Šimpanzi jsou takoví normální zabijáci  
Analýza pozorování zabíjení mezi šimpanzi vedla početný vědecký tým k závěru, že šimpanzi jsou normální zabijáci, tak jako my. Zabíjejí a válčí, když je riziko při útoku nízké, což je velice poučné i v dnešní Evropě.


 

Zvětšit obrázek
Šimpanzi klanu Ngogo v akci poblíž hranice. Kredit: John Mitani.

Když slavná primatoložka, antropoložka a také posel míru OSN Jane Goodallová v roce 1974 zjistila, že v Národním parku Gombe v Tanzánii probíhá vyhlazovací válka mezi dvěma klany šimpanzů (Pan troglodytes), tak to pro ni bylo naprosto zdrcující. A nejen pro ni. Najednou už nebylo možné přičítat veškeré lidské násilí, vraždění a válčení civilizaci a pokroku, jak bylo do té doby velmi oblíbené. Konflikt mezi klany Kasakela a Kahama, který zahrnoval nevyprovokované útoky, úkladné vraždy, únosy, znásilňování a záměrné vyhlazování, nečekaně nastavil našemu lidství výmluvné zrcadlo. Mnoha lidem není dodnes jasné, jestli je to dobrá či špatná zpráva. Má nás těšit, že za své sklony k násilí vděčíme genům a evoluci a nikoliv civilizačnímu pokroku anebo nás to má děsit? Není divu, že se mnozí s pozorováním Goodallové a dalších odborníků nikdy nesmířili. Obvykle se ho snaží smést ze stolu tvrzením, že válčení a vyhlazování není šimpanzům vlastní, ale že ho okoukali od lidí anebo že je k tomu žene tlak všudypřítomného lidského osídlení.

 

Zvětšit obrázek
Jane Goodall. Kredit: Jeekc, Wikimedia Commons.


Uvést věci na pravou míru se rozhodl antropolog John Mitani z Michiganské univerzity v Ann Arbor a spolu s ním tři desítky odborníků z celé planety, jejichž výzkum publikovali v čerstvém vydání časopisu Nature. Aniž bychom chodili kolem horké kaše, vědci dali dohromady množství dokladů, které rozhodně nepodporují představy o šimpanzech zabíjejících kvůli stresu z lidí, odlesňování, přikrmování šimpanzů či napodobování akčních filmů.


 

Zvětšit obrázek
Bojovník klanu Ngogo tančí na ubitém nepříteli. Kredit: John Mitani.

Naopak, badatelé jsou zcela přesvědčeni, že zabíjení mezi šimpanzi je základní evoluční taktikou, kterou mají šimpanzi (a jejich nejbližší příbuzní, tedy lidé) ve své biologické výbavě. Vraždění, válčení a genocida šimpanzů je podle nich adaptivní strategií, která vítězícím šimpanzům přináší víc základních zdrojů, jako jsou území, potrava anebo samice. Své závěry vyvozují z pozorování 18 společenství šimpanzů, trvajících obvykle dlouhá desetiletí.


Prakticky ve všech případech jsou útočníky samci ve skupinách, zatímco oběťmi jsou hlavně samci nebo kojená mláďata jiných klanů, kteří nebyli blízce příbuzní útočníkům. Zabitá mláďata někdy vyrvali matkám, které ale nezabíjeli. Badatelé přitom sledovali, zda je zabíjení mezi šimpanzi ovlivňováno přikrmováním tlup šimpanzů, velikostí chráněných území, v nichž dotyční šimpanzi žijí, anebo narušováním či odlesňováním jejich domoviny.

 

Zvětšit obrázek
Šimpanzi Ngogo utužují spojenecké svazky a promýšlejí strategii budoucích bitev. Kredit: John Mitani.


Ukázalo se, že se nejvíc vraždí šimpanzi ve východoafrických tlupách, které jsou nejméně ovlivněny lidskou přítomností. V jedné ze zdejších komunit, kterou dlouhodobě studoval Mitani, se samci rádi sdružují do gangů, v nichž podnikají vražedné nájezdy na soukmenovce. Šimpanzi z lidmi nejvíce ovlivněného území v západoafrické Guineji se naproti tomu navzájem prakticky nezabíjejí.


Analýza vraždění ve společenstvech šimpanzů nám sděluje dvě zásadní věci. Sklony k vraždění se mezi jednotlivými skupinami šimpanzů v Africe podstatně liší, takže není nevyhnutelné. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by se lidé museli navzájem zabíjet a že agrese je jediným možným řešení sporů mezi sousedy. Snad ještě důležitějším poznatkem je, že šimpanzi na válečné stezce nejsou vražední maniaci. Naopak, podle všeho své vraždění a válčení promýšlejí a velmi pečlivě zvažují možná rizika a ztráty. Zaútočí vlastně jen tehdy, když jsou v pohodlné přesile a když neočekávají, že by se napadení mohli účinně bránit. Budiž toto velkým poučením pro současnou realitu v Evropě. Pacifismus, odzbrojování a lenost jsou sice úchvatnými myšlenkami, jejich geopolitické důsledky ale mohou být naprosto devastující. Jaké jsou vyhlídky kdysi hrdé středoevropské země, která po dobrovolném rozpadu území a zhroucení obranného průmyslu disponuje třiceti tanky a čtrnácti pronajatými gripeny, je nabíledni.

 

 

Video: Gombe: 50 Years of Research and Inspiration. Kredit: Jane Goodall Institute.


Video: Jane Goodall"s wild chimpanzees, Gombe Stream National Park, Tanzania. Kredit: Robert Annis.

 

Literatura

University of Michigan News 18. 9. 2014, Nature 513: 414-417, Wikipedia (Gombe Chimpanzee War).

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 21.09.2014 06:39
Tisk článku

Šimpanz mládě -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 109 Kč
cena: 87 Kč
Šimpanz mládě


Diskuze:

Mnozí pacifisté rozumí obraně

Pavel Toman,2014-10-03 23:23:11

Mnozí pacifisté rozumí obraně podle hesla „Vis pacem, para bellum“, ale nemají nejmenší chuť připravovat válku jako pokračování politiky vládnoucích kruhů a skupin. Válka je zcela krajní, nikoli běžně preventivní řešení. Umírají při ní lidé, pochopte to prosím.

Odpovědět

Hu hu hu!

Vendula Faiferová,2014-09-22 20:33:23

Mě naopak zlotřilost u "opic" vůůůbec nepřekvapuje:-). A lidstvo se holt s tímto dědičným nánosem zatím vypořádává dosud.

Odpovědět

Je jasné,

Jan Kment,2014-09-21 14:48:05

že příroda nepostupuje podle našich humanistických ideálů. Veškeré bludy a tom jak je laskavá, harmonická, jak se zvířata nezabíjejí navzájem, pocházejí jen z toho, že jsme často velmi unaveni civilizačními tlaky a rádi bychom tuto realitu zjednodušili.
Pokud chceme opravdu humánní svět, musíme jít proti přírodě v nás, ale obezřetně, pomalu a bez předsudků. Ony tyhle ideály jsou vlastně také dílem přírody, tak jako my sami, jsou jakousi vyšší kvalitou, možností, která ale nemusí nezbytně zvítězit.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni