Volné radikály jsou zlo, které z nás předčasně dělá starce a stařeny. A nebo je to jinak?  
Ve Sborníku americké akademie věd vyšla včera studie, která zaskočila fyziology, dietology, gerontology, ale i nás prosté konzumenty tak vychvalovaných antioxidantů, kteří se ve jménu svého zdraví snažíme dělat vše proto, abychom se volných radikálů v buňkách zbavili.

 

Metúšelach, stáří 969 let. S laskavým svolením  První knihy Mojžíšovy a Moonstole Cellars
Metúšelach, stáří 969 let. S laskavým svolením  První knihy Mojžíšovy a Moonstole Cellars

Laboratoř profesorky Judith Campisi na Buck institutu v Kalifornii, se stejně jako celý ústav, věnuje stárnutí. Kromě pokusničení na lidech tam mají k ověřování teorií a účinnosti léků, i slušný chov laboratorních hlodavců. Příbuzenským pářením získávají zvířata, která stárnou rychleji, než je zdrávo. Pak se jim zase snaží život prodloužit. Podařilo se jim vyšlechtit myš, která produkuje nadměrné množství volných radikálů. Ty, jak známo, poškozují kožní buňky.

Za řadu poznatků o stárnutí vděčí svět filantropce Beryl Hamilton Buckové.  Svou závětí s odkazem 12 milionů dolarů se Američanka zasloužila o vznik výzkumného ústavu specializovaného na otázky stárnutí.
Za řadu poznatků o stárnutí vděčí svět filantropce Beryl Hamilton Buckové. Svou závětí s odkazem 12 milionů dolarů se Američanka zasloužila o vznik výzkumného ústavu specializovaného na otázky stárnutí.

Podle nejuznávanější teorie a stávajících představ o škodlivosti volných radikálů by organismus s nadměrným množstvím volných radikálů v buňkách, měl trpět řadou neduhů. Jenže myši s přemírou radikálů v těle si postavily hlavu a představu chřadnoucího organismu již od útlého mládí, ani zdaleka nenaplnily. Ba právě naopak. Jejich šrámy a zranění se hojí nezvykle rychle a jak se ukázalo, je to následkem zvýšené epidermální diferenciace a re-epitelizace. 

Co teď s tím?

Teorií stárnutí bylo a je hodně. Ta nejznámější a momentálně nejuznávanější, je od Denhama Harmana, profesora na Universitě v Nebrasce. Říká se jí mitochondriální teorie stárnutí a hlavní roli stárnutí přisuzuje volným radikálům. Naše stárnutí by měl být důsledek hromadění změn a toto zlo mají způsobovat velmi reaktivní částice - volné radikály. Ve své podstatě to jsou reaktivní atomy nebo molekuly, které ve vnější elektronové sféře mají nepárový elektron. Oplývají silným nutkáním se párovat a to vede k přijímání elektronů od ostatních atomů a molekul. A nebo k předávání vlastního elektronu, za účelem jakési „neutralizace“. O jejich škodlivosti nikdo nepochybujeme. Stačí si přečíst něco o kouření. Tělo si ale radikály také vyrábí samo. Jsou produktem normálního metabolismu. Přivodit si je můžeme ale i konzumací některých toxinů. Volné radikály v nás páchají neplechu – poškozují nám v buňkách bílkoviny i DNA a tím i geny. Snižování volných radikálů pomocí antioxidantů a to jak ve zdraví, tak i nemoci, jaksi patří k dobrým mravům a podporuje to  99  lékařů ze sta. Obchodníci se zdravím udělali z antioxidantů doslova všelék a v byznysu s nimi se točí miliardy.

 

 

Buck Institute je první nezávislé výzkumné zařízení ve Spojených státech zaměřené na  stárnutí. Hlavním zdrojem finančních prostředků jsou dotace z National Institutes of Health a soukromí dárci. Provozní rozpočet na letošní rok 27,6 milionů dolarů.
Buck Institute je první nezávislé výzkumné zařízení ve Spojených státech zaměřené na stárnutí. Hlavním zdrojem finančních prostředků jsou dotace z National Institutes of Health a soukromí dárci. Provozní rozpočet na letošní rok 27,6 milionů dolarů.


Myši to tak jednoznačně nevidí
Alespoň ne ty s oxidativním stresem poškozenými mitochondriemi. Navzdory zvýšenému množství volných radikálů totiž překypují zdravím, rychleji se jim opravuje tkáň poškozená ultrafialovým zářením a v hojení zranění jsou přebornicemi. Pochopitelně, že to není  zadarmo ale  za cenu rychlejšího vyčerpání zásob kmenových buněk. V každém případě ale americké „radikální“ myši, se stávající teorií stárnutí, notně zamávaly.

 

 

Denham Harman. Autor teorie stárnutí jako důsledek působení volných radikálů. Byl šestkrát nominován na Nobelovu cenu, ale ani jednou ji nezískal.
Denham Harman. Autor teorie stárnutí jako důsledek působení volných radikálů. Byl šestkrát nominován na Nobelovu cenu, ale ani jednou ji nezískal.

Zastříhat ušima bychom asi teď měli všichni a nejvíc ti, z nichž reklama udělala polykače bobulí. Důvěřivci, doufající, že si antioxidanty vylepší zdraví, by se mohli dobrat konců zcela opačných. Válčit s volnými radikály by mohlo být ku škodě všude tam, kde organismus potřebuje rychle reagovat na nějaký průser. Příkladem, nadmíru aktuálním, budiž případy spálených zad a miminek připomínajících opařená selátka. Nejen, že to bolí a nikdo se pak nevyspí, ale v nejvlastnějším zájmu organismu je, aby metabolismus i mitochondrie „jely“ na maximum a to i za cenu vlastního poškození s enormním zvýšením volných radikálů v buňkách. Nejde tu o rychlý návrat dovolené k normálu, jako spíš o včasnou náhradu buněk s poškozenou DNA u nichž hrozí něco hodně ošklivého.

 


Z toho, co dnes víme o antioxidantech, tak jsou to látky, které snižují metabolismus a koncentraci volných radikálů v buňkách. Podle nyní publikované studie ale vysoká hladina volných radikálů v buňkách koreluje s rychlejší obměnu buněk v poškozené tkáni. Z toho se dá usoudit, že ve stresových situacích, konzumace antioxidantů, nemusí být tím pravým ořechovým.

Judith Campisi, profesorka, absolventka State univ New York, Harvard Medical School, šéfka laboratoře molekulárních a buněčných základů stárnutí u savců na Buck institutu, vedoucí kolektivu studie v PNAS. (Kredit: BI)
Judith Campisi, profesorka, absolventka State univ New York, Harvard Medical School, šéfka laboratoře molekulárních a buněčných základů stárnutí u savců na Buck institutu, vedoucí kolektivu studie v PNAS. (Kredit: BI)

Hlodavci, kteří podle všech předpokladů měli být sušinkami prolezlými nemocemi, a byli zdraví jako řípy, jakoby nám chtěli sdělit ještě něco. Jak evoluce preferuje mládí a jak se ho snaží v plné síle dostrkat k reprodukci i za cenu vyčerpání všech záloh, včetně těch s kmenovými buňkami. Z pohledu sobeckého genu to logiku má. Předat geny a pak ať už se s námi děje vůle Alláhova.

 

 


Dožít se Metuzalémových 969 let se komplikuje

S tím, jak jsme poznávali možnost náš metabolismus pomocí chemie ovlivnit, naplňovalo nás to optimismem, že si můžeme omezením radikálů, prodlužovat spokojené stáří. Výsledky z laboratoře Judity Campisiové nám představu natahování dlouhověkosti řádně zkomplikovaly.

Ne, že by nešlo metabolismus tlumit a snižovat volné radikály v buňkách a šetřit si tím kmenové buňky na stáří, tak jak nám to zdůrazňují v příbalových letácích. Jen by se tam nyní mělo objevit, že taková volba má i svá „ale“. A že to s největší pravděpodobností bude za cenu horšího se vypořádávání s nemocemi, pomalejším hojením a taky vyšším rizikem, že si vysněného stáří nemusíme zrovna užít. Zpomalená výměna opotřebovaných buněk totiž chodí ruku v ruce s rizikem rakoviny.

 


Psáno pro ALPHA MEDICAL a osel.cz
Psáno pro ALPHA MEDICAL a osel.cz
Jakoby nám každý nový poznatek, který nám umožňuje manipulovat s rychlostí buněčného metabolismu, s sebou přinesl i dilema preferencí. Být mladý, silný a překypovat zdravím, se začíná jevit být s dlouhověkostí poněkud na štíru. A tak snažit se o nízkou hladinu volných radikálů bude mít i svou stinnou stránku o které se na etiketách potravinových doplňků nějaký čas ještě psát nebude.


Literatura
Michael C. Velardea,Marco Demariaa, Simon Melova, Judith Campisia.:Pleiotropic age-dependent effects of mitochondrial dysfunction on epidermal stem cells, Proceedings of the National Academy of Sciences doi/10.1073/pnas.1505675112 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 04.08.2015
Tisk článku

Šňůra na krk Maskáč - LY 001 -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 109 Kč
cena: 94 Kč
Šňůra na krk Maskáč - LY 001

Související články:

V kostele jde o zdraví     Autor: Jaroslav Petr (20.11.2004)
Stres nám zkracuje telomery a buňky pak rychleji stárnou     Autor: Josef Pazdera (07.12.2004)
Sestrin – protein zpomalující stárnutí     Autor: Josef Pazdera (07.03.2010)
Nový „elixír mládí“ se stal jablkem sváru     Autor: Dagmar Gregorová (08.11.2011)
Oxidanty – noví strážci krevního tlaku     Autor: Josef Pazdera (20.01.2012)
Další bod pro kafaře     Autor: Josef Pazdera (03.09.2013)
Zklamání z antioxidantů     Autor: Josef Pazdera (02.02.2014)
Bude problémy důchodců řešit „p38“ ?     Autor: Josef Pazdera (26.08.2014)



Diskuze:

To bude zase na zahradě práce

Milan K,2015-08-08 13:44:22

Jeden by nevěřil, jaký nezmar ta Kustovnice čínská je. :-)

Odpovědět

Kdepak.

jaroslav mácha,2015-08-06 23:38:45

Teorie o stárnutí díky opotřebování organizmu včetně pomocí radikálů neplatí. Supermyš s nadprodukcí enzymu fosfoenolpyruvátkarboxykinasa (PEPCK-C) žere mnohem víc, uběhne v kolotoči 7 km, je poloviční a je podstatně čilejší. Takže by měla být dokonale opotřebená. Jenže má dvojnásobné přežití a potomky i ve věku dvou let.

Odpovědět

Tím pádem...

Jan Kment,2015-08-06 23:26:22

zase znovu opět netušíme, co to stárnutí vůbec je!

Odpovědět

Kmeňové bunky

Marek Fucila,2015-08-05 10:57:52

Tak mi z toho textu napadá, či starnutie nesúvisí hlavne s tým, koľko tých kmeňových buniek konkrétny jedinec má. Či ich mal od narodenia relatívne viac/menej, ako rýchlo o ne prichádza, a či si ich dokáže namnožiť. V laboratóriu sa dajú indukovať, ale či sa to deje dospelom v tele netuším.

Odpovědět


Re: Kmeňové bunky

Dalibor Dobrota,2016-03-16 00:56:45

Rojí se nám tu stále nové teorie stárnutí. Díky tomu se úspěšně daří bránit lidem v prodloužení života. Přitom před 50 lety Harman stanovil, že stárnutí je působeno volnými kyslíkovými radikály a že délka života se dá zvětšit požíváním antioxidantů. Tlak kyslíku je pro všechny víceméně stejný. Proto lidi stárnou stejnou rychlostí. Kdyby byla příčina stárnutí podle nějaké jiné teorie, pak by existoval větší rozptyl v délce života různých lidí.

Stejně tak mě zaráží, proč tady lidi filosofujou nad antioxidanty a jednoduše je nevyzkoušejí. Pak byste věděli jestli snižují metabolismus nebo ne. Kdysi nám jeden úspěšný manager vyprávěl důvod svého úspěchu v Herbalife. Řekl: Nemusíte čekat, až přesvědčíte spoustu lidí. Stačí 2 úkony.
1) nasypat si pilulky do ruky
2) polknout a zapít vodou
Prostě to na vás uvidí. Nepomůže vám žádné mudrování. Dělejte, co je potřeba.
Proč jste si nepřečetli, co napsal Harman před 50 lety? Základní vědecký výzkum jde ve skocích. Nějaká oblast se prozkoumá. A když je vše objeveno, tak se nic dalšího neobjeví. Vše pak už jde podle objevených rovnic a zákonitosti.

Proto je vaše zkušenost s antioxidanty negativní, protože neznáte mechanismus účinku antioxidantů. Antioxidanty byly prozkoumány v roce 1960, a čím novější vědeckou práci o antioxidantech budete číst, tím stručnější bude a tím více fakt bude vynecháno, přibydou jenom nové látky, ale ty se stále chovají podle starých již zapomenutých principů.

V oblasti stárnutí nebude již nic nového objeveno. To nové jsou jsou podružnosti a balast. Chodí mi newsletter z "Fight aging" apod a je to sám podvod. Jestli chcete žít 2-4 krát déle, mohli jste kdykoliv začít. Našel jsem na internetu návod na www.stalemladi.cz , kde se dozvíte, proč nefungují antioxidanty typu elixír z 10 druhů ovoce. Proč někteří nadšenci do antioxidantů nemládnou a místo toho mají více problémů, a samozřejmě také, co je potřeba pro to udělat správně. Jen díky tomu, že lidi rádi dělají věci po svém, "jednodušeji a líp", máme zaručeno, že dlouhověkost nebude nikdy masovou záležitostí.

Odpovědět


Re: Re: Kmeňové bunky

Dalibor Dobrota,2016-03-16 01:18:02

Denham Harman zemřel v roce 2014 ve věku 98 let - začal pozdě.

Odpovědět


Re: Re: Kmeňové bunky

Dalibor Dobrota,2016-03-16 01:36:31

Může mi někdo vysvětlit, proč se dočítáme od všech výživových poradců, že omega3 mastné kyseliny jsou blahodárné, když Harman již před desítkami let zjistil, že vyvolávají rakovinu a urychlují stárnutí?

Je tu celosvětové spiknutí obrovských rozměrů, které má zamezit přibývání starých lidí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni