Japonsko plánuje největší větrnou farmu světa  
U pobřeží těžce zkoušené Fukušimy vyroste veliká mořská větrná farma o celkovém výkonu 1 gigawattu. Měla by být mnohem odolnější než odstavená jaderná elektrárna Fukušima I.

 

Zvětšit obrázek
První plovoucí větrná elektrárna velikosti 1:1 Hywind. Kredit: Lars Christopher, Wikimedia Commons.


 

Zvětšit obrázek
Švédská příbřežní větrná farma Lillgrund. Kredit: Tomasz Sienicki, Wikimedia Commons.

Když na japonskou Fukušimu 11. března 2011 udeřilo zemětřesení a vzápětí i tsunami, odnesla to mimo jiné i jaderná elektrárna Fukušima I, která tehdy s šesti varnými reaktory o celkovém výkonu 4 696 MW patřila mezi dvacítku nejvýkonnějších jaderných elektráren světa. Souhrou nešťastných okolností, nekvalitních zákonů regulujících v Japonsku jadernou energetiku, nedostatečných bezpečnostních opatření, i chyb vedení elektrárny společně s úřady, došlo k postupnému selhávání chlazení reaktorů, několika výbuchům vodíku, požárům a únikům velkého množství radioaktivního materiálu. Aby toho nebylo dost, v areálu elektrárny Fukušima I se skladuje zhruba 600 tisíc tyčí vyhořelého paliva z japonských jaderných elektráren za posledních 40 let. Ve Fukušimě sice nikdo v důsledku havárie nezemřel, 200 tisíc obyvatel z okolí elektrárny se ale muselo vystěhovat a po celém světě se dostala na přetřes bezpečnost jaderné energetiky. Není divu, že v Japonsku teď elektřina z jádra není zrovna populární.

 

Japonsko odstavilo všechny své jaderné reaktory až na dva a rozhodlo se zrušit některé projekty nových bloků jaderných elektráren. K ledu také nejspíš půjde celý plán zavádění rychlých reaktorů, který stejně už delší dobu provázely značné těžkosti. Jenže, vypnutí jaderných elektráren znamenalo pro Japonsko ztrátu 30 procent zdrojů elektrické energie. Co s tím? Stresované japonské úřady apelovaly na obyvatele i firmy, aby šetřili, kde se dá a zároveň rozpoutaly podporu obnovitelným zdrojům energie. Mnohem víc teď prý budou spoléhat i na sílu větru, který tu silněji fouká na moři.

 

 

Zvětšit obrázek
Takeshi Ishihara. Kredit: T. Ishihara.

 

Zvětšit obrázek
Koncept plovoucí větrné farmy pro Fukušimu. Kredit: T. Ishihara.

Letos by měla být zahájena stavba veliké příbřežní větrné farmy v lokalitě vzdálené 16 kilometrů v moři od pobřeží nešťastné Fukušimy. V roce 2020 by tu na plovoucích platformách, stabilizovaných balastem a ukotvených v hloubce kolem 200 metrů ke kontinentálnímu šelfu, mělo stát celkem 143 větrných elektráren, které by měly mít dohromady výkon 1 GW. Dnes je nejvýkonnější příbřežní větrnou farmou světa Greater Gabbard, rozkládající se 23 kilometrů od pobřeží anglického hrabství Suffolk. Celkem 140 turbín tu poskytuje 504 MW. Brzy by ji ale měla předstihnout čerstvě vybudovaná farma London Array v deltě Temže se 175 elektrárnami schopnými poskytnout 630 MW. Větrná farma ve Fukušimě by měla předstihnout obě dvě, těžko ale říct, jestli se stane největší větrnou farmou ze všech i ve chvíli svého spuštění.

 

Pokud bude větrná farma Fukušima zprovozněna podle současných plánů, tak nahradí pouze zhruba jednu pětinu výkonu odepsané jaderné elektrárny Fukušima I. Nic se nedá dělat, obnovitelné zdroje energie za současného stavu technologií nahrazují jádro, uhlí, ropu, či plyn jen velice těžce. Podle manažera projektu větrné farmy Takeshiho Ishihary z Tokijské univerzity ale bude místní větrná farma velmi odolná vůči zemětřesení, vlnám tsunami a dokonce i řádění tajfunů. Ostatně, všechny japonské větrné elektrárny, až na jednu jedinou, zemětřesení i tsunami v březnu 2011 přežily. Včetně sedmi elektráren pobřežní větrné farmy Kamisu, které ustály plný úder tsunami a zůstaly v provozu. Ishiharův tým si to také ověřil na počítačových simulacích a experimentech ve vodní nádrži. V Japonsku to jistě rádi slyší a spokojení by měli být i místní rybáři, kterým nehoda ve Fukušimě pokazila živnost. Větrná farma tu prý bude fungovat jako pastvina pro mořské ryby, což by mělo obměkčit lidi alergické na slovo elektrárna. Na projektu se kromě Tokijské univerzity podílí skupina významných japonských korporací, jako jsou Marubeni, Mitsubishi, IHI Marine United, Mitsui Engineering & Shipbuilding, Nippon Steel, Hitachi, Furukawa Electric a Shimizu.



Literatura

NewScientist 16.1. 2013, Wikipedia (Fukushima Daiichi nuclear disaster, Wind farm).

 

Datum: 25.01.2013 04:57
Tisk článku

Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení - von Rétyi Andreas
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 240 Kč
Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení
von Rétyi Andreas
Související články:

Konec roku ve Fukušimě     Autor: Vladimír Wagner (11.12.2011)
Větrné turbíny rostou (jako) z vody     Autor: Vladimír Wagner (09.05.2011)
Sluneční tepelné elektrárny     Autor: Vladimír Wagner (19.04.2011)



Diskuze:

Hlavne aby to Japonci nedelali jako Nemci

František Houžňák,2013-01-28 16:06:08

s vetrniky v Severnim mori. Naplanovali tam spousty vetrnikovych poli za doprovodu mohutne propagandy a pak nejak tak prisli na to, ze k tem elektrarnam budou potrebovat jeste draty, jak v mori, tak po sousi na jih Nemecka. To nemecti inzenyri asi nemeckym politikum explicitne nerekli, protoze se treba domnivali, ze to musi napadnout kazdeho. Ale zmylili se. No a tak nemecti politici vymysleli skvele reseni: kdyz si nekdo postavi vetrniky v mori, ale nebude mit napojeni na pevninskou sit (pro vysvetleni: elektricka sit na severu Nemecka patri nizozemske statni firme Tenet, ktera ji pred asi deseti nebo podobne lety koupila, to ovsem jeste o vetrnicich v mori nikdo nemluvil; Tenet nema dost penez na to, aby tak rozsahle novostavby siti financoval, nehlede na to, ze povoleni na stavbu, pozemky atd. nejsou a asi jeste dlouho nebudou), tomu budou prodejci elektriny pro spotrebitele (RWE, EON atd.) platit za elektrinu, kterou vyrobit MOHL, ale NEVYROBIL, protoze nema ty draty. EON atd. si pak ty vyplacene penize prirazi k cene elektriny, kterou plati koncovy spotrebitel. No, není to geniální reseni ? Nemci proste zavedli virtualni elektrinu, za kterou zaplatite, ale nedostanete ji. Tak vypada ekonomika budoucnosti.

Odpovědět


Poopravení

Vladimír Wagner,2013-01-29 09:06:19

Musím Vás poopravit v jedné věci. Němečtí odborníci (i zahraniční) velice explicitně německým politikům zdůrazňovali, že větrné elektrárny na severu nebude možné využívat bez postavení několika tisíců kilometrů vedení. Viz například studie a doporučení Spolkové energetické agentury DENA. Osobně jsem byl na jednání Leopoldiny (Německé Akademie věd), kde konzultovala zástupce evropských akademií při vypracovávání studie dopadů odstoupení od jádra pro kancléřku Merkelovou (na její žádost). A vše v závěrech a doporučeních bylo. Tedy, že bez postavení těch linií nebude možné vítr na severu využívat a bude se třeba spoléhat na uhlí a že OZE povedou k velkému zdražení elektřiny. To, že politici se pak těmito doporučeními a závěry neřídili, je dáno čistě politickými důvody.
Jinak je třeba doplnit, že v Německu už je nyní takový výkon solárních elektráren, že ty se také budou při ideálních povětrnostních podmínkách částečně vypínat. A i v tomto případě se myslím bude muset hradit neodebraná elektřina (provozovatelé FV mají odběr státem garantovaný).

Odpovědět


Dodatek

Vladimír Wagner,2013-01-29 09:26:34

Rozbor situace z roku 2011, lze jasně vidět, že odborníci dali politikům jasný nástin k čemu plánované a nakonec uskutečněné kroky povedou: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5700

Odpovědět


Ale ano, samozrejme ze jim to rikali,

František Houžňák,2013-01-30 09:49:53

pane Wagnere, to byla jenom takova spicka. Politici se na to vyflajzli, protoze nechteli nikomu otevrene rict, ze mu okolo baraku povede 400 kV, protoze jak Nemec neco takoveho slysi, tak jeci jako podsvince. Nikde neni NIMBY tak rozsirene jako tady v Nemecku, a to jeste ve spojeni s nemeckou hysterii a nemeckou Rechthaberei (na to neni poradne ceske slovo, proste spravny Nemec ma vzdycky pravdu a na zadne vecne argumenty neslysi). Pokud tyhle nemecke diskuse sledujete, tak asi vite, jak se vsude dozaduji podzemnich kabelu misto nadzemnich vedeni, netusice nic o bezpecnostnich koridorech okolo takovych vedeni. Ohledne petinasobne ceny prohlasuji, at to prece zaplati ty hnusne elektrarenske firmy. Nemci byvali (take) narodem strizlivych techniku, ale to uz je pryc a nastoupila cira hysterie nezatizena jakymikoli vedomostmi - vysledek tricetilete agresivni propagandy proti vede a technice.

Odpovědět


Otázka

Lubomír Denk,2013-01-30 12:10:52

K Vašim posledním slovům o agresivní kampani proti vědě a technice v Německu - mohl byste nějak ve stručnosti popsat o co jde? Docela mě to zajímá. O tom, že třeba v Rakousku je vedena devastující až fanatická propaganda proti jaderné energii je celkem známo, ovšem že v Německu je situace ještě horší jsem netušil.. Za Vaši odpověď díky:)

Odpovědět

No jo, typoval jsem uz driv Závodného

František Houžňák,2013-01-28 15:53:54

na nenávistného a pravdepodobne i neschopneho cloveka, ktery chce vsem narizovat, co, jak, kde a kdy maji delat, protoze on to vsecko ví nejlíp. A nemýlil jsem se. Dukazy viz dole.

Odpovědět

energie je ve vesmíru všude zdarma

Znalec Znalců,2013-01-27 19:15:10

je to nepodstatné,protože energie je prostě v samotném pohybu těles až po molekulární subatomární úroven.Až se na to přijde za 60 let,bude stačit to pouze využívat.Navíc jsme stále v rychlosti světla a náš vesmír z něj nikdy nevykročil.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2013-01-26 21:47:27

Tohle zavírání JE bude (má) za následek akorát rychlejší zdražování elektřiny. Kdyby lidi tolik nehltali propagandu i s navijákem, tak by jádro podporovali. Navíc je i docela bezpečné, alespoň v porovnání s ostatními hlavními typy. Kdybych se měl stěhovat mimo Prahu, radši bych šel k chladicím věžím, než k větrníkům. Nejen jako gesto, že to myslím vážně.

Odpovědět

X

Milan Závodný,2013-01-26 06:42:33

No, asi som vyrástol v čase socialistickej kooperácie, preto myslím inak. Kedysi sa na "horniakoch" pestovali zemiaky, a u nás dole pšenica. Teraz sa pestuje mirnix-dírnix čo hrdlo ráči, lebo je sloboda... pardón: slobodný trh. Rozumné ľudstvo by v Japonsku zaviedlo ľahký priemysel, turistiku a pod., a hoci len cez more - v Kórei a v Číne - by boli tie oceliarne, ktoré treba na výrobu áut. Viem, oni sa historicky navzájom nenávidia, ale o tom je slobodný trh - o nenávisti.
My more nemáme, teda nemáme kde chladiť reaktory, ale akosi ich predsa len chladíme. Je rozdiel stavať ochrannú hrádzu kvôli mestu, a ochrannú hrádzu kvôli obrovským zásobám štiepneho materiálu /tam ide o ochranu celého ľudstva/. Bezpochyby Japonsko zase spustí reaktory, ale až keď im kríza zaklope na dvere - myslím skutočná kríza!

Odpovědět


Pavel Hudecek,2013-01-26 08:18:29

Vaše představy o podstatě svobodného trhu jsou poněkud nemocné. Doporučuji léčbu studiem. Pak byste zjistil, že svobodný trh je naopak o tom, jak lidé obchodovali přes hranice, i frontové linie a to navzdory nenávisti panovníků, podle kterých by se měli zabíjet.

Odpovědět


Tomáš Jelínek,2013-01-26 08:45:04

On ten socialismus měl přeci jen jednu výhodu - nikdo se nikoho neptal, jestli chce JE nebo ne. Dnes by obce nepovolili stavbu JE ve své blízkosti a lidi by taky nebyli nadšení. Takže až nám skončí životnost elektráren, docela se bojím, co bude dál...

Odpovědět


Spatna uvaha

Daniel Das,2013-01-26 09:33:07

Vite k tomu aby jste zacal vyrabet elektroniku a jine spickove technologie, tak k tomu potrebujete mit mimo jine i prumyslovou zakladnu a vzdelanost. Ze zemedelstvi se do spickove technologie preskocit neda. Ale i tak to bez prumyslu zrejme nejde.

Odpovědět


Pavel Hudecek,2013-01-26 09:34:51

Problém je, že náš současný systém není kapitalismus, ale paskvil. Za skutečného kapitalismu "ekologičtí" aktivisté nedostali ani korunu dotací a elektřina z OZE by musela být výrazně levnější, než z jádra, nebo uhlí, aby ji někdo dobrovolně koupil. V liberální společnosti by také do druhého kola voleb nepostoupil pan kníže, který před cca rokem spolu s panem "odkláněčem" způsobil, že ČR byla jednou z mála zemí, které podepsaly ACTA.

Odpovědět


Svobodný trh = nenávist

Jiří Kocurek,2013-01-26 15:29:51

Zeptám se: Budete Vy sám dobrovolně spolupracovat s člověkem, kterého nenávidite? Půjdete si nakoupit do obchodu, jehož majitele nenávidíte, nebo si raději vyberete obchod, jehož majitele neznáte?

Případně: Nenávidíte všechny obchodníky* a tak je jedno kam jdete, protože je nenávidíte všechny a tak nakupujete pouze z donucení? Tak se podívejde, o kolik svobody jste přišli díky vlastní nenávisti.
* Za slovo "obchodníky" je možno dosadit libovolnou cílovou skupinu obyvatel.

Odpovědět


Pán Kocourek

Milan Závodný,2013-01-27 05:56:44

Slobodný trh znamená široké lakte. Väčšina ľudí nie je naklonená tzv. podnikaniu, lebo nemá v génoch potrebu presadiť sa za každú cenu. Konkurenčný boj preto vyvoláva povedzme až nenávisť tých nepodnikavých (väčšiny) voči podnikavým. (Podnikavým nevadí, že ich niekto nenávidí.) V prostredí konkurenčného boja prichádza ku kooperácii jedine za účelom zvýšenia zisku, viď. vznik mamutích kartelov. Spolupráca v socialistickom duchu sa naproti tomu niesla v znamení celospoločenského prospechu, i keď aj tu boli výnimky, keď napr. Rusi zamedzovali českým konštruktérom prísť s výrobou stroja, ktorý ohrozoval v predaji ruský výrobok. Ale v drvivej väčšine sa pracovalo pre spoločnosť a pre občana - priemeristu.
Mal som na mysli povedzme veľkú východoazijskú spoluprácu: Čína a Kórea ťažký priemysel a elektrárne. Japonsko ľahký priemysel a bezpečnejšie elektrárne (vďaka tomu špičkové technológie, aby sa kompenzovali vyššie náklady). Nejako podobne funguje Švajčiarsko, i keď tento štát by som príliš za príklad nedával, lebo žije z bánk, ale skutočne produkuje predovšetkým tie drahé jemné výrobky. Chce to teda spoluprácu, nie trhový mechanizmus, lebo ten nás zjavne vedie ku krachu.

Odpovědět


Pane Závodný

Vojtěch Kocián,2013-01-27 09:08:17

To je skoro jako z učebnice M-L. Kooperace za účelem zisku je tu už skoro od počátku života. Shora řízený socialismus mnohem kratší dobu. Komparativní výhody ve smyslu Vaší východoasijské spolupráce jsou kapitalistickým teoriím známy velmi dobře. Jen v nich není, že je potřeba například Toyotu znárodnit/pokutovat/dotovat, abychom ji donutili přestat vyrábět automobily v Japonsku a přejít třeba na optiku a jemnou mechaniku. Pokud bude mít Toyota drahé vstupy, tak si nějak poradí sama. Třeba přijde na úspornější technologie, opustí Japonsko nebo změní sortiment. Možností je mnohem víc, než by jí nabídl socialismus a některé by mohly být i výhodnější.

Nenávist nepodnikavých vůči podnikavým (pokud není podporovaná ideologicky) vyvstává především, když se podnikaví chovají vůči ostatním nefér (kartely a utlačování malé konkurence patří do této kategorie). V socialismu se nenávist přesune k systému, protože ten jako celek nebude spravedlivý nikdy. Podívejte se, kolik lidí nemá rádo EU.

Odpovědět

Záleži

Mojmir Kosco,2013-01-25 18:20:29

na umistění a tažnných liniích .Jinak v Dánsku v pobřežných řádach větrných elektráren je moře uplně červené kvůli zavřažděným ptákum ověřte !

Odpovědět

Chybka

Lubomír Denk,2013-01-25 16:21:55

Jinak článek obsahuje jednu faktickou chybu - v areálu Fukušimy I je umístěn pouhý mezisklad vyhořelého paliva pro potřeby Fukušimy samotné a jeho kapacita (cca 6800 palivových kazet) odpovídá max cca 7 letem provozu ve Fukušimě. Nikoliv tedy "z japonských jaderných elektráren za posledních 40 let." jak článek mylně uvádí.

Odpovědět


Doplnění

Vladimír Wagner,2013-01-25 16:43:43

Kolega Lubomír Denk mě předběhl. Ten mezisklad sloužil jen k přechodnému uložení. Pak se dávaly články do suchých kontejnerů a odvážely. Sloužil jen pro Fukušimu I. Je tam tak pouze malá část vyhořelého paliva, co během provozu této elektrárny vzniklo. Jak jsem psal v minulém článku (zatím poslední z cyklu o Fukušimě), tak je v něm nyní zaplněno 6375 pozicí (dohromady je jich 6840). Ty se teď musí vyklidit, aby se tam daly postupně přemístit palivové soubory z bazénů u zničených reaktorů.

Odpovědět

vtáky

Martin Smatana,2013-01-25 13:45:15

Veterníky gigantických rozmerov sú známe ako likvidátori vtákov. Veterníky umiestnené na otvorenom mori sa zrejme stanú vyhľadávanými odpočívadlami pre morské vtáky a žraloky a rybičky budú mať zabezpečený prísun mäsitej potravy. Takže, milý morský vtáčik, spravodlivosti bude učinené zadosť - ty žerieš ryby, ryby zožerú teba.

Odpovědět

Ďakujem autorovi

Milan Závodný,2013-01-25 06:09:46

za tie slová o zlom zabezpečení jadrových elektrární v Japonsku, lebo iba ony sú príčinou havárie vo Fukušime, a nie tsunami. Kto stavia na geologickom zlome, musí počítať so zemetrasením gigantických rozmerov. Ak s ním počíta a všetko riadne zabezpečí, tak sa mu "lacná" jadrová energia poriadne predraží. Preto stavať veterníky v mori je asi ďalší z radu japonských nezmyslov, lebo tie budú určite drahšie, ako jadrovky zabezpečené na úroveň napr. našich elektrární. Japonci skrátka bývajú v krajine nevhodnej na prevádzku ťažkého priemyslu. Ich výrobky budú vždy extrémne drahé. Keď sú takí koumáci, nech robia robotiku, špičkové technológie, medicínu a pod. Ale nie autá a ťažké mechanizmy.

Odpovědět


Trosku mirneji prosim

Daniel Das,2013-01-25 10:15:28

Se zemetresenim se pocitalo, ty elektrarny zvladly zemetreseni 9 stupne a to je opravdu hodne. Hlavni problem byla voda, ktera se prelila pres hraze a znicila zalozni zdroje. Tady se stala chyba, podcenily problem. Ono by to nebylo asi moc investicne narocne udelat opatreni proti vode, mnohem narocnejsi je postavit elektrarnu, ktera vydrzi stupen 9 nez postavit hraz a dat na nejake vyssi misto nekolik agregatu, ale oni to proste neudelali. Problemem byl take nedostatecny dohled a Japonska natura, ktera nedala na doporuceni IAEA, ale to by jsme se dostali do dlouhe debaty. Nicmene stalo se. Ty vetrne elektrarny nenahradi ani tu 1/5, protoze je rozdil mezi instalovanou kapacitou a rocnim vyuzitelnym koeficientem. JE maji kolem 80 - 90% a vetrne primorske elektrarny mezi 25 - 40%. Takze se posunujeme na asi nahrazeni 1/10 a mozna jeste mene. Japonce prosim neurazejte, oni proste delaji co mohou, aby v te krajine prezily a pritom aby se meli pomerne dobre.

Odpovědět


Japonci by sa neurazili.

Milan Závodný,2013-01-25 11:25:26

Tvárou v tvár neprajnej prírode by moje slová pochopili ako múdru radu. Energetická lobby prahnúca po zisku jednoducho "šetrila" na nesprávnom mieste. Ale áno, je to na dlhú diskusiu, ku ktorej ani ja nie som naklonený.

Odpovědět


Ono to není tak jednoduché

Lubomír Denk,2013-01-25 16:03:09

jednodušší je rozhodně být po bitvě generálem:)) Co se týče hrází proti tsunami je s tím mimo jiné spojen jeden drobný ale podstatný problém. Samotná hráz kolem elektrárny byť hodně vysoká asi bude sice drahá ale vlastníka elektrárny asi nezruinuje. A pokud takovou postavíte dejme tomu na 15 metrů vysokou tsunami, logicky se začnou ptát místní obyvatelé místních úřadů proč je naše město chráněno proti 6 metrové tsunami, když pitomá elektrárna vedle je zabezpečena více než dvakrát tolik. No a stavění stejně vysokých hrází kolem celého osídleného pobřeží Japonska by asi nezruinovalo jen místní úřady, ale pravděpodobně celé Japonsko.. Co jsem slyšel byl to jeden z problémů proč bylo zabezpečení proti tsunami relativně malé..

Odpovědět


Špičkové technologie a potřeba energetiky

Vladimír Wagner,2013-01-25 16:34:16

Problém je, že ani zaměření na robotiku, špičkové technologie a medicínu se neobejde bez vyspělé a rozsáhlé elektroenergetiky. Prostě pro rozvoj špičkové technické civilizace založené na informacích elektřinu potřebujete. A nejsou to jen servrovny, které se stávají jedněmi s velkých jejich žroutů. A v současné době a ještě dlouho nebude pro Japonsko jiné ekonomicky a ekologicky únosné cesty než jádro. Na to, jakmalou část produkce Fukušimy I ta obrovská větrná elektrárna nahradí, upozornil už Daniel Das. U Japonska je navíc ještě jeden velký problém. Nejen kvůli zemětřesení tam je problém s výstavbou hydroelektráren (tedy i přečerpávaček), které mohou sloužit pro vykrývání a zálohu fluktuujících OZE. A také je to ostrov a chybý propojení s jinými zeměmi, které pomáhá třeba Německu nebo Dánsku.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace