„Light gen“ zvyšuje výnos o pětinu  
Nizozemští vědci přenesli do kulturního rajčete gen z divoké rostliny a tím u nich dosáhli růst 24 hodin denně. Zvýšili výnos plodiny o 20 procent.

 

 

Zvětšit obrázek
Rajče (Lycopersicon lycopersicum). Je to trvalka, ale pěstujeme ji jako jednoletku. Řadit bychom ho měli mezi zeleninu, ale říkáme mu "rajské jablko". Když rostlinkám přilepšíme trvalým světlem, zahubíme je. (Kredit: Earth100, Wikipedia)

Také pěstujete rajčata v plastikovém pytli na balkóně a chtěli byste jich bezpracně získat více? Potom je lepší kliknout třeba na „Zahrádkáře“ neboť tento článek pro Vás bude jen ztrátou času.



Rajče není maryška
Nejspíš  všichni tušíme, že ty bledé dužnaté bobule bez chuti, které za rozumnou cenu kupujeme mimo sezónu v supermarketu pod názvem rajčata, jsou vlastně ze skleníku. Myslíme si také, že  bledulky jsou proto, že jim málo přisvicují. Jenže snaha vyždímat z plochy co nejvíc, naráží u rajčat na jejich sveřepost. Odmítají se podrobit režimu, jaký zavádí vietnamští zelináři specializující se na marihuanu a kteří rostlinkám podstrojují svícením bez přestávky, až musí z ohleduplnosti k sousedům zatemňovat okna  jako za války. Rajče jedlé, též lilek rajče (Solanum lycopersicum) důsledně lpí na svém odpočinku a chová se jinak, než třeba konopí, růže, salát či paprika. Jakmile mu, v dobré víře, protáhneme den na více jak 16 hodin, rostliny začnou chřadnout a při celodenním osvitu tato trvalka hyne.
 

CAB-13
Evropští vědci z university ve Wageningen využili planě rostoucích rajčat z Jižní Ameriky a vzali si z nich gen odpovědný za syntézu proteinu vázajícího chlorofyl. Vlastně jen jeden z početné rodiny genů účastnících se dějů v organelách zvaných chloroplasty. Ten, kterému říkají CAB-13.

Rostlinný fyziolog Aaron I. Velez-Ramirez. Přenesením genu CAB-13 z planě rostoucí plodiny připravil rajčata, kterým prodloužení fotoperiody prospívá a dávají o 20 % větší výnos. (Kredit: Wageningen University)

Někteří  vědci setrvávají rádi tohoto dirigenta membránového proteinu u jeho  staršího názvu LHCII typ III. Mají k tomu svůj důvod. LHC je totiž vžitá zkratka pro Light-harvesting complex - komplex struktur a reakcí, které rozhodují o využití světla rostlinou. Náš protein v něm hraje úlohu receptoru a přenašeče zachycované energie. Asistují mu při tom karotenoidy. U rajčete je tento gen na sedmém chromozomu. Jeho efekt je dominantní, takže po přenesení z divokých rostlin do těch šlechtěných, nedělá cavyky a svůj efekt propůjčuje i kulturním rajčatům a s tím i toleranci k nepřetržité fotoperiodě. Důležité je, že tento staronově modifikovaný organismus si ponechal chuť a že testy nezjistily ani zhoršenou trvanlivost plodů. 

 

Počin Nizozemců při odhalování příčiny,  proč některé rostliny snesou dlouhou fotoperiodu a jiné ne, je záslužný a může se hodit. Jak ale autoři studie přiznávají, z ekonomického hlediska je jejich poznatek momentálně nevyužitelný.  Doba, kdy nás na Zemi začne být tolik, že bude potřeba zvyšovat produkci  biomasy bez ohledu na náklady, ale nemusí být daleko. Možná někoho napadne, jak využití technologii u příbuzných plodin u nichž si spotřebitel za přisvicování rád připlatí. Příbuzné rajčatům jsou například i petúnie a brambory. A soudě podle aktuálních cen dovozových banánů a domácích erteplí, naši pěstitelé bio-brambor mají gen CAB-13 už dávno zmáknutý.   

 

Pramen: A single locus confers tolerance to continuous light and allows substantial yield increase in tomato, Nature Communications DOI: 10.1038/ncomms5549

 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 07.08.2014 15:16
Tisk článku

Rajče na útěku   - Pospíšilová Jana
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 210 Kč
cena: 197 Kč
Rajče na útěku  
Pospíšilová Jana
Související články:

I rostliny mají svou domácí „wifinu“     Autor: Josef Pazdera (02.05.2014)
Je libo rajčata na salát, nebo na demenci?     Autor: Anna Marcinková (11.07.2008)
Mandarinkové rajče     Autor: Josef Pazdera (07.02.2007)
Banka vydala „falešné“ rajče     Autor: Jaroslav Petr (13.01.2004)
Sladká rajčata     Autor: Josef Pazdera (23.10.2003)



Diskuze:

Šlechtění

Mojmir Kosco,2014-08-08 07:04:52

To je dobrý příklad kdy se pozná potřebný gen z divoké rostliny a vnese se do kultivované odrůdy důležité je že se jedná o rostliny plus bonus o stejný druh (rajčata) ještě zjistit proč v průběhu minulého šlechtění došlo k blokaci dané vlastnosti a bude to dokonalé

Odpovědět


"šlechtění"

Pavel S,2014-08-08 13:34:33

To by tak scházelo, abyste z klávesnice vypustil ten nenáviděný pojem GMO, že. :-) Dobrým příkladem je každý geneticky modifikovaný organismus, jehož využití oproti tzv. tradičním odrůdám sníží nároky na výměru obdělávané půdy, na množství pesticidů, zvýší potravinovou bezpečnost a zdraví obyvatelstva jako modifikovaná kukuřice, sója, brambory, zlatá rýže, nebo i ty rajčata http://technet.idnes.cz/geneticky-modifikovane-plodiny-dn2-/veda.aspx?c=A131216_122147_veda_mla.
Špatným příkladem je ničím nepodložená a naprosto dementní hysterie zelených magorů kolem GMO.

Odpovědět


zeleni magori

Jarda Pazdera,2014-08-13 21:43:24

Moc hezke. Od Pazdery uz mam 5 zablokovanych uctu za nevulgarni anti GMO prispevky. Ale sprostarny typu "zeleni GMO magori" (a to je jeste to nejmirnejsi) jsou proste v kurzu. Moc pekva vizitka populizatoru vedy.

Odpovědět

Paráda,

jaroslav mácha,2014-08-07 21:00:30

skvělá zpráva pro pěstitele marihuany. Podobného výsledku by se jistě dalo docílit i mutací a selekcí- prakticky všechny geny mají regulační oblast a pod intenzivní selekcí dochází i k duplikaci genu. U kvasinek docházelo k duplikacím nebo jejich redukci genu pro metalothionein (nerovnoměrným crossing over) v závislosti na intenzitě selekce mědí.

Odpovědět

Male upresneni

Roman Sobotka,2014-08-07 18:55:59

Zasluzne tu referovat take o rostlinne biologii. Jenom pro upresneni, CAB-13 je chlorofyl-vazajici protein, tedy nikoliv vazajici se na chlorofyl. Jeden takovy CAB (lepe LHC) vaze kolem 13 molekul chlorofylu a nekolik karotenoidu. Je pigmenty doslova napechovan, viz napr (obrazek uplne nahore):

http://www.theochem.uni-frankfurt.de/femtochem/Research_Topics/photosynthesis-en.html

LHC proteiny plni funkci 'solarnich panelu', pohlcuji fotony a ziskanou energii navadi do dvou typu fotosystemu (1 a 2) - rekneme tovaren v rostline bunce. Pokud je treba, LHC proteiny dokazi prebytek absorbovane energie take vyzarit jako teplo a tim chrani fotosystemy pred poskozenim. A navic se podileji na vyvazene distribuci svetelne energie mezi fotosystemem 1 a 2. CAB-13 pravdpodobne vylepsi posledne jmenovany mechanismus, coz se jevi dulezite pro fungovani fotosyntezy na kontinualnim svetle. Kazdy druh roslin, ale i ras, disponuje celym spektrem LHC proteinu, takze ten vyrazny efekt po pridani jednoho navic je hodne zajimavy.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni