DragonFire čili Dračí oheň, je britský laserový zbraňový systém, který vyvíjí britské ministerstvo obrany společně s průmyslovými partnery. Jeho vývoj doposud přišel na zhruba 100 milionů eur. Veřejnost se s ním blíže seznámila v listopadu 2022, po úspěšných testech s palbou laseru na různě vzdálené cíle ve zkušebním prostoru Porton Down na jihu Anglie.
Britské ministerstvo obrany právě oznámilo, že proběhly další významné testy systému DragonFire, tentokrát v areálu vojenského prostoru Hebrides Range, který se nachází na více místech malebného souostroví Hebridy u západního pobřeží Skotska. V tomto případě šlo první ostré střelby vysokoenergetickým paprskem na vzdušné cíle.
Jak je v poslední době u podobných systémů zvykem, řada informací o Dračím ohni je utajovaných, včetně jeho dosahu. Každopádně jde o zbraň proti cílům v zorném poli. Jinými slovy, Dračí oheň zasáhne jen to, co je v dosahu jeho rovného laserového paprsku. Velkou předností Dračího ohně je neuvěřitelná přesnost. Trefí jednoueurovou minci na vzdálenost 1 kilometru.
Pro zopakování, laserové systémy využívají paprsek koncentrovaného světla, takže lze říct, že pálí světelnou rychlostí. Když takový paprsek zasáhne cíl, může narušit jeho strukturu, aby se cíl rozpadl nebo třeba přivést k výbuchu jeho bojovou hlavici, pokud ji cíl má. Notoricky známou předností laserových zbraní je, že mají až směšně nízké operační náklady, typicky nižší než 10 euro na jeden laserový „výstřel.“
Vývoj Dračího ohně vedou inovátoři britské armády Defense Science and Technology Laboratory (Dstl), kteří spolupracují se společnostmi MBDA, Leonardo a QinetiQ. Úspěšné testy podle představitelů britské armády otevírají cestu k začlenění laserové technologie mezi prostředky protivzdušné obrany, jak pro britskou armádu, tak i pro Královské námořnictvo.
Video: British military successfully tests new DragonFire laser weapon systém
Literatura
Izraelský Rafael úspěšně otestoval laserový obranný systém Iron Beam
Autor: Stanislav Mihulka (22.04.2022)
Americká armáda dostala s předstihem 300 kW bojový laser
Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2022)
Velká Británie úspěšně testovala Dračí oheň, svou první energetickou zbraň
Autor: Stanislav Mihulka (10.11.2022)
Diskuze:
85 000x otevřeno. Čerství branci mají neutuchající zájem o velkolepé nebeské ú kazy nad UA nebeské
Josef Hrncirik,2024-01-27 08:46:41
Lepší než atomové zbraně
Martin Novák2,2024-01-20 13:29:53
Tohle pravděpodobně Muslimové dlouho neudrží v provozu až se jim podaří v UK úplně islamizovat armádu.
Re: Lepší než atomové zbraně
Pavel 1,2024-01-20 16:59:40
Jistě, důsledky hluboké islamizace můžeme vidět na totálních selháních rusácké armády.
Re: Re: Lepší než atomové zbraně
František Kroupa,2024-01-20 20:37:31
Nespletl jste si Osla s Novinkami?
Re: Re: Re: Lepší než atomové zbraně
Pavel 1,2024-01-21 11:58:07
Některé bláboly místních lidových rusáků skutečně vypadají, jako bychom byli na novinkách.
Re: Re: Re: Re: Lepší než atomové zbraně
Martin Novák2,2024-01-21 15:26:22
Berete proti tomu něco? Vizuální halucinace můžou být nebezpečnější než jenom hlasy v hlavě. Třeba když na rušné ulici neuvidíte auta. Nebo v textu uvidíte slovo Rusko které tam není a praskne vám žilka v mozku :-)
https://news.sky.com/story/royal-air-force-unlawfully-discriminated-against-white-male-recruits-in-bid-to-boost-diversity-inquiry-finds-12911888
Re: Re: Re: Re: Re: Lepší než atomové zbraně
Vitězslav Novák,2024-01-24 10:59:27
Žilka v mozku? To nehrozí!
Pro blbé: UK NENÍ Ukrajina
Martin Novák2,2024-01-21 15:40:14
Teď mi to došlo. Dokonce už i na Osla chodí "inteligenti" kteří nevědí že UK je mezinárodní zkratka pro The United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland.
Na novinkách bych s tím asi počítal, jak podotkl pan Kroupa.
Ukrajina má zkratku UA
.
Franta Liska,2024-01-20 08:40:21
Jsem zvědavý, jestli se to do budoucna prosadí. Do hodně vzdálené budoucnosti asi jo, ale teď ten laser bude asi hodně drahý, a bude to mít mouchy. Video je hodně tendenční, zmiňující jenom operační náklady na elektřínu na výstřel. To mi přijde jako blbý vtip, v podstatě naprosté lhaní, zmiňovat jen toto. A taky je sice fajn, že na 1 km to zasáhne minci, ale pochybuju o tom, že i na lodi - ty sice mají stablizátory, ale nějak pochybuju, že to na tak přesné zařízení nekymácí vůbec. No a další věc k přesnosti je, že to jaksi potřebuje i přesné navádění. Nejsem odborník na radary, ale kdoví jak ve špatném počasí dokáží 3 radary zkreslit polohu cíle vzdáleného třeba 4km, a jaké jsou vůbec nároky na radary pro tak precisní zařízení. Takže když vemete všechny tyto položky, dáte to dohromady, kolik to vlastní stojí, a co tomu udělá jeden jediný zásah nějakou střelou, tak to může vyjít jako úplná kravina, oproti klasickým raketovým systémům.
Re: .
D@1imi1 Hrušk@,2024-01-20 10:11:06
Naopak bch řekl, že mezi mobilními platformami si těžko představit něco stabilnějších než loď. Sice se houpe, ale má obrovskou setrvačnou hmotu, takže její pohyb je pomalý a předvídatelný. Zaměřovací systémy už v minulém století dokázaly tankem jedoucím v terénu trefit jiný jedoucí tank v kilometrové vzdálenosti. Přitom s dlouhým těžkým kanónem nejde dělat tak rychlé jemné korekce jako s optikou laseru.
Dále bych čekal, že k přesnému zaměření se budou využívat spíš optické systémy (nebo kombinace optiky s radarem). Přesnost optiky sice můžou ovlivnit hrátky různě teplého vzduchu, ale to by asi platilo i pro ten laserový paprsek, takže nepřesnost by se vynulovala.
K trefování mince - pro mě je otázka, jak koncentrovaný ten paprsek ve vzdálenosti 1km vlastně je. Má taky průměr té 1 mince? Protože pokud má průměr třeba 0,5 metru, trefuje se pak lehce. To by rovnou mohli tvrdit, že trefí špendlíkovou hlavičku :-)
A nakonec by mě zajímalo, co se stane, když na ten laser za provozu šplouchne mořská voda...
Re: .
Michal Samuel,2024-01-20 14:23:21
Nic nového pod sluncem, Američani instalovali laserový systém protivzdušné obrany do přídě letadla koncem studené války, měl to být ultimátní systém pro sestřelování sovětských ICBM, systém měl být podle propočtů schopen ničit cíle až na vzdálenost cca 150 km, konstruktéři vycházeli z předpokladu, že laser se bude v zemské atmosféře chovat stejně jako ve vakuu, nechová. Při polních zkouškách se totiž ukázalo, že účinná vzdálenost je cca 15 km.
Jinak podobný a funkčí systém, už předvedl koncern Rheinmetall v roce 2013.
https://www.youtube.com/watch?v=PV3jfR-FUFc
Re: No uvidime
Josef Cupánek,2024-01-20 11:03:15
To je pak už jen věc výkonu. Pokud bude dostatečný, asi by to nebyl problé,.
Re: No uvidime
Michal Samuel,2024-01-20 14:35:32
Odpálí,
pokud ho zachytí zaměřovací systém. S dělostřeleckým granátem by takový systém neměl moc problémů, dělostřelecké granáty se odpalují s velkým balistickým náměrem a pohybují se poměrně pomalu. Děla jako zbraně pro ničení lodí dnes námořnictva nepoužívají, rakety jsou mnnohem nebezpečnější.
Dělostřelecký granát by s velkou pravděpodobností dokázal se sestřelit i americký C-RAM system.
https://www.youtube.com/watch?v=MMFzlwzFgKw
Re: Re: No uvidime za jasného počasí
Josef Hrncirik,2024-01-20 21:21:07
Zkuste propálit rotující 155 mm granát chlazený proudem vzduchu 3M autogenem, la serem či vrtákem.
Nejlíp to jde dobře přitlačenou gumovkou.
Granát má stěnu min palec a teplo jím proniká pomalu hlavně při ofukování.
Na ideální vytavení 1 ml Fe z pancíře je zapotřebí cca 7 kJ. Na palcovou díru do palcového plátu minimálně 0,1 MJ. Technicky nespíš 1 MJ do pa prsku, pro sichr asi mnohem více.
Sežere to nejspíš min. 1 kWh ale při časech svícení 0,1 - 1 s musí chladit la ser cca 1-10 MW aby Si Ho ne roz hasili. Si by se zlobil. To je napínavé i pro ponorku pod Antarktidou.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
