Mohou lebky z Dmanisi zlikvidovat čtrnáct druhů lidí?  
Možná ano. Pokud se potvrdí, že Lebka 5 a ostatní lebky z Dmanisi náležely jediné populaci lidí, tak přijdeme o člověka zručného, neandrtálce i hobity z Floresu. Posledních dva a půl milionů let evoluce člověka by obstaraly dva velmi úspěšné druhy – Homo erectus a Homo sapiens.

 

 

Zvětšit obrázek
Úsměv Lebky 5. Kredit: Malkhaz Machavariani, Georgian National Museum.

Z významného obchodního centra středovělé Gruzie Dmanisi jsou dnes ruiny nedaleko hranice s Arménií. Donedávna to vypadalo, že už nikdy nezíská vybledlou slávu, teď ho ale najednou zná celý svět. Může zato hlavně jedna lebka, známá jako Lebka z Dmanisi anebo Lebka 5. Dmanisi bylo vlastně docela známé už dříve, přinejmenším mezi paleoantropology, jako naleziště nejranějších hominidů objevených mimo Afriku, z doby před 1,8 milionem let. Právě odtud byl v roce 1991 popsán slavný a záhadný člověk gruzínský Homo georgicus, který býval považován za jednoho z klíčových hráčů v evoluci lidské linie a čekalo se na další objevy. Před pár dny ale objevitel fosilií Homo georgicus David Lordkipanidze z Gruzínského národního muzea ve Tbilisi a jeho spolupracovníci publikovali články ve Science a v PNAS, jejichž ohlas lze přirovnat k explozi pořádné supernovy. Pokud se jich pohled prosadí, tak dojde k zásadnímu posunu našeho pohledu na řadu významných fosilií lidské evoluční linie.

 

Zvětšit obrázek
David Lordkipanidze. Kredit: Leakey Foundation.

Proč tolik povyku? Lebku 5 našli v roce 2005, jako pátou v pořadí na lokalitě Dmanisi. Lordkipanidze a spol. ji teď zkombinovali s čelistí, kterou našli o 5 let dříve, méně než 2 metry od lebky. Výsledkem je nejvíce kompletní lebka dospělého lidského předka z té doby. Objem mozkovny Lebky 5 činí 546 centimetrů krychlových, což je tak asi třetina mozkovny dnešních lidí. Navzdory tomu je ale její tvář nápadně protáhlá a předčí v tom i předešlé čtyři lebky z Dmanisi. Badatelé najednou měli v ruce pět lebek z jedné lokality, podle jejich názoru pocházejících vesměs z období kratšího než 20 tisíc let, tedy prakticky ze stejné doby a přitom poměrně dramaticky odlišných. Lordkipanidze je s kolegy považuje za pět exemplářů jediného druhu, kterým by měl být Homo erectus. Je to jednoduché vysvětlení situace s nálezy, které ale pochopitelně nemusí souhlasit s realitou. Například, obyvatelé pravěkého Dmanisi mohli mít zálibu ve shromažďování kostí a lebek ze širokého okolí.

 

Zvětšit obrázek
Pět lebek z Dmanisi. Kredit: M. Ponce de León & Ch. Zollikofer, University of Zurich.

Nicméně, pokud mají Lordkipanidze a spol. pravdu, tak tím způsobili nevídaný masakr ve fosilních předcích člověka. Jestliže totiž Lebka 5 a ostatní 4 lebky z Dmanisi náležejí ke druhu Homo erectus, pak prý nemá smysl nadále rozlišovat fosilie Homo habilis, Homo rudolfensis, Homo gautengensis, Homo ergaster, Homo georgicus, Homo soloensis, Homo pekinensis a Homo mauritanicus, které se všechny vejdou do rozmanitosti lebek z Dmanisi, tedy do mantinelů druhu Homo erectus. Z učebnic by tak vypadl i notoricky známý člověk zručný Homo habilis.

 

Zvětšit obrázek
Dnešní Dmanisi. Kredit: Geographyfanatic, Wikimedia Commons.

Tím by to ale nekončilo. Obdobně by nemělo smysl dál rozlišovat mladší fosilie Homo heidelbergensis, Homo rhodesiensis, Homo antecessor, Homo neanderthalensis, Homo helmei a Homo floresiensis, které by se staly součástí druhu Homo sapiens. Sdíleli bychom tedy taxonomickou škatulku s neandrtálci a hobity z ostrova Flores, což je úžasné, ale zároveň pořádně zneklidňující. Potvrdily by se dávno zapomenuté představy pánů Dobzhanskyho a Mayra, že v minulosti obvykle existoval jen jediný zástupce lidské linie. A výuka evoluce člověka by se podstatně zjednodušila. Posledních zhruba 2,4 milionů let evoluční historie lidské linie by tím pádem obstaraly pouhé dva druhy – Homo erectus a Homo sapiens.

 

Zvětšit obrázek
Homo ergaster z Keni. Patří teď do starého železa? Kredit: Luna04, Wikimedia Commons.

Ve Wikipedii už došlo k razantním změnám v heslech týkajících se zmíněných dávných lidí. Je to ale nejspíš dost předčasné. Až se antropologům navrátí řeč a vědomí, tak se nepochybně vzedme vlna odporu. Lidská evoluce je nesmírně výbušným tématem, které prosakuje do geopolitiky i ideových třenic. Jednotlivé výzkumné týmy si také své fosilie z lidské linie hýčkají, více než vlastní děti, a obvykle se jen nesmírně neradi vzdávají byť jen jediného druhu dávných lidí. Zrušit hned 14 z nich najednou, to bude absolutní peklo. Už teď je možné vytušit, že mnozí vědci napadnou analýzy 3D struktury lebek z Dmanisi, na nichž Lordkipanidze a spol. své úvahy do značné míry zakládají. Zaútočí i na jejich tvrzení, že všech pět lebek pochází ze stejné doby a náleží k jedné populaci Homo erectus. Převratné objevy si žádají veliké a odolné důkazy. Zdá se, že nás čeká docela ostrý závěr roku 2013.

 

 

 


Literatura

The Conversation 17. 10. 2013, Science 342: 326‑331, PNAS 7. 10. 2013, Wikipedia (Dmanisi skull).

 

Datum: 22.10.2013 05:57
Tisk článku

Související články:

Ještě jednou o zdobení neandrtálců!     Autor: Vladimír Blažek (15.06.2012)
Naše pramatky ze strany jižních opic se provdávaly jinam     Autor: Josef Pazdera (02.06.2011)
První Američané po sobě zanechali …     Autor: Jaroslav Petr (04.04.2008)



Diskuze:

Čo denisovania?

Milan Závodný,2013-10-30 17:55:25

Sledujem, že tento druh hominidov ešte stále nie je známy. Nepatrné zvyšky sa našli v severnej Číne a v Mongolsku. Malo by ísť o tretí druh v línii homo sapiens.
Inak tie lepky ani náhodou nevyzerajú ako príslušníci jedného druhu. Zdá sa, že rod homo je mimoriadne neustálený, že má tendenciu k veľmi prudkým zmenám, aké by sa asi ťažko ešte v prírode našli. Preto tie lepky nemusia byť až tak veľmi druhovo vzdialené, ale odlišné rozhodne sú.

Odpovědět


Re: Čo denisovania?

Slavomil Vinkler,2017-12-09 10:39:52

Vím, že je tou už dávno co se diskutovalo. Ale:
Jsou kosti stejně staré? Pokud ano,
není to sbírka trofejí?
Nebo mají podobné DNA?
Pokud ne, není to "museální" sbírka?

Odpovědět

Není to jedno?

Petr Kuběna,2013-10-22 20:10:25

Jedná se přeci jen o jiné zaškatulkování něčeho, co známe. Nic se nemění na vzdálenosti jejich příbuznosti.
Abych to k něčemu přirovnal - je to jako kdybychom zašli do jiné země a zjistili, že jejich kraje mají velikost ČR a tak se rozhodli, že Praha, Brno i Ostrava budou v jediném kraji. Naprosto nic by to nezměnilo na jejich vzdálenosti.
Nebo mi něco uniká?

Odpovědět


Neuniká, přesně tak to je.

Radim Dvořák,2013-10-23 19:57:33

Odpovědět


Roman Rodak,2013-10-23 22:54:03

nebolo by to tak úplne jedno keby "sa všeobecne tvrdilo", že medzi krajmi sa nedá napríklad cestovať

Odpovědět

vracíme se k původnímu označení

Mirek Šejna,2013-10-22 11:39:17

pokud si vzpomínám, tak neandrtálec a heidelberský člověk patřili ještě v 80.letech minulého století k druhu sapiens. Tehdy existovaly tyto podruhy homo sapiens:
H.s. sapiens, H.s.neanderthalensis, H.s.soloensis, H.s.rhodesiensis, H.s.heidelbergensis, H.s.palestinus, H.s.antecesor ... atd.
Dalším druhem byl Homo erectus, kam se nejspíš vešel i poddruh ergaster, pekinensis, georgicus.
Osobně jsem už dávno přesvědčen, že existovaly jen dva základní druhy člověka, tedy Homo sapiens a Homo erectus. Ostatní byly jen varianty na úrovni poddruhu.

Odpovědět

Homo neanderthalensis

Vít Výmola,2013-10-22 09:17:44

Nevím, jak u ostatních druhů, ale z neandrtálců nám toho zbylo víc než jenom lebky. A i nalezené pozůstatky jiných částí těl ukazují podstatné odlišnosti od Homo sapiens sapiens a tedy na jiný odlišný druh.
Taky se mi nezdá zevšeobecňování: Dobře, zmiňované lebky sjednotí několik druhů pod Homo erectus. To přece ale automaticky neznamená, že totéž lze udělat (bez podobného nálezu) i u ostatních, pozdějších druhů.

Odpovědět


Barak Obava,2013-10-22 10:07:06

A jsou ty rozdíly v kostře opravdu tak signifikantní, aby to založilo jiný druh? Jak to vypadá, když vedle sebe položíte kostry černocha a japonky, budou hodně podobné nebo hodně odlišné?

Odpovědět


záleží na formě rozlišení

Mirek Šejna,2013-10-22 11:50:40

mezi moderním člověkem a neandrtálcem je mnohem menší rozdíl, než mezi jezevčíkem a dogou. Přitom u člověka a neandrtálce se bojíme tvrdit, že je mezi nimi rozdíl na úrovni poddruhu (subspecie), ale u psů se doga a jezevčík rozlišují jen rasou (plemenem).

Odpovědět


Srovnáváte nesrovnatelné

Jiří Vyhnalík,2013-10-22 19:43:39

Variabilita psa / vlka je výjimečná. Když si vezmeme, že vlk se plodně kříží s šakalem, kojotem i čínským dhoulem, a pes byl opakovaně nezávisle domestikován nejspíš ze všech těchto linií.
Ovšem jinak souhlasím.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz