Co prozradil nejstarší genom z lidské linie?  
Sekvence části jaderné DNA ze španělské Jámy kostí, stará téměř půl milionu let, odsouvá odštěpení lidí a neandrtálců výrazně do minulosti.

 

Vzorek kosti z Jámy kostí. Kredit: Javier Trueba / MSF.
Vzorek kosti z Jámy kostí. Kredit: Javier Trueba / MSF.

Vědci se často pyšní, že v lidské linii máme tolik fosilních pozůstatků a detailních analýz jako skoro nikde jinde. To je samozřejmě pravda a můžeme na být doopravdy pyšní. Neznamená to ale, že bychom měli v evoluci lidské linie křišťálově jasno. Naopak. Je to divočina rozmanitých hypotéz a komplikovaně propletených sekvencí DNA, ve které se plíží tajemní denisované a povykují nevycválaní neandrtálci. Ve zkratce řečeno, problém není v tom, že bychom toho věděli málo, ale spíš v tom, že toho víme až moc. Musíme si vydestilovat srozumitelný obrázek naší vlastní historie a je to náročná, detektivní dřina.

Matthias Meyer. Kredit: M. Meyer.
Matthias Meyer. Kredit: M. Meyer.


Vytrvalí čtenáři OSLA si možná vzpomenou na článek z prosince 2013, kdy jsme psali o nejstarší přečtené sekvenci lidské linie, kterou se tehdy stala mitochondriální DNA homininů z Jámy kostí (Sima de los Huesos) ve španělské Atapuerce. Od přečtení ostře sledované mitochondriální DNA uplynuly dva roky a kousek a už tu ze stejného místa máme sekvenci jaderné DNA. Stejně jako u mitochondriální DNA, i tentokrát sehráli stěžejní roli Matthias Meyer z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku a věhlasný paleogenetik Svante Pääbo. S početným týmem kolegů, samozřejmě.

Svante Pääbo. Kredit: Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology.
Svante Pääbo. Kredit: Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology.


Prý to byla strašná práce. Pěkně to ilustruje skutečnost, že pro přečtení jedné desetiny procenta (tedy promile) jaderného genomu z Jámy kostí museli badatelé získat a pak většinou zase zahodit tolik dat, že by to vydalo na tucty kompletních lidských genomů. Analyzovat prastarou DNA zjevně není legrace. Sekvence z kostí, jejichž staří Meyer a spol. určili na 430 tisíc let, byla jako řešeto. Podle některých komentářů se už blížíme k hranici, za kterou není možné pradávnou DNA z kostí přečíst, alespoň ne způsobem, jak to děláme doposud.

Atapuerca. Kredit: McortNGHH / Wikimedia Commons.
Atapuerca. Kredit: McortNGHH / Wikimedia Commons.

Námaha se ale vyplatila. Podle nadšených paleontologů je to úplná science fiction. A také skvělá příležitost dozvědět se nové věci. Meyer, Pääbo a jejich spolupracovníci získali sekvenci z jaderného genu hominina z Jámy kostí. Dotyčná sekvence vlastně pochází z pěti vzorků z Jámy kostí, pravděpodobně od více než jednoho jedince. Jáma kostí totiž dělá čest svému jménu a doopravdy je plná kostí, navíc nejen z lidské linie. Meyer pochválil archeology, kteří v Jámě kostí v roce 2006 pečlivě zamrazili vybrané vzorky, a ponechali jejich zpracování až na dobu, kdy budou k dispozici pokročilé metody zpracování a čtení DNA. Jak je vidět, bylo to od nich prozíravé.

Homo antecessor, Atapuerca. Kredit: José-Manuel Benito / Wikimedia Commons.
Homo antecessor, Atapuerca. Kredit: José-Manuel Benito / Wikimedia Commons.


Podle přečtené sekvence části jaderného genomu pozůstatky v Jámě kostí náležejí ranné formě neandrtálců. Tím se významně posunuje do minulosti okamžik, kdy se naši předci oddělili od společného předka s neandrtálci. Výsledky z Jámy kostí ukazují, že k tomu mělo dojít někdy před 550 tisíci až 765 tisíci lety. Pokud je ale tenhle údaj správný, tak to znamená, že Homo heidelbergensis je jako společný předek dnešních lidí a neandrtálců mimo hru. Řada odborníků s ním přitom počítala jako se skvělým kandidátem. Podle paleoantropoložky Marii Martinón-Torres z University College London (UCL) je teď nutné hledat společného předka lidí a neandrtálců mezi populacemi homininů, které žily před 700 až 900 tisíci let. Martinón-Torresová sází na Homo antecessor, jehož fosilie staré 900 tisíc let známe právě ze Španělska. Pokud bychom jeho fosilie našli v Africe nebo na Blízkém Východě, tak je to skoro hotová věc.

Jak je to v posledních letech obvyklé, situaci kolem našich předků nám komplikují mysteriózní denisované. Jeden neví, jestli je má proto spíš milovat nebo nenávidět. Zdá se, že populace z Jámy kostí, tedy ranní neandrtálci, měli společnou mitochondriální DNA s denisovany. Pokročilí neandrtálci ale takovou mitochondriální DNA neměli. Mohli ji prostě náhodou ztratit. Anebo, jak se domnívá i Meyer, do Evropy dorazil doposud neznámý druh z Afriky, a zkřížil se s neandrtálci. Tím by neandrtálci přišli o svou původní mitochondriální DNA. Zatím nevíme. Všechno nasvědčujeme tomu, že budeme potřebovat více jaderné DNA z Jámy kostí nebo i odjinud. Meyer a spol. jsou připraveni.


Video:  Atapuerca. Nuclear DNA sequences from the Middle Pleistocene Sima de los Huesos hominins



Literatura
Nature News 14. 3. 2016, Nature online 14. 3. 2016, Wikipedia (Denisovan, Homo antecessor)

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 20.03.2016
Tisk článku

člověk - pohlavní orgány - prof. MUDr. R. Čihák, DrSc.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 369 Kč
cena: 328 Kč
člověk - pohlavní orgány
prof. MUDr. R. Čihák, DrSc.
Související články:

Sibiřskou jeskyni obýval dosud neznámý druh člověka     Autor: Dagmar Gregorová (25.03.2010)
Nejstarší lidská DNA z Jámy kostí     Autor: Stanislav Mihulka (05.12.2013)
Ze žaludku ledové mumie Ötziho vytáhli nejstarší genom patogenu     Autor: Stanislav Mihulka (10.01.2016)



Diskuze:

Hm

Josef Šoltes,2016-03-21 15:15:07

Trochu se mi zdá, že pokud tu moderní člověk je půl milionu let, mohlo se odehrát lecos, o čem nemáme ani tušení. Klidně tu už mohla být technologická civilizace našeho typu a my bychom o tom neměli ani páru.

Odpovědět


Re: Hm

Jan Kavalír,2016-03-22 14:32:59

Asi bychom to zjistili velice rychle a nebylo by nám to moc příjemné. Ložiska surovin by byla roztěžená. Na nic takového se zatím nepřišlo.

Odpovědět


Re: Hm

Jiří Novák,2016-03-22 18:53:48

Asi nejen ložiska. Nacházely by se zbytky staveb, infrastruktury, strojů...

Odpovědět


Re: Hm

Jakub Klos,2016-03-23 14:54:20

Věda by se neměla uchylovat směrem k mimozemšťanům. Vkládalo by se do této skládačky další prvek. Podle okamovy břitvy je lepší se vydat cestou, která vkládá co nejméně nových prvků. Navíc poznání, že společný předek dnešních lidí a raných neandrtálců (pokud nějaký byl) je mnohem starší spíše volá po dalších důkazech než teoriích. Mě to smysl nedává, leda by se do toho vložil nový druh člověka, který by byl křížitelný jen přes jedno pohlaví s neandrtálci. Co třeba homo sapiens sapiens?

Odpovědět

Stavební kameny

Ivan Čech,2016-03-20 22:15:26

Takzvané stavební kameny pro zvíře a člověka jsou stejné.
Křížit se dá jen něco a někteří kříženci nemohou mít potomky.

Odpovědět

člověk

Milan Krnic,2016-03-20 16:32:43

No vida, to se nám to zamotává. Resp. nevyjasňuje.
Jen opatrně s výzkumy, aby to od druhu nezklouzávalo k rasám. :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni