Laserový truckobijec  
Válka je kromě jiného i věcí ekonomiky. Dlouhodobě se prostě nevyplatí ničit cíle v hodnotě stovek dolarů střelami za desítky tisíc dolarů. I proto se obrací pozornost vyspělých armád ke zbraním, jako jsou laserová děla. Protože jeden výstřel laserem mže být dokonce levnější než střela klasickým nábojem.

Asymetrické války

Laser ATHENA propálí kapotu a zničí motor auta na kilometr daleko. Bohužel to trvá asi deset sekund.  Foto:  Lockheed Martin
Laser ATHENA propálí kapotu a zničí motor auta na kilometr daleko. Bohužel to trvá asi deset sekund.  Foto:  Lockheed Martin
Současné konflikty jsou charakteristické tím, že na jedné straně stojí technologicky vysoce vyspělý protivník (obvykle U.S. Army) zatímco na druhé je sice odhodlaný, ale pouze improvizovanými prostředky vybavený soupeř. Mezi takové prostředky vedení boje patří otlučené, ale odolné dodávky, které jednak slouží jako transportní prostředek pro vojáky i jako palebná podpora, protiletadlová děla atd. Většinou se jedná o poměrně primitivní práci se svářečkou, která na korbě dodávky vyrobí lafetu pro kulomet, granátomet nebo i bezzákluzové dělo.

 

AGM-114 – Hellfire jeden výstřel - sto tisíc dolarů.
AGM-114 – Hellfire jeden výstřel - sto tisíc dolarů.

Ničení těchto vozidel není jenom ekonomický problém. Klasicky lze použít protitankové rakety jako je třeba AGM-114 – Hellfire. Tato raketa je typickou výzbrojí bezpilotních lovců jako je MQ1-Predátor nebo MQ9-Reaper. Avšak oproti dodávce, která stojí okolo 1000 USD vyjde raketa na 110 000 USD. To je velmi podstatný rozdíl, nehledě na vedlejší účinky výstřelu, přece jenom se jedná o zbraň původně určenou na ničení tanků. Pěchotní variantou muže být třeba FGM-148 Javelin. Anebo antimateriálová, těžká odstřelovací, puška Barrett cal. 0,50. Jenomže pro řadu operací je nasazení pěchoty nevýhodné, nebo politicky neprůchodné. I proto vyvíjí americká armáda laserové dělo pro letouny.

 

 

Laser Weapon System (LaWS) aboard USS Ponce. Jeden „výstřel“ - stovky (?) dolarů...
Laser Weapon System (LaWS) aboard USS Ponce. Jeden „výstřel“ - stovky (?) dolarů...
V současnosti jde vývoj laserových zbraní dvěma zásadními směry. První je polovodičový laser (anglicky solid state), který vyvíjí firma Boeing, nebo firma Kratos Defense & Security Solutions, zatímco Lockheed Martin se zaměřil na vývoj laserů s optickým vlákny. Náskok ve vývoji má jednoznačně systém firmy Kratos, který byl už v létě roku 2014 namontován na USS Ponce a v současnosti prochází bojovými zkouškami v Perském zálivu. Jedná se o laser s výkonem 30kW, určený pro ničení bezpilotních letounů a rychlých člunů. Je to odpověď na íránské drony odvozené z amerického ScanEagle, stejně jako na program malých ekranoplánů Bavar-2.

 

 

Jak už bylo napsáno výše, firma Lockheed Martin vsadila při vývoji na laser s optickými vlákny. Podobně jako konkurence, i Lockheed pracuje s laserem o výkonu 30kW. Zařízení je známo pod akronymem ATHENA - Advanced Test High Energy Asset. Při pozemních zkouškách tento laser propálil na vzdálenost okolo dvou kilometrů blok motoru dodávky. Podle Keoki Jacksona, který je šéfem projektu vývoje laserových zbraní u Lockheed Martin, je dalším krokem vývoj zařízení, které bude svou velikostí vhodné pro montáž do letounů. Nespornou výhodou laseru z optických vláken je jeho účinnost, která v současnosti je asi o 50 % lepší, než je tomu u polovodičové konkurence. Ovšem konkurence už má laser v bojových zkouškách. Bude tedy zajímavé sledovat, které ze zařízení se lépe osvědčí. V každém případě je to ale špatná zpráva pro všechny gerily hojně využívající dodávky, jako je ISIS nebo Súdánské milice. Obrací se ekonomická výhodnost, výstřel laseru za pár dolarů udělá bloku motoru bublající kotlík roztaveného železa.

 

Video: Ekranoplán Bavar-2

 

 

Zdroje

LaWS Kratos: http://en.wikipedia.org/wiki/Laser_Weapon_System USS Ponce mission: http://www.janes.com/article/46126/laser-weapon-breaks-cover-on-uss-ponce Iran ekranoplan: http://www.theregister.co.uk/2010/10/04/northrop_mld_and_bavar/ video: https://www.youtube.com/watch?v=4_KaQ1n-TWE

Autor: Martin Tůma
Datum: 14.03.2015 10:22
Tisk článku

Laser game -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 2500 Kč
cena: 2225 Kč
Laser game

Související články:

Stoprocentní úspěch: Laserový systém ATHENA sundal všech pět dronů     Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2017)
Laserový kanón pro letadlo     Autor: Martin Tůma (18.09.2014)
Mobilní vojenský laser v akci     Autor: Martin Tůma (13.12.2013)
Létající barvy od Rheinmetallu     Autor: Martin Tůma (02.01.2013)



Diskuze:

Solid state laser

Honza Dobrák,2015-03-21 15:39:59

Solid state laser není polovodičový laser ale pevnolátkový laser.

Aktivním prostředím pevnolátkového laseru je obvykle krystal (YAG, Al2O3 atd) obsahující dopanty (Nd, Ti, Yb, Er atd) a je buzený světlem.

Polovodičový laser (laser diode) je v podstatě hodně dobrá LEDka s rezonátorem. Polovodičový laser se často používá pro buzení pevnolátkových (solid state) laserů ale není to to samé.

Odpovědět

cena vs. spolehlivost

Jiří Novák,2015-03-20 15:31:47

Oč je lepší laserová střela oproti střele z "protimateriálové" odstřelovačky? Řekněme z českého Falcona? Do motorového bloku udělají díru obě zbraně stejně dobře, není-li pravda? Tomu laseru přece musí hrozně vadit prach, písek ve vzduchu, vodní pára a tříšť a já nevím co všechno?

Odpovědět

Miroslav Jaroš,2015-03-16 21:24:25

Chlapi asi se to nebude nikomu libit ale prymárně pújde
o osleprní obsluhy zbraní.

Odpovědět

představy

Jiří Filip,2015-03-16 19:26:44

dovedu si představit družici s jaderným mini reaktorem a laserové dělo, ale ne moc brzo

Odpovědět


Honza Dobrák,2015-03-21 15:42:35

Tam by byl asi dost problém s absorpcí, rozptylem a divergencí svazku.

Odpovědět

doplnění

Jarda Votruba,2015-03-16 14:24:04

ve vesmíru zase je problém s energetickým zdrojem, který dokáže okamžitě uvolnit tak velký kvantum energie.

Odpovědět

popis

Jiří Filip,2015-03-16 08:39:42

On totiž je článek dosti zavádějící, použití těchto laseru se primárně plánuje na sestřelování dronů a ne propalování děr do auta, na to by musely mít větší výkon a např. Drony a asi ani bojové helikoptéry nejsou schopné unes napájecí soustavu laseru, proto se to montuje na lodě a nové USS Zumwalt jsou již konstruovány s přebytečným el.výkonem na plánované zavedení laserový a el. mag. zbraní. Použit laser jakéhokoliv výkonu proti lodím je nesmysl, poněvadž lodě útočí přes horizont na vzdálenosti kolem 30 km a tudíž by jste museli přijet blíže, ať nestřílíte do vodní hladiny, kvůli zakřivení země, lasery ještě dlouho nebudou nějakou významnou zbraní , ale jen speciální doplněk , větší užití by spíše našel ve vesmíru, si myslím, nezapomeňme, že paprsek ztrácí i rychle svojí energii se vzdálenosti, kvůli průchodu atmosférou a rozostřování....

Odpovědět

použítí laseru

Jarda Votruba,2015-03-16 07:04:39

Technologie je to hezká, ale má své mouchy. Třeba taková mlha, nebo zadýmovací granát. A USA-světový policajt si neškrtne. Další je přímá viditelnost. Stačí zajet pod stromy a zase smolík. Jak už někdo psal, pokud se budou oba cíle pohybovat, musíte udržet laserovej bod na hodně malej ploše, jinak se bude hřát vše okolo a nic se nepropálí. A cesty nebejvaj úplně rovný. Stačí ject i jen po našich silnicích. A navíc je to vhodný tak proti nějakým makumbám, ale ne proti pravidelnej armádě.
Použití bych viděl proti živej síle, ale otázka je, co by na to veřejný mínění, až by v televizi ukazovali pečený černochy (Ne že by roztrání granátem bylo nějak humánější, ale lidi si na to už zvykli) .

Odpovědět

U jedoucího vozidla netřeba propalovat blok motoru

Jan Kotek,2015-03-15 17:25:03

Stačí propálit čelní sklo nebo střechu a následně i lebeň řidiče.
Ostatně i u stojícího vozu by bylo asi vhodnější mířit na palivovou nádrž, když už by na korbě nebyly RPG-7 v bedínkách či jiná munice.

Odpovědět

bavar

Milan Baran,2015-03-15 09:14:31

Geniaálne jednoduché a lacné riešenie proti obrovským terčom ako sú lietadlové lode. Keby sme porovnali počet bavarov za cenu lietadlovej lode, tak sú lietadlové lode bez šance pri hromadnom nočnom útoku a s vlastnosťami stealth.

Odpovědět


Marek Kostolanský,2015-03-15 13:39:50

Laser proti lietadlovej lodi? Dobrý vtip. Veľké nosiče sú schopné prežiť (udržať sa na hladine) niekoľkonásobný zásah ťažkých protilodných striel (bojová hlavica o hmotnosti aj 500 kg), zásah laserom a teoretické prepálenie niekoľkocentimetrovej diery do nadstavby či trupu nad vodotryskou je de facto bezvýznamný. Teoreticky by mohol poškodiť napr. lodný radar alebo rádiostanicu čo by loď nezničilo maximálne na určitý čas ochromilo. Aby laser predstavoval hrozbu musel by mať výkon niekoľko desiatok MW a aj to by musel zasiahnuť kritické miesto napr. muničný sklad alebo sklad leteckého paliva, no tie sú dobre opancierované. Navyše lietadlové lode neoperujú samostatne, ale sú chránené sprievodnými plavidlami (fregaty, torpédoborce, krížniky...) a stíhačmi takže je nepravdepodobné, že by sa potenciálny útočník dostal dostatočne blízko, aby z laseru vypálil. A aj keby sa dostal dostatočne blízko a zaútočil, trvalo by nejaký čas, kým by spôsobil škody a počas útoku by po ňom pálilo všetko v dosahu. Laser je použiteľný voči „mäkkým cieľom“ (pešiaci, riadené strely, delostrelecké/mínometné granáty, UAV, lietadlá, nepancierované resp. málo pancierované vozidlá) proti „tvrdým cieľom“ (tanky, IFV, bunkre, väčšie lode...) sú efektívnejšie riadené strely či railgun-y.

Odpovědět


Milan Baran,2015-03-15 18:53:05

Píšem o bavaroch.

Odpovědět


Haha

Jan Rychtář,2015-03-16 11:26:21

Jako stealth technologie u Iránských hraček? No nenechte se vysmát. Stejná pohádka jako u Iránské stealth stíhačky. Neviděl jste ji? Škoda. To jsme se nasmáli.

Odpovědět


Problematicke okno v obrane

Martin Tůma,2015-03-16 12:38:15

Zrovna male ekranoplany jsou pomerne ozehavy problem. Co to je - lod nebo letadlo? na letadlo to lita moc nizko, aby to poradne zameril radar a natoz trefila protiledlova strela z letadla, podobne to bude i z lodi. Na lod je to zase moc rychle, takze protilodni strely se na to nezameri. A spolehat na Phalanx uz muze byt pomerne pozde. Sice zde nebavime o potopeni letadlove lode, ale muze to napachat celkem vazne skody v doprovodne flotile. Neni nahodou, ze testovani LaWS je zrovna na USS Ponce v Perskem zalivu.

Odpovědět


wrt

Milan Baran,2015-03-17 05:28:49

Nechaj si tu iróniu a ber fakty. Napríklad papierový šarkan je dokonalý stealth.

Odpovědět

Miroslav Macko,2015-03-15 07:50:09

kolegovia vyssie mi to vysvetlili rovnako, ako predajcovia solarnych panelov, ze ked si ich system namontujem, budem mat energiau zadarmo.

Odpovědět

ekonimika

Miroslav Macko,2015-03-14 15:03:36

V článku trvdíte:"Obrací se ekonomická výhodnost, výstřel laseru za pár dolarů udělá bloku motoru bublající kotlík roztaveného železa."
Prepáčte, ale toto je len populistický nezmysel, ktorý možno zaberá na amerických daňových poplatníkov, ale tu v technickom magazíne, kde ide hlavne o techniku?
Síce neuvádzate, koľko stojí vývoj týchto systémov a predpokladám, že nikto ešte ani netuší koľko taký komplet bude stáť, keď príde k jeho bojovému nasadeniu. Ale ak budem veľmi veľmi optimistický a zaokrúhlim to na 1 miloón dolárov, tak pri 100 bojových zostreloch je cena za jeden výstrel stále nepekných 10tisíc. A to dosť pochybujem, že globálne pre US Army vyjde priemer na jeden inštalovaný systém 100 bojových výstrelov.

Odpovědět


pokračujme ve vaší logice do konce

Petr Argonaut,2015-03-14 18:32:13

za milion dolarů si vystřelíme s AGM-114 – Hellfire pouze devětkrát oproti stovkové kanonádě z laseru.
Dále kolik stál vývoj Hellfire vs vývoj laseru..

Odpovědět


Marek Kostolanský,2015-03-14 19:05:47

Nie, nejde o "populistický nezmysel" pre amerických daňových poplatníkov. Do ceny výstrelu lasera sa nezapočítava cena "laserového dela" rovnako ako sa k nákladom na odpal napr. AGM-114 nezapočítava cena bojového prostriedku/"nosiča" z ktorého sa strela odpaľuje, čiže cena výstrelu (hypotetických 10.000$) sa NEROVNÁ cena laseru (hypotetický 1 milión$) vydelený počtom výstrelov z laseru (hypotetických 100). Cena výstrelu je rovná cene výroby elektrickej energie nutnej na napájanie lasera. Laser je vysoko perspektívny zbraňový systém. Napr. Izrael vyvíja/vyvinul laserový systém HELWS (High-Energy Laser Weapon System) kategórie C-RAM (Counter Rocket, Artillery, Mortars) ako súčasť budúceho PVO systému krátkeho dosahu Iron Beam, kde bude dopĺňať systém Iron Dome. Obdobu HELWS vyvíja aj Boeing, vo finále by mal disponovať výkonom 100 kW a mal by byť umiestnení na podvozku nákladného automobilu 8x8. DARPA vyvíja 150 kW laser HELLADS pre lietadlá (slúžiaci na ochranu strojov pred raketami) a lode slúžiaci na ochranu lodi pred UAV, protilodnými strelami a "malými" loďami. S použitím laserov sa uvažuje aj pre lietadla palebnej podpory AC-130J Ghostrider. Laser od výkonu 500 kW vyššie sa už dá použiť na ničenie "veľkých" lietadiel či balistických rakiet.

Odpovědět


Anry Fox,2015-03-15 00:52:55

Viem, ze Tvoj pohlad je zdeformovany slovenskym politickym populizmom, ktory zial na mnohych ludi zabera, ale ver, ze mnoho ludi, teda danovych poplatnikov je v USA viac citlivych nato ako sa s verejnymi financiami zaobchadza ako na Slovensku.

A pleties jablka z hruskami. Vyssie Ti to kolegovia vysvetlili.

Odpovědět

Martin Chabada,2015-03-14 14:05:17

Zaujimalo by ma, co by sa stalo ak by z toho auta vysiel chlapik s kusom hrubeho, vylesteneho hlinika (odrazivost vo viditelnom svetle cca. 95%, v IR sa blizi k 100%) a vratil ten laserovy luc naspat, napriklad do pilotnej kabiny. Co dokazu urobit pilotovi laserove ukazovatka s vykonom niekolko mW, vieme.
A tak sa dostavame znovu k povodnemu ekonomickemu prepoctu - laser za niekolko milionov vs. hlinikova doska za par dolarov.

Odpovědět


co by

Petr Argonaut,2015-03-14 19:01:52

vypařil by se i s destičkou, bo energie.

Odpovědět


Anry Fox,2015-03-15 00:49:14

Martin Chabada, uvazuj predtym ako nieco napises. Energia v mieste dopadu tu hlinikovu dosku odpari, ako napisal kolega. Takze dobra rada dobuducna, trikrat uvazovat a az potom pisat, takto to posobi polointeligentne ;)

Odpovědět


Martin Chabada,2015-03-15 14:23:26

Angry Fox uvazuj predtym ako nieco nepises. Ak trva zneskodnenie motoru auta cca. 10 minut, tak je nemozne aby bola hlinikova doska s koeficientom odrazu minimalne 95% (teda odrazi 95% energie spat) znicena za kratsiu dobu ako tych 10 minut. Pretoze motor auta pohlti tej energie ovela viac ako ta hlinikova doska. A ak laser prasuje v IR oblasti, tak je koeficient odrazu ovela vyssi, takze doska pohlti len zlomok energie laseru a zvysok posle spat.
Takze dobra rada dobuducna, trikrat uvazovat a az potom pisat, takto to posobi polointeligentne ;)

Odpovědět


Martin Chabada,2015-03-15 14:30:27

Oprava. Miesto 10 minut ma byt 10 sekund. Ale aj to staci na poskodenie laseru/lietadla utocnika odrazenou energiou a realna doba na prepalenie hlinikovej dosky s hrubkou nad 10 cm bude urcite viac ako minuta.

Odpovědět


Hliníková doska

Z Z,2015-03-15 16:02:30

A to ako s tou v ruke držanou doskou trafí kilometre vzdialený laser? Okrem toho, aj keby mal také presné ruky, po odraze od dosky bude mať žiarenie iný rozptyl. Musel by si dať veľký pozor, aby ho to netrefilo mimo dosky, útočník asi nebude triafať len naslepo, ale to trebárs zamieri na nohy. Ja by som v takom prípade rýchlo utekal a netrapošil s nejakou "hliníkovou doskou".

Odpovědět


tudy cesta nevede

Šedivý Bezjater,2015-03-15 18:31:24

pokud v ideálním případě pošle laser 30kW na hliníkovou desku a ta 95% odrazí a jen 5% pohlcuje, to máme 1,5kW co se mění v teplo, výsledkem je hodně nákladný bezdrátový vařič

Odpovědět


Martin Chabada,2015-03-15 20:12:15

Merna tepelna kapacita hlinika je 0,9 kJ/(K.kg) co znamena,ze 1,5 kW tepelneho vykonu zohreje 1 kg hlinika o 1,35 °C za 1s. Pokial ma hlinik pociatocnu teplotu 20 C, tak teplotu tavenia hlinika (660 C) dosiahne za 474 s, co je skoro 8 minut. A to som zanedbal tepelne vyzarovanie a pripadne nutene chladenie napriklad pomocou ventilatoru.
V pripade, ze toho hliniku bude 10x viac, co sa da stale udrzat v rukach (v rukaviciach pri zvysenej teplote) tak sa zacne tavit po minimalne 80 minutach (a v praxi po ovela dlhom case - pokial bude v tvare plochej dosky tepelne vyzarovanie a nasledne ochladzovanie z neoziarenej strany bude dost znacne).

Odpovědět


Z Z,2015-03-15 20:40:38

Predstava, že si chlapík v aute všimne, že na kapotu niečo silno svieti a do desiatich sekúnd, než sa prepáli kapota, vybehne von s dopredu prichystanou vysoko vyleštenou hliníkovou doskou, bleskurýchlo ju strčí pred zdroj žiarenia a pohybmi rúk ňou zamieri na kilometre vzdialený zdroj a tým ho zničí, je skutočne absurdná. A tragikomicky to dopadne, ak obsluha laseru na toho chlapíka zareaguje a odpáli mu nohy alebo hlavu. Navyše prebieha len vývoj toho lasera a ak sa jeho výkon zvýši tak, že to stihne za trebárs 3 sekundy, tak to by už nezvládol asi ani Chuck Norris.

Odpovědět


Martin Chabada,2015-03-16 08:09:10

Trafit niekolko kilometrov vzdialeny ciel odrazom od zrkadla nie je az taky problem. Pri signalizovani zrkadlom sa to bezne pouziva. Na poskodenie citlivych senzorov/zraku posadky staci, ak odraz zasiahne ciel na zlomok sekundy. A ak sa to podari aspon raz v 1 z 1000 pripadov tak bude ekonomicka bilancia toho so zrkadlom stale kladna.

Odpovědět


Jan Rychtář,2015-03-16 11:29:26

Je to ještě jednodušší. Dejte si tam hliník a my nebudeme muset přemýšlet, jestli laser stačí a sestřelíme vás nějakou "obyčejnou raketou". Těch pár dolarů holt oželíme. :-)

Odpovědět


Martin Chabada,2015-03-16 12:15:17

Ale potom sme z ekonomickeho hladiska znovu na zaciatku. Dodavka s kusom hliniku za par 1000 USD vs. raketa za 110 000 USD (+ niekolko milionov USD na vyvoj a vyrobu laseru) :-)

Odpovědět


Odrazne plochy a laser

Martin Tůma,2015-03-16 12:34:38

1. Nelze predpokladat, ze by odrazem paprsku od cehokoliv doslo k poskozeni laseru. Ty vzdalenosti a k tomu potrebna uhlova presnost jsou proste moc velke.
2. lestena deska - laser i pres vzdalenost je ve sve podstate bodovy zdroj ohromne intenzity. Tudiz prakticky okamzite narusi odraznou plochu a tim razantne sniz pomer odraz/vstrebani a s kazdou sekundou to bude prpalovat vice a vice. Nehlede na rychlost prenosu tepla od zasazeneho mista, ktera neni okamzita, takze se bude teplo hromadit na jendom miste. Tudiz chlapik s hlinikovou deskou je jenom drobny problem. I mene vykonne lasery dokazi odpalit rotujici naboj do minometu, ktery je tez pomerne leskly.
3. rozptyl v atmosfere zavisi na vlnove delce laseru. Listi a podobne prekazky jsou jenom drobna neprijemnost, pri tomhle vykonu to propali jako nic, vetve atd uz bude horsi.
4. ekonomika vyvoje zbrani - na rozdil od takoveho vyvoje rizene strely je vyvoj laseru multioborovy s presahem do civilniho sektoru. Patenty na vyrobu fiber optiky se urcite dobre prodaji pro spojovaci techniku, laser muze byt vyuzit treba pro prenos dat atd. Castka na jeho vyvoj nebu zanedbatelna, ale myslim si, ze bude porovnatelna s naklady na vyvoj Hellfire a podobnych prostredku
5. peceni cernosi - podle mne by stacil vykon na docasne oslepeni, tzv. dazzler, ktery uz maji amici minimalne ve vojskovych zkouskach. Tady jde o vyrazeni techniky s minimalnimi vedlejsimi ucinky. Laser urcite najde vyuziti treba v projektu Advanced tactital laser pro modernizaci AC-130 Spectre, motory Herculesu maji dostatecny vykon pro napajeni podobnych zarizeni.
A kdyz nahodou vsechno selze, porad to muzou pokropit Gattlingem raze 20 mm :)

Odpovědět


Martin Chabada,2015-03-16 13:19:47

1."Nelze predpokladat, ze by odrazem paprsku od cehokoliv doslo k poskozeni laseru." .. bohuzial nespravny predpoklad. Nejde ani tak o samotny laser ako o senzory a obsluhu laseru. Hlavne vtedy, ak sa laser nepouzije proti osamelemu cielu ale na bojisku, kde budu aj "vlastni".
Na cviceniach z optoelektroniky sme s laserom pracovali v miestnosti so stenami pokrytymi neodrazivou ciernou latkou, vsetci sme mali na ociach tmave okuliare a bolo zakazane prinasat do tej miestnosti sklo a plechovky a to mal pouzity laser vykon 0,5W.
2. 60 mm minometny granat, vyrobeny z ocele (odrazivost tak 40-50%, pripadne este zhorsena "stealth" technologiou, oproti 95% odrazivosti hliniku) a naplneny vybusninou, ktorej na aktivaciu staci relativne nizky narast teploty, je ciel s uplne inymi charakteristikami ako masivna hlinikova doska. Okrem toho bude "obsluha" dosky doskou pohybovat (v snehe trafit laser) takze predpoklad, ze laser posobi len na jedno miesto, nebude splneny.

Odpovědět


Honza Dobrák,2015-03-21 15:49:09

Při intenzitách, které potřebují lasery k propálení kovů neplatí zákonitosti lineární optiky, tudíž to co víte o odrazivosti kovů je irelevantní.

Jakmile taková intenzita dopadne na kov, vznikne tam plazma, které má úplně jiné vlastnosti. Prostě zrcadla při velkých intenzitách neexistují.

Odpovědět

chybí tam jedna podstatná informace

Tomáš Kohout,2015-03-14 12:15:56

která mění trochu náhled na tyto prototypy. Výstřel laseru musel trvat několik desítek sekund. To se dá dobře udělat u stojícího vozidla i když i tam musíme počítat s tím, že se střílející dron pohybuje. Ale nejde to udělat u pohybujícího se cíle, který určitě bude zkoušet kličkovat. Na druhou stranu se lidé v autě vystavují sami možnisti zásahu, což určitě nebude nic přijemného.

Odpovědět


nechybí

Mirda veleminsky,2015-03-14 12:48:10

Jen jste asi nečetl texty pod obrázky, tam to je, i s tím "bohužel".

Odpovědět


podstatná

Petr Argonaut,2015-03-14 19:03:26

je vztažná soustava, tudíž oba objekty jsou klidně v klidu

Odpovědět


Marek Kostolanský,2015-03-14 19:17:49

Nech si dron/auto/raketa/lietadlo kľučkuje koľko chce, "bojové" lasery nebudú statické ale umiestnené na otočnej veži.

napr.
https://www.google.sk/search?q=Raytheon+Phalanx+CIWS+(Close-In+Weapon+System).+/+Raytheon&newwindow=1&rlz=1C1VSNC_enSK559SK559&es_sm=122&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=u3kEVZ7kC8zeauihgpAC&ved=0CDQQsAQ&biw=1366&bih=705#imgdii=_&imgrc=5BgAh7G_F7lDmM%253A%3B58YlF-GqMwIReM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.armadninoviny.cz%252Fdomains%252F0023-armadninoviny_cz%252Fuseruploads%252Fimages%252Fciws_laser400.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.armadninoviny.cz%252Famericka-namorni-pechota-nasazuje-lasery-proti-dronum.html%3B400%3B549

Odpovědět


omluva

Tomáš Kohout,2015-03-15 21:29:17

1. popisku s údajem jsem si opravdu nevšiml
2. četl jsem ještě jiný článek, kde byl údaj o desítkách sekund, ale v originálním zdroji je skutečně uvedeno pouze několik sekund.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace