Parthenón byl něco jako Fort Knox starověkých Athén  
V encyklopediích se o něm píše, že byl demonstrací moci a oslavou demokracie. Kanadský archeolog tvrdí, že má důkazy, že to bylo poněkud jinak, že chrám byl ve skutečnosti trezorem tehdejšího státního zlatého pokladu.

 

Parthenón - hlavní chrám antických Athén. Byl vystavěn v letech 447 - 438 př. n. l. A  zasvěcen bohyni Athéně Parthenos. Dodnes tvoří na pahorku Akropolis důstojnou siluetu moderního velkoměsta. Kredit:  Harrieta171, Wikipedie
Parthenón - hlavní chrám antických Athén. Byl vystavěn v letech 447 - 438 př. n. l. A zasvěcen bohyni Athéně Parthenos. Dodnes tvoří na pahorku Akropolis důstojnou siluetu moderního velkoměsta. Kredit: Harrieta171, Wikipedie

Chrám byl postaven v době největšího rozmachu Athén za Perikla. Umělecky ho vyzdobil největší antický sochař Feidiás. Jako chrám Athény sloužil do 4. stol n. l., tedy téměř 1000 let. Křesťané jej přeměnili na chrám Panny Marie a jeho výzdoba byla poničena. R. 1687 jej zasáhl granát z benátské lodi. Ani to nebyl konec, zbytek výzdoby odvezli zástupci muzeí do měst západní Evropy.  Stavba je z mramoru a většina je v dórském řádu. Uvnitř stávala 12 m vysoká socha bohyně Athény ze zlata a slonoviny.Vlys zobrazuje mytologické výjevy – boj bohů s giganty, boj Řeků s Amazonkami, boj Lapithů s kentaury a Pád Tróje.

Stříbrná "tetradrachma". Tato je ze sbírky uchovávané v McMasterském muzeu. Mince se datuje do doby po 449 př.nl a její hodnota byla čtyři drachmy. Na jedné straně je bohyně Athena s přílbou, na straně druhé je sova. Nápis AOE znamená "z Athén“.  Kredit: Nasreen Mody, McMaster University,Mississauga, Ontario, Kanada
Tetradrachma. Tato mince je ze sbírky uchovávané v McMasterském muzeu. Mince se datuje do doby po 449 př.nl a její hodnota byla čtyři drachmy. Na jedné straně je bohyně Athéna s přílbou, na straně druhé je sova. Nápis AThetaE (AOE) znamená "z Athén“. Kredit: Nasreen Mody, McMaster University,Mississauga, Ontario, Kanada

 


Archeolog Spencer Pope přichází s tvrzením, že slavný řecký chrám nejspíš byl úložištěm pro miliony mincí. Jakýsi bankovní sejf bohatého státu Athény. Hotovost v něm měla být uložena krátce po jeho dokončení, již kolem roku 434 před naším letopočtem. Je to dost pravděpodobné, protože Řekové nemohli zvolit lepší místo. Nebylo totiž vhodnější volby, než Parthenon. Byl věnován bohyni Athéně a krádež v jejím sídle by byla považována za okradení samotné vládkyně s nadpřirozenými vlastnostmi. Podle archeologů v chrámu vše naznačuje, že v podkroví bylo místem pro uložení finanční hotovosti, rezervy, která v dobách hojnosti obnášela až 260 tun. Státní poklad byl pravděpodobně uložen v drachmách. Mince na obrázku je tetradrachma.

Historici a ekonomové odhadují, že v pátém století před naším letopočtem měla hodnotu přibližně 164 US $.  Pope se svými řeckými kolegy jako důkazy uvádí písemné záznamy, které svědčí o tom, že v Athénách hylo potřeba někam umístit značné množství mincí a zlatých prutů v době, kdy již interiér Parthenonu, jak dokládají zase jiné záznamy, byl doslova nabitý zbožím a cennostmi. Indicií má být také existence schodiště zabudovaného do Parthenonu v jeho východní části. Podobně jako v jiných slavných sicilských chrámech i zde vedlo do chrámového podkroví. Byl to prostor snadno přístupný a tak se pro uskladnění cenností doslova nabízel, vždyť ho bránila samotná bohyně.


Dnes by se krizí zmítanému Řecku velmi hodilo, kdyby v Parthenonu ještě něco zůstalo. Bohužel  spor se sousedem, Spartou, doprovázený řadou válek, spolykal veškeré tehdejší zdroje, zbylá část původního bohatství prý padla na sochy oněch slavných vítězství.

U nás Parthenon nemáme. Možná i proto, že jsme tak velký svatostánek nikdy nepotřebovali. I v těch nejlepších časech byl náš zlatý poklad, ve srovnání s tím athénským, dvaapůlkrát menší. Se Spartou ale jako bychom válčili také. Za poslední bitvy, v letech 1997-1998, kdy ČNB velel Josef Tošovský (dnes předseda Institutu pro finanční stabilitu v Basileji), se ho prodalo 56 tun. Výhodou prý je, že na „cenné“ papíry žádný Fort Nox není potřeba a že je dnes schováváme s prakticky nulovými náklady.

Datum: 09.07.2015
Tisk článku

Zábavný pravopis - Nováková Iva
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 175 Kč
cena: 165 Kč
Zábavný pravopis
Nováková Iva

Diskuze:

nadbytek

Mojmir Kosco,2015-07-10 09:13:30

A jeho uskladnění .Uvažuji ze Velké monumentální stavby starověku od Egypta po Řím nebyla pouze ukázkou Mega lom a na tví jednotlivých vládců ale i nutnosti pro udržení jednoty státu a předání znalosti pro výstavbu potrebne infrastruktury v jiných částech státu .na uskladnění pokladů od mincí po pohřební výbavu nahlížím jako na sypku pro horší časy .

Odpovědět

Ako to bolo asi s Biblickou potopou a Atlantídou.

Anton Matejov,2015-07-10 08:50:47

...Archeolog Spencer Pope přichází s tvrzením, že slavný řecký chrám nejspíš byl úložištěm pro miliony mincí. Jakýsi bankovní sejf bohatého státu Athény...
Stále si myslím že sme niečo v našej rannej histórii dobre nepochopili, niektoré prekvapíve veci nenašli. Niečo nám už naznačuje aj genetika. Archelóogovia a hľadači by sa mali zamyslieť nad novými poznatkami genetiky.
Napríklad ...Genetikům z odlišností jednotlivých jazyků vyplynulo, že indoevropské jazyky měly společného „předka“ u kmenů žijících v Anatolii před 8000 až 9500 lety... http://www.osel.cz/488-genetici-resili-spor-jazykozpytcu.html
Genetici zistili prekvapivo že muži boli asi 4000-8000 rokov pred naším letopočtom na vymretie.
http://www.osel.cz/8190-pravdolaskovstvi-v-nasi-evoluci-zapomente.html
Biblia spomína veľkú potopu. Potopu spomínaju aj niektoré civilizácie v Mezopotánii.
Tento rok ma napadla idea ako to mohlo byť s tou potopou. Niekde napríklad do Indického oceánu dopadla kométa. Dopad vyvolal obrovské vlny cunami, ktoré zasiahli veľké časti kontinentov. Do atmosféry sa vyparili obrovské množstvo vody a skutočne dlho pršalo ako opisuje Biblia.
Prelomila sa vtedy následom aj Bosporská šije a do Čierného mora vstupili obrovské množstvo vody zo Stredozemného mora. V oveľa rýchlejšie ako naznačujú predbežne výpočty vedcov a to historiu dosť zavádza.
Nakoniec som našiel aj niektoré štúdie vedcov ktorí sa zaujímali o dopady komét v holocenu, že asi dopadla kométa niekde do Indického oceánu. Dokladali to aj nánosmi na Madadaskare ktoré nesú silné znaky, že ich vytvorili obrovské vlny cunami.
Greci spomínaju na zánik Atlantídy.
Schliemann dokázal v prípade Troje že časť pravdy príbehov starovekých Grekov bola.
Ešte by niekto klamal a vymýšlal niečo dajme tomu o vojne. Ako Egyptský faraón Ramsés o víťazstve nad Chetitmi pri Kadeši. Ale už by ťažko ešte niekto klamal aj o spoločenskom usporiadaní.
Podľa mňa by sme mali hľadať bájnu Atlantídu niekde pri Indie a Pakistane.
Ak Atlantíďania existovali niekde mali širšiu základňu, kde čerpali kovy,potraviny, obchod a podobne. Ináč by asi ťažko mohli viesť vojny s praAtennami.
Harapská kultúra bola pozostatkova kultúra ich moci. Harapská kultúra bola vyspelá na svoju dobu spred asi 3000 - 4000 rokov pred naším letopočtom a poznali aj inžinierské vodné stavby. Mali aj písmo, ktoré už prekvapivo nezdokonoľovali, zatial nebolo rozlúštené.
Napríklad na linku http://www.mysteria.sk/readarticle.php?article_id=243 je uvádzané...
Harapská civilizácia sa vyznačovala veľmi dobre premyslenými mestami a systémom obydlí, kde hralo náboženstvo len malú úlohu. Hoci táto civilizácia existovala pred viac ako 4000 rokmi, prítomnosť kanalizácie, ako aj sústava verejných kúpeľov naznačuje vysoké štandardy hygieny a sanitácie. Muži a ženy sa obliekali do pestrofarebného oblečenia, deti sa hrali s hračkami, ženy nosili šperky a dokonca poznali aj rúž na pery.

Boli to veľmi šikovní farmári. Pestovali ryžu, jačmeň, hrach, dyne, obilie a datle. Medzi najznámejšie pokrmy patrili chlieb s krupicovou kašou, alebo s ryžou. Na prepravu používali ťavy, voly alebo slony. Poznali drevené vozy s kolesami. Mali viacero typov domov. Chardis bol drevený dom, harmyam bol dom z tehál alebo kameňa a gotra bol zase komplex viacerých domov, ktorý mal aj prístrešok pre zvieratá. Každý dom mal svoj vlastný "bar" a kúpelňu. Hlinené potrubie viedlo z kúpelní do systému kanalizácii pod mestom, ktoré bolo vyústené do najbližšej rieky. Jednalo sa o veľmi vyspelú civilizáciu. Rigvéda (staroindická zbierka náboženských hymnov) dokonca spomína palác s 1000 dverami a 1000 stĺpmi. Jeho skutočná existencia sa však dodnes nepotvrdila...

Odpovědět


Re: Ako to bolo asi s Biblickou potopou a Atlantídou.

Zicho Zvedavy,2015-07-10 12:14:56

Atlantidu by som hladal na dne Cierneho mora. Mohla zmiznut pod nanosmi bahna ked sa prevalil Bospor.
Kedysi tu na oslovi bol clanok o tom, ze sa archeologovia nevedia dohodnut, kde okolo Cier.mora bolo centrum neolitickej kultury ... a ono mohlo byt v strede.

Inak zaujimave ze 1 zo 4 vyjavov panteonu nema myticky ale realny zaklad. Len jeden? :)

Odpovědět


Re: Re: Ako to bolo asi s Biblickou potopou a Atlantídou.

Anton Matejov,2015-07-10 16:27:08

Mohla byť aj Atlantída niekde na dne Čierneho mora. Ja som ju typoval skôr ako domovsku oblasť praateňanov, s ktorými Atlantídania zvádzali údajne vojny. Mňa zaujali aj ine súvislosti.
Chetitské náboženstvo malo indoeurópsky pôvod - hlavným bohom bol boh búrky Tešub. Bolo však silne synkretické a spájalo prvky protochetitského aj neskôr prevzatého churritského a semitského náboženského materiálu. Chetitský spoločenský systém obsahoval isté „demokratické“ prvky (pravdepodobne zvyšky vojenskej demokracie), nezvyklé v orientálnom despotickom prostredí. Takisto väčšie boli aj práva žien...
Ich obrovský význam je aj v oblasti spracovania kovov. Tieto poznatky si buď priniesli z pravlasti (oblasť Kaukazu je kolískou metalurgie)alebo dodatočne získali susedskými vplyvmi. Chetiti sa považujú za priekopníkov metalurgie železa a od nich sa táto znalosť ďalej rozširuje...zdroj link https://sk.wikipedia.org/wiki/Chetiti
Ďalej suvislosti z Harapskej kultúry že poznali dobre aj kalednár astronómiu a dokonca ženy nosili šperky a ruž na pery...Nástroje používali medené, bronzové aj kamenné; zvláštne, že nevykazujú žiadne technické vylepšenia počas celých stáročí...
Zvláštne je že Harapska kultura už nevylepšovala písmo ako iné civilizácie...
1.Teda metalurgia v oblasti okolo Kaukazu príklad Chetitov. Dôležita strategická oblasť Čierného mora pri Kaukaze vtedy ešte sladkovodného jazera
2. Rozdelenie indoeuropských jazykov v danej oblasti potvrdené genetikmi.
3.Zvláštne veľké nezvykle práva žien na daný region a dobu v Chetitskej a Harapskej kultúry. Spomienky Grekov na Amazonky. Čudné tvrdenia dnešných genetikov, že mužom hrozilo vyhynutie v predpokladanej dobe. Čosi majú spoločné aj práva žien na rozvoj civilizácii. A ja mám predpoklad, že Atlantíďania a praatenania mali vyspele civilizácie na danu doby a apokalypsa dopad komety do Indického oceánu, obrovské vlny cunami, veľké pršanie, prelomenie Bosporu hodili dané civilizácie hodne naspäť civilizačne a vedomostne.
Podobne ide prirovnať prepad kultury, filozofie, poznatkov po obsadení a asimilovaní Grecka Rímskou Ríšou.Do úpadku sa prepadla aj Staroegypstká ríša faraonov. Stredovek prebudilo až znovu objavenie Činy Markom Polom, príchod nuly s Indie, objavenie Ameriky, Morové epidémie, dobitie ostatku Španielska od islamistov a knižnice ktoré tam znovu reštartovali západnu filozofiu a poznatky zo starovekého Grécka.
Teda vojny o oblasť Čierneho mora, Kaukaz ako oblasť metalurgie ťahali vtedy staroveké civilizácie Atlantídy a praateňanov ako po 2. svetovej ťahali vedu súboje Západu a ZSSR v studenej vojne. Nástup vesmírnych pretekov, atómovej energie a zbrani,radarov výpočtovej techniky a podobne.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace