05.2016)
Klimatologům vadí, že polární mořský led odmítá roztát     Autor: Vítězslav Kremlík (29.04.2016)



Diskuze:

Už v roce 2008

Ota Beran,2012-08-16 12:01:53

jsem na toto téma psal. Jen se článek nezobrazuje v souvisejících článcích. Takže pokud by to někoho zajímalo, tak je to zde: http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=3573

Odpovědět


doplňujeme

spravce site,2012-08-16 12:41:47

Články přiřazuje systém automaticky podle několka kriterií, starší jsou znevýhodňeny i když je to někdy na škodu. Dík za echo, doplňujeme mezi související.

Odpovědět

Nechť

František Houžňák,2012-08-16 00:49:35

slouží, pane Kremlíku!!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace