Nálezy souvků z jižního Norska na Ostravsku  
Území České republiky bylo naposled dotčeno čelem kontinentálního ledovce v předposlední velké době ledové (přibližně před 180 000 – 230 000 lety). Ledovcové sedimenty z tohoto zalednění vystupují místy na povrch. Sedimenty z předcházejícího zalednění (před 420 000 – 480 000 lety) jsou zpravidla uloženy hlouběji.

 

Souvky, správněji ledovcové souvky, jsou kamínky a kameny  ( 1 – 25 cm ), které z místa jejich původního výskytu přisunul ledovec. Těm větším než 25 centimetrů se říká bludné balvany. Často jde o oblé valouny z řek a mořského pobřeží s nimiž se ledovec při svém rozpínání od severu k jihu na své cestě setkal a jako buldozer svou morénu hrnul před sebou. K nám ledovce přisunuly materiál z Polska, Německa, Skandinávie, Finska a pobřeží Baltského moře. Některé přitom urazily až 2000 kilometrů.
Souvky
Správněji ledovcové souvky, jsou kamínky a kameny ( 1 – 25 cm ), které z místa jejich původního výskytu přisunul ledovec. Těm větším než čtvrt metru, se říká bludné balvany.
Často jde o oblé valouny z řek a mořského pobřeží s nimiž se ledovec při svém rozpínání od severu k jihu na své cestě setkal a jako buldozer svou morénu hrnul před sebou.
K nám ledovce tímto způsobem přisunuly materiál z Polska, Německa, Skandinávie, Finska a pobřeží Baltského moře. Některé valouny přitom urazily až 2000 kilometrů.

Pro jižní hranici zásahu ledovce se podle německého jména pro pazourek vžil pojem „Feursteinlinie“. Na jih od takto vymezené hranice se pazourek přirozeně (tj. v důsledku činnosti ledovce) nenachází. Spolu s pazourky se na tuto hranici zalednění na Ostravsko dostaly souvky z hornin ze severního Německa, Polska, Baltského moře, Finska a z jihu Švédska. Pokud jde o horniny, které se vyskytují v oblasti kolem Osla, dosud se předpokládalo, že je k nám ledovec nedopravil a výskyt souvků z Norska se na nejzazší hranici rozšíření kontinentálního ledovce neočekával. Nikdo takovou možnost sice nevyloučil, ale už nález jednoho norského souvku by byl překvapením.


Pro okolí Osla a celý jih Norska jsou typické neobvyklé horniny a minerály, za jejichž vznikem stojí rozsáhlá vulkanická činnost, především v prvohorách. V souvkovém společenství lze norské horniny od nordických souvků pocházejících z jiných oblastí odlišit. Poznatky učiněné v posledních dvou letech sběrateli souvků z Ostravska náhled na možnosti výskytu norských souvků  změnily.       Jedním z těch, kteří se sběru souvků věnují, je pan Jiří Dudek z Hlučína. O jeho sběratelské činnosti a vzniku muzea pazourků v bolatickém skanzenu psal Osel 27. 6. 2014 v článku Pazourek – nejstarší kulturní nerost aneb kámen všech kamenů. Jiří Dudek našel v okolí Hlučína, a to především na polích, přibližně 120 souvků z jižního Norska (víc než 60 druhů hornin). Podobně další sběratel souvků, pan Rudolf Pelikán z Ostravy nasbíral v pískovnách v okolí Ostravy souvky 15 druhů hornin z jižního Norska. 



Nové nálezy souvků na Ostravsku
svědčí o tom, že „norsko-moravský“

ledový dopravníkový pás byl

výkonnější, než se soudilo.

 

Autoři fotografií
č. 1 – 6 J. Dudek
č. 7 A. Uhlíř.

Grorudit, 8 x 7 cm
Grorudit, 8 x 7 cm
Nordmarkit - ignimbrit, 20 x 14 cm
Nordmarkit - ignimbrit, 20 x 14 cm
Bordvikaignimbrit, 11 x 9 cm
Bordvikaignimbrit, 11 x 9 cm
Kullait, 11 x 8 cm
Kullait, 11 x 8 cm
Hedrumit, 6,5 x 6,5cm
Hedrumit, 6,5 x 6,5cm
Oslo-ignimbrit, 4 x 4 cm
Oslo-ignimbrit, 4 x 4 cm
RNDr. Zdeněk Gába a Jiří Dudek nad novými nálezy
RNDr. Zdeněk Gába a Jiří Dudek nad novými nálezy



Datum: 24.07.2015
Tisk článku

Související články:

Rostliny pohřbené pod ledovcem přežily dobu ledovou a znovu obživly     Autor: Josef Pazdera (04.06.2013)
Jak a kdy bývalo v Grónsku tepleji odhaluje aminokyselinová geochronologie     Autor: Josef Pazdera (24.11.2013)
Pazourek - nejstarší kulturní nerost     Autor: Aleš Uhlíř (27.06.2014)
Experimentální výroba kamenných nástrojů     Autor: Aleš Uhlíř (09.10.2014)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz