Nejjasnější záblesk naší supermasivní černé díry  
Černá díra ve středu Mléčné dráhy je obrovitá a obvykle také velice klidná. Nedávno rentgenově zableskla 150krát silněji, než kolik činí její průměrný výkon. Ani tak to ale není žádná sláva, v podezření je … asteroid.

 

Zvětšit obrázek
Rentgenový snímek okolí Sgr A*. Rekordní záblesk jako jasný bod uprostřed. (NASA/MIT/F. Baganoff et al.)



 

Mike Nowak. Kredit: MIT Kavli Institute.

Jak skoro jistě každý ví, ve středu naší rodné galaxie - Mléčné dráhy sedí supermasivní černá díra. Je to příšera o hmotnosti více než 4 miliony Sluncí, která je od nás vzdálená přibližně 27,5 tisíce světelných let. Pozorujeme ji v souhvězdí Střelce a tak dostala přezdívku Sagittarius A-star, standardně zkracovanou jako Sgr A*. Navzdory své obrovité hmotnosti je ale naše galaktická černá díra vcelku způsobná, dalo by se říct až zakřiknutá. Během té doby, co ji sledujeme, obvykle září asi tolik, jako naše Slunce, které je, jak již bylo naznačeno, čtyřmilionkrát menší. Tu a tam, zhruba jedenkrát za pozemský den, se supermasivní černá díra zakucká a vyplivne krátký záblesk záření. Odborníci si s nimi nevědí moc rady, ale zároveň tuší, že by jejich objasnění napomohlo pochopení černých děr jako takových. Nedávno se ale stalo něco zajímavějšího.

 

Michael Nowak z Kavliho institutu astrofyziky a výzkumu vesmíru na MIT společně s početným a pestrým týmem kolegů využili služeb známé rentgenové orbitální observatoře NASA jménem Chandra a pozorovali prozatím nejjasnější rentgenový záblesk, na jaký se naše supermasivní černá díra podle našich vědomostí zmohla. Výtrysk rentgenového záření trval přes hodinu a byl zhruba 150krát jasnější, než průměrná rentgenová aktivita dotyčné černé díry. Vědci jsou nadšeni, protože chování stárnoucích supermasivních černých děr je doposud zahaleno mnoha otazníky. Víme, že to nejsou žádná bouřlivá galaktická mimina jako kvasary, ale také nejsou úplně mrtvé. Teď jsme měli možnost být při tom, kdy se i s takovou stárnoucí příšerou něco děje. Podle šťastných objevitelů záblesku si lidé obvykle černé díry představují jako nekompromisní kosmické vysavače, které vycucnou úplně všechno v okolí. Jenže, stárnoucí dámy, jako je ta naše v Mléčné dráze, jsou ve skutečnosti vcelku vybíravé a většinu hmoty, k níž se dostanou, z nějakého důvodu zase odfouknou pryč. Proto toho snědí málo a září tak nepatrně.

 

 

Zvětšit obrázek
Rentgenová observatoř Chandra. Kredit: NASA.

 

Zvětšit obrázek
Transparentní mřížky pro vysoké energie a pro nízké energie při sestavování observatoře Chandra. Kredit: TRW, NASA.

Nowak a spol. použili pro analýzu dat zařízení na palubě Chandry, High Energy Transmission Gratings Spectrometer (HETGS), který rozkládá zachycené rentgenové záření do několika skupin vlnových délek transparentní mřížkou pro vysoké energie, podobně jako optický hranol viditelné světlo. Badatelé pak při detailní analýze získaných dat našli signál vytvořený 700 fotony, který byl sice v porovnání se zářením přicházejícím z aktivních galaxií slabší, ale na poměry naší galaktické černé díry rozhodně významně intenzivní. Cože se to vlastně stalo? Nowak to vidí tak, že supermasivní černá díra najednou zhltla mnohem víc, než kolik si dává obvykle ke svačině. Podle jedné z teorií šlo o asteroid, který se dostal tak blízko k černé díře, že ho rozdrtila a pozřela. Právě takový materiál prý mohl způsobit pozorovaný záblesk.

 

Zatím z toho nejsme příliš moudří, ale zdá se, že takové silnější záblesky z naší supermasivní černé díry bývají poměrně vzácné. Přitom je kolem Sgr A* spousta materiálu, přinejmenším mezihvězdného plynu, takže by supermasivní černá díra měla polykat mnohem víc hmoty a být tudíž milionkrát jasnější, než ve skutečnosti je. Takže, záhada trvá a je jasné, že by bylo fajn naší galaktickou černou díru intenzivně a dlouhodobě sledovat. Jestli se někdy lidé dostanou k tomuto línému monstru na dohled, bude to určitě velice zajímavá zkušenost.


Prameny:

MIT News 6.11. 2012, Astrophysical Journal 759: 95, Wikipedia (Sagittarius A*).


 

Datum: 11.11.2012 00:56
Tisk článku

Pekelná díra - Herbert Brian, Anderson Kevin J.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 79 Kč
cena: 70 Kč
Pekelná díra
Herbert Brian, Anderson Kevin J.


Diskuze:

interpretace

Petr Ka,2012-11-11 11:44:18

"Filosofií" je asi míněna interpretace.
Tak jako např. http://en.wikipedia.org/wiki/Interpretations_of_quantum_mechanics
"Fakty" by byla pouhá čísla (strohé výsledky měření) bez používání ("bombasticky-popularistických") zavedených pojmů (interpretačních teorií).
U "černé díry" (a jakékoli singularity) je problém její přímé pozorovatelnosti (měřitelnosti nekonečna - např. našeho času pro pozorování černé díry k horizontu). Pouhý odkaz na teorie (theo - bůh) je spíše filozofický (bůh - nekonečno - singularita) blábol.

Odpovědět


Přímá pozorovatelnost?

Pavel A1,2012-11-11 12:30:24

Uvědomte si, že žádné jevy nejsou přímo pozorovatelné. Jak třeba pozorujete rychlost auta? Jenom nepřímo, že před chvílí bylo tady a teď je támhle. Nebo změnou frekvence odraženého paprsku. Ale přímo ji nepozorujete. A i když si o něčem myslíte, že to přímo pozorujete, třeba že vidíte strom, tak i to je vysoce nepřímé pozorování. Napřed světlo odražené od stromu projde optikou vašeho oka, vyvolá chemické reakce v sítnici, ty vyvolají elektrické vzruchy v nervech a teprve tyto vzruchy jsou v mozku nějak zpracovány a my máme dojem, že vidíme strom. Žádné pozorování se nám přímo do mozku nezapíše.

To jenom někteří lidé mají dojem, že pozorování, která nejsou schopni pochopit, jsou nepřímá a proto jim nevěří. Ve skutečnosti ale ani nechápou, jak je možné, že pozorují ten strom, jen si neuvědomují míru své neznalosti.

Odpovědět


přímost

Petr Ka,2012-11-11 13:10:24

Každý má hranici "přímosti pozorování" někde jinde. Pozorování auta je přímé (např. přes světlo), ale pozorování "černé díry" musí být nepřímé (světlu z horizontu událostí trvá podle OTR nekonečně dlouho, než k nám dorazí (podle našeho času), takže ani onen horizont (definující "černou díru") nelze spatřit).
Jde o to, že ("oficiální") vědecké teorie jsou jako ("oficiální") náboženství (všiměte si také stejného základu slova teo/bůh). Vše lze "vysvětlit" danou ("bezchybnou") teorií - např. stejně jako, že na všechny otázky naleznete odpověď v (bezchybné) Bibli.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2012-11-11 15:50:04

Jasně. A asi proto, že jsou teorie "bezchybné a oficiální", jsou připravovány a prováděny experimenty, které je mají potvrdit nebo vyvrátit. Nevím o tom, že by se něco takového provádělo pro tvrzení v Bibli. "Jemný" rozdíl, co?

Odpovědět


rozdíl?

Petr Ka,2012-11-11 17:08:15

Jenže pro vědecké teorie to také platí. Výsledkem jakéhokoli měření je (z principu) pouze číslo (poměr s jistou přesností). Interpreace (slovo "boží") je dílem "nesoudných" (subjektivních) vědců hlásajících "pravou víru". Vždyť i ("laické") školy (historicky) vycházejí z "náboženských" škol (univerzit).

Odpovědět


Tak to to opravdu nechápete.

Pavel A1,2012-11-11 17:37:53

Výsledkem měření je číslo, které věda PŘEDEM předpoví. Buď se ta předpověď splní, pak je teorie potvrzena, nebo se nesplní, a pak se zjišťuje proč. Pokud se nenajde vysvětlení v rámci platné teorie (třeba že při předpovědi pro jednoduchost byl zanedbán efekt, který ve skutečnosti je významný), tak je teorie zavržena.

Naproti tomu nevím nic o tom, že by náboženství vůbec předpovídala čísla typu když se pomodlím tuto modlitbu k svatému Antoníčkovi, tak se za tak a tak dlouho dítě uzdraví. Natož, aby to experimentálně ověřovali.

Odpovědět


Teo Rem,2012-11-11 22:13:19

Je dobre si uvedomit, jaky je rozdil mezi vedou a virou. Vedecke terie se snazi matematicky popsat nejaky fenomen, umoznit nam na zaklade tohoto modelu predpovidat chovani realneho systemu. Nejedna se zasadne o zadne dogma - v nejlepsim pripade to je aproximace (a je treba to tak chapat), ktera jen do jiste miry popisuje realitu (co jsme vsoucasnosti schopni vyvratit/potvrdit na zaklade pokusu). Veda je zalozena na tom, ze tyto teorie jsou spochybnitelne, narozdil od dogmat nebo viry (Godel)

Odpovědět


Pomýlená analógia

Marek Fucila,2012-11-12 03:31:07

Pán peter Ka, každý výrok sa dá interpretovať ľubovoľne. Veda, na rodzdiel od iných možných filozofií vyberá len tie interpretácie, ktoré zodpovedajú realite. A to s predpokladom, že realita je len jedna. Analógia s náboženstvami je potom úplne scestná, lebo tie realitu vôbec neriešia. Navyše veda nepoužíva argumenty ad hominem, a tak môžete o objaviteľovi teórie bez výčitiek pochybovať, a po nezávisom pozorovaní dospieť k rovnakej interpretácii. Kým náboženstvá tvrdia, že poznajú pravdu, alebo že existuje niekto, kto ju pozná či vytvára, veda sa len približuje k jej poznaniu.

V systéme, kde všetko je len teóriou, lebo sa pripúšťa existencia komplexnejších teórií, ktoré súčasné obsiahnu, by bolo vrcholne nepraktické uvádzať každý aktuálne väčšinovo prijímaný fakt s dovetkami, že existuje aj možnosť, že to tak nie je. Tá možnosť je tu vždy. Náboženstvá túto možnosť pod rôznymi hrozbami ani nepripúšťajú.

Ak by sme išli vo Vašom prirovnaní do dôsledkov aj samotné čísla, čoby fakty, sú len interpretáciou a možeme pochybovať o tom, či sa teória čísiel zakladá na pravde. Z množstva myslitelných výrokov sú žiaľ (alebo chvala bohu:-)) len niektoré pravdivé. Veda vyberá tie, ktoré tvoria špeciálnu interpretáciu zo všetkých možných, a to tú, ktorá momentálne najlepšie popisuje pozorovanú realitu. Ak z alternatívnych teórií vyplynú aj nepozorované závery, predbežne sa vyberá tá teória, ktorá je podľa Occamovej britvy najúspornejšia.

Tento systém nemá absolútne nič spoločné s akýmkoľvek náboženstvom, o ktorom som mal tú možnosť sa niečo dozvedieť. Preto takéto prirovnania považujem len za urážku rozumu. Skúšajú to tak teológovia, ale to logos si v závere názvu nijako nezaslúžia.

Odpovědět

Nic nového, to už říká klasik,

František Houžňák,2012-11-11 11:44:06

Máme doma ve sklepě malou černou díru
Na co přijde sežere v ničem nezná míru

Odpovědět

filosofie a věda

Pavel Dombrovský,2012-11-11 10:31:23

Filosoficky lze mnohé vysvětlit, ale nic dokázat. V tom je asi ten problém současné vědy, která se opírá spíše o filosofii a méně o nepopiratelná fakta...

Odpovědět


Co jsou nepopiratelná fakta?

Vladimír Wagner,2012-11-11 11:24:40

Pane Dombrovský, mohl byste mi vysvětlit, co si představujete, pod pojmem nepopiratelná fakta? A co víte o vědecké metodě? A také o fyzice a fyzikálních teoriích? Buď jste úplně mimo nebo jsem nepochopil (díky Vaší přílišné zkratkovitosti) to, co jste chtěl vyjádřit.

Odpovědět


Spíš zaměňujete vědu a filosofii

Pavel A1,2012-11-11 16:37:12

Naopak problém současné filosofie je, že se snaží tvářit jako věda aniž by filosofové měli páru o tom, čím se současné věda zabývá. Každý, kdo vědu opravdu dělá (ne že o ní jen žvaní) vám potvrdí, že filosofie je snůška blábolů, které se od náhodně zvolené posloupnosti slov liší jen tím, že splňují syntaktická pravidla daného jazyka.

Odpovědět


panu Pavlu A1

Jan Kment,2012-11-11 23:31:40

Dovoluji si upozornit, že existují filozofické směry, např. fenomenologie, stavějící pouze na nesporných nevyvratitelných pravdách a jejich téze jsou "zřejmější" než jakékoli experimentální výsledky.
Doporučuji k nahlédnutí René Descartes - Rozprava o metodě, Huserl - Karteziánské meditace, Heideger - Bytí a čas a mnoho dalšího, pokud ovšem na to máte, není to zrovna lehké čtení.
Je příliš snadné odsoudit něco, co téměř neznáte.

Odpovědět

Ono to tak ve vědě bývá

Jiří Vyhnalík,2012-11-11 09:55:30

Ve vědě není nikdy nic na 100 %. Všechno jsou to více, či méně potvrzené hypotézy. Přesto se běžně operuje s pojmy jako je "černá díra" a to hlavně kvůli přehlednosti a srozumitelnosti. Autoři by také mohli psát o "objektech, které by s velkou pravděpodobností mohli být hypotetickými černými dírami", ale šetří svůj i náš čas a píší jednoduše.
Předpokládají tak, že základní filosofické principy vědeckého poznávání jsou běžně známy.

Odpovědět

jak jistě každý ví

Pavel Dombrovský,2012-11-11 08:58:12

žádná černá díra dosud objevena a potvrzena nebyla. Je pravda pouze to, že je pozorováno mnoho míst (objektů), které by černými děrami být mohly.Zprávy, které operují s pojmem černá díra jako s hotovou věcí jsou přinejmenším neseriozní.

Odpovědět


Serioznost a neserioznost

Vladimír Wagner,2012-11-11 10:05:49

Je řada objektů (to se týká hvězdých černých děr a supermasivních černých děr v jádrech galaxií), které se chovají přesně, jak popisuje model jejich vysvětlení právě pomocí černé díry. Navíc, nelze pozorované vlastnosti těchto objektů vysvětlit na základě stávající teorie gravitace (Obecná teorie relativity) a struktury hmoty (Standardní model částic a interakcí) jinak, než, že se jedná o černé díry. Nechám na každém, ať si rozhodne sám, zda lze v tomto případě hovořit o černých dírách jako o hotové věci.
Pozor, u konkrétních objektů je třeba vždy posuzovat, zda je hmotnost, rozměr a další parametry objektu a jevy, které se u něj dějí proměřeny dostatečně přesně, aby v daném konkrétním případě opravdu jiné vysvětlení, než černou díru, vylučovaly.

Odpovědět


To mate pravdu,

František Houžňák,2012-11-11 11:49:23

jeste jsme si zadnou cernou diru neodchytili. Jak ovsem spravne pan Wagner poznamenava, kdyz to kvaka jako kachna, ma to zobak jako kachna, peri jako kachna, koleba se to jako kachna a na pekaci to chutna jako kachna, je to nejspis kachna. Mimochodem, je pro vas existence Slunce dostatecne prokazana ? A jak ? Neni to jenom holograficky obraz ? Zkuste napsat kratke pojednani na tema, Proc povazujeme existenci Slunce za prokazanou a existenci cernych der za neprokazanou. Redaktori Osla vam to jiste radi uverejni.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace