Dávný sesuv kráteru kapverdské sopky rozpoutal děsivé megatsunami  
Ohromné balvany vyvržené silou oceánu na Kapverdách potvrzují úder megatsunami po sesuvu východní stěny sopky Pico de Fogo před 73 tisíci let.

 

Ostrov Fogo pohledem NASA. Východní stěna je pryč. Kredit: NASA.
Ostrov Fogo pohledem NASA. Východní stěna je pryč. Kredit: NASA.

U západního pobřeží Afriky se rozkládají Kapverdské ostrovy. V jejich jižní části, Závětrných ostrovech, se na ostrově Fogo tyčí hora Pico do Fogo, nejvyšší bod Kapverd o výšce 2 829 metrů. Její dramatičnost ovšem nespočívá jen ve výšce. Všechny ostrovy Kapverd jsou vulkanického původu, ale jedině Pico de Fogo (nebo jen Fogo) je aktivní stratovulkán. Poslední větší erupci tu pamatují v roce 1995. Ve skutečnosti jde o jednu z nejvyšších a nejaktivnějších ostrovních sopek, jaké známe.

Ricardo Ramalho. Kredit: Columbia University.
Ricardo Ramalho. Kredit: Columbia University.


Na vulkánu Fogo je první pohled vidět, že není úplně kompletní. Východní stěna původního kráteru jako kdyby zmizela. Podle všeho se před asi 73 tisíci lety část kráteru sesunula do oceánu. Otázkou ale je, jak to tehdy probíhalo a jaká katastrofa to asi byla. Zajímá nás to z čiré zvědavosti, ale také proto, že se něco podobného určitě stane znovu a pro nás bude lepší, když budeme tušit, co náš čeká.

V zásadě nikdo asi nepochybuje, že sesuv stěn vulkánů je katastrofální záležitost. V posledních pár set letech se odehrálo minimálně osm takových událostí menšího rozsahu, například na Aljašce nebo v Japonsku. Některé z nich vyvolaly tsunami, která měla na svědomí lidské životy. Mnozí odborníci ale pochybují, že tak velký sesuv, jako v případě Pico de Fogo, proběhne náhle a vznikne při něm megatsunami s totálně devastujícími následky. Spíše se kloní k názoru, že sesuv na Pico de Fogo a jemu podobné probíhají postupně a vytvářejí větší počet tsunami menších rozměrů. Podle francouzské studie z roku 2011 po sesuvu na Pico de Fogo vznikala tsunami o výšce kolem 14 metrů, což je sice devastující, ale stále docela představitelné.

Jeden z balvanů vyvržených při megatsunami na ostrově Santiago. Kredit: Ricardo Ramalho / Columbia University.
Jeden z balvanů vyvržených při megatsunami na ostrově Santiago. Kredit: Ricardo Ramalho / Columbia University.


Existují studie o několika prehistorických extrémních sesuvech a následných megatsunami, například na Havaji, na italské Etně nebo na ostrově Réunion v Indickém oceánu. Mají ale své kritiky, kteří poukazují na málo početné a nepřesvědčivé důkazy takových jevů. Ricardo Ramalho z Lamont-Doherty Earth Observatory, výzkumného pracoviště Kolumbijské univerzity a jeho kolegové teď v časopisu Science Advances přicházejí s tvrzením, že sesuv východní stěny vulkánu Fogo byl doopravdy náhlý, zničující a rozpoutal gigantickou tsunami. 
Kde berou tu jistotu? Svou pozornost soustředili na ostrov Santiago, což je další ze Závětrných ostrovů, který leží asi 55 kilometrů východně od ostrova Fogo. Před pár lety tam Ramalho a spol. pracovali a přitom si všimli zvláštních balvanů. Rozhodně nepřipomínaly okolní vulkanické kamení, ale byly to kusy hornin, které obvykle lemují pobřeží ostrovů a obsahují směs vápenců, slepenců a podmořských čedičů. Potíž byla v tom, že tyhle balvany leží až 600 metrů ve vnitrozemí a někdy až v nadmořské výšce 200 metrů. Zároveň to nejsou žádní drobečci. Některé z nich váží až 770 tun.

Hrozba Pico de Fogo visí ve vzduchu. Kredit: David Trainer / Wikimedia Commons.
Hrozba Pico de Fogo visí ve vzduchu. Kredit: David Trainer / Wikimedia Commons.

Otázka zní, jaká síla může dostat balvany o váze stovek tun stovky metrů od pobřeží?
Ramalhův tým zná jediné přijatelné vysvětlení. Podle nich balvany na ostrově Santigo vyrvala z pobřeží šílená megatsunami a pak je vrhla do vnitrozemí. Z váhy a polohy balvanů pak vědci vypočítali potřebnou energii a odhadli, jak mohutná vlna to musela být. Ramalho a spol. tvrdí, že se na Pico de Fogo náhle a prudce sesunulo celkem 160 krychlových kilometrů hornin, což vyvolalo megatsunami o výšce kolem 240 metrů. Pro představu, tsunami, která v roce 2004 zdevastovala břehy Indického oceánu a v roce 2011 východní Japonsko, byla zhruba desetkrát menší.

Megatsunami po sesuvu Pico de Fogo. Kredit: Ricardo Ramalho / Columbia University.
Megatsunami po sesuvu Pico de Fogo. Kredit: Ricardo Ramalho / Columbia University.


Kdy se tohle všechno stalo? Geochemička Gisela Winckler z Lamont-Doherty Earth Observatory proměřila obsah izotopů helia v horninách z míst nedaleko povrchu zmíněných balvanů. Obsah těchto izotopů závisí na tom, jak dlouho byl povrchu balvanu volně přístupný kosmickému záření, které prochází atmosférou. Datování heliem vychází na dobu události před 73 tisíci let, což je v souladu s předešlými odhady doby sesuvu na Pico de Fogo.

Expert na tsunami Bill McGuire z University College London hodnotí studii Ramalhova týmu jako velmi solidní důkaz vzniku megatsunami, jejichž parametry překračují hranice naší představivosti a zároveň potvrzení názorů, že se velké sopky mohou sesunout vskutku náhle a s velmi dramatickými následky.

Kapverdy. Pico de Fogo v jižní části souostroví se nedá přehlédnout. Kredit: Dr Brains / Wikimedia Commons.
Kapverdy. Pico de Fogo v jižní části souostroví se nedá přehlédnout. Kredit: Dr Brains / Wikimedia Commons.

 

McGuire na základě svých vlastních výzkumů odhaduje, že se poslední dobou podobná megatsunami na naší planetě odehrávají tak asi jednou za 10 tisíc let. Podle McGuireho je na místě přiřadit megatsunami na seznam reálných rizik dnešního světa. Přinejmenším v oblastech s aktivními sopkami u oceánu by s nimi lidé měli počítat, i když příprava na katastrofu podobných rozměrů je jen obtížně představitelná.

Sám Ramalho zároveň podotýká, že se taková katastrofa nemusí vyskytnout v dohledné době. Také to prý  neznamená, že se každý sesuv velké sopky musí odehrát ve velkém stylu. Každopádně bychom ale měli být ve střehu. Když si sopka Pico de Fogo v loňském roce jen tak škytla, tak lávové proudy přiměly k přesídlení 1 200 lidí a zničily řadu budov, včetně nového centra pro návštěvníky sopky. Tenhle vulkán určitě ještě neřekl svoje poslední slovo a není jediný.

 

Video: Rising island, monster waves. Kredit: Earth Institute

RISING ISLANDS, MONSTER WAVE from Earth Institute on Vimeo.


Fogo eruption 2014



Literatura
Columbia University 2. 10. 2015, Science Advances 1: e1500456, Wikipedia (Fogo, Cape Verde).

Datum: 04.10.2015
Tisk článku

Benny Blu Přírodní katastrofy - Richter Tino
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 39 Kč
cena: 34 Kč
Benny Blu Přírodní katastrofy
Richter Tino
Související články:

Bengálskému zálivu hrozí katastrofická tsunami     Autor: Jaroslav Petr (10.09.2007)
U Sumatry dřímá další velké zemětřesení     Autor: Jaroslav Petr (19.12.2008)
V Atlantiku se otevírá embryonální subdukční zóna     Autor: Stanislav Mihulka (18.06.2013)



Diskuze:

24 km3 odpovídá zmizení cca 1/4 objemu kužele, tj přesně vých. kvadrantu dortově vyřezanému

Josef Hrncirik,2015-10-06 14:33:06

,což mi bez výbuchu sopky přijde nepravděpodobné.
Nadhladinovou složkou pádu by se uvolnilo cca 600 PJ, tj. cca 150 Mt TNT, z toho do vln mohlo jít max cca 80 Mt TNT.

Odpovědět

Je těch 24 km3 dohledatelných na dně nebo byly rozprodány?

Josef Hrncirik,2015-10-06 13:33:58

Odpovědět

Jednou za 10 000 let...

Jaroslav Mrázek,2015-10-04 22:00:39

Podle pověstí všech národů na celé zemi máme potopu světa cca 10260 let zpět v dějinách... statisticky to vychází.

Odpovědět


Re: Jednou za 10 000 let...

Petr Kr,2015-10-05 07:38:33

Takže podle vaší logiky je to ne 10 tis. let, ale asi 10300? Statistika věda je, ale takhle nefunguje.
V průměru má řidič defekt na pneu po asi 33tis. km. Já jsem ujel necelých 2000km a píchl jsem a to tak, že se mi tam udělala díra jak vrata. Vůbec ta pneumatika nečekala ještě 30tis. km aby si to statisticky zasloužila a nechala se odepsat úplně nová. Tak asi neznala tu vaši statistiku. Budu ji muset poučit.
Musel byste mít takových případů nejméně desítky, abyste určil přibližnou statistickou hodnotu výskytu a ne jeden případ popisovaný 20 kulturami. Budete-li mít takových případů méně než je prstů na jedné ruce, střílíte absolutně "od pasu".

Odpovědět


Re: Re: Jednou za 10 000 let...

Jan Dušek,2015-10-05 08:30:29

:-) myslím že se jen špatně vyjádřil a výraz statisticky jen neměl použít. Ale rozbor krásný :-)

Odpovědět


Re: Re: Jednou za 10 000 let...

Milan K,2015-10-05 09:41:53

I v hypotézách/teoriích používáme statistiku.
Hypoteticky můžete mít příkladů nepočítaně.

Odpovědět


Re: Jednou za 10 000 let...

Vít Výmola,2015-10-05 15:29:14

Statisticky to možná vychází, ale popisem katastrofy už ne. Ať už taková obří cunami vypadá sebestrašidelně, pořád jde jen o událost lokálního významu. Pravda, "lokální" v tomto případě znamená stovky a tisíce kilometrů, ale určitě nejde o celosvětovou událost.
Ostatně, nejsem si jistý jak je to s tím "pověstí všech národů na celé zemi". O podobných věcech se lze dočíct jenom v záhadologických článcích bez valné úrovně. Natož, aby bylo možné takovou událost datovat pomalu na rok přesně!
Existují stopy podobných pověstí u národů na blízkém východě a v okolí, snad spojené se skutečnou událostí, jako je protrhnutí bosporské hráze nebo katastrofální záplava řek Eufrat a Tigris (viz. Utanapišti a Noe). O jiných seriózních informacích nevím.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace