Milénium náboženství nepřeje  
Pokud nemáme na mysli kumulaci majetku, ale to, co je každému křesťanu přikázáno - aby se modlil a byl nábožný, jde to s mladými Američany rychle s kopce. Jsou nyní horší, než byli svého času „Boomers“ a „GenX'ers“.

 

Procento amerických dospívajících, kteří se nikdy neúčastnili bohoslužby. Osmáci (zeleně), desáťáci, středoškoláci a vysokoškoláci (černě).  (Kredit: Twenge a kol.,PLOS One,2015)
Procento amerických dospívajících, kteří se neúčastňují bohoslužby. Osmáci (zeleně), desáťáci, středoškoláci a vysokoškoláci (černě). (Kredit: Twenge a kol.,PLOS One,2015)

Na největší studii, jaká kdy se v Americe věnovala náboženské angažovanosti, spojily síly výzkumné týmy tří univerzit. Řadu let trvalo sociologoům ze San Diego State University (Kalifornie), Case Western Reserve University (Ohio) a University of Georgia (Georgia), než se prokousali odpověďmi 11,2 milionů respondentů (ze čtyř v USA celostátně prováděných, reprezentativních průzkumů zaměřených na dospívající) ve věku 13 až 18 let, které v USA probíhaly v letech 1966 až 2014.   Podle profesorky Jean M. Twenge,  vedoucí kolektivu, z jejich analýzy vyplynula celá řada poznatků, které se poněkud rozcházejí s tím, co jsme si o vývoji americké společnosti mysleli. Z provedené analýzy  vyplynulo, že millennials, jak v tamní řeči přezdívají současným adolescentům (prověřovaným okolo r. 2010), jsou nejméně pobožnou generací za posledních šest desetiletí a nejspíš i v dějinách celého národa.

 


Nové na této studii je, že pokrývá delší období rozsáhlé společnosti a že díky tomu  umožňuje vyvodit trend. Filosofové většinou v těchto záležitostech operovali slovy, že  mládí je vždy v opozici, ale to se s postupujícím věkem „spraví“. Podle této studie ale nyní už nebude tak snadné tvrdit, že angažovanost v náboženství neklesá v důsledku vzdorovitosti, neklidu a  tápání mládí, je dokladem, že jde o výsledek dlouhodobě probíhající kulturní změny.

 

Jean M. Twenge, San Diego State University, Kalifornie, profesorka, PhD, autorka úspěšných knih „Moje generace“  a  „Epidemie narcisismu“.
Jean M. Twenge, San Diego State University, Kalifornie, profesorka, PhD, autorka úspěšných knih „Moje generace“ a „Epidemie narcisismu“.

I když to pro mnohé bude zbytečné, převedeme vžité anglofonní pojmy „Boomers“ millennians a „GenX'ers“, raději do opisné formy naší mateřštiny. Boomers je označení lidí narozených během ekonomické prosperity po 2. světové válce. My je většinou vnímáme jako představitele subkultury hippies a punk. Demografové ale pod Boomers většinou míní ročníky 1946 až 1964, tedy generaci, která se nyní dostává do důchodového věku. Jen pro případ, že byste při čtení doplňkové literatury narazili na pojem „Silent generation“ (tichá generace), tou se míní generace  předcházející baby-Boomerům a rozpětí let 1925 až 1945. V té době se ale podobné průzkumy náboženského smýšlení plošně neprovázely a tak se této době výzkumníci věnovali jen okrajově. Pro generaci následující po Boomers, se používá termín Generace X (GenX'ers).

 

Sociologové se nynější studií pokusili zjistit, jak se u tří po sobě jdoucích generacích vyvíjel vztah k náboženství. Porovnání konce let sedmdesátých a přelom tisíciletí, nedopadl pro víru zrovna dobře. Dvakrát více středoškoláků a vysokoškoláků udalo, že se bohoslužby nikdy neúčastňují a o 75 % více jich tvrdí, že v jejich životech náboženství nehraje žádnou roli. Ani v jiných parametrech to není lepší. Porovnáním začátku let osmdesátých a roku 2010 se ukázalo, že dvakrát tolik středoškoláků a třikrát tolik vysokoškoláků odpovědělo, že jsou bez vyznání.

 

 

Procento amerických dospívajících, v jejichž životě náboženství (religiozita) nic neznamená. (Kredit: Twenge a kol.,PLOS One, 2015)
Procento amerických dospívajících, v jejichž životě náboženství (religiozita) nic neznamená. (Kredit: Twenge a kol.,PLOS One, 2015)

Rozdíl v odklonu od náboženství je mezi bělochy a černochy. Údajně proto, že existuje významná korelace mezi vzděláním a vírou v Boha. No a černošská populace je v globálu, méně vzdělanou komunitou.

 

 

O ledasčem vypovídají i údaje získané v letech devadesátých a na přelomu věků, kdy se o 20 procent méně vysokoškoláků označilo za nadprůměrné, co se zasahování duchovna do jejich života týče. Autoři z toho vyvozují, že ustupující náboženství v populaci žádná jiná spiritualita nenahrazuje.


Vědci pozorované  změny připisují zvyšování míry individualismu, která je pro kapitalistickou společnost, a tu americkou zvláště, typická. Vyzdvihuje úlohu jednotlivce a to se moc dobře skloubit se závazky k institucím a kolektivu, nedá. Podobně vyzněly již i některé dřívější studie zaměřené do jiných sfér lidského života. Například snižování empatie, větší obavy o svou vlastní osobu, než o globální záležitosti. A také neustále klesající důvěra v instituce, byť jsou jakkoliv velké.

 

Závěr

Zjištěná fakta jsou poněkud ve při s těmi, co ještě v roce 2009 hlásali například Smith a Snell a jejichž závěry jsou stále hodně medializovány. Nyní je jasné, že mladistvým náboženství v jejich životě zaujímá stále menší význam a ve srovnání s jejich dřívějšími vrstevníky se jim zdá méně důležité. Klesají počty těch, kteří se k nějakému vyznání hásí. A ti, co se k němu hlásí, modlení a  meditování věnují stále méně času. Mladí Američané poměrně rychle spějí k sekularismu.

 

Pramen: PLOS One, journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0121454

Datum: 29.05.2015
Tisk článku

V co věříš? -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 199 Kč
V co věříš?

Související články:

Duchaření a víru máme v genech z pravěku     Autor: Josef Pazdera (27.05.2014)
Jak věřící vnímají vědu a co k tomu říká Böckenfördův paradox?     Autor: Josef Pazdera (03.02.2015)



Diskuze:

Statistika...?

Bohumil Tříska,2015-06-04 21:40:00

Nerozumím příliš té statistice. Jak je možné, že v roce 2008 bylo v osmém ročníku kolem 15% dětí, které nikdy nebyly na bohoslužbě, a o dva roky později takových bylo v desátém ročníku už kolem 20%? Myslel bych si, že by se to procento mělo spíše změnšit, protože některé děti mohly v devátém ročníku nějakou bohoslužbu navštívit...

Odpovědět


Re: Statistika...?

Bohumil Tříska,2015-06-04 21:53:38

Tak jsem to pochopil... v originálním článku není "nikdy nenavštívili bohoslužbu", ale "vůbec nenavštěvují bohoslužby" (never attend religious services). To patrně znamená, že těch 5% jich během dvou let bohoslužby navštěvovat přestalo. Je tedy v desátém až dvanáctém ročníku kolem 80% dětí, které navštěvují bohoslužby aspoň občas.

Odpovědět


nikdy nebyli v Boží přírodě. Všude privat property.

Josef Hrncirik,2015-06-06 08:51:31

Odpovědět

Dostupnosť informácií

Sepp Winkler,2015-06-02 13:06:36

Podľa mňa v sekularizácii spoločnosti hraje najdôležitejšiu úlohu dostupnosť informácií. Náboženstvá sú založené na existencii neoveriteľnej dogmy, ktorá sa predáva z generácie na generáciu. Pokiaľ vôľa ľudí vytvárať si vlastný názor nie je podporovaná masovou dostupnosťou informácií rôznych zdrojov, je náboženstvo v pohode, väčšina sa uspokojí s pohodlne prijatou dogmu a nepodstúpi námahu spojenú so získavaním informácií. Akonáhle sa ale informácie stanú ľahko dostupné masám, musí náboženstvo strácať s rýchlosťou blížiacou sa rýchlosti tvorby vlastných názorov na svet.

K ekonomickému rastu: Ako ekonóm pracujúci vo svojej oblasti dvadsaťpäť rokov sa skôr prikláňam k názoru, že ekonomický rast je fikciou. Rovnako ako vo fyzike rýchlosť svetla je limitom, má aj ekonomický rast svoj limit. Nie je zadefinovaný, ale existuje. Predstava, že ekonomický rast môže trvať donekonečna je mylná. Hlavným cieľom ekonómov by mala byť stabilita a rast len v prípade, že je spôsobovaný vedecko-technickým pokrokom a je mu úmerný, ale v žiadnom prípade vyšší. Pokiaľ by vyšší bol, vytvorí sa bublinový efekt, ekonomika sa prehreje a následne nastáva pád, spravidla pod úroveň, z ktorej neodôvodnený rast začal.

Odpovědět


Re: Dostupnosť informácií

Tomas Habala,2015-06-05 12:35:34

Prístup k informáciám je dvojsečná zbraň:

http://mojpribeh.sk/pribeh/branislav-skripek/

Odpovědět

Širší pohľad

Tomas Habala,2015-05-31 20:11:26

Strata náboženských ideálov u mládeže je jedným prejavom strát ideálov všeobecne. Spoločnosť v USA sa vyznačovala v celej svojej histórii silným zapojením do dobrovoľníckych aktivít. Typický Američan patril do niekoľkých záujmových a dobročinných spolkov. To sa ale v posledných rokoch mení a u mládeže je to najviditeľnejšie. Všetky hlavné mládežnícke organizácie hl8sia úbytky z roka na rok. Chlapčenský skauting zaznamenal minulý rok 7,4% pokles počet členov po 6% poklese v roku 2013. Počet dospelých dobrovoľníkov v skaute klesol minulý rok o 9%.

http://www.reuters.com/article/2015/01/17/us-usa-boyscouts-idUSKBN0KQ05O20150117

Odpovědět

zaver z clanku?

Roman Sobotka,2015-05-30 16:48:35

Spekulace autoru, proc ten narust nevericich u mladych, mi prijde
dost na vode. Jestli se nepletu (ale jsem ted liny hledat zdroje) tak ciste
statisticky se verici a neverici v zapadni spolecnosti ve svech chovani
nijak vyznamne neodlisuji (a to vcetne moralky, ci touze po materialnim zabezpeceni).
Mnohem dulezitejsi faktory jsou vzdelani, vychova, rodinne pomery,
prostredi, ve kterem se dany jedinec pohybuje atd. Neprekvapilo by me, ze se v teto generaci
zacina projevovat fakt, ze jejich rodice jsou jiz nabozensky vlazni; predani viry z rodicu na deti je z hlediska jejiho udrzeni zasadni. Znam radu americanu a predevsim
ti vzdelani z velkych mest sice casto deklaruji, ze jsou verici, ale jejich
vira pusobi velmi formalne.

Odpovědět

Dohánění a předhánění.

Jiří Kos,2015-05-30 14:37:11

Dlouhá desetiletí jsme doháněli (a nedohnali Ameriku). Teď se to obrátilo a Amerika dohání nás v sekularizaci. Doufejme, že se jí to časem podaří, tím spíše, že my jí jdeme naším rostoucím obskurantismem naproti.

Odpovědět


Re: Dohánění a předhánění.

Ondi Vo,2015-05-30 15:28:54

To jsou přírodní zákony, vše podléhá kolísání - po zimě příjde léto a po létu zima. Po náboženském roztoužení příjde náboženské zklamání a naopak. Kdysi dobývali Evropani svět, teď dobývá svět Evropu.

Ta zpráva z USA o postoji mládeže k náboženským ideologiím může být "blýskáním na lepší časy", aspoň v to doufám. Ateističtí Rusové a i Češi zase objevili kouzlo nadpřirozených dějů, bytostí a metod. (od kruhů v obilí, ufonautů, léčení kyvadýlkem, zaříkáním a podkuřováním, hledání vody v zemi proutkem až po sílu náboženských procedur na materiální děje).

Odpovědět

jak se to vezme

Milan K,2015-05-30 10:20:40

Modla kapitalismu ekonomický růst je také svým způsobem náboženství. A praktikujících věřících má nespočet (kolik lidí se právě modlí, aby nespadly akciové trhy?).

Odpovědět


Re: jak se to vezme

Pavel S,2015-05-30 13:53:54

A to jste si vycucal odkud? Za prvé ekonomický růst je zcela doložitelný jev, tudíž jen magor může něco takového srovnávat s vírou v nadpřirozeno. Za druhé, modlou ekonomický růst může být, ale pokud tomu tak je, tak je leda modlou diletantských socialistů různého druhu, kteří jsou sto rozfofrovat biliony ze státních rozpočtů, nebo totálně zdevastovat životní prostředí, jen aby ten růst udrželi.

Odpovědět


Re: Re: jak se to vezme

Milan K,2015-05-31 10:07:16

Za prvé, význam slova modla je jasný.
Stačí se podívat na běžnou zpravodajskou relaci.
Za druhé, ekonomicky růst bez devastace životního prostředí jaksi (možná zatím) nelze.

Odpovědět


Jen slova

Jiří Skála,2015-06-01 16:38:34

Význam slova modla ve Vašem podání jasný není. Podle wiki jde buď o zobrazení boha - to asi nepřipadá v úvahu, nebo „všechno, co chce, abychom ho brali vážněji, než si zaslouží“ - je-li takovým podle Vás ekonomický růst, je otázkou.
Zbožštění životního prostředí a jeho vzývání, to už má k modloslužebnictví hodně blízko.

Odpovědět


Re: Jen slova

Milan K,2015-06-02 11:47:38

Význam slova v mém podání neexistuje. Význam slova je obecný, jasný.

Odpovědět


největší ek. růst má nezaměstnaný bezdomovec

Josef Hrncirik,2015-06-06 08:50:04

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace