Rostliny roubujeme již 3000 let, ale až nyní zjišťujeme, jak jim tím měníme genom  
Tak zase nic, paní Müllerová. Evropské komise znovu odložila legislativní posouzení nových genových technik. A tak už déle než desetiletí stále není jasno, které rostliny pod předpisy o GMO spadají a které ne. Pokud úřad vyhoví aktivistům alergickým na vědci prováděné změny v DNA a v textu se objeví formulace jako třeba: „vnášení cizorodé RNA provádějící změny v DNA se změnou funkce genů“, v právní nejistotě se ocitnou i techniky uplatňované už starými Féničany.

Poslanci Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu na konci loňského roku (1. prosince 2015) diskutovali o použití genových technik šlechtění rostlin. Vědci je opět a znovu seznamovali s principy nových genetických metod, aby úřad mohl alespoň nějaké stanovisko zaujmout a rozhodnout. Zkrátka aby bylo jasné na jakým způsobem připravované rostliny se kuratela  GMO vztahovat bude  a k jakým metodám šlechtění úředníci mít výhrady nebudou. Bobřík mlčení kompetentního úřadu je dán neochotou znevážit hloupá politická rozhodnutí k nimž došlo proto, že si je přála nezanedbatelná část voličské základny. Možná by situaci k lepšímu mohlo nyní napomoci, pokud se ke sluchu veřejnosti a potažmo legislativcům, dostaly nejnovější výsledky výzkumu, zveřejněné týmem genetiků ze Salkova výzkumného ústavu a Cambridge. Proč zrovna ty? Týkají se totiž zcela obyčejného postupu - roubování. O něm všichni vědí, že to je ve své podstatě transplantace tkáně z jednoho druhu na jiný. Jakým mechanismem to ale plodinám zlepšuje jejich kvalitu, jsme do nástupu nových molekulárně genetických metod neměli šanci odhalit. Až nyní.

 

Po naroubování rostlin dvou různých genotypů spolu tkáně komunikují a prostřednictvím plazmatické membrány. Při tomto nepřirozeném a násilném spojení, jedna rostlina prostřednictvím sRNA molekul upravuje DNA tomu druhému z partnerů a metylací zásadně mění funkci jeho genů. (Autor fota z konfokálního mikroskopu: Charles Melnyk/University of Cambridge)
Po naroubování rostlin dvou různých genotypů spolu tkáně komunikují a prostřednictvím plazmatické membrány. Při tomto nepřirozeném a násilném spojení, jedna rostlina prostřednictvím sRNA molekul upravuje DNA tomu druhému z partnerů a metylací zásadně mění funkci jeho genů. (Autor fota z konfokálního mikroskopu: Charles Melnyk/University of Cambridge)


Před třemi dny vyšel ve Sborníku americké akademie věd nenápadný článek: „Mobilní RNA reguluje genom obšírnou metylací“. Je pod ním podepsáno devět autorů ze čtyř pracovišť s vedoucím kolektivu Mathewem G. Lewseym z již jmenovaného Salk Institute for Biological Studies v La Jolla v Kalifornii. Vědci už jsou takoví, že rádi mluví hantýrkou, které prostý občan nemůže rozumět. A tak i tentokrát se pod učeně zakukleným názvem  skrývá pozorování tak obyčejného šlechtitelského postupu, který jsme se v našich končinách kdysi dávno naučili od Francouzů. Ti ho zase odkoukali od Španělů, kteří to pochytili od Řeků a Kartaginců. Ti ho zase měli získat od ještě starších Féničanů. A podle jiných pramenů si s tím údajně začali zahrávat dokonce ještě dříve v Číně. Zahradníci tomu říkají roubování a očkování. Ovocnáři do toho rádi zamotají pomologii, ale bez ohledu na to, do jak libozvučného termínu to zabalíme, po biologické stránce je výsledkem štěpování vždy jen a jen chiméra. Laicky řečeno, zrůda splácaná dohromady z více organismů.

 

 

Asi nebude překvapením, že po činu tak násilné povahy, který je dílu stvořitele hodně dalek, se v genomech vzniklého konglomerátu rostlin, začne ledasco dít.  Nyní vychází najevo, že představu obyčejného spojení - „dole podnož“ a nahoře odrůda co „více plodí“, si musíme poopravit. Odpůrce manipulací s genomem to moc nepotěší. Oba organismy, navzdory tomu, že zůstávají oddělené, se poněkud vzdávají své suverenity a začnou na sebe působit prostřednictvím kolujících nositelek dědičnosti v podobě malých molekul RNA. Jak moc si tím vzájemně své geny v genomech ovlivňují? Kolega Mihulka by v tomto případě nejspíš volil slovo „brutálně“. Geny jednoho štěpu svým RNA produktem totiž zajišťují procesem zvaným metylace, umlčení, nebo naopak akceleraci, tisíců genů druhého štěpu. Nepřirozené a násilné spojení dvou organismů v jednu rostlinu nemá s křížením nic společného a vzniklý jedinec si zachovává oba genomy. To je rozdíl od spořádané hybridizace (křížení odrůd) při níž náhodný výběr zajistí výsledný poměr genetického materiálu padesát na padesát. I když je u našich chimér zachován separátně genom obou „partnerů“, umí se oba domluvit. Funkčně jejich vzájemné přemlouvání připomíná obohacení se o cizí alely při hybridizaci, jen s tím rozdílem, že tu nejde o alely, jak je známe z klasické genetiky, nýbrž o epialely.

Funguje to následovně. Neustálý tok molekul - nositelek genetické informace (RNA) z jednoho jedince se montuje do funkčnosti genů v druhém jedinci. A i když jde „jen“ o  posílání si psaníček ve formě titěrných molekul ribonukleové kyseliny, výsledek se moc neliší od toho, kdyby vše koordinoval jeden (jediný spojený) genom. Je stále potřeba mít na paměti, že tu nejde o změny ve smyslu vnášení genů jednoho organismu, do toho druhého, ale jen o jejich propojení poslíčky v podobě sRNA. Dopad je ale téměř stejný, jako kdyby si organismy vyměnily i geny, které za produkci sdílených sRNA molekul jsou odpovědné. 
Přeložením do lidštiny tu jde o vytváření něčeho, co geneticky funguje jako superorganismus, který se spojenými silami genů obou genomů dopracovává zvýšení odolnosti k nemocem i nepřízni podnebí.

 

Mat Lewsey a Joseph Eckersmall epigenetické změny genomu přirovnávají funkčně ke  změnám, ke kterým dochází při přenesení alel (genů) z jené rostliny do genomu té druhé. (Kredit: Salk Institute)
Mat Lewsey a Joseph Eckersmall epigenetické změny genomu přirovnávají funkčně ke změnám, ke kterým dochází při přenesení alel (genů) z jedné rostliny do genomu té druhé. (Kredit: Salk Institute)

 

Vědeckou hantýrkou se jedná o vznik dvou epimutantů. Trend je ale od takového označení ustoupit. Základ slova za předponou „epi“ totiž vyvolává u aktivistů tendenci k nasazování plynových masek a zhotovování selfíček na pokusných políčkách s vytrhanou kukuřicí.  Tou kukuřicí, kterou jinde už dvacet let konzumují lidi i zvířata a žádné boule, kterými strašil pan podvodník Séralini Američanům stále nenaskákaly, kromě těch neškodných za ušima. I tak ale budeme asi častěji než o epimutantech slýchávat o epigeneticky modifikovaných genomech.

 

Na nejnovější práci Lewseyho týmu je kouzelné to, že i když jde „jen“ o roubování a tisíce let prověřenou metodu zlepšování produkce, tak že nám dokazuje, jak je zapojení genů z různých druhů v jednom organismu funkční a perspektivní. I když vědci pracovali s jim oblíbenou a evolučně velmi úspěšnou rostlinou huseníčkem, je jisté, že sad a zahradnictví,  kde stejnou technologii neuplatňují, bychom hledali jen stěží. Třeba se nyní všichni ti, kteří mluví do toho, jak se má v tom našem evropském rybníčku šlechtit, nad tím vším znovu zamyslí. Nechce to moc, stačí se podívat na zahrádku a podívat se na čem rostou jablíčka, broskve, švestky a jaké mají podnože. A ti, kteří nejsou zrovna zahradnický typ, by se mohli zamyslet u sklenky vína, na čem že to ty hrozny vlastně rostou. Prospělo by to  dobré věci. Možná by pak i Brusel přestal dělat mrtvého brouka a při formulaci svých paragrafů by se přestal tolik starat o smýšlení veřejnosti popletené kampaněmi bojovníků za Evropu bez mutantů. Je už sice pozdě, ale i tak bude dobré když už se konečně rozhodne, co výzkumníci smí a co se od nich nechce. Je v zájmu nás všech, aby se  v jedné z nejprogresivnějších technologií nemuseli potýkat s byrokracií a ti, kteří nám tu ještě zbyli, nemuseli se svými pokusy odjíždět na pracoviště do La Jola a nebo ještě dál na východ.


Literatura
PNAS, www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1515072113
http://ec.europa.eu/food/plant/gmo/legislation/index_en.htm

 

 

Poznámka správce stránek : Prosíme čtenáře, aby si stránce www.osel.cz  nezapínali  Adblock.  Děkujeme.

Autor: Josef Pazdera
Datum: 22.01.2016
Tisk článku

Co pijeme a jíme? - Jermakovová I.V., Kibardin G.M.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 228 Kč
cena: 202 Kč
Co pijeme a jíme?
Jermakovová I.V., Kibardin G.M.
Související články:

Velký soud o malých buňkách     Autor: Josef Pazdera (12.01.2015)
Dopady pěstování geneticky modifikovaných plodin     Autor: Josef Pazdera (19.07.2015)
Většina zemí v EU usiluje o zákaz geneticky modifikovaných plodin     Autor: Josef Pazdera (05.10.2015)
Modifikovaní „genus pašíci“ z Missouri     Autor: Josef Pazdera (09.12.2015)
V Itálii vyšetřují závažné podvody ve výzkumu škodlivosti GMO     Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2016)



Diskuze:

GMO v cr a ( řepka roubování)

Mojmir Kosco,2016-01-27 19:16:34

V čr se muže pěstovat GMO pouze bt.kukuřice a jedná odrůda brambor.Kukuřice je určena pro zvířata a brambor na škrob .Plochy brambor jsou tak minimální že škoda mluvit .Bt kukuřice narůstala ale teď spadla . Příznivci GMO říkají že za to může papírování a hysterie . Když jsem se bavil s kolegou ,který Bt kukuřici pěstoval jako důvod uvedl hlavně vysoké náklady na osivo . Papírování v podstatě žádné , při vlastním skrmení není žádná identifikace GMO produktu (siláž) ani žádné hlášení .

Řepka a včely došlo k výrazné změně struktury odrůd řepky olejky a je možné že tyto odrůdy prostě včelám nejedou .
Prostě je třeba přestat řepku uvádět jako medonosnou rostlinu .

Roubovaní a přenos genových informací . Nejběžnější praktikou je roubování (očkování ) na podnož . Nejčastější je roubování v rámci jedného rodu třešen - třešeň ,jabloň - jabloň , kaktus -kaktus ,nejčastěji se roubuje vyšlechtěná odrůda na divokou formu . Je jasné že když mají společný oběhový systém lze dohledat genetické informace obou druhů v celé rostlině . Ovšem v případě rozdělení (nejčastěji úhyn roubu ) podnož vykazuje zase informace svého divokého předka .

Předpokládám že obdobné nálezy lze dohledat i v rámci transplantací . ¨

Chiméra zahrnuje vše od transplantací přes roubovaní po gmo manipulace . Ale existuje rozdíl mezi kombinacemi v rámci rodu nebo v rámci tříd

Odpovědět

Všechny plodiny jsou GMO.

jaroslav mácha,2016-01-23 23:15:58

Kupodivu nejméně polovina kulturních rostlin vznikla mezidruhovým křížením a zdvojením genomu. U pšenice a kukuřice se to odehrálo dokonce dvakrát, takže mají tři divoké předky. Takže došlo k míchání aspoň 15000 genů s 15000 genů a proti tomu je vnesení jediného cizího genu naprostá brnkačka. U těch jednoduchých organizmů selekce překopala genom tak, že se před nástupem molekulárních technik vědci hádali, z jakých zvířat vlastně ta domestikovaná vznikla. Většina lidí si myslí, že evoluce potřebuje mnoho tisíciletí. Jenže když jsem si po 40 letech zase pořídil včely, s překvapením jsem zjistil, že obsedají dvakrát víc rámků. Genetická modifikace. Mimochodem, roundupové hospodaření je prasárna, když se dají nalézt rezidua v lidské moči i u nás. To ovšem není genetickou modifikací, ale tisícemi tun Roundupu. Pokud jde o etiku, vytrvalé lhaní o škodlivosti GMO řadí zelené k "neziskovkám" placeným za PR.

Odpovědět

včelař pan Sintaj.

Radim Polášek,2016-01-23 17:22:47

Pan Sintaj je, jak píše včelař a včelaři mají posledních 5 - 10 let problém. Dřív totiž byla řepka velice spolehlivý zdroj vysokého množství medu a tím i zdrojem stabilního každoročního včelařského příjmu. V hodně oblastech včelaři počet svých včelstev přizpůsobili - rozšířili tak, aby snůšku z těch velkých řepkových lánů co nejvíc využili. Zvláště když současná technologie chovu včelstev v nástavkových úlech na podstavcích, na rozdíl od předchozí technologie chovu včelstev v zadovácích v uzavřevných včelínech, umožňuje včelaři počet včelstev libovolně rozšiřovat. Když tedy včelaři počty svých včelstev zvýšili na využití vysokých snůšek z řepky na začátku května, automaticky tyto stanoviště pro zbytek včelařského roku , druhé poloviny května až srpna, převčelili tak, že nějaká snůška existuje jedině za velmi příznivého počasí. Za průměrného počasí toto vysoké množství včelstev všechno, co donese, spotřebuje pro sebe a za trochu nepříznivého počasí už mají ty včelstva hlad.
Jenže za posledních 5 - 10 let se buď podařilo vypěstovat takové odrůdy řepky, které nepotřebují k opylení hmyz, stačí jim opylování větrem a nebo dlouhodobě působící insekticidy do řepkových porostů začali doplňovat chemikáliemi, které včely a jiný hmyz od kvetoucích porostů řepky účinně odpuzuje. Nebo se stalo obojí. Výsledek je ten, že v současné době včely na kvetoucí porosty řepky většinou nelétají a výnosy medu z těchto porostů jsou tak mizivé.
Včelaři tak ztratili pravidelný zdroj příjmů z řepkového medu, snižovat počty včelstev, aby stanoviště nebyly převčelené, se jim nechce a navíc v posledních letech začaly včely zatím z neznámých důvodů hroamdně hynout.
Včelaři jsou tak nervózní, hledají příčiny a někteří si jako příčinu vybrali GMO, i když o tom prakticky nic neví.

Odpovědět


Re: včelař pan Sintaj.

Pavel Sintaj,2016-01-24 11:18:42

Pán Pazdera, to čo píšete je pravda. Včelári, ktorí produkujú med na predaj si med z repky veľmi cenia. Z repky býva výdatná znáška.

V roku 2013 som v čase plného rozvoja včelstiev (v polovici mája) zistil úbytok včiel vúľoch. Zistil som, že nemenované roľnícke družstvovo vykonávalo postrek repky v nevhodnom (zakázanom) čase. Informoval som regionálnu veterinárnu správu. Tu je časť odpovede:
"Regionálna veterinárna a potravinová správa (vymazal som miesto) zistila v súvislosti s Vašou sťažnosťou týkajúcej sa úbytku v počte včiel vo včelstvách nasledujúce skutočnosti: Aplikovaný prípravok na ochranu repky Karate Zeon 5 CS. Karate Zeon 5 CS má repelentný účinok voči včelám, t.j. môže sa ním ošetrovať aj kvitnúci porast, ale v čase keď včely nelietajú." Toto však nebolo dodržané.
Našťastie, včely, ktoré dostali priamy zásah týmto "neškodným" prípravkom sa už do úľa nevrátili. Boli by kontaminovali všetko v úli. Ja osobne som rád, ak sa v blízkosti stanovišťa mojich včiel repka nenachádza. V priebehu vegetačného obdobia je vystavená viacerým postrekom.

Zmyslom mojich komentárov je, že všetko čo robíme by sme sa mali snažiť posúdiť v čo najširších súvislostiach, aby nás nedobehli bolestné následky, ale aby sme sa týmto bolestným následkom vyhli. Chemické prípravky sú veľmi rizikové. V pôde dlho zostávajú zvyšky v minulosti aplikovaných mnohých (nie všetkých) chemických prípravkov, ktoré tvoria nebezpečný koktail.
GMO rastliny prinášajú priame riziká ale aj súvisiace riziká (napríklad používanie nových typov herbicídov, pesticídov, fungicídov, ...) Toto všetko dôsledne preskúmať je nesmierne náročné a nákladné.

Už bolo zistené, že včelám devastačne škodia také nízke dávky niektorých herbicídov, pesticídov, fungicídov, ktoré nevieme ani detekovať. Preto, na overenie účinkov, sa robili vhodné porovnávacie testy včelstiev. Ich výsledky devastačnú škodlivosť potvrdili. Teraz žiaľ neviem rýchlo nájsť príslušný link. Bol to naozaj seriózny výskum. Nejdem do podrobností.

Ešte dva odkazy:
http://www.cepta.sk/index.php/en/pesticides-and-food/documents-and-publications/510-vcely-pod-casnou-ochranou-zakaz-neonikotinoidov-v-eu
http://www.agromanual.cz/cz/clanky/errata2/oprava-agromanual-9-10-2013-omezeni-pouzivani-neonikotinoidu.html

Odpovědět

Otázka

Pavel Sintaj,2016-01-22 18:50:25

Dobrý deň pán Pazdera, som elektrotechnický inžinier, nie biológ. Som však hobby včelár. Napadlo ma, že v tradičných technikách šľachtenia, ktoré sa používajú už tisíce rokov sú VŽDY použité druhy ktoré NEBOLI pred použitím nijako umelo/laboratórne modifikované. Toto je ten zásadný rozdiel medzi GMO a tradičným šľachtením. GMO organizmy (repka, kukurica) sú často modifikované tak, aby odolali rôznym herbicídom ako napríklad Roundup. Tieto herbicídy sa dostávajú do GMO rastlín (všetko ostatné zahynie) a cez tieto rastliny do pôdy a do tela ľudí alebo zvierat. Následky nie sú zatiaľ dostatočne preskúmané. Na včelách pozorujeme, že sú devastačné. Testovanie herbicídov je často úplne nedostatočné. Sú známe prípady falšovania. GMO v konečnom dôsledku s vysokou pravdepodobnosťou v budúcnosti prinesú viac škody ako úžitku. Náprava týchto škôd bude nesmierne nákladná. Ako príklad uveddiem používanie neonikotinoidov. Následky iste poznáte. Prosím o Vašu odpoveď.

Odpovědět


Re: Otázka

Pavel Ondrejovic,2016-01-22 21:28:42

Ked sa zamyslite, odpoved sa skryva v trivialite: aj na vytvorenie "GMO prisery" sa pouzije povodny neupraveny zivocich. Vo vysledku je predsa jedno ci zmenu spravite "uzasnou bio-eko upravou" alebo "odpornou vedou".

Clanok je o tom, ze je problem viest hranicu medzi spravnymi genenovymi modifikaciami ako je napriklad slachtenie a tymi zlymi ktore sa znepacili Greenpeace.

Odpovědět


Re: Re: Otázka

Pavel Sintaj,2016-01-23 09:36:29

Rozdiel medzi prirodzeným vývojom, ktorý trvá tisíce až milóny rokov a pestovaním GMO plodín je obrovský. Skúsim vymenovať aspoň niektoré:
1. Pestovanie GMO rastlín (sója, kukurica, slnečnica a ďalšie) je sprevádzané mohutným používaním herbicídov a pesticídov ktoré devastujú rozsiahle oblastí. Tieto majú aj mnoho ďalších, tu nespomenutých, negatívnych dopadov na životné prostredie, ľudí, zvieratá a ostatné rastliny.
2. Dôsledkom je strata biodiverzity tak dôležitej pre zdravé životné prostredie. GMO "príšery" sú nasadzované vysokým tempom a na obrovských plochách. To je nebezpečné.
3. Čo nezabijú pesticídy a herbicídy, zahynie v dôsledku straty biodiverzity. (Príklad: Mrkva je zdravá, ale ak by sme jedli len mrkvu, čoskoro by sme ochoreli a zomreli.)
3. Pesticídy a herbicídy postupne kontaminujú pôdu a spodné vody.
4. A mnohé ďalšie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Otázka

Pavel S,2016-01-23 13:20:40

Ad 1) BLábol, naopak používání GMO, umožňují vypouštění používání mnoha pesticidů, nebo používání, pesticidů mnohem šetrnějších, jako třeba roundup.
Ad 2) BLábol, ztráta biodiverzity nesouvisí s GMO nýbrž se zelenými magořinami typu biopaliva.
Ad 3) a dále Bláboly, viz výše.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Otázka

Pavel Sintaj,2016-01-23 16:35:52

Pozrite si video:
http://www.ted.com/talks/marla_spivak_why_bees_are_disappearing?language=sk
Hovorí sa tam o herbicídoch, pesticídoch, fungicídoch a momokultúrach, ktoré sú typické pri pestovaní GMO a ich účinku na včely. (GMO sú rozšírené napr. v USA, Argentíne, Indii a ďalších krajinách.) Všetci iste poznáme výrok Einsteina o včelách. Citovať netreba.

Odpovědět


Re: Re: Re: Otázka

Jenda Hrach,2016-01-23 16:29:06

1. GMO je technologie, jestli ji použijí pro zvýšení (roundup-rezistentní kmeny) nebo snížení (BT kukuřice) množství pesticidů je jen na lidech. Samozřejmě existují problémy, které jste popsal, ale je potřeba řešit tyto problémy, ne zakazovat technologii. Počítače taky nikdo nezakazuje proto, že se dají použít i ke špatným věcem.

2. To stejně jako v (1) IMHO ani tak nesouvisí s GMO, ale prostě s tím, že někdo dělá monokulturní lány - a to by bylo špatné, ať už by tam pěstoval GMO, bio, nebo mimozemšťany z Alzy.

3. Například nejčastěji kritizovaný roundup (glyphosate) má v přírodě poločas rozpadu pár měsíců.

Odpovědět


Re: Re: Re: Otázka

Josef Šoltes,2016-01-24 13:43:58

To nemyslíte vážně, že ne? Najděte si množství pesticidů a herbicidů používaných u GMO plodina u normálních neGMO plodin a pak tu kafrejte. Šíříte tu lži a chybné domněnky.

Odpovědět


Re: Otázka

Pavel S,2016-01-22 21:32:04

"Sú známe prípady falšovania." Tak co kdybyste jen zeleně neblábolil a uvedl ty "známe prípady falšovania". Roundup je ve srovnání s jiným herbicidy úplný čajíček, a je stejně jako GMO prouzkoumaný a otestovaný skrz naskrz. V podezření z úhynu včel byl zcela jiný pesticid, notabene používaný proti hmyzu. Podezření se nepotvrdilo, ovšem to zeleným magorům nezabránilo, aby nakydali tuny vylhané špíny nikoli na ten podezřelý pesticid, nýbrž na GMO, Roundup a Monsanto.

Odpovědět


Re: Re: Otázka

Pavel Sintaj,2016-01-23 09:18:21

Ako príklad som uviedol neonikotinoidy s ich devastačným účinkom na včely a s vysokou pravdepodobnosťou blízkou istote aj väčšine ostatných druhov hmyzu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Otázka

Pavel S,2016-01-23 13:14:18

Blábolil jste o "známych prípadoch falšovania", takže jsem vás vyzval, abyste ty "ty prípady falšovania" uvedl. Takže za prvé, jak byly testy neonikotinoidů falšovány? Za druhé, evidentně netušíte, že podezření na neonikotinoidy se nepotvrdilo. Za třetí, neonikotinoidy jsou insekticidy a roundup herbicid, takže vysvětlete, co mají tyto dvě látky společného, či co mají nenikotinoidy společného s GMO, na které jste neopomněl nakydat tunu z prstu vycucané špíny, přičemž je všeobecně známo (tedy všem kromě zelených magorů), že například Bt kukuřice umožnila zcela vysadit používání pesticidů proti hmyzu.

Odpovědět


Re: Otázka

Josef Pazdera,2016-01-22 22:39:39

Nastolil jste hodně otázek. Na některé jsme se již na oslovi snažili najít odpověď. Těžko bych vymyslel něco jiného, než co jsme na toto téma s kolegy již publikovali:
http://www.osel.cz/650-bma-obratila.html
http://www.osel.cz/6490-zabije-nas-gmo-a-uzdravi-nas-modlitba.html
http://www.osel.cz/7401-gmo-rostliny.html
http://www.osel.cz/421-pestovani-gmo-kukurice.html
http://www.osel.cz/3183-vyvracena-fama-o-gm-kukurici.html
http://www.osel.cz/4296-muze-byt-bezny-krizenec-rizikovejsi-nez-gmo.html
http://www.osel.cz/3071-gmo.html
http://www.osel.cz/332-gmo-a-tnt.html
http://www.readora.com/reader/article/id/167964
http://www.osel.cz/637-pyl-geneticky-modifikovanych-plodin-chrani-vcely.html
http://www.osel.cz/1718-bramborove-a-jine-katastrofy-aneb-evropou-obchazi-strasidlo-gmo.html
http://www.osel.cz/3156-geneticky-modifikovane-plodiny-a-zivotni-prostredi-2.html
http://www.osel.cz/5917-pouze-je-znacte.html
http://www.osel.cz/4296-muze-byt-bezny-krizenec-rizikovejsi-nez-gmo.html
http://www.osel.cz/341-gm-kava.html
http://www.osel.cz/8464-vetsina-zemi-v-eu-usiluje-o-zakaz-geneticky-modifikovanych-plodin.html
http://www.osel.cz/3211-mon-863-zdravi-neskodi.html
http://www.osel.cz/7716-light-gen-zvysuje-vynos-o-petinu.html
http://www.osel.cz/852-gm-bavlna-snizila-pouzivani-herbicidu.html
Ale jsou i další. Omlouvám se, že neopisuji, co už bylo řečeno. Díky za pochopení.

Odpovědět


Re: Re: Otázka

Pavel Sintaj,2016-01-23 09:50:43

Reagoval som hlavne preto, lebo v článku mi chýbala aspoň malá zmienka o nedostatkoch a rizikách používania GMO. Preto sa snažím na tieto skutočnosti upozorniť v očakávaní, že zareagujú aj ľudia, ktorí majú k tejto problematike bližšie ako ja.
Ďakujem za rad odkazov, ktoré si prečítam.

Odpovědět


Re: Re: Re: Otázka

Pavel S,2016-01-23 13:25:57

Ve srovnání se tvz. bio či eko (biopaliva - lány řepky a vypalování pralesů - ztráta biodeverzity, biopotraviny - výrazný nárůst nároků na výměru obdělávané půdy - ztráta biodiverzity, onemocnění způsobení e-coli, které již v mnoha případech vedlo ke smrti nakaženého, atd. atd.) nemá GMO absolutně žádné nedostatky a rizika.

Odpovědět

Transplantace

Ivan Čech,2016-01-22 12:59:41

Je možné, že jako u rostlin to funguje i u živočichů, když se překoná odmítnutí cizí tkáně.

Odpovědět


Re: Transplantace

Miroslav Stuchlík,2016-01-22 22:58:23

Dobrá otázka. Možná by zelení přestali chodit na transplantace :-)

Odpovědět

A divíte se?

Mirka Fisakova,2016-01-22 09:06:12

https://www.facebook.com/350679821643645/photos/a.355807167797577.87881.350679821643645/1098824326829187/?type=3

Odpovědět


Re: A divíte se?

David Oplatek,2016-01-22 09:49:48

Na té fotce vpravo není Schulz ale Karl Otto Koch. Jeho otec byl jen oblastní policista. A ano, školu na soukromém gymnáziu ukončil po devíti letech bez maturity, aby mohl obchodovat na burze. Pak byl knihkupcem. Je to socialista jak poleno a jestli hajluje nebo ne, ať každý posoudí sám.

Odpovědět


Re: A divíte se?

Richard Palkovac,2016-01-22 10:40:26

Chujoviny z "tvarbooku" sem asi nepatria.

Ak by aj hypoteticky bol ten pan blbec, tak demokracia to vyriesi, utrasie. Problem s blbcami je hlavne v diktaturach, kde ak je diktator blbec, tak to ma podstatny vplyp na spolocnost. Pokial je ale diktator rozumny clovek, naopak to moze byt lepsie ako demokracia.

Z hladiska pravdepodobnosti (kedze blbcov je vela) je ale vzdy istejsia demokracia, sprava sa viac evolucne ako diktatura.

Odpovědět


Re: Re: A divíte se?

Pavel Brož,2016-01-22 11:29:29

Nejsem sice příznivcem EU, jelikož ji pokládám za experiment o implementování shora něčeho, co bylo centrálně vyhodnoceno jako "dobro pro všechny", částečně tak trochu po vzoru bývalého SSSR. Nicméně pod Vaši první větu bych se podepsal.

Odpovědět


Re: Re: A divíte se?

Oskar Zemcik,2016-01-22 16:17:49

Problém je že u diktatury stačí vyměnit jednoho blbce, kdežto v demokracii i několik set jedinců, kteří se nějak záhadně skoro vždy nashromáždí v jistých volených pozicích...

Odpovědět


Re: Re: Re: A divíte se?

Richard Palkovac,2016-01-22 16:35:53

Vymenit diktatora (bez pomoci z vonka) je prakticky nemozne, historia to jasne ukazuje (Hitler, Stalin).

V demokraci tych "několik set jedinců, kteří se nějak záhadně skoro vždy nashromáždí v jistých volených pozicích" urcite nie su blbci, a ak poniektori su, tak su urcite mensi blbci ako ti, co ich zvolili.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni