Irská společnost OceanEnergy vyvíjí technologie, které těží elektřinu z mořských vln. Mají za sebou testy vlnových generátorů u Havaje. Teď spouštějí ještě velkorysejší čtyřletý projekt, který zahrnuje testování jejich doposud největšího zařízení v prostoru European Marine Energy Test Site u skotských Orknejí. Jmenuje se OE35 a je to nejvýkonnější plovoucí vlnový generátor na světě. Detailní parametry generátoru OE35 nejsou k dispozici. Během úvodních testů na Havaji měl výkon 500 kW, ale podle všeho zvládne 1,25 MW.
Vlnový generátor OE35 funguje podle jednoduchého principu. OE35 je zakotvený na mořském dně a čelí vlnám, které procházejí třemi vzduchotěsnými komorami. Když hladina vodu v komoře stoupá, tlačí vzduch do její horní části. Když klesá, tak je vzduch nasávaný opačným směrem. V obou případech vzduch roztáčí turbínu.
OceanEnergy v generátoru OE35 využívají původem irskou Wellsovu vzduchovou turbínu, která je obousměrná. Díky designu lopatek vytváří rotaci v jednom směru, ať už vzduch proudí zepředu nebo zezadu. Ve vlnovém generátoru je to užitečné. Turbína se prostě točí stále stejně, ať už hladina vody v komoře stoupá anebo klesá. V tomto se generátor OE35 liší od gejzírové elektrárny UniWave 200 od Wave Swell Energy, která používá relativně levnou jednosměrnou turbínu.
OceanEnergy se na testování generátoru OE35 domluvili se 14 partnery z výzkumu a průmyslu, z Velké Británie, Irska, Francie, Německa a Španělska. Na financování projektu, který nese název WEDUSEA, se podílejí programy EU Horizon Europe Programme a Innovate UK. Pokud vše poběží podle plánu, měly by se výsledky testů promítnout do vývoje a stavby budoucího vlnového generátoru OE50, který bude mít výkon 2,5 MW.
Video: OceanEnergy OE35
Literatura
Skotská přílivová "větrná" turbína obstála
Autor: Josef Pazdera (22.05.2012)
Plovoucí přílivová turbína O2 od Orbitalu je nejvýkonnější na světě
Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2021)
Pozoruhodná gejzírová mořská elektrárna UniWave 200 předčila očekávání
Autor: Stanislav Mihulka (04.08.2022)
Plovoucí protiběžné turbíny slibují dramatický nárůst větrné energie
Autor: Stanislav Mihulka (30.08.2022)
Diskuze:
Hodně peněz za málo muziky
Mintaka Earthian,2022-10-20 04:49:11
Přijde mi, že i na demonstrátor jsou 2,5 MW malý výkon v porovnáním k těm nárokům na výrobu samotného zařízení.
Má finální verze potenciál konkurovat velkým větrníkům?
Má to proti "klasickým" větrným elektrárnám nějaké zásadní výhody?
Vlny jsou, na rozdíl od přílivových elektráren, zase do značné míry závislé na větru.
Delší životnost a snadnější údržba?
Může to být i na hlubokém moři?
Re: Hodně peněz za málo muziky
Ondřej Glac,2022-10-20 07:41:57
Mně se na tom líbí, že to nezasahuje do proudění větru.
porovnání
Tonda Rarach,2022-10-19 11:56:17
Dotaz na wells turbine u strýčka googla, ukáže jak obousměrná turbína se stejnou rotací funguje, je tam i obrázek s natočenými lopatkami - taková by byla efektivnější, ale o dost dražší na výrobu než s rovnými lopatkami (si myslím).
bóje by nefungovala - muselo by tam být něco co by udržovalo kotvící lano v tahu při přiblížení bóje ke dnu, vítr a proudy by kotvení bóje udržovaly v napětí/rovinutí, změna výšky by nefungovala.
mechanické převedení vlnění na práci je konstrukčně dost složité
nejlepší by byla asi kombinace UniWave 200 s wellsovou turbínou (wellsova turbína je axiální, otáčení stejným směrem lze zajistit i radialně). Voda tady funguje jako píst. Tím, že se pracuje se vzduchem odpadá velká část údržby, vytváří se rovnou rotační pohyb bez mechanické konverze. Mít toto na plovoucí plošině je divné, plošina se zvedá a klesá s vodou/vlnami, tedy by to fungovalo 'pouze ' pro menší vlny v porovnání plošinou. Absolutně pevné kotvení není možné udělat, hladina se zvedá s přílivem/odlivem (nebo by to bylo dost drahé - plošina kotvená do dna třeba na dutém pilonu, kde uvnitř pilonu by se zvedala/klesala hladina)
Re: porovnání
Vojtěch Kocián,2022-10-20 14:16:08
Myslel jsem, že by bóje nebyla na laně, jak je běžné, ale na něčem jako kolejnice. Mohla by se tedy pohybovat jen nahoru a dolů. Přenos energie by mohlo zprostředkovávat jednoduché táhlo vedoucí ke generátoru pevně spojeného se dnem. Vyrovnání výkonu mezi vlnami by mohlo být řešené buď mechanicky nějakým setrvačníkem nebo na elektrické straně superkapacitorem. Problém je samozřejmě s velikostí, protože tunová bóje s vlnami výšky 1 metr a periodou 20 sekund by mohla dodat maximálně 1 kW. Ale když vidím tu obří konstrukci OE35. tak mi to až tak hrozné nepřipadá.
No neviem
Macko Pu1,2022-10-19 07:15:35
Medium ako voda sa nepouzije, namiesto toho vzduch kde je 1000x menej pohybovej energie. To aby sa to mohlo postavit za drahsie peniaze?
Re: No neviem
Vojtěch Kocián,2022-10-19 10:35:54
Nevím. Kromě zmíněné koroze mě napadla možnost využít vlny ke stlačování vzduchu do velké nádoby a z té pak krmit turbínu v podstatě konstantním tlakem. Nicméně mi tam nesedí ta obousměrná turbína.
Docela by mě zajímalo, co je špatného na jednoduché vlnové elektrárně na principu velké bójky připojené ke generátoru buď přímo mechanicky nebo přes setrvačník udržující otáčky.
Re: No neviem
Antonín Lejsek,2022-10-21 22:56:56
Mořská voda je vysoce agresivní, navíc ty věci začnou obrůstat mořskými organismy. Většina zařízení, která se snažila využívat energii pohybu vody, skočila kvůli krátké životnosti mechanických částí. Vzduch se používá proto, aby pohyblivé části nebyly přímo ve vodě.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
