Mohou lebky z Dmanisi zlikvidovat čtrnáct druhů lidí?  
Možná ano. Pokud se potvrdí, že Lebka 5 a ostatní lebky z Dmanisi náležely jediné populaci lidí, tak přijdeme o člověka zručného, neandrtálce i hobity z Floresu. Posledních dva a půl milionů let evoluce člověka by obstaraly dva velmi úspěšné druhy – Homo erectus a Homo sapiens.

 

 

Zvětšit obrázek
Úsměv Lebky 5. Kredit: Malkhaz Machavariani, Georgian National Museum.

Z významného obchodního centra středovělé Gruzie Dmanisi jsou dnes ruiny nedaleko hranice s Arménií. Donedávna to vypadalo, že už nikdy nezíská vybledlou slávu, teď ho ale najednou zná celý svět. Může zato hlavně jedna lebka, známá jako Lebka z Dmanisi anebo Lebka 5. Dmanisi bylo vlastně docela známé už dříve, přinejmenším mezi paleoantropology, jako naleziště nejranějších hominidů objevených mimo Afriku, z doby před 1,8 milionem let. Právě odtud byl v roce 1991 popsán slavný a záhadný člověk gruzínský Homo georgicus, který býval považován za jednoho z klíčových hráčů v evoluci lidské linie a čekalo se na další objevy. Před pár dny ale objevitel fosilií Homo georgicus David Lordkipanidze z Gruzínského národního muzea ve Tbilisi a jeho spolupracovníci publikovali články ve Science a v PNAS, jejichž ohlas lze přirovnat k explozi pořádné supernovy. Pokud se jich pohled prosadí, tak dojde k zásadnímu posunu našeho pohledu na řadu významných fosilií lidské evoluční linie.

 

Zvětšit obrázek
David Lordkipanidze. Kredit: Leakey Foundation.

Proč tolik povyku? Lebku 5 našli v roce 2005, jako pátou v pořadí na lokalitě Dmanisi. Lordkipanidze a spol. ji teď zkombinovali s čelistí, kterou našli o 5 let dříve, méně než 2 metry od lebky. Výsledkem je nejvíce kompletní lebka dospělého lidského předka z té doby. Objem mozkovny Lebky 5 činí 546 centimetrů krychlových, což je tak asi třetina mozkovny dnešních lidí. Navzdory tomu je ale její tvář nápadně protáhlá a předčí v tom i předešlé čtyři lebky z Dmanisi. Badatelé najednou měli v ruce pět lebek z jedné lokality, podle jejich názoru pocházejících vesměs z období kratšího než 20 tisíc let, tedy prakticky ze stejné doby a přitom poměrně dramaticky odlišných. Lordkipanidze je s kolegy považuje za pět exemplářů jediného druhu, kterým by měl být Homo erectus. Je to jednoduché vysvětlení situace s nálezy, které ale pochopitelně nemusí souhlasit s realitou. Například, obyvatelé pravěkého Dmanisi mohli mít zálibu ve shromažďování kostí a lebek ze širokého okolí.

 

Zvětšit obrázek
Pět lebek z Dmanisi. Kredit: M. Ponce de León & Ch. Zollikofer, University of Zurich.

Nicméně, pokud mají Lordkipanidze a spol. pravdu, tak tím způsobili nevídaný masakr ve fosilních předcích člověka. Jestliže totiž Lebka 5 a ostatní 4 lebky z Dmanisi náležejí ke druhu Homo erectus, pak prý nemá smysl nadále rozlišovat fosilie Homo habilis, Homo rudolfensis, Homo gautengensis, Homo ergaster, Homo georgicus, Homo soloensis, Homo pekinensis a Homo mauritanicus, které se všechny vejdou do rozmanitosti lebek z Dmanisi, tedy do mantinelů druhu Homo erectus. Z učebnic by tak vypadl i notoricky známý člověk zručný Homo habilis.

 

Zvětšit obrázek
Dnešní Dmanisi. Kredit: Geographyfanatic, Wikimedia Commons.

Tím by to ale nekončilo. Obdobně by nemělo smysl dál rozlišovat mladší fosilie Homo heidelbergensis, Homo rhodesiensis, Homo antecessor, Homo neanderthalensis, Homo helmei a Homo floresiensis, které by se staly součástí druhu Homo sapiens. Sdíleli bychom tedy taxonomickou škatulku s neandrtálci a hobity z ostrova Flores, což je úžasné, ale zároveň pořádně zneklidňující. Potvrdily by se dávno zapomenuté představy pánů Dobzhanskyho a Mayra, že v minulosti obvykle existoval jen jediný zástupce lidské linie. A výuka evoluce člověka by se podstatně zjednodušila. Posledních zhruba 2,4 milionů let evoluční historie lidské linie by tím pádem obstaraly pouhé dva druhy – Homo erectus a Homo sapiens.

 

Zvětšit obrázek
Homo ergaster z Keni. Patří teď do starého železa? Kredit: Luna04, Wikimedia Commons.

Ve Wikipedii už došlo k razantním změnám v heslech týkajících se zmíněných dávných lidí. Je to ale nejspíš dost předčasné. Až se antropologům navrátí řeč a vědomí, tak se nepochybně vzedme vlna odporu. Lidská evoluce je nesmírně výbušným tématem, které prosakuje do geopolitiky i ideových třenic. Jednotlivé výzkumné týmy si také své fosilie z lidské linie hýčkají, více než vlastní děti, a obvykle se jen nesmírně neradi vzdávají byť jen jediného druhu dávných lidí. Zrušit hned 14 z nich najednou, to bude absolutní peklo. Už teď je možné vytušit, že mnozí vědci napadnou analýzy 3D struktury lebek z Dmanisi, na nichž Lordkipanidze a spol. své úvahy do značné míry zakládají. Zaútočí i na jejich tvrzení, že všech pět lebek pochází ze stejné doby a náleží k jedné populaci Homo erectus. Převratné objevy si žádají veliké a odolné důkazy. Zdá se, že nás čeká docela ostrý závěr roku 2013.

 

 

 


Literatura

The Conversation 17. 10. 2013, Science 342: 326‑331, PNAS 7. 10. 2013, Wikipedia (Dmanisi skull).

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 22.10.2013 05:57
Tisk článku

Homo Novus extremus - Tubakin Eduard
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 80 Kč
cena: 75 Kč
Homo Novus extremus
Tubakin Eduard
Související články:

Ještě jednou o zdobení neandrtálců!     Autor: Vladimír Blažek (15.06.2012)
Naše pramatky ze strany jižních opic se provdávaly jinam     Autor: Josef Pazdera (02.06.2011)
První Američané po sobě zanechali …     Autor: Jaroslav Petr (04.04.2008)



Diskuze:

Čo denisovania?

Milan Závodný,2013-10-30 17:55:25

Sledujem, že tento druh hominidov ešte stále nie je známy. Nepatrné zvyšky sa našli v severnej Číne a v Mongolsku. Malo by ísť o tretí druh v línii homo sapiens.
Inak tie lepky ani náhodou nevyzerajú ako príslušníci jedného druhu. Zdá sa, že rod homo je mimoriadne neustálený, že má tendenciu k veľmi prudkým zmenám, aké by sa asi ťažko ešte v prírode našli. Preto tie lepky nemusia byť až tak veľmi druhovo vzdialené, ale odlišné rozhodne sú.

Odpovědět

Není to jedno?

Petr Kuběna,2013-10-22 20:10:25

Jedná se přeci jen o jiné zaškatulkování něčeho, co známe. Nic se nemění na vzdálenosti jejich příbuznosti.
Abych to k něčemu přirovnal - je to jako kdybychom zašli do jiné země a zjistili, že jejich kraje mají velikost ČR a tak se rozhodli, že Praha, Brno i Ostrava budou v jediném kraji. Naprosto nic by to nezměnilo na jejich vzdálenosti.
Nebo mi něco uniká?

Odpovědět


Neuniká, přesně tak to je.

Radim Dvořák,2013-10-23 19:57:33

Odpovědět


Roman Rodak,2013-10-23 22:54:03

nebolo by to tak úplne jedno keby "sa všeobecne tvrdilo", že medzi krajmi sa nedá napríklad cestovať

Odpovědět

vracíme se k původnímu označení

Mirek Šejna,2013-10-22 11:39:17

pokud si vzpomínám, tak neandrtálec a heidelberský člověk patřili ještě v 80.letech minulého století k druhu sapiens. Tehdy existovaly tyto podruhy homo sapiens:
H.s. sapiens, H.s.neanderthalensis, H.s.soloensis, H.s.rhodesiensis, H.s.heidelbergensis, H.s.palestinus, H.s.antecesor ... atd.
Dalším druhem byl Homo erectus, kam se nejspíš vešel i poddruh ergaster, pekinensis, georgicus.
Osobně jsem už dávno přesvědčen, že existovaly jen dva základní druhy člověka, tedy Homo sapiens a Homo erectus. Ostatní byly jen varianty na úrovni poddruhu.

Odpovědět

Homo neanderthalensis

Vít Výmola,2013-10-22 09:17:44

Nevím, jak u ostatních druhů, ale z neandrtálců nám toho zbylo víc než jenom lebky. A i nalezené pozůstatky jiných částí těl ukazují podstatné odlišnosti od Homo sapiens sapiens a tedy na jiný odlišný druh.
Taky se mi nezdá zevšeobecňování: Dobře, zmiňované lebky sjednotí několik druhů pod Homo erectus. To přece ale automaticky neznamená, že totéž lze udělat (bez podobného nálezu) i u ostatních, pozdějších druhů.

Odpovědět


Barak Obava,2013-10-22 10:07:06

A jsou ty rozdíly v kostře opravdu tak signifikantní, aby to založilo jiný druh? Jak to vypadá, když vedle sebe položíte kostry černocha a japonky, budou hodně podobné nebo hodně odlišné?

Odpovědět


záleží na formě rozlišení

Mirek Šejna,2013-10-22 11:50:40

mezi moderním člověkem a neandrtálcem je mnohem menší rozdíl, než mezi jezevčíkem a dogou. Přitom u člověka a neandrtálce se bojíme tvrdit, že je mezi nimi rozdíl na úrovni poddruhu (subspecie), ale u psů se doga a jezevčík rozlišují jen rasou (plemenem).

Odpovědět


Srovnáváte nesrovnatelné

Jiří Vyhnalík,2013-10-22 19:43:39

Variabilita psa / vlka je výjimečná. Když si vezmeme, že vlk se plodně kříží s šakalem, kojotem i čínským dhoulem, a pes byl opakovaně nezávisle domestikován nejspíš ze všech těchto linií.
Ovšem jinak souhlasím.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni