Kulička udržuje skaraby „cool“  
Jan Werich v jedné pohádce říká: „I když jsi orel, neurážej chrobáky.“ Švédsko-africký kolektiv výzkumníků, který chování valičů kuličky páchnoucí po hnoji zkoumal vědecky, dává této původně Ezopově myšlence, za pravdu.


Světoběžník s česky znějícím jménem Smolka studoval v Německu fyziku a počítače a na universitě v Cambridge v Británii pitval oči mouchám domácím. U protinožců v Australian National University in Canberra zase sledoval chování krabů.  Nyní je veden jako zoolog na Lund University ve švédsku, ale monetálně je uchvácen schopnostmi afrických vrubounů, latinsky Scarabaeidae,  které studuje se svými kolegy v Johannesburgu.

 

 
Zvětšit obrázek
Náhrdelník s pektorálem se třemi skaraby z Tutanchámova pokladu. Broukovo plahočení s kuličkou mělo symbolizovat posunování slunečního kotouče po obloze a hovnivál Starým Egypťanům ztělesňoval slunečního boha.
 
Zvětšit obrázek
V chrámovém komplexu v Karnaku byl vruboun symbolem zrození a vznikání. V tehdejším přesvědčení představoval jakési „neposkvrněné početí“. Myslelo se, že je jen ze samčích buněk a noví brouci se měli rodit jen z jeho „sperma“ uloženého do kuličky. (Foto: Ryan Postlethwaite , Wikipedia)


Vrubouni, lidově hovniválové, jsou kromě Antarktidy všude. Své pochoutky neomylně nacházejí  díky vynikajícímu čichu, který si nezadá s tím psím. Nekterými schopnostmi jsou zase blíže nám, lidem. Se svou kuličkou utíkají co nejrychleji pryč, aby jim ji ti vykutálenější neukradli. Najdou se mezi nimi i takoví, kteří si nahamouní kuličky 50x těžší než sami váží a pak dělají stojku a svůj poklad postrkují pozpátku. I vzhůru nohama se ale dokážou orientovat a s pomocí slunce udržovat směr. Přeborník Scarabaeus zambesianus to zvládá i v noci, kdy je světlo milionkrát slabší, než za dne. Jeho forichtung nočního vidění prý k orientaci využívá polarizované světlo luny.

 

 
 
Jochen Smolka s vrubounem (hovnivál je prý ten druhý, z našeho pohledu ten vpředu)
Zvětšit obrázek
Scarabaeus zambesianus prý umí pracovat s polarizovaným měsíčním světlem a díky tomu se dokáže orientovat i v noci. (Kredit: Lund University, dept. Of biology)
 

 

Vrubouni Pachysoma, ze západního pobřeží Afriky, se zase rozhodli, že cizí výkaly si do svých komůrek tahat nebudou. Místo toho podnikají výpravy do okolí za čerstvou krmí a neustále někde šmejdí. Navštěvují zabobkované myší díry a nepohrdnou ani shnilými kořínky a zbytky rostlin. Do svých komůrek se ale vracejí  z výprav čistí a bez nákladu. Zajímaví jsou tím, že směr na své trvalé bydliště dokážou určit vždy přesně a že netrpí sklerózou. Když někde najdou něco na zub, nemají problém se tam vracet a to i tehdy, když se jim do cesty přichomejtnou překážky. A to už vyžaduje pořádného pamatováka protože v tom případě nejde jen o směr, ale i „výpočet“ vzdálenosti k jednotlivým cílům.

 

Tentokrát ale Smolku nezajímal vrubouní kompas, ani jejich morálka, nýbrž jejich srandovní pobíhání po kuličce při němž si jakoby nožkama otírají zpocené tváře. Pojal podezření, že by mohlo souviset s ochlazováním. Úprk s kuličkou je pořádná dřina a vyžaduje hodně svalové práce při níž vzniká i hodně tepla. Navíc, chudák brouk, se musí opírat do svého pokladu zadníma, takže má hlavu těsně nad sálajícím pískem. Ten se rozpaluje i nad šedesát stupňů Celsia a když se obě věci spojí - jak to, že se jeho organismus s nedokonalou cirkulací hemolymfy v těle nepřehřívá?  Může to být tím, že z vlhké kuličky se přece jen něco málo vody odpařuje a že se dá na ní ochladit?  Když na chování brouka šli vědci s matematikou, vyšlo najevo, že za opravdového hicu, tráví na kuličce sedmkrát delší dobu, než za podmračného počasí, kdy na ní tancuje jen kvůli tomu, aby se v prostředí orientoval. Důkaz správnosti úvahy o funkci kuličky při ochlazování poskytl pokus s holínkami, které vědci broukům navlékli. Jakmile obuv ze silikonového polymeru skarabeům nožky izolovala od rozpálené podložky, přestali po kuličce zbůhdarma drandit a věnovali se především jejímu transportu. Záběry termokamery pak definitivně zdokumentovaly, že kulička kromě funkce spižírny, plní i funkci pojízdné klimatizace.     

 

Zvětšit obrázek
Scarabaeus (Kheper) lamarcki...
 
Zvětšit obrázek
... a jeho nové holínky (Kredit: Jochen Smolka)
 



 Dneska je ale hic!

 

A ještě jednou, tentokrát v infračerveném spektru


 

Prameny:

 

Zvětšit obrázek
Tak nashledanou v lepších časech (Kredit: J. Smolka)

Ezop.: bajka "Osel a chrobák"


Werich, Jan.: pohádka "O orlech a hovniválech"


Smolka a kol.: "Dung beetles use their dung ball as a mobile thermal refuge". Current Biology, volume 22, Issue 20, 2012


Vision group Lund University


Datum: 24.10.2012 01:05
Tisk článku

Brouk - Horská B.M.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 135 Kč
Brouk
Horská B.M.
Související články:

Čmeláci zvládli základy fotbalu     Autor: Josef Pazdera (28.02.2017)
Pohár z nanotrubiček se sám plní vodou i na poušti     Autor: Josef Pazdera (14.06.2014)
Nejrychlejším živočichem souše bleskový roztoč poběžník     Autor: Stanislav Mihulka (02.05.2014)
Zlobit maminku se nevyplácí, ani u brouků     Autor: Josef Pazdera (27.08.2013)
Mohou brouci se soumračnou a noční aktivitou při letu využívat echolokaci jako např. netopýři?     Autor: Michal Hruška (08.07.2013)



Diskuze:

Fakt

Tomáš Bartoň,2012-10-24 09:54:51

zajímavé, díky :-)

Odpovědět

No jo, ale jak tenhle clanek vyzniva,

František Houžňák,2012-10-24 08:43:14

nelezou skarabeove na kulicku proto, ze se jim namahou prehriva organismus, ale proto, ze je na horkem pisku pali nohy. To je dost rozdil.

Odpovědět


Jarda Pešek,2012-10-24 09:29:32

Už nevím, kde jsem to viděl, ale nedávno v nějakém pořadu mluvili o tom, že lezou na kuličku, aby se zorientovali.

Odpovědět


pálení do nožek

Josef Pazdera,2012-10-24 09:45:25

Broukům nekoluje krev v cévách ale jejich krvomíza (hemolymfa) se volně vlévá mezi orgány. Cirkulace tekutiny je proto nedokonalá a "chladící systém" nedokonalý. Když se spojí dva faktory - přehřívání částí těla vystavených sálajícímu teplu od země spolu s teplem vznikajícím spalováním energetických zásob, začne mít brouk problémy. A jeho přehřívání se netýká jen nožek. Na teplotu jsou hodně háklivé i mozkové nervové buňky. Oba procesy hrají v přehřívání svou roli a je asi bezpředmětné polemizovat co je tou poslední kapkou při níž musí brouk situaci řešit přestávkou na chladnější kouli. Fakt je, že botičkami mu část problémů s vražedným teplem vyřešili, čehož okamžitě využil k intenzivnější svalové činnosti, při níž také vzniká teplo. Zdá se, že v extrémních podmínkách vrubouni pracují "na hraně" a kulička jim pomáhá tuto krajní mez nepřekročit.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace