Odkud se vzala voda na Zemi?  
Odpověď na tuto otázku dává dává olivín. Podle celosvětově známé Judy Hallové, nám tento minerál chrání auru. Uvolňuje starou zátěž, kterou si životem neseme, odstraňuje pocity viny a přináší poznání, že lpění na lidech nebo na minulosti, nepřináší nic dobrého. Kromě toho usnadňuje zpětný pohled do minulosti, kde upozorňuje na dary, jichž se nám dostalo. V tom posledním věštkyni nyní dává vědkyně zapravdu.

 

Judy Hallová,bakalářka v oboru náboženských studií, vyškolená léčitelka, autorka knihy Bible krystalů, přeložené do patnácti jazyků. Jejími  klienty jsou členové Sněmovny lordů, Evropského parlamentu, zpěváci popu i lidé úřadu sociálního zabezpečení. Ve svých pobočkách po celém světě propaguje olivín jako aktivátor srdeční čakry společně s čakrou solar plexu. Má být účinným čističem a odhalovat přítomnost jedovatých látek na všech úrovních a neutralizovat je. Jedná se o kámen, který zvyšuje srozumitelnost myšlenek, jejich průzračnost a celkovou pohodu. Je naladěn na přijímání duchovní pravdy a reguluje průběh životních cyklů.
Judy Hallová, bakalářka v oboru náboženských studií, vyškolená léčitelka, autorka knihy Bible krystalů, přeložené do patnácti jazyků. Jejími klienty jsou členové Sněmovny lordů, Evropského parlamentu, zpěváci popu i lidé úřadu sociálního zabezpečení. Ve svých pobočkách po celém světě propaguje olivín jako aktivátor srdeční čakry společně s čakrou solar plexu. Má být účinným čističem a odhalovat přítomnost jedovatých látek na všech úrovních a neutralizovat je. Jedná se o kámen, který zvyšuje srozumitelnost myšlenek, jejich průzračnost a celkovou pohodu. Je naladěn na přijímání duchovní pravdy a reguluje průběh životních cyklů a usnadňuje pohled do minulosti.

Zprvu se mělo zato, že Země byla nesličná a pustá, tma byla nad propastí a Duch Boží vznášel se nad vodami a že voda tu jaksi byla, tak nějak, hned od počátku. Pak astronomové zjistili, že komety jsou špinavé sněhové koule plné zmrzlé vody a začal převládat názor, že to byly ony, které nás vodou na Zemi zásobily. Spolu s ostatním balastem se měla snést z oblohy za časů zvaných pozdní velké bombardování.

 

 

Olivínu Hallová vděčí za usnadnění zpětného pohledu do minulosti a rozšiřování hmotných statků. (Foto kredit: Azuncha, Wikipedia)
Hallová olivínu vděčí nejen za pohled do minulosti, ale i za zmnožování hmotných statků v přítomnosti. (Foto kredit: Azuncha, Wikipedia)

 

 

Podle věku nejstaršího minerálu nalezeného na Zemi - zirkonu z Jack Hills v Austrálii, by Zemi dnes mohlo táhnout na takových 4,54 miliardy let. V jednom krátkém období, mezi 4,1 až 3,8 miliardou let, přilétala spousta asteroidů a komet. Své otisky zanechaly v podobě rozsáhlých impaktních pánví  i na Měsíci. Voda, kterou pijeme, tak podle stávajících představ, neměla být starší. Jenže geologové nyní astronomy přechytračili a kyvadlo názorů na původ vody na Zemi přetlačují zase zpět k té původní představě - že tu voda přece jen byla již od samého počátku.

 


S oprášením původní představy přišlo pátečním vydání časopisu Science a na prvním místě je pod článkem podepsána Lydie  J. Hallisová. Mladá postdoktorandka z University of Glasgow. Té se díky stipendiu poštěstilo stážovat na Havaji. Čas pobytu nemarnila s Polynézany ale s geofyziky tamní university a planetology z NASA  Astrobiology Institute (UHNAI) se pustila do zkoumání kamení. Evropanka se poněkud paradoxně věnovala v Tichomoří šutrům dovezeným z míst, kde žijí Eskymáci. Materiál starý deset let, pocházel z ostrova, kterému Vikingové říkali Helluland. Jim jsme ale objevení nepřipsali a tak mu dnes říkáme podle jednoho Brita, Baffinův.

 

Lydia Hallisová,  postdoktorandka na University Glasgow. Jí také olivín usnadnil zpětný pohled do minulosti.
Lydia Hallisová,  postdoktorandka na University Glasgow. Jí také olivín usnadnil zpětný pohled do minulosti. Na zbohatnutí to prý zatím nestačilo.
Letecký snímek lávového pole Holuhraun na Islandu. Erupce s unikající vodní párou je živena magmatem. Stejný původ má i voda zatavená do olivínů z Baffinova ostrova. (Kredit Magnus Tumi Guðmundsson)
Letecký snímek lávového pole Holuhraun na Islandu. Erupce s unikající vodní párou je živena magmatem. Stejný původ má i voda zatavená do olivínů z Baffinova ostrova. (Kredit Magnus Tumi Guðmundsson)

 

 

Kromě Inuitů, sobů a ledních medvědů se po zmíněném ostrově, velkém jako Švédsko, rádi potulují i geologové. Lákají je zachované horniny původem z velké hloubky zemského pláště. Jsou v nich sklovité taveniny včetně zmíněného minerálu olivínu. Není zrovna nejvyšší šperkařské kvality, to u našeho Kozákova máme lepší. Minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa, připomínající tak trochu střepy z pivních lahví, dostal jméno podle barvy oliv. Italští šperkaři se ale stále drží svého dřívějšího Topazos (podle ostrova, odkud ho dováželi) a francouzští klenotníci zase „peridot“. O ten kanadský moc zájem není. Většinou je jen v malých zrncích a ještě k tomu mu lom světla narušují přítomné bubliny.

 

Právě ony bubliny se pro Hallisovou staly tím největším pokladem. Jsou to totiž kapsle pradávné minulosti. Moderní vybavení havajské university s pracovištěm NASA dovolilo nyní technikou mikrosondáže i tak malé množství vody obsažené v kapslích olivínu zkoumat. Analýza atomové hmotnosti přítomných molekul vodíku z inkluzí menších než desetina průměru lidského vlasu, odhalila, že voda zakletá v olivínu, je tvořena molekulami v nichž vodík ve formě deuteria, je přítomen jen v malém množství. Je ho tam méně, než kolik ho je ve vodě z komet. Přibližně tentýž závěr umožnilo vyšetření vzorků „vody“ z Islandské vyvřeliny.

 

Ve výbrusu vzorku horniny z Baffinova ostrova jsou ve skenovacím mikroskopu vidět zrna olivínu s „inkluzemi“. V zazděných molekulách vody se podařilo stanovit zastoupení molekul izotopů vodíku. Poměr vypovídá o stáří vody, která se na Zemi v době jejího vzniku vyskytovala. (Kredit: Kredit: Lydia J. Hallis)
Ve výbrusu vzorku horniny z Baffinova ostrova jsou ve skenovacím mikroskopu vidět zrna olivínu s „inkluzemi“. V zazděných molekulách vody se podařilo stanovit zastoupení molekul izotopů vodíku. Poměr vypovídá o stáří vody, která se na Zemi v době jejího vzniku vyskytovala. (Kredit: Kredit: Lydia J. Hallis)

 

To ale znamená, že komety, které za časů zvaného „velké bombardování“, kdy byly zdejšími častými hosty, si jako hlavní dovozce, musíme v našem seznamu škrtnout. Voda se na Zemi musela vzít odjinud.  A to ještě  v době, než nám naše matička stačila výrazně zchladnout, což jsme si zatím nechtěli moc připouštět. Novým poznatek z časových kapslí vědci neumí vysvětlit jinak, než že molekuly vody musel obsahovat už kosmický prach. Ten prach, který poletoval v disku kolem Slunce, než se z něj vytvořily planety.

Iontová mikrosonda, kterou v laboratoři University of Hawaii poselství inkluzí rozšifrovali. (Kredit: Gary R. Huss).
Iontová mikrosonda, kterou v laboratoři University of Hawaii poselství inkluzí rozšifrovali. (Kredit: Gary R. Huss).

V protoplanetárním prachu nejen, že voda byla, ale muselo jí tam být hodně. Prostě proto, že Země v dobách globálně oteplenějších, o hodně své vody odpařováním přišla a přesto nám jí tu ještě dost zbylo.

 


Staronová představa o původu vody na Zemi tak trochu zapadá do zhruba týden starého poznatku ventilovaného kolektivem z University of Michigan. Tamní  astronomové se zabývali kometárním halo a zjistili, že navzdory vzdalování se od Slunce a upadajícímu množství záření, ohon vlasatic na to nereaguje změnou intenzit čar ultrafialového spektra. Ze spektra se dá zjistit množství přítomného kyslíku. Ten podle ještě nedávných představ, měl být produktem rozpadu molekul vody a  následek ionizace slunečním zářením. Američané ale nyní začali tvrdit, že molekulární kyslík nejen, že vzniká „na kometě“, ale že je obsažen i v samotném kometárním jádru. A že tedy musí jít o molekuly z doby vzniku komet a tím i molekuly z dob temných vesmírných mračen před formováním sluneční soustavy.

 

Když to shrneme, tak v době, kdy v naší soustavě vznikaly planety, tu o vodík kyslík a vodu žádná nouze nebyla. A to, co nám teče z kohoutku, jsme na Zemi z valné většiny měli již v době jejího samotného formování.

 

 

Literatura

L.J. Hallis, Huss, Dr. Kazuhide Nagashima, G. Jeffrey Taylor,  Mike Mottl, Karen Meech "Evidence for primordial water in Earth's deep mantle.".www.sciencemag.org/lookup/doi/10.1126/science.aac4834

Kameny od A do Z (v originále The crystal bible) v česku jako naučnou literaturu a zdraví, vydalo nakladatelství Metafora.

Autor: Josef Pazdera
Datum: 16.11.2015
Tisk článku

Kométa - Corte Justine del
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 174 Kč
cena: 163 Kč
Kométa
Corte Justine del
Související články:

Voda na kometách a na Zemi není v příbuzenském vztahu     Autor: Vladimír Pecha (12.12.2014)
Další důkaz o koloběhu vody otisknutém na povrchu rudé planety     Autor: Vladimír Pecha (14.12.2014)
Láskaradost roznáší alkohol a cukr     Autor: Josef Pazdera (25.10.2015)



Diskuze:

Voda na měsíci

Oskar Zemcik,2015-11-21 22:29:16

No pokud by byla voda z dopadů těles na zemi a na měsíc tyto tělesa dopadaly stejně. Tak jak to, že není voda i tam, kam se pak poděla a nezůstal po ní stopy či není někde pod povrchem?

Odpovědět


Re: Voda na měsíci

Josef Hrncirik,2015-11-22 13:59:07

Při nízké únikové rychlosti vlivem intenzivního slunečního větru jsou plyny odnášeny z nejvyšší atmosféry do Vesmíru.
Atmosféru prakticky ztratil i Mars, kde zůstalo už jen okolo 1 kPa CO2.
Na Venuši je cca 9 MPa CO2 a cca 300 kPa N2, H2O však už jen cca 200 Pa.
Voda, pravděpodobně po disociaci již byla odfoukána převážně jako H2.
Kolik vody mohlo zůstat v minerálech jako olivín netuším, přetaveními a sopečnou činností již mohly vodu dávno? uvolnit a pak byla? asi odfouknuta.

Odpovědět

Odkud se vzala voda na zemi

Vlastislav Výprachtický,2015-11-19 14:12:33

Malá množství vody na zemi byla vnesena různými horninami na povrch země dopadem meteoritů a p. Obrovské množství vody jež je v oceánech muselo být vytvořeno reakcí kyslíku a vodíku po velkém třesku. Plyny vznikly termochemickou reakcí za vysokého tlaku z prvotní zhutněné materie. Názor může být potvrzen až po analýze velého třesku.

Odpovědět


Re: Odkud se vzala voda na zemi

Petr Kr,2015-11-19 14:27:02

Názor nelze potvrdit, pouze hypotézy hovoří, že po velkém třesku vznikl v zásadě jen vodík a nepatrné množství helia. Další prvky vznikaly až jejich "spalováním" (fúzí) ve hvězdách. Teprve potom po explozi hvězd to bylo rozmetáno a mohlo to spolu reagovat.

Odpovědět


Re: Re: Odkud se vzala voda na zemi

Petr Kr,2015-11-19 14:31:45

Dále zde článek neřeší samotný vznik vody, ale jak se ocitla na Zemi. Tj. byla drtivá většina molekul vody po svém vzniku přítomna při formování Země hned v jejím počátku, kdy Země byla žhavá koule, nebo byla nejprve zmražena na kometě a potom dodatečně dopravena na Zem? To je oč tu běží.

Odpovědět

Voda se může uvolnit z minerálů obsahujících OH- iont. Z nich se uvolní až v žáru, vza vysokého tlaku až z taveniny.

Josef Hrncirik,2015-11-17 17:51:02

Ze Slunce i z kosmu jako atomy a ionty přichází především H, trochu i O.
Zřejmě díky těkavosti vody a naopak udržením v ledu a sorpcí v prachu či jako OH- došlo k podivuhodnému tranportu velkého množství vody, která díky utopení velkého množství Fe v jádru nezreagovala na FeO + H2, ev. se regenerovala z vulkanických par.
Jde asi o souhru mnoha mechanizmů z různých dob a oblastí.
Možná izotopické zastoupení O k tomu může též něco říci.
Mám dojem, že na Oslu byl článek, že v magmatu je mnohem víc vody než v oceánech.

Odpovědět

Čo ak sa Zem zrazila s polovodnov planétou?

Anton Matejov,2015-11-17 10:58:21

Ide tu najviac o zastúpenie Deutéria vo vode.Na kometách je vo vode zastúpenie deutéria iné, ako na Zemi.
Ako sa na Zem teda dostal dostatok vody s iným zastúpením deutéria?

1. Tá voda v mračnu plynu s ktorého sa rodilo naše Slnko a planéty tu už bola.
A prečo nie? Vo vesmíre sme detegovali mračna plynu obsahujúce vodu.
Potom asi musíme pripustiť, že existovali nejaké mechanizmy, procesy, ktoré menili vodu
podľa zastúpenia deutéria vo vode.
Ak by sa nám podarilo tieto procesy identifikovať výrazne by sme sa posunuli v modeloch formovania sa našej Slnečnej sústavy. Formovanie Slnečnej sústavy už neberieme statický, ako v minulosti. Už obohacujeme naše modely o migrácie planét smerom k Slnku ale aj od Slnka. Argumentuje sa aj snežnými zónami.

2. Mňa stále zaujíma, že sa naša Zem zrazila pod nejakým uhlom s inou planétou veľkosti asi Marsu. Predbežný názor tej planete dali Thea.
Tá planéta mohla byť zložená s veľkým zastúpením vody. Napríklad podobné zloženie aké má Jupiterov mesiac Európa. Na wikipediach sa uvádza o Európe:
Odhady hrúbky povrchového ľadu sú rôzne, hrúbka tejto ľadovej kôry je možno až desiatky kilometrov. Predpokladá sa, že pod ňou môže ležať oceán kvapalnej vody s hrúbkou 80 až 170 km. V tom prípade by Európa obsahovala viac vody, ako všetky pozemské oceány. Existencia kvapalnej vody je možná vďaka slapovým silám Jupitera, ktoré deformujú povrch a tým vytvárajú teplo potrebné pre udržanie kvapalnej vody. Pod ňou je pravdepodobne kamenný plášť tvorený silikátovými horninami a obaľujúci kovové jadro...
Tak by sa dalo tiež vysvetliť veľké množstvo vody na našej planete Zem, ako aj väčšie kovové jadro. Tak isto sa dá takouto zrážkou vysvetliť potrebný impulz na roztočenie rotácii našej Zeme. A dostali sme deň a noc. Vznik Mesiaca a jeho viazaná rotácia s pomalým vzdiaľovaním sa od Zeme. Možno aj niektoré zvláštnosti atmosféry našej Zeme.
Teda zrážka nám môže vysvetliť až príliš okato všelijaké kúsky skladačky do tajničky histórie a Zloženia našej Zeme.

Tá hypotetická planéta Thea sa nemusela vôbec zrodiť v našej Slnečnej sústave. A možno preto iné zastúpenie deuteria v pozemskej vode.
Dávno padla hypotéza pokušajuca sa vysvetliť mnoho nezlučiteľných zvláštnosti v modeloch našej Slnečnej sústavy. Predpokladala že sa naše Slnko tesne míňalo s inou hviezdou a vymenili si planéty. Nejaká menšia hviezda sa má priblížiť do blízkosti nášho slnka o pár stotisíc rokov. Teda blízke prelety hviezd okolo nášho Slnka sa už pripúšťajú.
Tak isto sa už dokázali osamelé planéty v našej galaxii a ich počet sa riadne podceňuje. Niektoré osamelé planéty dokonca nemohli pre svoj mladý vek vzniknúť v blízkosti hviezdy. Nedajú sa teda úplne vylúčiť ani scenáre, že naša sústava prijala nejaká osamelú planétu, planéty,cestou okolo galaxie. A niektoré zas vyhostilo.
Naznačujú to aj modely na superpočitačoch. Modelovanie na superpočítacoch NICE naznačilo, že v našej Slnečnej sústave mohli vzniknúť najviac tri plynové obry. Niečo tu máme asi naviac.
Ďalej je tu vzláštnosť. Aký mechanismuz prinútil naše plynové obry Jupiter a Saturn, zastaviť migráciu smerom k nášmu slnku a dokonca ju čiastočnej aj obrátiť smerom od Slnka? Máme až príliš zvláštnu sústavu oproti iný hviezdnym sústavám s exoplanetami.V drvivých prípadoch exoplanéty-plynoví obri migrovali až do extrémnej blízkosti k materskej hviezde.A to už máme vzorku okolo 2000 potvrdených exoplanét.

Odpovědět


Re: Čo ak sa Zem zrazila s polovodnov planétou?

Martin Vajsar,2015-11-17 11:45:56

Jsem jenom laik, ale nějaké poznámky bych k tomu měl:

1) Pokud vím, planety obecně při svém vzniku rotují, a to díky zachování momentu hybnosti. Náraz jiné protoplanety k tomu potřeba není. Ke změně rotační osy už pak nějaký další impuls potřeba je, a za mého mládí se uvádělo, že v případě Země šlo právě o srážku s jinou protoplanetou. Zda je to stále nejaktuálnější hypotéza netuším, ale našel jsem jakousi zmínku o tom, že v případě Uranu se nejspíš jednalo o gravitační vlivy ostatních planet.

2) To, že většina známých exoplanet jsou velké planety blízko své hvězdy může být do značné míry dáno tím, že velké planety blízko své hvězdy se nejsnáze detekují (krátká oběžná doba, větší "cloumání" mateřskou hvězdou). Nemusí to znamenat, že jde o univerzální standard.

Odpovědět


Re: Čo ak sa Zem zrazila s polovodnov planétou?

Petr Kr,2015-11-17 14:26:18

Deutérium vzniká patrně z vodíku jadernými reakcemi. Možná, že čím jste blíže zdroji záření (např. Slunce), tím je větší pravděpodobnost jeho vzniku. Komety se nacházejí tak daleko, že tam deutérium asi nevzniká, kdežto Země je mnohem blíže "zdroji". Navíc bych nevylučoval možnost záchytu vody a vodíku Zemí z oblasti blíže Slunci, kde se to postupně vyčistilo.
Já jsem zastánce spíše přirozených postupů a konspirační teorie vyžadující speciální dodatečné podmínky mě moc neberou.
Řada hypotéz navíc neřeší daný problém, ale přesouvají ho dále. Např. voda nebyla na Zemi a přinesla ji jiná protoplaneta, která vzala tu vodu kde? Nebo život nevznikl na Zemi a byl dopraven od jinud, kde vznikl jak? Do Země vrazil Theo a trefil to tak fantasticky, že tu po něm nezbylo nic a přitom prstence Saturnu jsou stabilní a ne a ne se sforovat do nějaké koule. Venuše se točí opačně a tak do toho praštil zase jiný Theo. Není těch Theů nějak moc, nebyl jeden jménem Bůh? Ty migrace planet jsou také hezké. To, co vyžaduje speciální podmínky se dělo u každé druhé hvězdy?
Jinak model je matemacký popis, který tam dá autor a není vyloučeno, že to namodeluje (simulace?) tak, aby to vyšlo (zanedbá se ono, zesíli se tamto atd.). To že to potvrzuje nějaký model neznamená, že to odpovídá zcela realitě.

Odpovědět

Hallová mne fascinuje

Tobiáš Losenský,2015-11-16 20:15:57

Já se dřel mineralogii pět let a teď učím na půl úvazku a té tetě stačilo nějaká pofidérní takyškola a ládovat lidem do hlavy, jak zázračnou moc ty kameny mají. Já nevím jestli jí mám fandit, nebo jí obdivovat, jak snadno dokáže bohatnout... Myslím, že docela správným zrcadlem společnosti. Takže jí fandím. Jestli není ta škola daleko, zapíšu tam děcka :)

Odpovědět


Re: Hallová mne fascinuje

josef Benda,2015-11-19 20:53:55

Asi jste si spojil nevhodně, dvě uváděna jména.Hallová -šarlatánka
Hallisová doktorandka,co zkoumala ten minerál,asi taky studovala mineralogii

Odpovědět


Re: Re: Hallová mne fascinuje

Jan Novák9,2015-11-22 00:10:43

Spojil to dobře. Hallová - bakalářka náboženských studií, bohatá
Hallisová - mineralogie, bohatá ale méně (jenom na české poměry :-))

Pokud chcete vydělat peníze prací, nesmíte zůstat v Česku. Mineralogie je placená v Austrálii.

Odpovědět

Voda

Milan Krnic,2015-11-16 18:01:16

No to je zase článek ...
Takové hloupé dotazy. I malé dítĕ ví, že voda prší z nebe!

Dĕkuji za nĕj :-)

Odpovědět

A tá teta šarlatánka ?

Richard Palkovac,2015-11-16 16:04:41

A tá teta šarlatánka, celkom na začiatku v pravo hore čo s týmto má spoločné ? Nie je tu nejaká nábožensko šarlatánska lobby ?

Odpovědět


Re: A tá teta šarlatánka ?

Milan Krnic,2015-11-16 18:06:50

OSEL má teď po nedávné do nebe volající sérii článků o víře od mezinárodního soudu v Háku nařízeno udržovat rovnováhu v oblasti víry.

Odpovědět


Re: Re: A tá teta šarlatánka ?

Richard Palkovac,2015-11-16 18:43:22

Pokial je to clanok o nabozenstve alebo o sarlatanstve, tak by tam ta "teta" bola uplne v poriadku.

Pokial je to ale vedecky clanok (aj ked podla mna o uplne zbytocnej teme) , tak zobrazenie tej tety je jasny pokus psychologicky ovplyvnit nepozorneho (povrchneho) citatela, ktory si zhruba precita vedecke terminy z clanku a k tomu si pripoji "tetu sarlatanku" a z toho mu vyjde vysledok, ze sucasna veda sa zaobera vazne sarlatanstvom.

Odpovědět


Re: Re: Re: A tá teta šarlatánka ?

David Oplatek,2015-11-17 10:48:21

Nebudte histerka, chybi vam cit pro ironii.

Ba naopak, zminka o ni sedla do clanku jak prdel na hrnec. Predevsim pobavila a upozornila na podvodniky. A to je zasluzne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A tá teta šarlatánka ?

Richard Palkovac,2015-11-17 11:47:40

Tak ano, je pravda, ze niekedy si pripadam, co sa tyka citu pre ironiu, ako Sheldon Cooper :)

Odpovědět


Re: A tá teta šarlatánka ?

Lenka Bratinkova,2015-11-16 19:31:00

Mně se ta zmínka o tetě líbí. Krásně ukazuje, jak se dá na lidské blbosti vydělávat. Nepotřebovala žádnou vysokou ani riskovat, jen jí stačí ohlupovat lidi. Pokud té zázračné moci kamenů věří, tak to nejspíš je v rozporu s tím, co studovala. A jestli tomu nevěří, tak podvádí a to je zase v rozporu s tím co studovala. Já blbka jsem se taky dala na špatné studium :(

Odpovědět


Nen vidět, jestli osně nosí jiný kámen než diamant!

Josef Hrncirik,2015-11-17 17:54:59

Odpovědět

Nevidím hodnověrný důkaz, ale

Petr Kr,2015-11-16 14:50:31

Není mi jasné, jak lze toto brát jako důkaz, ale moje prostá selská logika říká, že tu voda musela být. Nevím proč by tu bylo železo a uhlík a ne vodík a kyslík, když toho je všude hafo. Jak stará voda v těch olivínech je? Kdo zaručí, že zrovna v tomto místě byla ta "průměrná" voda na Zemi, když jsou to vyvřeliny z nitra planety? Ale budiž.
Teď ještě prosím, aby se ukázalo, že do Venuše nešťouchla žádná protoplaneta, aby ji roztočila opačně a že do Země nenarazil žádný Thea, aby se vyrobil Měsíc a bude to zase normálnější. Pro mne je to trochu mimo fyziku, neboť jsem zkusil zastavit rotující předmět a byla to bolest. Zastavit a otočit směr rotace planety by však asi vedlo k její desintegraci.
A možná se i ty vychýlené rotační osy planet pak vysvětlí logičtěji.

Odpovědět


Re: Nevidím hodnověrný důkaz, ale

Jitka Fermanová,2015-11-16 19:49:53

Moje řeč. Stačilo to řešit selským rozumem. Zbytečná práce.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni