Je naše Mléčná dráha ve skutečnosti gigantickou červí dírou?  
Není to prý vyloučené. Extravagantně naladění vědci k tomu dospěli analýzou detailního rozložení temné hmoty v Mléčné dráze. Pokud se nepletou, tak by červí megadírou měla být skoro každá spirální galaxie.

 

Zvětšit obrázek
Žijeme v galaktické červí díře? Kredit: Davide & Paolo Salucci.

Zapomeňte na Insterstellar. To, co se loni jevilo jako pořádný kosmologický odvaz, teď docela bledne ve srovnání s výzkumem, nedávno publikovaným v časopisu Annals of Physics. Astrofyzik Paolo Salucci z italské instituce Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati (SISSA) v Terstu a jeho kolegové se zabývali rozložením temné hmoty v Mléčné dráze a podle všeho dospěli k dost divokým koncům. U výzkumu temné hmoty to už ale skoro nikoho nepřekvapí.


 

Paolo Salucci. Kredit: SISSA.

Salucci a spol. dali dohromady extrémně detailní mapu temné hmoty v naší galaxii, na jejímž vytvoření se podíleli v roce 2013, s čerstvým modelem Velkého třesku, co vysvětluje vznik vesmíru, a zároveň připustili existenci červích děr. Poté jim z rovnic vyskočilo, že by Mléčná dráha mohla jednu takovou červí díru obsahovat a že by tahle červí díra vlastně měla být velká jako celá Mléčná dráha. Salucci se s kolegy nedrží při zemi a ještě k tomu dodávají, že bychom dle jejich výpočtů za určitých okolností mohli takovou červí dírou cestovat a že by to dokonce mohla být i řízená cesta, nejenom pád do šílené časoprostorové propasti. Zároveň podle nich nejde jen o Mléčnou dráhu, podobnou červí megadíru by měla mít většina spirálních galaxií ve vesmíru.


 

Logo SISSA.

Červí díry se teď hřejí na výsluní zájmu díky Interstellaru Christophera Nolana, ale jestli mají Salucci a spol. pravdu, tak dotyčný režisér mohl svůj film pojmout mnohem velkoryseji. Třeba se ale dočkáme nějakého pokračování a tam by mohla dostat prostor červí díra celé Mléčné dráhy. Vědci samozřejmě připouštějí, že jde o pouhou čerstvou hypotézu, kterou bude nutné velice důkladně prověřit. Už teď si ale získali velkou pozornost světových médií, které vesměs neodolatelně přitahují extravagantní myšlenky na alespoň trochu reálném základě. Což je právě tenhle případ.

 

Zvětšit obrázek
Když by v Mléčné dráze byla ohromná červí díra, kam by asi vedla? Kredit: Flickr/ Stuck in Customs.


Je vlastně možné takovou představu nějak rozumně ověřit? Podle Salucciho by šlo určitým způsobem detailně porovnat dvě blízké galaxie, tedy například Mléčnou dráhu s Velkým Magellanovým oblakem. Takové srovnání prý ale prý zatím není v možnostech našich technologií. Hypotéza Salucciho a spol. je zatím dost sci-fi, zároveň ale nabízí zajímavé řešení notorického problému s temnou hmotou.


Salucci tak trochu škodolibě poznamenává, že se vědci už dost dlouho snaží temnou hmotu vysvětlit nějakými exotickými částicemi a vytrvale se jim to nedaří. Ve hře jsou ale i jiné možnosti, než záhadné částice. Podle Salucciho by to, co pozorujeme jako temnou hmotu, mohlo být projevem jiných dimenzí, třeba v podobě galaktického transportního systému červí díry. Jak se zdá, pátrání po temné hmotě teď můžeme rozšířit o další, velmi výstřední záležitost.

 

 

Video:  Galactic wormhole. Kredit: SISSA.

 

Literatura

SISSA News 21. 1. 2015, Annals of Physics 350: 561-567.

Datum: 22.01.2015 19:12
Tisk článku

Píseční červi Duny - Herbert Brian, Anderson Kevin J.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 199 Kč
Píseční červi Duny
Herbert Brian, Anderson Kevin J.
Související články:

Průjezdné červí díry v multimetrické gravitaci     Autor: Stanislav Mihulka (27.04.2014)
Spojuje entanglované kvantové částice červí díra?     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2013)



Diskuze:

Teorie je limitována rychlostí světla

Šedivý Bezjater,2015-01-24 09:54:12

úniková rychlost z tohoto vesmíru je vyšší než rychlost světla, pokud by se nám nějakým způsobem podařilo této rychlosti dosáhnout, opouštíme časoprostor a vracíme se do něj až při zpomalení, na jiné místo a těžko odhadnout v jakém čase (nevíme co se děje s časem mimo náš časoprostor) toto je cestování červí dírou tak jak nám ukazují rovnice.

Odpovědět

Když nad tím tak přemýšlím tak proti směru času

Karel Rabl,2015-01-24 06:50:24

tedy zprava do leva a že je to proti směru hodinových ručiček tak to je jen náhoda.Samozřejmě si nedělám patent na rozum jen jsem chtěl vyjádřit své možná chybné úvahy a hodit je do kyberprostoru.

Odpovědět


Xaviere,

Martin Ondracek,2015-01-24 09:56:04

že jste se vůbec ptal :-)

Odpovědět

temna hmota

Mojmir Kosco,2015-01-23 09:25:22

Snadnější na odchyt než exoticke částice .

Odpovědět

Milan Baran,2015-01-23 09:18:36

Ako prišli na to, že pripúšťajú existenciu červej diery? Pozoroval snáď niekto jej druhý koniec - bielu dieru. Malo by ich byť približne rovnaký počet. Skoro toľko čo galaxií. Mne sa to zdá byť vtákovina.

Odpovědět

Tento článek je jen potvrzením toho co zde píši,

Karel Rabl,2015-01-23 02:59:21

již před mnoha lety, a sice že padáme a to téměř rychlostí světla do černé díry.A že to nevidíme proto že i okolní energie i prostor padá téměř stejně rychle.Cose se stane s časem když dosáhnete rychlosti světla pro nás se zastaví a co se stane s energií, která utíka stejně rychle jako my zhmotní se.Je to jen pokračování myšlenkového experimentu, který Einstein nemohl vidět protože mu to technika té doby neumožnila.A protože na horizontu událostí při pádu do černé díry už téměř neexistuje čas padáme tam téměř nekonečně dlouho.

Odpovědět


Xavier Vomáčka,2015-01-23 15:09:24

Kterým směrem?

Odpovědět

Jindřich Rácek,2015-01-23 01:30:16

No to je dobrý fór. Ale docela by tomu mohlo býti tak. Chvíli se mi honila hlavou myšlenka, jestli nakonec čas není jenom doprovodný příznak cesty do jiné dimenze. Ale to by znamenalo, že řada údajů z astronomie a kosmologie by měla zcela jinou hodnotu, což by asi dalo problém dát zase vše nějak smysluplně do kupy. Ale jsme celkem na okraji Mléčné dráhy, asi to ještě chvíli potrvá, pokud se trefili, než okolní vesmír zmizí z našeho pohledu a zeměkoule se ocitne v úplně jiném prostoru. =)

Odpovědět

WOW

Jindřich Hoffman,2015-01-22 21:37:48

Akorát nechápu jak může mléčná dráha obsahovat objekt, který je stejně velký jako ona sama. Nebo je to tak, že ta naše megadíra je většinou své velikosti v jiné dimenzi? Nebo je ta velikost spíše hmotnost? Nebo jsme komplet v červí díře?
Jinak díky moc za článek a jestli rovnice nelžou tak WOOOOW

Odpovědět


Petr Hájek,2015-01-26 10:52:52

Já si to představuju tak, že červí díra není objekt, ale "druh prostoru" - nevím, jak jinak to nazvat, ale prostě to není objekt...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace