Vlnový generátor „plechovka“ Archimedes Waveswing poráží očekávání  
Padesátitunová ponořená „teleskopická plechovka“ Archimedes Waveswing je dalším slibným prototypem vlnové energetiky. V budoucnu by plechovky mohly mít výkon až 500 kW, přičemž by energii vln těžily v komplexech až 20 takových bójí. Jejich generátor pohánějí rozdíly v tlaku, které vyvolávají procházející vlny.
Ponořená plechovka. Kredit: AWS Ocean Energy.
Ponořená plechovka. Kredit: AWS Ocean Energy.

Jak se zdá, vlnová energetika si říká o místo v budoucím světě. Další slibný koncept představuje „teleskopická plechovka“ Archimedes Waveswing skotských AWS Energy. V terénních testech, které probíhaly během 6 měsíců v centru European Marine Energy Centre (EMEC) na Orknejích, si prototyp vedl oproti očekáváním o 20 procent lépe.

 

Přeprava po silnici. Kredit: AWS Ocean Energy.
Přeprava po silnici. Kredit: AWS Ocean Energy.

Archimedes Waveswing je kovová bóje, ukotvená na dně oceánu. Když je aktivní, zůstává pod hladinou moře a reaguje na změny tlaku okolní vody. Když nad bójí přechází vlna, tlak vody roste. Vrchní, pohyblivá část bóje klesá směrem dolů. Ve stabilní části bóje se stlačuje vzduch, který po přechodu vlny vrátí vrchní část bóje nahoru. Opakované pohyby svrchní části bóje, dolů a pak zase nahoru, pohánějí hydraulický motor, který převádí lineární pohyby části bóje na rotaci. Ta roztáčí generátor a vzniká elektrický proud. Zařízení může být ponořeno více či méně, kvůli regulaci tlaku vzduchu uvnitř bóje vzhledem k lokálním podmínkám, aby výtěžnost energie byla co největší.

 

Manipulace s plechovkou v oceánu. Kredit: AWS Ocean Energy.
Manipulace s plechovkou v oceánu. Kredit: AWS Ocean Energy.

Prototyp dosáhl při středních vlnách průměrného výkonu 10 kW a maxim výkonu 80 kW. To překonává původní odhady zhruba o 20 procent. Mohlo by se to zdát málo, když jde o poměrně masivní zařízení, s plnou délkou 7 metrů, průměrem 4 metry a váhou 50 tun. Podle AWS ale zdání klame. Nejde o komerční zařízení. Stejné bóje je prý možné nakonfigurovat na výkon 15 až 500 kW, i když není jasné, zda u horního uvedeného údaje půjde o bóji stejných rozměrů anebo ji bude nutné zvětšit. AWS zamýšlí komerční instalace s až 20 těmito bójemi, jejichž výkon by byl 10 MW.

 

Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii IRENA je v oceánu tolik energie, především pokud jde o energii vln, že by to uspokojilo veškeré dnešní energetické požadavky. Technologie vlnové energetiky jsou ale teprve v plenkách. Existuje řada prototypů a pilotních projektů, ale zatím jen velmi málo komerčních instalací. Pokud se osvědčí v dlouhodobějším provozu, především pokud jde o odolnost vůči agresivní mořské vodě i organismům, mohly by projekty vlnové energetiky podstatně zlevnit ceny obnovitelné elektřiny. Podstatnou výhodou je, že moře se vlní prakticky neustále, což činí jeho energii dostupnější než u solární nebo větrné energetiky.

 

Video: Waveswing Wave Energy Converter Explained

 

Video: Concept to reality v2

 

Literatura

New Atlas 6. 11. 2022.

Datum: 08.11.2022
Tisk článku

Související články:

Pozoruhodná gejzírová mořská elektrárna UniWave 200 předčila očekávání     Autor: Stanislav Mihulka (04.08.2022)
Plovoucí protiběžné turbíny slibují dramatický nárůst větrné energie     Autor: Stanislav Mihulka (30.08.2022)
OceanEnergy testují nejvýkonnější plovoucí vlnový generátor světa     Autor: Stanislav Mihulka (19.10.2022)



Diskuze:

vplyv

Roman Rodak,2022-11-08 15:03:22

Zaujímalo by ma ako by získavanie energie z vĺn ovplyvnilo dĺžku dňa alebo obežnú dráhu Mesiaca keby sa to začalo robiť fakt vo veľkom napríklad 1 EWh ročne

Odpovědět


Re: vplyv

Tomáš Pilař,2022-11-08 18:18:35

Vliv by nebyl žádný, energie vln je normálně zmařená příbojem na pobřeží. Pokud jí dokážeme kousek odchytit, bude pobřeží míň omleté. Otázkou zůstává jestli se to vyplatí (jestli cena této energie bude srovnatelná s cenami z jiných zdrojů).

Odpovědět

Preco nie takto

Macko Pu1,2022-11-08 10:18:50

Osobne ak by som chcel nieco taketo postavit, navrhol by som vodorovnu tyc s lopatkami, rohatku a zapadku na kazdej. Vo vode len cast lopatky ako kedysi vodny mlyn. Lacne a podstatne veci su mimo vody

Odpovědět


Re: Preco nie takto

Martin Šíra,2022-11-08 13:44:31

Problém každé vrtule v moři je že ruší mořský život. A v době odstávky pro změnu obrůstá vším možným a ztrácí účinnost.

Odpovědět


Re: Re: Preco nie takto

Macko Pu1,2022-11-08 21:46:09

Nie vrtulu ale vysiacu lopatku pohupavajucu sa vo vlnach. V pripade potreby sa vysunie hore mimo vody.

Odpovědět


Re: Re: Re: Preco nie takto

Libor Zak,2022-11-09 12:52:10

To byste nebyl zdaleka první, ve skutečnosti takto vypadá spousta prototypů příbojových (vlnových) elektráren. Problémem je, jak bylo zmíněno, náchylnost k zarůstání a oxidaci. Mořská voda je extrémně nepřátelská vůči pohyblivým součástkám. Trik je v tom, aby zvenčí byla elektrárna co nejodolnější a nejjednodušší.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Preco nie takto

V. Novák,2022-11-14 00:55:33

Problémem IMHO je malá hustota energie ve vlnách. Z toho vyplývá ten malý výkon a v důsledku neekonomičnost provozu.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace