Mohou lebky z Dmanisi zlikvidovat čtrnáct druhů lidí?  
Možná ano. Pokud se potvrdí, že Lebka 5 a ostatní lebky z Dmanisi náležely jediné populaci lidí, tak přijdeme o člověka zručného, neandrtálce i hobity z Floresu. Posledních dva a půl milionů let evoluce člověka by obstaraly dva velmi úspěšné druhy – Homo erectus a Homo sapiens.

 

 

Zvětšit obrázek
Úsměv Lebky 5. Kredit: Malkhaz Machavariani, Georgian National Museum.

Z významného obchodního centra středovělé Gruzie Dmanisi jsou dnes ruiny nedaleko hranice s Arménií. Donedávna to vypadalo, že už nikdy nezíská vybledlou slávu, teď ho ale najednou zná celý svět. Může zato hlavně jedna lebka, známá jako Lebka z Dmanisi anebo Lebka 5. Dmanisi bylo vlastně docela známé už dříve, přinejmenším mezi paleoantropology, jako naleziště nejranějších hominidů objevených mimo Afriku, z doby před 1,8 milionem let. Právě odtud byl v roce 1991 popsán slavný a záhadný člověk gruzínský Homo georgicus, který býval považován za jednoho z klíčových hráčů v evoluci lidské linie a čekalo se na další objevy. Před pár dny ale objevitel fosilií Homo georgicus David Lordkipanidze z Gruzínského národního muzea ve Tbilisi a jeho spolupracovníci publikovali články ve Science a v PNAS, jejichž ohlas lze přirovnat k explozi pořádné supernovy. Pokud se jich pohled prosadí, tak dojde k zásadnímu posunu našeho pohledu na řadu významných fosilií lidské evoluční linie.

 

Zvětšit obrázek
David Lordkipanidze. Kredit: Leakey Foundation.

Proč tolik povyku? Lebku 5 našli v roce 2005, jako pátou v pořadí na lokalitě Dmanisi. Lordkipanidze a spol. ji teď zkombinovali s čelistí, kterou našli o 5 let dříve, méně než 2 metry od lebky. Výsledkem je nejvíce kompletní lebka dospělého lidského předka z té doby. Objem mozkovny Lebky 5 činí 546 centimetrů krychlových, což je tak asi třetina mozkovny dnešních lidí. Navzdory tomu je ale její tvář nápadně protáhlá a předčí v tom i předešlé čtyři lebky z Dmanisi. Badatelé najednou měli v ruce pět lebek z jedné lokality, podle jejich názoru pocházejících vesměs z období kratšího než 20 tisíc let, tedy prakticky ze stejné doby a přitom poměrně dramaticky odlišných. Lordkipanidze je s kolegy považuje za pět exemplářů jediného druhu, kterým by měl být Homo erectus. Je to jednoduché vysvětlení situace s nálezy, které ale pochopitelně nemusí souhlasit s realitou. Například, obyvatelé pravěkého Dmanisi mohli mít zálibu ve shromažďování kostí a lebek ze širokého okolí.

 

Zvětšit obrázek
Pět lebek z Dmanisi. Kredit: M. Ponce de León & Ch. Zollikofer, University of Zurich.

Nicméně, pokud mají Lordkipanidze a spol. pravdu, tak tím způsobili nevídaný masakr ve fosilních předcích člověka. Jestliže totiž Lebka 5 a ostatní 4 lebky z Dmanisi náležejí ke druhu Homo erectus, pak prý nemá smysl nadále rozlišovat fosilie Homo habilis, Homo rudolfensis, Homo gautengensis, Homo ergaster, Homo georgicus, Homo soloensis, Homo pekinensis a Homo mauritanicus, které se všechny vejdou do rozmanitosti lebek z Dmanisi, tedy do mantinelů druhu Homo erectus. Z učebnic by tak vypadl i notoricky známý člověk zručný Homo habilis.

 

Zvětšit obrázek
Dnešní Dmanisi. Kredit: Geographyfanatic, Wikimedia Commons.

Tím by to ale nekončilo. Obdobně by nemělo smysl dál rozlišovat mladší fosilie Homo heidelbergensis, Homo rhodesiensis, Homo antecessor, Homo neanderthalensis, Homo helmei a Homo floresiensis, které by se staly součástí druhu Homo sapiens. Sdíleli bychom tedy taxonomickou škatulku s neandrtálci a hobity z ostrova Flores, což je úžasné, ale zároveň pořádně zneklidňující. Potvrdily by se dávno zapomenuté představy pánů Dobzhanskyho a Mayra, že v minulosti obvykle existoval jen jediný zástupce lidské linie. A výuka evoluce člověka by se podstatně zjednodušila. Posledních zhruba 2,4 milionů let evoluční historie lidské linie by tím pádem obstaraly pouhé dva druhy – Homo erectus a Homo sapiens.

 

Zvětšit obrázek
Homo ergaster z Keni. Patří teď do starého železa? Kredit: Luna04, Wikimedia Commons.

Ve Wikipedii už došlo k razantním změnám v heslech týkajících se zmíněných dávných lidí. Je to ale nejspíš dost předčasné. Až se antropologům navrátí řeč a vědomí, tak se nepochybně vzedme vlna odporu. Lidská evoluce je nesmírně výbušným tématem, které prosakuje do geopolitiky i ideových třenic. Jednotlivé výzkumné týmy si také své fosilie z lidské linie hýčkají, více než vlastní děti, a obvykle se jen nesmírně neradi vzdávají byť jen jediného druhu dávných lidí. Zrušit hned 14 z nich najednou, to bude absolutní peklo. Už teď je možné vytušit, že mnozí vědci napadnou analýzy 3D struktury lebek z Dmanisi, na nichž Lordkipanidze a spol. své úvahy do značné míry zakládají. Zaútočí i na jejich tvrzení, že všech pět lebek pochází ze stejné doby a náleží k jedné populaci Homo erectus. Převratné objevy si žádají veliké a odolné důkazy. Zdá se, že nás čeká docela ostrý závěr roku 2013.

 

 

 


Literatura

The Conversation 17. 10. 2013, Science 342: 326‑331, PNAS 7. 10. 2013, Wikipedia (Dmanisi skull).

 

Datum: 22.10.2013 05:57
Tisk článku

Prehistorie rodu Homo - Soukup Václav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 1100 Kč
cena: 924 Kč
Prehistorie rodu Homo
Soukup Václav
Související články:

Ještě jednou o zdobení neandrtálců!     Autor: Vladimír Blažek (15.06.2012)
Naše pramatky ze strany jižních opic se provdávaly jinam     Autor: Josef Pazdera (02.06.2011)
První Američané po sobě zanechali …     Autor: Jaroslav Petr (04.04.2008)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace