K synům se krávy chovají macešsky  
alespoň ty americké

Tak už to v přírodě chodí, že samice předávají své geny do další generace v menším počtu, zato bez větších problémů. Samci to mají složitější, „chcípáčci“ s předáváním toho svého materiálu, mají většinou utrum. Proto se samicím savců vyplácí investovat do synů více energie, než do dcer. Jinak totiž jejich dlouhé snažení vyjde zcela na zmar. První si to uvědomili a popsali, pánové Trivers a Willard. Dnes už jejich dedukce považujeme za praxí mnohokrát ověřený fakt, o němž se nediskutuje. O tom, jak dobře svou ratolest matka do života připraví, rozhoduje velkou měrou to, kolik mu toho v průběhu kojení předá prostřednictvím své mléčné žlázy.   
  

Trivers-Willardova teorie

Zvětšit obrázek
Krávy investují více do svých dcer.

První zmínky o ní vyšly v roce 1973 v časopisu Science. Vědci z Harvardu v něm tvrdí, že pro samice žijící v příhodných podmínkách, je výhodnější přivádět na svět syny. Tehdy totiž do jejich vývoje mohou investovat více živin a z dobře živených matek jsou i synové silnější a ti pak jsou v zápasech o přízeň samic úspěšnější a zplodí tak početné potomstvo. Naproti tomu samice žijící ve zlých dobách a nuzných poměrech, které si nemohou dovolit do  potomků tolik živin investovat a z takových početí by rození synové byli slabší a v soubojích o právo na sex prohrávali. S takovými syny by matky své geny na další pokolení nepřenesly. Proto je pro ně lepší si na synech dát více záležet, nešetřit a dát jim první i poslední. Když to jde, tak ve špatných dobách syny raději neplodit dát přednost dcerám. Ty své geny nepředají v tolika kopiích, jako by tomu bylo v případě úspěšného syna, nicméně je to stále lepší, než nic. Příroda není hloupá a podle těchto pravidel si to zaonačuje. Výběr pohlaví potomka podle momentálně panujících podmínek prostředí, nechává většinou na samicích. Ve Španělsku to ale například přenechala jelenům. Přišlo se na to díky rozpolcené povaze polovníků. Vědí, že nejlepší je nechat si v honitbě do chovu ty nejlepší kusy, jenže je taky mocně svrbí ukazováček, když se jim takový dvacaterák dostane do záměrného kříže. Ne nadarmo se jim říká myslivci, vyřešili to šalamounsky – uřežou jim ráže. Tak říkají u spárkaté varlatům. Po zhasnutí srstnaté spermie zůstávají viabilní ještě řadu hodin a lze s nimi oplodňovat čipleny chované v zajetí. V takových chovech se dobře dělá evidence a tím se přišlo na fakt, že pohrobci po těch nejzdatnějších vybavených těmi nejlepšími zbraněmi (parožím), měli ze tří čtvrtin syny. Jakoby se silný a vysoce plodný jelen nemusel obávat plodit syny. Do vínku jim dává přece svou mohutnost, sílu a takoví nemohou v boji o harém neuspět.

 

 

Zvětšit obrázek
Z bioložky Katie Hinde, asistentky na Harvardu specializovanou na evoluci primátů se stala odbornicí na užitkovost krav.  (Kredit:  Harvard Univ.)

Ovlivňování pohlaví potomstva se netýká jen spárkaté, kde to zvládají zaonačit jak laně, tak plemeníci. Podobnou schopností ovlivnit pohlaví oplývají i primáti. Šmírování makaků odhalilo, že v jejich hierarchii nejvýše postavené samice rodí převahu synů. S poznatky o ještě výše postavených primátech prorazila na poli vědy Elisse Cameronová. Pomohlo jí v tom listování v časopisech pro dámy. V drbech se objevovala jména dětí miliardářů. U partnerek mocných lze těžko předpokládat, že by dřely nouzi a tak podle platnosti  Trivers-Willardovy teorie měly přivádět na svět převahu synů, což se nakonec také potvrdilo.
 


Také novější práce založená na meta analýze zhruba tisíci studií, publikovaná pod hlavičkou University of Nevada dala za pravdu samicím, které v dobrých podmínkách investují více do synů.  K nepřímým důkazům platnosti teorie se uvádí poznatek z května 2003. Devět měsíců po teroristických akcích  z 11. září 2002 se v Americe rodilo více holčiček. Ani to není nic nového. Hrůza válek se na pohlaví rodící se generace podepisovala feminizací i dříve. Závěr z toho všeho se dá zformulovat následovně. Ať už s pohlavím potomků hýbají samci nebo samice, vždy tím sledují to zásadní - synům jen to nejlepší. 

 


V časopisu PLoS ONE včera vyšla práce o skotu. Proto moc pozornosti na sebe nepobrala. Věnuje se tomu, kolik krávy dojí a jak to závisí od pohlaví plodu. Ani informace o tom, že rozdíl dělá 1000 liber, zájem čtenářů nevylepšilo. My se jí přesto zabývat budeme. Podařilo se jí znectít zásadu, o níž jsme si mysleli, že pro savce platí obecně, a že je i pro nás lidi, svatá. Lze jí zapsat pouhými třemi slovy: „Synům se vyplatí podstrojovat“. A teď to hlavní. Tamní dojnice produkují víc mléka, když porodí tele rodu ženského. Jinak řečeno, nepodstrojují samečkům, nýbrž samičkám!

 

Zvětšit obrázek
Ze srovnání užitkovostí krav porodivších býčky a jalovičky vyplynul posunu ve prospěch těch, které nosily samičí fétus. Efekt se projevuje prakticky bez ohledu na pořadí laktace. Největší (142 kg mléka za laktaci) je ale u laktace první. (Kredit: Hinde a kol.: Plos ONE, 2014)


Co teď s tím?
Jde o zprávu ze sféry takzvaného informačního šumu? Nezdá se. Na to je Plos ONE dostatečně  seriózní titul. Rovněž je vysoce nepravděpodobné, že by do tak nezajímavé oblasti strkala své dlouhé pracky nějaká zájmová lobby. Mohlo by ještě jít o fantazírování nějaké pomatené výzkumnice ke konci kariéry. Ani to není pravda. Autory je početný tým lidiček z Harvardu ve státě Massachusetts, University státu Kansas,  Plemenářské organizace ze Severní Karolíny, Washingtonské výživářské laboratoře a Kalifornského národního centra pro výzkum primátů.
A co kdyby šlo statistická kouzla na malém souboru zvířat? Ani to neobstojí. V pokusu totiž bylo jeden a půl milionu krav a sledovali u nich téměř dva a půl milionu laktací. 
Stojí ale ten rozdíl v dojivosti vůbec za zmínku? Stojí! Když to porovnáme se šlechtěním (genetikou) tak tou se za generaci posouváme v užitkovosti o nějaké ty setinky procenta. Tady to nejsou setinky, ale 1,3 %. A taky to netrvá generaci, ale je to hned.  V kilogramech to na zvíře a laktaci představuje skoro sto padesát kilogramů mléka. Navíc toho poctivého (4,4 %) a ne umně zabalené bílé vody v plastu, kterou kupujeme v Česku už za dvacku. Za dvě laktace to už od každé krávy dělá v přepočtu prakticky půl tuny. Přitom při tomto fíglu zvýšení užitkovosti i obsah proteinů v mléce dojnicím neklesá a zůstávají všechny jeho parametry na stejné úrovni. Ekonomové mlékárenského průmyslu rychle došli na to, že  pro celé USA by to ročně představovalo další zisk 200 000 000 dolarů. A přitom by takové řešení mělo dokonce požehnání i od tvrdého jádra zastánců organického způsobu hospodaření. Nejde totiž o žádné navyšování  produkce pícháním hormonů.   

 


Jak na to?
Způsobů se nabízí více, a žádný není ale bez problémů. Nejsnazší by bylo použít k tomu býka, jehož spermie s Y chromozomem, jsou nějak hendikepovány. Jsou takoví i přirozeně, ale je jich málo a tak by muselo jít nejspíš o býky geneticky modifikované.
Druhý způsob je provádět separaci X a Y spermií na třídičce, která využívá malých hmotnostních rozdílů. Spermie s velkými X chromozomy jsou o něco těžší, než ty které mají jednoho malého chromozomálního prcka „Y „.
K dispozici jsou i metody, které využívají rozdíly v barvitelnosti DNA s její následnou excitací laserem a vytřídění v silném elektromagnetickém poli. Podobně lze využít i protilátky namířené na specifické struktury pohlavních chromozomů. Nejdražším způsobem by bylo použití in vitro fertilizace a sexovaná ebmrya.

 

Zvětšit obrázek
Téměř padesát let uctívanou teorii pánů Riverse a Willarda z Harvardu položila na lopatky svými krávami Katie Hinde. A jako na potvoru, je také z Harvardu. 


 

Proč to krávy dělají?
Tak to je záhada. Tato práce je prvním doloženým důkazem, že pohlaví fétu ovlivňuje kvantitu tvořeného mléka. Vědcům nezbylo, než nějakou teorii vymyslet. 
Dcery prý mají reprodukční kariéru kratší a je nejspíš žádoucí, aby byly co nejdříve schopny rodit. U býčků víc záleží pečlivějším vývinu, který později vede k větší mohutnosti se všemi schopnostmi obstát v soubojích a rozdávat plodnost podstatně déle, než je tomu u samiček.
Další vysvětlení poukazuje na jakýsi výsledek sdílené fyziologie mezi matkou a dcerou. Estrogeny tvořené dcerou jsou shodné s těmi, co si tvoří matka a v důsledku jejich prostupu do krevního oběhy matky má docházet k jejich synergismu.  
Je v tom zatím hodně nejasností. Zatímco u krav, které rodily opakovaně syny, jsme schopni ještě tak nějak pochopit, že z nějakého důvodu dojily významně méně mléka. I to, že pokud má kráva na druhém porodu také samičku, je užitkovost krávy větší. V praxi ale nastávaly i další kombinace. A u těch to bylo takto: Pokud krávy rodily jako první dcery, následní synové při dalších porodech toho už pak moc nepokazily a nastartovaná vysoká užitkovost matek zůstávala dál vysoká.

 

Co z toho plyne?
Chovatelé  skotu si s novým poznatkem možného zisku ve stovkách milionů dolarů, pouhou manipulací s pohlavím potomka, zcela jistě brzo poradí. Poznání, že tu je něco, co nastavuje výši budoucí laktace ještě dříve, než jsme tušili s sebou nese ale ještě něco. Vědci teoretizují, že nejspíš půjde o evolucí osvědčenou záležitost, která by měla platit i pro člověka. Snaží se nám tím říci, že se i potřeby našich dětí mohou s ohledem na pohlaví lišit a že to matky fyziologicky nějak dokážou respektovat. S tím ale vyvstává otázka, zda třeba neděláme chyby v případech, kdy z různých důvodů přistupujeme u novorozenců k náhradní výživě. Tak jako se už dnes nepozastavujeme nad specifickými parfémy pro muže a pro ženy, je možná na spadnutí doba, kdy i sunary začneme klukům a holkám šít na míru. 

 

Prameny
PLoS ONE 

Datum: 05.02.2014 03:30
Tisk článku

OT-64 SKOT - Dubánek Michal Burian Josef Dítě Martin
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 322 Kč
cena: 273 Kč
OT-64 SKOT
Dubánek Michal Burian Josef Dítě Martin

Diskuze:

bst

J Najman,2014-02-08 07:49:14

O vlivu bovinního somatotropinu tady taky někde byl článek, ale ten zmizel. Stejně u nás není povolen, možná proto.

Odpovědět


Možná

Jaromír Fořt,2014-02-08 17:25:54

jeden je tady
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=3735&id_c=102023
ale nevím, zda to je ten, co máte na mysli.

Odpovědět

Americký holštýn je malého tělesného rámce ?

Vladimir Kubant,2014-02-07 14:48:54

Americký holštýn je převážně malého tělesného rámce ?
To slyším poprvé, vždy jsem si myslel, že naopak. No pokud to píše M. Vacek (tedy pokud je to ten kterého znám) tak to bude asi pravda, já jsem v USA nikdy nebyl.
Studii jsem nečetl, jen jsem napsal svůj stranný názor na to co se objevilo v Oslu.
OK věřím i že nezapoměli vyhodnotit i vliv obtížnosti porodu na následnou užitkovost.
Nej data o populaci krav mají ale asi ve Švédsku http://www.plemko.cz/ntm-nordicky-index/
(Švédské holštýnky nadojí víc než americké i bez používání hormonů).
O křížení tu doteď nebyla ani zmínka.
Dovoluji si nesouhlasit s švédským červenobílým (SRB), tak ten určitě není většího těl. rámce než holstein !
Mám několik kříženek se SRB i s montbeliardem :-)
Neviděl jsem rozdíl ve velikosti narozených telat, matroklinní efekt ? Ale kříženci s jersey jsou menší :-)
A co křížení s plemenem jersey ve státech ?

Odpovědět


Tak a teď

J Najman,2014-02-07 17:51:14

se vám tu pohádají zástupci prodejců (a přesvědčených klientů). Možná, že by bylo lepší, kdyby rovnou psali za kterou firmu kopou? Gensemex, MTS, ISB, Haná Genetik, Genoservis, CRV, ALTA, ABS,... Všichni přece dovážíte a produkujete ten nejlepší plemenný materiál s tím správným rámcem, obsahem bílkovin, telením,... :)

Odpovědět


Americký holštýn není malého tělesného rámce.

Ota Beran,2014-02-20 10:50:57

V porovnání s jinými populacemi holštýna, například nizozemskou, je tomu právě naopak.

Odpovědět

drobná chybička

František Liška,2014-02-06 17:47:37

Spermie se dvěma velkými X chromozomy jsou o něco těžší, než ty které mají jen malého chromozomálního prcka „Y „. Spávně by mělo být "spermie s JEDNÍM velkým chromozomem X...". Jinak ovšem hezký článek!

Odpovědět


jasně

Josef Pazdera,2014-02-06 22:08:41

U spermií pochopitelně jedno X ze dvou X možných. Sexují-li se buňky vyďoubnuté z embrya tak tam to ty dvě X jsou.

Odpovědět

Býčci se rodí větší = víc problémů

Vladimir Kubant,2014-02-06 11:57:16

Ale ano, projeví se to i v dalších laktacích. "Podražená" prvotelka nedokončí růst jako zdravá prvotelka (krávy dokončují růst prý snad až v 5-6 letech = dokončení růstu kostry). Zdravotní problémy se následně kumulují, děloha, nohy, játra ... ! Vidím to na kravách i v dalších laktacích, mám denně před očima 500 těch amerických krav (holštýnky s užitkovostí 11800 kg).
Když už nic, tak jen ten větší tělesný rámec = větší bachor = vyšší příčka v hierarchii skupiny = větší příjem krmiva = vyšší užitkovost. Přidejte si k tomu zdravotní stav ...

Odpovědět


To Kubant a Bill

M Vacek,2014-02-06 13:37:52

Pokusím se vysvětlit v čem se pan Bill i Vy mýlíte. V Americe mají jejich holštýnský skot hodně inbrední. Jedna z cest, kterou se vysoký stupeň inbrídingu u užitkových stád snaží sundat, je křížení. Někdy to ani křížení v pravém slova smyslu není, neboť jde jen o použití skotu stejnho plemene, ale chovaného dlouhodobě odděleně, například v Normandii. V poslední době době ale mají dobré výsledky i u křížení s montbeliardem a dříve to byl často skot ze Skandinávie nazývaný červenostrakatý. V tom prvním případě jde o stejné plemeno, v tom druhém o jiné. A nyní dávejte pozor. Americký holštýn byl převážně malého tělesného rámce. Zmíněný případ užitkového křížení je se zvířaty, která mají tělesný rámec větší. V takovém případě i telata se rodí větší. A k tomu ještě přistupuje heterozní efekt. Zkrátím to, takové křížení třeba s montym nutně vede k větším telatům. Ze statistiky, kde se nárůst poporodních problémů dojnic velmi dobře a snadno sleduje, dokonce ani takové „prznění rasy“ nijak výrazně nepřispívalo. A teď to úplně nejhlavnější. Rozdíl ve velikosti telat, říkejme jim třeba „plemenní bastardi“ se rozdílu ve velikosti býčka a jalovičky při porodu u téhož plemene (na tom byl pokus dělán) nemůže ani přiblížit. Zkrátka ani náhodou!
Takže uvažujme dál. Jestliže poporodní komplikace vedoucí k poklesu dojivosti nezpůsobuje matkám použití býků s větším tělesným rámcem, nutně musí být argument, že by to mohl dělat velikostní rozdíl rozdíl v pohlaví narozených telat u zmíněného pokusu na americkém holštýnovi lichý. Promiňte, ale Američané nejsou tak hloupí, aby na tak banální věc, kterou se snažíte s Billem tady podsouvat, nepřišli. V článku popisovaném případě Vámi zmiňovaný argument nehraje podstatnou roli. Jejich plemenářská organizace i kontrola užitkovosti a sběr dat, jsou nejlepší na světě. Možno ověřit např. zde http://www.holsteinusa.com/

Odpovědět


Jc Bill,2014-02-06 18:20:33

Pan Bill samozřejmě odmítá po vzoru sémantika Chomského (se kterým sdílím přinejmenším míru vědomostí o chovu krav; takové jsou zhoubné dopady toho, že nám dnes kráva neslouží místo občanského a voličského průkazu jako tomu bylo za Keltů) uznat chybu, neboť jeho výtka směřovala primárně na nepodloženost výtky ve vztahu k pramenům zde před tím zmíněným. Pokud se na vámi zmíněných stránkách dá někde dohledat, že užitkovost krav se nemění v závislosti na tom, jestli porodí standardní nebo über jalovici, pak samozřejmě teorie pana Kubanta padá. Naťukl jsem ale nenápadně dva fenomény hormonální, jeden dokonce citovaný z práce uváděné jako zdroj tohoto článku, které se mi jeví stavět autorovu snahu vytvářet z popisovaného fenoménu záhadu jako docela nepochopitelnou. A tedy že se ani nejedná o nějakou selektivní investici krav do potomstva. Jak k tomu se stavíte coby člověk, který pravděpodobně nevídá krávy jen na fotkách?

Odpovědět


Panu Billovi

M Vacek,2014-02-07 00:41:43

Už jsem nechtěl reagovat, ale řekl jste si o to. Pane (Bille ?) místo toho, abyste si přečetl co Vám tady lidi napsali, tak začínáte mlžit s Kelty. Pokud se Vám jeví autorova snaha vytvářet z popisovaného fenoménu záhadu jako docela nepochopitelnou, tak vězte, že není sám a mně si můžete hodit do stejného pytle. A pokud si přečtete i originální článek, tak nás tam budete skutečně hodně, i ti američtí autoři, včetně refereeho PlosONE. A z toho, co Vy nazýváte jako nenápadné naťuknutí dvou fenoménů, z toho je vidět, že jste ani místní článek nečetl pořádně. Navrhujete fenomen hormonální..... Vždyť jste ani nezaregistroval, že autor se o estrogenech tvořených samičím potomkem zmiňuje, dokonce Vám i vysvětlil, že nemá problém přecházet přes placentární barieru. A že estrogeny jsou nejpravděpodobnějším akterem se dočtete už i na diskusních fórech Cattle breeders. Váš přístup ke zdejší diskusi je opravdu, jak už tu někdo napsal, snahou o škodolibost za každou cenu, člověk chápe, proč si pak dáváte pseudonym. Místo zamyšlení se nad tím, co jste napsal, blábolíte o občanských průkazech. S těmi, co si sem chodí honit ego, nemá cenu diskutovat a já i slibuji, že už to víckrát neudělám, jen mi přišlo líto, co vám tu pan Bill předváděl. Bylo to jen pro pana Billa, redakci prosím, aby to zítra smazala.

Odpovědět


Odpověď na odpověď, která je možná již smazána.

Jc Bill,2014-02-07 06:38:00

Pane M. Vacku, pokud se tak vůbec jmenujete, vy mne normálně trolíte a snažíte se u toho tvářit jako oběť. Nemlžím, akorát se snažím jemně naznačit, kde leží těžiště mého zájmu. Jinde. Měl to být - zjevně nepovedený - způsob, jak se omluvit za případné hnětení nervů profesionálů od krav. Komu by se chtělo dokládat zdroje, že. Příslušnou sekci článku jsem čirou náhodou při jeho letmém přelétnutí četl a neřekl bych nikdy ani popel, byla-li by označena za nejpravděpodobnější třebas podle mínění chovatelů. Hnidopišsky ještě vypíchnu, že mluvit u prostého přidání stejných hormonů jako o zdroji synergie se příčí definici slova. I tak "jsem naťukl" fenomény dva a první z nich byl o něčem jiném. K programové škodolibosti jsem se tu několikrát přiznal sám. Pseudonym jsem přestal používat na žádost redakce - a bylo mi jasné, že s mým jménem je to úplně zbytečný počin. Zamyslete se nad sebou: aby vám bylo líto, co předvádím já, to pro vás není zdravé. Jelikož předposlední věta platí všem, tak prosím redakci, aby tento příspěvek nemazala při případném jím vyžádaném mazání příspěvku předchozího.

Odpovědět


Jc Bill,2014-02-07 07:31:03

Zajímavé, čím větší tele, tím víc mlíka: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7076593

Odpovědět


Jc Bill,2014-02-07 17:04:29

Ano. Musím si nasypat vagón popele na hlavu, neboť teď jasně vidím, že příkrý přístup páně Vacka byl ještě velmi mírný. Zjevně neumím na stará kolena už ani číst, neboť v článku je odfiltrování vlivu porodních komplikací věnována celá kapitola "Sex-Biased Milk Synthesis: Conservative Sample". Je tam mezi oběma grafy. Seppuku spáchám již svépomocně.

Odpovědět


Jc Bill,2014-02-08 01:00:10

Tak už jsem zase tady, abych si pravděpodobně brebentil pro sebe. Graf tři ve zdroji ukazuje, že testované krávy (z té skupiny 113750 holštýnek, kde ve výsledcích nedělá hokej somatotropin, což tady v článku taky nezmiňujete, což je ale pochopitelné, neboť by sem nepochybně naběhla spousta lidí diskutovat jen o bST) s prvním teletem samcem mají při první laktaci významně jinou produktivitu podle toho, co za pohlaví bude mít potomek další. To jsem opravdu měl přečíst důkladně před tím, než jsem sem prvně co napsal. Myslel jsem si totiž, že si nahoním triko na placentální aromatáze, sulfatáze, na kortizolu a na roli první laktace v dozrávání mléčných žláz u savců, které vídám častěji. Když by všechno selhalo, hodil bych to na mikroRNA. Chyba lávky. Především je tu nevyužitý potenciál pro lákání čtenářů: Kráva předvídající budoucnost. To by byl titulek. Tím taky padá moje naděje, že se takhle nepředloženě chová jenom vysoce inbrední plemeno rekordních dojnic, neboť jev nelze vysvětlit bez toho, že kráva selektuje pohlaví potomka na základě... kondice? Nálady? Jsem toliko hloupá oběť vlastní pýchy a došlo mi pivo, takže zase propadnu depresi.

Odpovědět


Jc Bill,2014-02-08 10:58:26

Podle http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17297102 odpovídá zde uváděný poměr S/D v "conservative sample" v obou dvou laktacích přibližně poměru obecnému. To vzbuzuje jistou naději, že ořezáním vzorku 1,49 milionu krav na méně než desetinu nevznikla nějaká záludná chyba. Ale S1/D1 = 1,12 a přitom S1S2/S1D2 = 1,161 a D1S2/D1D2 = 1,078. To by mohlo mít dvojí vysvětlení. Po zohlednění dat o laktaci se mi jako pravděpodobnější jeví, že individuální šance krávy porodit to které pohlaví je dána stejnými příčinami jako kvalita laktace, spíše než aby kvalita laktace ovlivňovala sex ratio dalšího potomka. Musel bych si to však namodelovat, aby to byl víc než dojem.

Odpovědět

Problém je jinde

Vladimir Kubant,2014-02-05 13:29:21

Problém je jinde, býček je při porodu větší = více poporodních zdravotních komplikací (především u prvotelek) = následně nižší užitkovost.

Odpovědět


Problém je jinde

Marek Slechta,2014-02-05 19:48:26

Pane Kubante, to je hezky vymyšleno. Ale problém musí být ještě někde jinde.
1) Vaším argumentem nevysvětlíte to chování laktační křivky v dalších letech (kdy už se také rodí býčci)
2) To co píšete by se ještě větší měrou projevovalo při křížení plemen. Tedy když se rodí větší telata kvůli křížení. No a právě tomu tak není,.... takže hezky vymyšleno, ale mimo.

Odpovědět


Jc Bill,2014-02-06 08:31:20

No peskujete ho hezky, ale nepodloženě. Minimálně část grafu by se tak vysvětlit dala. Hormony prý vedou samce k hazardování už ve stadiu prenatálním: http://www.newscientist.com/article/dn19195-male-fetuses-ignore-their-stressedout-mothers.html

"Functional development of the mammary gland initially occurs during pregnancy and is orchestrated by maternal and placental hormones, particularly placental lactogen, estrogen, and progesterone" pak svědčí o tom, že v režii hormonů je i ten zbytek popsaného chování. Naopak o preferenci samotných matek se zde podle originálního článku mluvit nedá (různé studie v tom přinášely různé výsledky a tato se měla konat na záhy oddělených telatech), jakkoli k tomu svádí nadpis českého článku.

O hybridech se pak v původním článku vůbec nemluví.

Odpovědět


Naprosto logické pane Kubante

Ota Beran,2014-02-20 10:48:45

a k tomu se připojí vlivy ovlivňující další laktaci jako jsou hormonální vlivy a navíc i ta skutečnost, že kráva nosící v sobě býčka do něj musí investovat o něco více, protože, je zas v průměru o něco těžší, takže jí na mléko zbývá zas o něco méně živin...

Odpovědět

domestikace

Tomáš Ditrich,2014-02-05 10:46:27

Osobně mám problém s tím, že jde o laktaci zvířat, která byla převážně kvůli laktaci před cca 10 tis. lety (nebo víc?) domestikována (a přirozený výběr tak byl nahrazen umělým). Detekované rozdíly tedy téměř určitě nejsou adaptivní. Se závěry bych proto počkal na případné potvrzení na nějakých volně žijících populacích (kde se ovšem detailní data o laktaci získávají mnohem hůř...)

Odpovědět


Jc Bill,2014-02-09 20:48:51

K posledním dvěma větám bych si dovolil citovat z předmluvy odkazovaného zde zdroje: "The most comprehensive data derive from Iberian red deer (Cervus elaphus hispanicus) and rhesus macaques (Macaca mulatta). Landete-Castillejos and colleagues showed that hinds favored sons by producing more milk with higher protein content for them. This bias did not vary as a function of maternal mass or age. Among rhesus macaques, mothers produced higher milk energy density [kcal/g] for sons due to higher fat content. There was additionally an interaction with maternal life-history; smaller, younger mothers produced even higher fat and protein concentrations for sons and lower concentrations for daughters than did multiparous mothers. However, at peak lactation, mothers of daughters, across parities, produced greater milk volume that offset the reduced energetic density of milk for daughters. These studies failed to support sex-bias hypotheses that predict mothers in better condition will preferentially allocate resources to a particular sex, suggesting instead that there may be systematic sex-biases that are independent of maternal condition.

Mother’s milk, however, is particularly difficult to evaluate when investigating adaptive allocation of maternal resources. Milk synthesis is unlikely to be at the maternal optimum because of parent-offspring conflict."

Představa, že byl u v pravěku domestikovaných zvířat nahrazen přírodní výběr umělým je však zcestná. Člověk a nové podmínky tehdy akorát vytvořily selekční tlaky. Člověk - z podstaty první člověkem domestikovaný tvor - je na tom stejně a nikdo v tomto případě o umělém výběru nehovoří. Jako nedošlo k vypnutí přírodního výběru, tak nepominula nutnost adaptací. Přestože s pokroky v metodologii, veterinární medicíně atd. atd. jsou výstupy zjevně čím dál tím umělejší (organismy neschopné přežít na vlastní pěst popř. samostatného rozmnožování, zjevné maladaptace etc.) V tomto konkrétním případě s vámi i vzhledem k tomu, co uvádí zdroj, nicméně v podstatě souhlasím.

Odpovědět

Až na

Mintaka Öüü,2014-02-05 09:47:20

Až na nepodložená tvrzení typu: "Navíc toho poctivého a ne umně zabalené vody do plastu, kterou kupujeme v Česku už za dvacku." zajímavý článek, díky.

Odpovědět


Tvrzení podkládám

Josef Pazdera,2014-02-05 10:58:01

Holštýnské plemeno dojí mléko o obsahu tuku čtyř procent, plemena jako je jersey mají tuku v mléce 5 až 7 % . V Americe, o které je tento článek, je často zvykem chovat křížence, kteří se pohybují tak někde uprostřed (podle podílu krve). To co není tak všeobecně známo, je fakt, že Česko je svým způsobem co do konzumace mléka raritou. Ve světě opravdu není zvykem prodávat mléko o obsahu 0,5 % a nebo 1,5 %. V Americe už vůbec ne. Mlékárny jsou pochopitelně za naše zvyklosti nesmírně vděčné, protože to umožňuje nám ten tuk prodat ještě jednou, jako máslo, šlehačka,...
Podle mne ta poznámka má v článku své opodstatnění, dává laikovi lepší představu o hodnotě toho rozdílu který je v mléce o tučnosti něco málo nad čtyři procenta! S tím co kupuje 80 % hospodyněk u nás to je vlastně nebe a dudy a přehnáním takového mléka do našich obchodů přes naší mlékárnu... Ano, z pohledu většiny světa se u nás v obchodě kupuje „bílá voda“.

Odpovědět


Rozdílný obsah tuku v mléce u jednotlivých plemen.

Mintaka Earthian,2014-02-05 14:38:15

Děkuji za upřesnění, to jsem nevěděl. Dříve jsem měl dostupné mléko nadojené přímo od krav, bez jakékoliv úpravy. Proti např plnotučnému mléku mi ten rozdíl v množství tuku nepřišel nijak dramatický. Chuťově mi prodávaná mléka vyhovují dokonce víc než to přímo nadojené.

Že ten rozdíl je už dán plemeny, to jsem netušil.
Docela se divím, že se naši zemědělci také neorientují na plemena s vyšším obsahem tuku v mléce. Má to nějaké logické opodstatnění? Vždyť z mléka s větším procentem tuků by mohli vyrobit více másla/sýrů.

Odpovědět


Naši zemědělci vyrábí to, co se vyplatí.

Ota Beran,2014-02-20 10:18:34

Proto je pro ně lepší holštýnka, co dá za laktaci 9 000 kg mléka s 3,75 % tuku než jerseyka s 5 800 kg mléka 5,46 % za laktaci. V tom prvním případě totiž mlékárně prodají 350 kg tuku a v tom druhém 300 kg. Nehledě na to, že když prodají vyřazenou holštýnku, tak je na ní dvakrát víc masa než na jerseyce. Ty čísla nejsou vycucaná z prstu, tak tyhla plemena skutečně u nás dojí...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace