Průjezdné červí díry v multimetrické gravitaci  
Když by spojily síly civilizace z oblastí vesmíru s různými verzemi Standardního modelu, tak by mohly vytvořit stabilní červí díru. Na podobné projekty si ale nejspíš ještě budeme muset počkat.


 

Zvětšit obrázek
Proletíme někdy červí dírou? Kredit: Trev311, Wikimedia Commons.

Červí díry se už staly úplně běžnou součástí reality, tedy alespoň té virtuální. Upřímně řečeno, koho by nelákala vtipná zkratka, s níž by bylo možné v rozumném čase překonat jinak naprosto nedobytné vzdálenosti? Víme o nich už od roku 1935, kdy Albert Einstein a Nathan Rosen popsali Einstein-Rosenův most, dnes vnímaný jako jeden z hypoteticky možných typů červích děr. Je pozoruhodné, že červí díry stále žijí vlastním životem v rovnicích teorií gravitace, takže je v zásadě možné je vyvolat, ale je k tomu obvykle nutná nějaká čarodějná substance, například hodně exotická forma hmoty. Teď zase nabízí červí díry zajímavé rozšíření obecné relativity.


 

Zvětšit obrázek
Manuel Hohmann. Kredit: M. Hohmann.

Manuel Hohmann z estonské Univerzity v Tartu pracuje na jednom alternativním vysvětlení pozorovaného zrychlení rozpínání našeho vesmíru. Je to vlastně tak trochu ironie, hledat alternativu k temné energii, která je sama mysteriózní až do morku kostí. Ale dnešní fyzika je natolik nešťastná z toho, jak se rozpínání vesmíru navzdory intuici zrychluje, že je pro ni démonická temná energie přesto mainstreamovým řešením. Hohmann očividně není členem fanklubu temné hmoty a namísto temné energie vsadil na koncept multimetrické gravitace. Ten zahrnuje existenci kopií Standardního modelu částicové fyziky, přičemž by se jednotlivé kopie měly navzájem mírně odlišovat.


 

Zvětšit obrázek
Vesmír do vzdálenosti 1 miliardy světelných let od Slunce. Obrovské voidy nelze přehlédout. Kredit: Richard Powell, Wikimedia Commons.

Uvnitř těchto kopií Standardního modelu by částice o sobě navzájem věděly a interagovaly mezi sebou, prostě jako běžná hmota. Částice z odlišných kopií o sobě ale prakticky nevědí a působí na sebe jedině gravitací. Velmi podobně, jak to podle mainstreamové fyziky dělá stále nepolapitelná temná hmota. Částice různých kopií Standardního modelu by se přitom měly navzájem odpuzovat. Podle Hohmanna mohou v prázdných koutech vesmíru ve skutečnosti existovat celé galaxie z temné multimetrické hmoty. Pokud by to tak bylo, tak by takové struktury odpuzovaly hmotu z naší kopie Standardního modelu. A k vysvětlení zrychlování rozpínání vesmíru bychom už nepotřebovali neuchopitelnou temnou hmotu.


 

Zvětšit obrázek
Červí díra. Kredit: NASA.

Multimetrická gravitace umožňuje i konstrukci červích děr. Vtip je v tom, že na rozdíl od řady jiných konceptů není k jejich vytvoření nutná negativní energie. Kdybychom červí díru zkonstruovali ze stejného množství běžné hmoty a odpuzující temné multimetrické hmoty, tak by se měla udržet sama od sebe. Háček je podle Hohmanna v tom, že by při stavbě takové stabilní červí díry musely spolupracovat civilizace z různých kopií Standardního modelu. A ty by mezi sebou mohly komunikovat asi jedině pomocí gravitační vln. Každá ze spolupracujících civilizací by musela postavit nějaký účinný vysílač gravitačních vln a také jejich přijímač, což z našeho pohledu není úplně jednoduché.

 

Aurélien Barrau z francouzské Université Grenoble Alpes uznává, že Hohmannův koncept červích děr je z čistě matematického pohledu jasný a také velmi elegantní. Pro Barraua je ale dost nepřesvědčivý. Samotná multimetrická gravitace je podle něj vysoce spekulativním rozšířením obecné relativity. A i kdyby multimetrická gravitace fungovala, tak by se vytvoření Hohmannovy červí díry prakticky rovnalo zázraku. Hohmann připouští, že jeho scénář doprovázejí mnohé těžkosti. Na druhou stranu, pokud temné multimetrické galaxie existují, tak je podle Hohmanna můžeme najít. Vzhledem k odpuzující gravitaci by měly rozostřovat světelné záření, takže bychom je s budoucími teleskopy mohli spatřit jako bledé šmouhy uvnitř voidů, nezměrných oblastí kosmické prázdnoty. Už to by samozřejmě byl ohromující objev.

 


Literatura

NewScientist 23. 4. 2014, Physical Review D 89: 087503, Wikipedia (Wormhole).

 

Datum: 27.04.2014 18:29
Tisk článku

Související články:

Červí díry by mohly být nejvýkonnějšími teleskopy na obloze     Autor: Stanislav Mihulka (08.02.2023)
Magnet nové generace pro urychlovače „najíždí“ rekordní rychlostí     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2021)
Ve vesmíru mohou být červí díry. Jak bychom je mohli najít?     Autor: Stanislav Mihulka (17.01.2021)
Je naše Mléčná dráha ve skutečnosti gigantickou červí dírou?     Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2015)
Spojuje entanglované kvantové částice červí díra?     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2013)



Diskuze:

konec vesmiru

Martin Hodan,2014-05-26 07:17:44

Stejne si myslim, ze konec bude tak, ze vyhori posledni hvezda a bilej trpaslik a nastane chlad a tma na veky. Hmota jako takova zustane zachovana, jen na povrchu planety vse zamrzne. Protoze i kdyz na planete bude zit nejaka supercivilizace s mnoha super reaktory, tak stejnak jednou palivo do onech ohrivaku mest dojde a to bude konec inteligentniho zivota ve vesmiru.
Mozna, kdyz by takove supercivilizace za 120mld let dokazali vytvorit pruchozi cervi diru do paralelniho vesmiru, ktery by byl velmi podobny tomu nasemu. Tak by skrz takovou cervi diru mohlo uniknout mnoho kolonizacnich lodi.
Taky me napada, ze pro pomoc by bylo treba vyrobit hodne vodiku pro zazech normalni hvezdy. A takovej vodik, elektron a proton s par subatomarnima casticema by mohl byt vyrobitelnej z kvantove peny pomoci fotonu, cili za pomoci urcteho typu zareni.

Nasim davnym potomkum rozhodne nezavidim, zatim si zijeme ve zlate dobe jako v bavlnce.

Odpovědět

Technická poznámka - oprava

Xavier Vomáčka,2014-04-28 13:47:44

Věta: "A k vysvětlení zrychlování rozpínání vesmíru bychom už nepotřebovali neuchopitelnou temnou hmotu" nemělo by být spíše "neuchopitelnou temnou energii" ?

Odpovědět

Zdá sa, že všetko do seba zapadá - Hypoteticky

Rene Mikolas,2014-04-28 05:46:33

1. Článok názvu "Tajomné kruhy z minulého vesmíru"(OSEL) napovedá, že sa o žiadnu ozvenu minulého vesmíru, s najvyššou pravdepodobnosťou, nejedná ale je to prejav Double Big Bangs.
2. V článku "Surfování na gravitačních vlnách s jarním kosmologickým masakrem" (OSEL), sa píše to, čo spochybňujú Krauss a Mathur. Na toto som, citujem z článku:
"Velmi zajímavé však je, že pozorovaný efekt je asi dvojnásobně silnější oproti predikcím současných teoretických modelů." (rozumiem 2×, teda dvakrát)
3. V článku Průjezdné červí díry v multimetrické gravitaci (OSEL) M.Hohmann predpokladá “Částice z odlišných kopií o sobě ale prakticky nevědí a působí na sebe jedině gravitací.” Tým sa zhoduje s s tvrdením v mojej hypotéze Double Big Bangs.

Odpovědět


Začínam znova od konca

Rene Mikolas,2014-04-28 05:54:06

AKO SKONČÍ VESMIR? A ČO BUDE POTOM?
Náš vesmír skončí tepelnou smrťou .
Všetko hmotné a tiež svetlo, budú “vcucnuté” v supermasívnych Čiernych dierach (Black Holes), ktoré zároveň zatvoria priestor a čas.
Ćierne diery ako komplexy Hmoty a Tmavej hmoty.
Zostane len gravitácia.
Čierne diery sa teda gravitáciou k sebe priblížia, stuhnú buď do jednej alebo za súčasného vyparovania Hawkingovým žiarením do sveta neinteragujúcich Energií zmizne posledná ako hmotný objekt.
A svet bude znova v stave pred singularitou, za ktorou prvý a v zápätí druhý Veľký tresk, už opakovane, ztransformuje energiu na hmotu a roztvorí priestor a čas.
Všetko funguje podľa Zákona zachovania energie (alebo hmoty) a rovnice o alternácii energie a hmoty
E = m×c2.

Odpovědět


HYPOTÉZA -> DOUBLE BIG BANGS

Rene Mikolas,2014-04-28 05:56:45

ČO BOLO PRED PRVOU SINGULARITOU?
Vzhľadom na alternáciu energie a hmoty vesmíru je možné hypoteticky predpokladať súčasnú existenciu Energie a Tmavej energie, tzn. dvoch svetov (*neinteragujúcich energií ) pred **Veľkým treskom, a po predložených výsledkoch meraní na Južnom póle,by sme mohli pristúpiť k hypotéze takmer súčasných Dvoch veľkých treskov (Double Big Bangs).

Odpovědět


ČO BY NASTALO PO DRUHEJ SINGULARITE?

Rene Mikolas,2014-04-28 05:59:37

Po Double singularite, vedú obe zmienené udalosti (Bangs v simulovaných časoch kratších než krátke) k rázovej vlne dvoch hmôt (rozdielu dvoch exponenciálne spôsobených inflácií a z nich vyplývajúcich interakcií “Hmoty a Tmavej hmoty”), teda k rázovej vlne obidvoch hmôt (roztvorenie priestoru a času), ktorá by veľmi pravdepodobne bola tvorená eldorádom gravitačných vĺn (rastúcich do maxima a po maxime utlmujúcich sa).
Prečo k rázovej vlne?
Prvý tresk roztvoril svoj čas a priestor a tým aj "škrupinu" do ktorej prišiel druhý tresk. Pred treskami Energia a Tmavá energia neinteragujú. Po akte treskov začína interakcia vytváraných Hmoty a Tmavej hmoty - preto rázová vlna.

Odpovědět


K ČOMU BY TO SMEROVALO?

Rene Mikolas,2014-04-28 06:03:05

AŽ POTENCIÁLNYM ČERVÝM DIERAM
Viedlo by to k odlišným vesmírom, v ktorých sa sa časovým oneskorením otvorili dva rôzne priestory. Priestor Hmoty a priestor Tmavej hmoty. Pozorovatelia z týchto dvoch priestorov sa navzájom nevidia, ale presviedčajú sa navzájom o interakcii týchto dvojičiek hmôt (Twins of Masses). Preto je pre náš svet Hmoty táto Tmavá hmota neuchopiteľná, hoci je pravdepodobne, tej istej podstaty ako naša Hmota. Je tak preto, lebo jej svet je v druhom vesmíre paralelnom k nášmu.
A viedlo by to aj k potenciálnej existencii Červých dier medzi dvomi susednými “kopcami” ľubovoľnej gravitačnej vlny.

Odpovědět


Roman Rodak,2014-04-28 09:17:20

pamätá si ešte niekto zephyra?

Odpovědět


jojo

Matyáš Patlevič,2014-04-28 11:07:36

Roman Rodak: jojo, není nad pěnovou teorii éteru, asi už mu to publikovali, tak už sem nepíše :-D

Odpovědět


Nepočujem, nehovorím,nevidím

Rene Mikolas,2014-04-28 16:17:50

Eter a boha sem ako nadbytočné hypotézy nepletiem.
Chlapci Roman a Matyáš, ste za sterilnú debatu, žiadne oživenie?
Pozrite koľko špekulácií použili slovutní vedci. Ale oni nie sú iní ako my. Hypotézu môže položiť na stôl ktokoľvek.
A pokiaľ máte za sebou matematickú anaýzu, tak rázová vlna je popísateľná rozdielom dvoch exponenciálnych funkcií.
Kto dospel k inflácii ako čistej špekulácii?? A aký mal s ňou úspech, Stále nič?
Čítate a akceptujete ten pojem NEUCHOPITEĽNA??
Naviac, otázky vyplývajúce z merania gravitačných vln zmenili všetko.

Odpovědět


...

Matyáš Patlevič,2014-04-29 19:50:08

Ba naopak, jsem pro produktivní debatu, ale vaši teorii zde omíláte snad u každého kosmologického článku. Tvrdíte, že za sebou máte matematickou analýzu, pak tedy svou teorii sepište, podpořte potřebným matematickým aparátem a nabídněte některému periodiku k publikování. Pokud jí bude neustále opakovat na diskuzi zde, je to jen mlácení prázdné slámy.

Odpovědět

Podle velkého krachu

Bohumír Tichánek,2014-04-27 19:46:18

Úvaha
Velký krach snadno chápeme jako návrat do „bodu“ velkého třesku. B. Riemann předpokládal Vesmír jako hmotu, umístěnou na povrchu 4D koule. Jeho přístup nabízí k velkému krachu jinak. S umístěním na protějším místě oproti třesku, na druhém pólu povrchu 4D koule.
Pak by bylo možné promýšlet zrychlené rozpínání Vesmíru jako vliv gravitace a to „z druhé strany“. Přes onen bod budoucího krachu.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz