Místo toho, abychom se zajímali o to, co tady ještě je, fascinuje nás, co už tu není. Proto je tolik kasovních trháků o dinosaurech a když se našich ratolestí zeptáte co všechno ví o velrybách, kromě toho že zpívají, začnou dlouho šátrat v paměti a pak z nich vypadne něco o Mobi Dickovi a Keiko, přičemž to první je nadsázka a to druhé zase není velryba. I když to nejspíš nehrozí, nemusí být od věci se připravit na případnou otázku - je větší velryba, nebo dinosaurus? A v čí prospěch by takové porovnávání vyznělo ve světle nové vykopané kosti v Ravsonu, jižně od Buenos Aires.

 

Patagonského ještěra sesadil z trůnu ještě mohutnější argentinec
O patagonských dinosaurech toho víme díky jejich chování, poměrně dost. Zvykli si chodit hnízdit na  patnáct kilometrů velké hnízdiště a trvalo to stovky tisíc let, než přešli jinam. Proto se zachovalo i hodně jejich vajec v různých stádiích vývoje. Poměrně přesně proto víme, že jim trvalo zhruba čtyřicet let, než se z čtyř kilogramových vajec vylíhla kuřata a než sehnala tolik potravy aby z nich nakonec byli dinosauří zápasníci sumo se 75 tunami živé váhy.

 

 

V kategorii Zvířata a domácí mazlíčci nám jistou představu o životě argentinských „ještěrek“ dává BBC Earth YouTube Channel. Nově objevená noha ale  patřila monstru s minimálně o pět tun pádnějším došlapem:

  

 

Za největšího z dinosaurů byl považován Argentinosaurus . Moc se toho z něj nezachovalo. Pažní kost dlouhá 181 cm, holenní kost 155 cm a několik obratlů. Právě jejich velikost (jsou téměř 1,5 m dlouhé) vědcům pomohla při odhadu hmotnosti a především délky tohoto býložravého monstra. Vážilo prý 73 tun a od špičky nosu k té na ocasu mělo mít 33 metrů. Alespoň to tak vyšlo z porovnání se zachovalejší kostrou o něco málo menšího titanosaura Futalognkosaurus dukei. 
Délka dosavadního dinosauřího krále s předpokládanými 33 metry ale není až tak převratná. Více než 30 metrů má už deset různých rodů sauropodních dinosaurů. S délkou 33 metrů pak koketuje asi sedm z nich.

 

 

Nový druh sauropodního dinosaura s dlouhým krkem a dlouhým ocasem, který chodil po čtyřech v období křídy, před 95 miliony let, objevili v Argentině. Do lokality kde jeho kosti našli paleontology přivedl rolník, bylo to před třemi lety a od té doby v nalezišti vykopali téměř dvě stovky fosilizovaných kostí. Jedna z nich - obrovská stehenní kost (viz obrázek) by měla být největší, jaká kdy byla kde nalezena. Stává se paleontologickou senzací roku. Podle ředitele argentinského muzea Roberta Cuneo, byl původní vlastník kosti 40 metrů dlouhý a okusoval větve dvacet metrů vysoko. Pokud by si stoupl na váhu, ručička by se ustálila nejspíš na 80 tunách (někde v intervalu 77 až 100 tun). V názorech na největšího dinosaura všech dob se vědci ale nejspíš dlouho neshodnou. Potíž je v tom, že ty největší z dinosaurů posuzujeme jen podle neúplných nálezů, mnohdy jen z jednoho a ani ne celého, obratle, či jiné kůstky, přičemž není jasné, zda náhodou nejde dokonce o fosilizovaný kmen stromu. Proto v tomto článku raději pomineme ještě o čtyři metry větší „indický“ druh Bruhathkayosaurus matleyi ze svrchní křídy i americký svrchnojurský Amphicoelias fragillimus z Koloráda s proklamovanými 56 - 64 metry. K validitě těchto čísel sdílíme jisté výhrady. 

 

V případě nového argentinského nálezu se podobné handrkování o jeho tělesné proporce neočekávají. Stejnému jedninci totiž nejspíš patří i deset dalších nalezených obratlů hrudních, čtyřicet ocasních, část šíje a končetina je také téměř kompletní. Proto by „ověřené“ velikostní prvenství tomuto argentinskému ještěrovi nějakou dobu mělo vydržet. I když, kdo ví. Jde o nález od  jihoargentinského města Rawson. Poblíž břehu řeky Chubut, nedaleko jejího ústí do Atlantického oceánu. Území Chubut, stejně jako blízký poloostrov Valdés obýval domorodý indiánský kmen Tehuelchové. Slaná půda jim bránila rozvoji zemědělské výroby a i později měla oblast spíš jen vojenský, než hospodářský význam. Turisty sem lákalo snad jen lázeňské středisko Playa Unión. Tak trochu zaostalosti celého kraje vděčíme za to, že paleontologická památka nedošla úhony. Z této lokality bychom se o největších tvorech, které se kdy po souši toulali, mohli dovědět brzo mnohem více. Systematické vykopávky zde probíhají prakticky jen jeden rok. Kromě zatím zde zmíněných kostí tam vědci našli i šedesát zubů. 57 z nich pochází z čelistí tehdejších mrchožroutů. Odkryto je jen asi 20 % slibného místa El Sombrero a tak o další překvápka nemusí být nouze.   
 

Porovnávání s velrybou
V jednom pytli s velrybami dinosaury něco hendikepuje. Všiml si toho už Archimédes. Je totiž poněkud ne fér srovnávat hmotnost tvorů, kteří si svá tělesa noří do kapaliny s těmi, co toho na vzduchu vytlačují neskonale méně. Pokud nás k takové zvrhlosti přece jen někdo přemluví, tak z těch patřičně zdokumentovaných velrybích případů, měl sedmadvaceti metrový plejtvák prokazatelně zvážených 177 tun. Sporní, třiceti metroví jedinci (spíše samice, protože zvláště ty březí jsou hmotnější), to snad mohli kdysi dotáhnout až na 200 tun. Dnes ale takové v oceánech už nenajdeme, protože jejich hmotnost z nějakých důvodů už dlouhou dobu klesá. V každém případě by si dnes prvenství v hmotnostní kategorii  velryby uhájily. Pokud bychom ale nedbali závěrů teoretiků, kterým hmotnostní limit pro jakéhokoliv chodícího tvora na Zemi vyšel v rozmezí 120 - 140 tun a současně bychom dopřáli sluchu odhadcům se schopným dělat z mála a spoře zachovaných fosilních úlomků velké závěry (jimž jsme se původně chtěli v tomto článku vyhnout), potom by vítězství velryb bylo jen těsné a nebo by soupeření dinosaurů s kytovci skončilo plichtou.   
Pokud pod pojmem největší, budeme mít na mysli také nejdelší, tak v této kategorii by si z obratlovců, palmu vítězství odnesli dinosauři a nejméně s třetinovou převahou.

A v kině na velkém plátně...

 

Pramen:
Museo Paleontológico Egidio Feruglio, Paleontología de Vértebrados

Další skeptický článek zamýšlející se nad „největším“ z dinosaurů zde:
http://dinosaurusblog.wordpress.com/2014/05/23/opravdu-byl-objeven-nejvetsi-dinosaurus/

 




Poznámka redakce:
Jihočeská universita vyhlásila výsledky soutěže

výsledky soutěže o účast na Týdnu se současnou biologií 2014 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Stále nás těší Váš neutuchající zájem o tuto akci, letos s výrazným nárůstem přihlášek též ze Slovenska. Vaše odpovědi nám opět poslouží i jako inspirace při přípravě témat přednášek a úloh.

A zde jsou tedy jména letošních vítězů:
Bachová Klára (Střední zdravotnická škola, České Budějovice), Čápová Kateřina (Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor), Fiedler Lukáš (Gymnázium Jírovcova 8, České Budějovice), Hanišová Adéla (Gymnázium Jírovcova 8, České Budějovice), Holcová Maria (Akademické gymnázium, Praha), Hůlková Pavlína (Gymnázium Dašická, Pardubice), Janíčková Ivana (Bilingválne gymnázium Milana Hodžu, Sučany), Jánošík Lukáš (Gymnázium Ľudovíta Štúra, Trenčín), Kašpar Tomáš (Gymnázium Dašická, Pardubice), Konrádová Kateřina (Gymnázium Benešov), Kučminová Veronika (Gymnázium Školská, Považská Bystrica), Leichterová Anna (Gymnázium Písnická, Praha), Matoušková Eva (Gymnázium Sokolov), Pekařová Klára (Gymnázium Jiřího Wolkera, Prostějov), Petržílková Hana (Gymnázium Ústí nad Orlicí), Pohanová Petra (Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem), Pšeničková Eliška (Gymnázium Kadaň), Tomášek Ondřej (Akademické gymnázium, Praha), Tomášková Laura (Gymnázium Teplice), Trávníček Martin (Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko), Trojanová Šárka (Gymnázium Kladno), Valouchová Veronika (Gymnázium, třída Kapitána Jaroše, Brno), Vlček Marek (Gymnáziu Botičská, Praha), Vondráčková Michaela (Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína, Hradec Králové), Vondrák Antonín (Gymnázium Teplice).

Děkujeme všem, že jste se soutěže zúčastnili. Gratulujeme vítězům, kterým se včas ozveme s dalšími instrukcemi. Ostatní nebuďte smutní, byli jste dobří. Přáli bychom si mít vás tady v září všechny, ale není to bohužel v našich možnostech. Zkuste se přihlásit příští rok znovu nebo k nám rovnou přijďte studovat. Přejeme všem úspěšné zakončení školního roku a vydařené prázdniny.

Dne 19.5.2014
za organizátory Martina Konečná

Žádný příspěvek nebyl zadán