Pierolapithecus, Španěl z počátku linie hominidů  
Miocénní primát z lidské linie Pierolapithecus catalaunicus zažil analýzu kostí pánve. Jde o vůbec nejstarší zbytky pánve hominida, které máme k dispozici.


 

Zvětšit obrázek
Úsměv pierolapitéka. Kredit: Jordy Play, ICP.


 

Zvětšit obrázek
Ashley Hammond měří gorilu. Kredit: A.S. Hammond.

Možná to zní neuvěřitelně, ale historie lidské linie není úplně ztracená v hloubi minulosti. Dílem díky ohromnému hladu po poznání vlastních kořenů a dílem také díky přízni štěstěny máme k dispozici celou řadu pozoruhodných fosilií našich příbuzných, která se táhne do dávných časů. Ne vždy jim úplně rozumíme, ale to už je úděl paleontologie, která nevyhnutelně spojuje striktní vědecké postupy s ohňostrojem fantazie.

 

Zajímavé dohady se točí i kolem pierolapitéka (Pierolapithecus catalaunicus), kterého v roce 2004 popsal španělský paleoantropolog Salvador Moyà-Solà. Slavná je především tvář samice, které se často přezdívá Pau. Pochází z Els Hostalets de Pierola ve španělském Katalánsku, kde ji našli v miocénních vrstvách o stáří kolem 12 milionů let. Pierolapitéci si ihned získali velkou pozornost, protože mají podle všeho velice blízko počátku linie hominidů (čeledi Hominidae) a zároveň pocházejí z Evropy, která byla donedávna v historii lidské linie považovaná za nezajímavou periferii.

 

 

Zvětšit obrázek
Pierolapiték. Kredit: Moyà-Solà et al. Science (2004).

 

Zvětšit obrázek
Fylogeneze hominidů s pierolapitékem (2012). Kredit: Miriam Pérez de los Ríos. ICP.

V současné době máme k dispozici rozmanité technologie, s nimiž můžeme prostudovat zajímavé fosilie až do morku kostí. Relativně slušně dochovalí pierolapitéci již zažili leccos, včetně počítačové tomografie, a teď se Ashley Hammond z Missourijské univerzity, ve spolupráci s týmem Moyà-Soly, pustila do laserového skenování a 3D modelování pánve pierolapitéka a porovnávání tvarů této pánve s fosilními i dnes žijícími druhy lidské linie.

 

Je to vůbec nejstarší pánev hominida, kterou jsme zatím našli. Ukázalo se, že pierolapitéci měli kosti kyčelní, které představují největší část pánve, širší, než archaičtější prokonzulové (Proconsul nyanzae), kteří žili v Africe před zhruba 18 miliony let.

 

Širší pánev by měla znamenat větší stabilitu při pohybu ve větvích s pomocí rukou. Pierolapitékové ale zároveň neměli dlouhé prsty dnešních orangutanů, šimpanzů, goril a lidí, takže se nejspíš pohybovali odlišným způsobem.

 

Zvětšit obrázek
Kosti pánevní pierolapitéka. Kredit: University of Missouri.

Pokud jde o fylogenetické postavení pierolapitéků, jejich linie se asi odštěpila po vzniku gibonů, ale ještě před oddělením příbuzenstva orangutanů. Jak je to v paleontologii zvykem, pierolapitékové sice byli našimi docela blízkými příbuznými, ale zároveň představují svébytnou mozaiku znaků, které není úplně snadné porozumět. Kdyby tak někdo odcestoval do miocénu a pierolapitéky tam vyfotil, hned by to bylo o něčem jiném.



Literatura

University of Missouri News 1.5. 2013, Wikipedia

 

 

Datum: 07.05.2013 16:27
Tisk článku

Dračí náhrdelník - Vondruška Vlastimil
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 319 Kč
cena: 255 Kč
Dračí náhrdelník
Vondruška Vlastimil
Související články:

Malá noha je o půl milionu let starší než Lucy     Autor: Josef Pazdera (07.12.2017)
Strava a životní styl Evropanů před 1,2 miliony let     Autor: Josef Pazdera (28.12.2016)
Britské pobřeží lákalo k procházkám už před milionem let     Autor: Jan Zikmund (11.02.2014)
Nejstarší lidská DNA z Jámy kostí     Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2013)
Přečtená gorila     Autor: Josef Pazdera (08.03.2012)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace