(Eko)logické zemědělství I  
Na podzim roku 2013 vyšel na serveru www.i-dnes.cz , článek nazvaný „Chemický koktejl na českých polích. Spotřeba hnojiv vzrostla o polovinu“.

Zmíněný článek (celýnajdete zde ) popisuje zvyšování spotřeby hnojiv a látek na ochranu rostlin v zemědělství. Autoři Jan Brož a "js", se evidentně v  oboru neorientují. Ohromují čtenáře čísly, jejichž vypovídací hodnota je bez dalších informací blízká nule. O neodbornosti svědčí zdánlivá maličkost. V článku je věta - cituji: „Ještě horší následky pro životní prostředí má podle odborníků nárůst spotřeby prostředků pro ochranu rostlin, tedy různých pesticidů, herbicidů a fungicidů. Těch zemědělci v minulém roce spotřebovali 5 700 tun.“ Jakoby autoři nevěděli, že pesticidy, jsou obecně přípravky na ochranu rostlin, skladových zásob, technických produktů, zvířat lidí,…. Přípravky na ochranu rostlin jsou jen specifickou, byť hojně rozšířenou kategorií, a ty se dále dělí na herbicidy, insekticidy, fungicidy, etc, etc, etc. Pravda, jde o prkotinu, ale zpravidla jsou takovéto prkotiny prvním příznakem dalších, vážnějších nepřesností.

 

Zcela manipulativním tvrzením, jsou věty v odstavci: „Začarovaný kruh ničení a dodávání živin“

Cituji: „Protože ochranné přípravky zničí veškeré živiny v půdě, dodávají je zemědělci zpět do půdy pomocí hnojiv a dostávají se tak do začarovaného kruhu.“ – konec citátu.

Nejsem chemik, ale nedokážu si představit, jak „ochranné přípravky“ (obecně), „zničí veškeré živiny“. Jak „zničí“? Jaké procesy mohou nastat? Dochází k transmutaci prvků nebo anihilaci? Nevím! Ví autoři, co to jsou to „živiny“?

Řekl jsem, že vypovídací hodnota čísel uvedených v článku je blízká nule. Pro ilustraci se podívejme nyní na možnosti „konvenčního sedláka“, který pěstuje brambory a hrozí mu napadení plísní bramborovou, což je běžný patogen, poškozující nejen nať, ale i hlízy na poli a ve skladech. Srovnejme si dva fungicidy. V tabulce je výpis z bezpečnostních listů dvou výrobků.

Bezpečnostní list Championu 50 WP je ZDE, Bezpečnostní list Electisu je ZDE.


Z výpisu vyplývá, že Champion je pro savce (potkany) cca 5x toxičtější než Electis. Pro pstruhy je toxičtější o cca 1 až 2 řády! Champion se v půdě a ve vodě prakticky nerozkládá, zatímco Electis se rozloží během několika dnů až několika desítek dnů. Navíc je doporučené dávkování Championu podstatně vyšší, než Electisu. Z toho vyplývá, že konvenční sedlák je schopen významně ovlivnit dopady na životní prostředí už jen tím, že vybere vhodný pesticid.

Tyto řádky berte jako malou, lehkou a poněkud nudnou přípravu.



Vyhodnocení dotazníku

Někteří čtenáři Osla se stali (dobrovolnou) obětí mé zlomyslnosti a vyplnili malý jednoduchý anonymní dotazník. Pro připomenutí a pro nově příchozí je dotazník k nahlédnutí ZDE. Uzávěrka byla 12.3.2016, takže další reakce už nebudou nyní započítávány.

Všem respondentům ještě jednou děkuji!

Přiznávám, že dotazník je dost manipulativní. Dřív, než budete pokračovat, zkuste si ještě zahrát malou hru na referendum. Hru, kterou hraji někdy s žáky a studenty, jimž povídám o přírodě. Hra otestuje vaši schopnost rozhodnout se na základě předložených informací.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hra na referendum – popis a pravidla

Setkáváme se s chemikáliemi, které mají různá využití a různé vlastnosti. Vybral jsem jednu modelovou sloučeninu a přidal k ní informace o vlastnostech a používání. Pokuste se na základě informací, které zde dostanete a na základě toho, co víte, rozhodnout, zda by bylo vhodné užívání této sloučeniny zakázat, nebo zda zákaz není nutný. Jde o hru, ale chovejte se tak, jakoby vše, co je zde uvedeno, byla pravda! Slovo od slova, řádek od řádku! Pokuste se rozhodnout podle vlastního vědomí a svědomí. Otázka k referendu je ZDE. Každý, kdo se této hry zúčastní, bude mít možnost se hned podívat, jak hlasovali ostatní.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ve vlastním dotazníku, jsem vlastně jen využil zmanipulovanosti veřejnosti a spoléhal jsem se tak jako jiní manipulátoři na to, že lidé nemají chuť si sami získávat informace. Už několikrát jsem prohlásil, že se postavím před jakýchkoli 30 náhodně vybraných vysokoškolsky vzdělaných lidí a nechám je hlasovat o nějakém nesmyslu, jako je třeba zákaz pečení rohlíků nebo o tom, že pěstování brambor je škodlivé nebo o tom, že víno a jablka jsou podezřelou potravinou. Nemusím lhát ani si vymýšlet. Stačí, když známé pojmy převleču do podoby jiných slov a i když mají respondenti možnost si informace ověřit, málokteří to udělají a uvedené blbosti odhlasují. Kdysi jsem si myslel, že budeme-li mít k dispozici tak obrovský oceán informací, jako je internet, není problém, si cokoli ověřit, ale opak je pravdou.

Teď prosím čtenáře, kteří se účastnili vyplňování dotazníku a budou se cítit dotčeně, aby se nerozčilovali. Nechci nikoho urazit ani zesměšnit. Někteří z vás byli hodně blízko myšlence, pro kterou byl dotazník sestaven. Zvláště smekám před respondentem, který napsal v poznámce toto – cituji: „Dotazník je podle všeho záměrně chytře zformulován, aby popsané situace zahrnovaly roubování, vegetativní rozmnožování apod. Takže ho má někdo v plánu použít jako argument, jak se zbytečně straší biotechnologiemi. V tom případě by měl při zveřejnění výsledků uvést, že nejde o průzkum názorů, ale o test toho, zda lze vhodnou formulací otázek zmanipulovat výsledky“.

Všechna čest. Je to přesně tak, jak píšete! Jde opravdu o tom, jak snadno lze s lidmi manipulovat.

Složení respondentů bylo následující:

Ukončená VŠ

150

Ukončená střední škola s maturitou - nyní student VŠ

66

Ukončená střední škola s maturitou

47

Základní - nyní student SŠ s maturitou

2

Vyučený bez maturity

4

Žák základní školy 6. - 9. ročník

1


Měl-li bych brát výsledky dotazníku vážně, téměř čtvrtina vzdělaných občanů si myslí, že je potřeba zakázat pečení chleba, rohlíků a buchet a přes 40 % je považuje za podezřelé. Více než 15 % by zakázalo pěstování brambor a více než třetina jim nedůvěřuje. Jabloňové sady a vinice chce vykácet 1/4 občanů a více než třetina se má před jablky a vínem na pozoru!! Takže když to shrnu: Přijde-li k Vám někdo na návštěvu a nabídnete-li mu jablečný štrúdl, nasypete misku bramborových lupínků a nalijete víno, hrozí vážné riziko, že se Vás host pokusí inzultovat!

Uznávám, že první otázka byla dost nepříjemná a navíc jsem k ní nedal žádné vodítko. Nicméně mne těší, že u čtenářů Osla je skóre přeci jen lepší, než u jiných.

 

Ten podivný mutovaný hybrid je pšenice setá. Je křížencem pšenice jednozrnky a dvou druhů plané trávy rodu mnohoštět (Aegilops sp). Má trojnásobně zmnožený celý genom – dnešní pšenice jsou tedy hexaploidní. Mutace, která (é) vedly ke zkrácení stébla, usnadňují nesení těžkého klasu a pšenice tak méně poléhá. Další mutace způsobily zhoršené uvolňování zrn z klasu, takže se velmi znesnadnily možnosti přirozeného rozmnožování. (Snižuje se výdrol.) Zrno se uvolní až tehdy, kdy klas slízne pořádných pár ran při průchodu mláticím ústrojím kombajnu nebo když v minulosti do něj začal sedlák mlátit cepem. Stovky miliónů lidí jsou tak závislé na pšenici a pšenice je závislá na lidech. Ukázkový příklad symbiózy.

 

Klonování je jen jiný výraz pro vegetativní (nepohlavní) rozmnožování. Zahradníci ještě říkají: řízkování, hřížení, dělení trsů apod. Některé rostliny se generativně (semeny) množí zřídka a některé vůbec. Pěstované brambory se semeny množí výhradně ve šlechtitelských stanicích při vytváření nových odrůd. Brambory, které kupujete v obchodech, jsou bez výjimky klony. Nejrozšířenějším typem banánů jsou bezsemenné hybridní odrůdy, množené výhradně klonováním. No a většina odrůd jabloní, hrušní, a dalšího ovoce jsou klony vybraných jedinců, které se navíc množí štěpováním (roubováním, očkováním), tedy vznikají chiméry. Jabloně se roubují na semenáče jabloní, ale i na vegetativně množené podnože. Rybíz a angrešt se roubuje na meruzalku zlatou. Vzniká tak chiméra dvou různých druhů organismů.

 

Jen na okraj: Mnozí z vás mají chiméru v rodině nebo dokonce chimérou sami jsou, například lidé s transplantovanými orgány, nebo po injekci kmenových buněk, například po léčbě oční sítnice, nebo ti, co dostali kostní dřeň po ozařování při léčbě leukemie, stejně tak jsme někteří chimérami, aniž bychom to tušili, pokud v době našeho zrodu došlo ke splynutí dvou zárodků a vyvinul se jen jeden plod,...

Nyní bych se chtěl obrátit zejména na studenty vysokých škol.

Předpokládám, že jste tento dotazník vyplňovali přesně podle toho, co si myslíte. V tom případě mne udivuje, proč se skoro nikdo nepokusil získat dodatečné informace z dostupných jiných zdrojů. Vždyť jste při vyplňováni dotazníku seděli u počítače připojeného na internet! U druhé a třetí otázky byl dokonce uveden zdroj! (wikipedie) Přesto jste se mnozí nepokusili nic zjistit! Proč jste nepožádali o pomoc přítele Gúgla nebo Binga, Seznama, či jiného? Nemusíte se před nimi stydět, že něco nevíte! Oni to na vás nevyžvaní! Vysokoškolští studenti chtějí striktně zakázat pšenici v 50 % (33/66) a jen 9,1 % (6/66) je pro její pěstování bez omezení! Pro zákaz roubovaných rostlin je 45 %, pro povolení bez omezení jen 15,9 %. No a u brambor a banánů je pro zákaz 35 % a pro pěstování bez omezení 27 %.

Třeba se k těmto výsledkům zde vyjádří i někdo z pohledu psychologie.



K manipulovatelnosti.

Uvědomuji si, že nejsme schopni vždy sami ohodnotit, zda jsme nebo nejsme manipulovatelní – resp. jak moc manipulovatelní jsme. Domnívám se, že každý z nás manipulovatelný je (s tím nic neuděláme a klidně si to přiznejme), ale pořád je na nás, budeme-li se manipulacím bránit či nikoli. Je to stejné, jako přiznat si, že můžeme být vykradeni a rozhodnout se, zda si byt zabezpečíme, či nikoli. Je-li nám něco nejasné, pokusme se najít, co si o tématu myslí ostatní. Je-li termín neznámý – najděme si význam. Vždyť to je dnes jednodušší, než dříve! Je dotazník nejasný nebo nesmyslný – rozcupujte ho! A ještě jednu myšlenku - prý Jana Wericha: „Boj s lidskou blbostí nelze vyhrát, ale nikdy nesmíme přestat bojovat.”

Vysvětlení čtvrté otázky dotazníku se budu věnovat v pokračování článku a zároveň vyhodnotím i hru na referendum. To už se budu opravdu věnovat (eko)logickému zemědělství.



Datum: 21.03.2016
Tisk článku

Související články:

Vážná choroba evropské biotechnologie     Autor: Jaroslav Drobník (12.05.2012)
Politika EU a biotechnologie     Autor: (04.06.2012)
Zastřelte si svého vědce!     Autor: Jaroslav Petr (08.06.2012)
Ekologický „Mein Kampf“ po padesáti letech     Autor: Jaroslav Petr (29.06.2012)
Zabije nás GMO a uzdraví nás modlitba?     Autor: Jaroslav Petr (21.09.2012)
Co je to med?     Autor: Josef Pazdera (23.09.2012)
GMO rostliny     Autor: Martin Tůma (16.01.2014)
Francie definitivně zakázala GM kukuřici     Autor: Josef Pazdera (07.05.2014)
Velký soud o malých buňkách     Autor: Josef Pazdera (12.01.2015)



Diskuze:

Interpretace výsledků.

Karlik Gallik,2016-03-26 09:28:22

Nedá se výsledek interpretovat třeba tak, že většina dotazovaných si v případě nejistoty vybrala variantu, která je pro ně (ve všech jimy domyslitelnych variantách a s přihlédnutím na manipulativní charakter dotazníku) ve výsledku bezpečnější?
Totiž - i při znalosti pohnutek,vedoucích k vytvoření onoho dotazníku,bych na takto formulované otázky odpovídal jako většina respondentů.

Ale to je problém většiny dotazníků - návrh otázek a povolených odpovědí + interpretace výsledků.

Odpovědět

David L1,2016-03-22 16:28:59

Takže správná odpověď u podivného mutovaného hybrida byla "povolit"? Copak já vím, jestli pan Kašinský nezkřížil pšenici s rulíkem zlomocným?

Odpovědět

Kritické myslenie

Tomáš Štec,2016-03-22 13:03:46

Áno, mladí sa veľmi radi oháňajú tým, že dôležité je kriticky myslieť a nie sa učiť veci naspamäť. Zabúdajú ale na to (alebo cielene nevidia), že základom pre kritické myslenie je hlboký a široký prehľad, vedomosti, pretože keď nič nevedia, tak o ničom premýšľať nedokážu – z vody sa variť nedá.

To je presne to „oni to wikipédia/google vedia, tak prečo by som to mal vedieť ja?“ Pretože keď nebudeš vedieť, tak sa nebudeš vedieť ani spýtať. Podobne ako keď študentom do testu (IVT) zadám, že majú k roku doplniť vynález/prvý počítač a príslušnú technológiu (relé/elektrónku/tranzistor/IO) a oni intenzívne googlia rok…

Odpovědět


Re: Kritické myslenie

Milan Krnic,2016-03-22 15:00:09

To, že biflování rozvíjí paměť, je jasné, a dobré. Kritické myšlení je schopnost. Její rozvoj by do toho nemusel, resp. podle mě neměl příliš zasahovat.
U biflování je ale také důležité, jak a co se člověk bifluje. Kdy ne každému vyhovuje to samé, a je otázkou, jak v obecném školství toto zohlednit, resp. zda to vůbec zohlednit lze.

Odpovědět


Re: Kritické myslenie

Marcel Brokát,2016-03-22 16:23:14

naprostý souhlas, ovšem přidal bych i zkušenost - tedy samostatnou realizaci nějakého úkolu a ještě práci s chybou - bohužel chyba byla a je stále (až na vzácné výjimky) v současném školství nástrojem biče

Odpovědět


Re: Re: Kritické myslenie

Marcel Brokát,2016-03-22 16:24:26

souhlas s panem Štecem

Odpovědět

Jednovaječná dvojčata

Josef Šoltes,2016-03-21 15:04:50

Já bych ty svoje budoucí jednovaječný holky zakázal! Vždyť to jsou klony! A to by nás mohlo zabít!

Odpovědět


Re: Jednovaječná dvojčata

Josef Šoltes,2016-03-21 15:10:06

Minimálně mně to zabije určitě :-)

Odpovědět


Re: Re: Jednovaječná dvojčata

Jan Kavalír,2016-03-22 13:13:52

Jen si to tak neberte. Někteří by mohli mít problém i s tím, že ty holky budou mít i naklonovalou duši, nebo ji bude mít jen jedna. Ta prý vzniká hned po oplození, takže hormonální antikoncepce je podle nich také vražda. :-)))

Odpovědět

biologická aktivita půdy

Mojmir Kosco,2016-03-21 13:46:22

Vybral jsem si pouze uzoučký proužek v článku načrtnutých zemědělských problémů a to míchaní jednotlivých přípravků. V zemědělské praxi se jedná o běžnou praxi ,která je málokdy prověřená jinak než zkušeností. Protože přípravky ,název koncentrace doporučené dávkovaní se velmi rychle mění tak výrobci málokdy kombinaci různých přípravků umožňují nebo nějak stanovují podmínky za kterých je to možné .Proto je kombinace různých přípravku zkoušena z různými výsledky aby se odhadla správná kombinace . Mě se to netýká neboť jako ekologický zemědělec průmyslová hnojiva a chemickou ochranu rostlin nepoužívám. Týká se mne to proč lze v konečném důsledky tvrdit že v konvenčním zemědělství lze doložit že zvýšené použití PPOR vede k nutnosti použiti většího množství průmyslových hnojiv a následně k větší zátěži povrchových vod ( což je skutečný obsah článku v MF )Je to skryto v nazvu mého komentáře. Je pravdou že rostliny lze pěstovat od hydroponického až po náhodný sběr srpem .Vždy se musí brát v potaz náklady versus produkce.Rostlina pro pěstovaní potřebuje stále stejnou potřebu živin ale v případě hydroponického pěstovaní potřebuji různé plodiny od 10 - 20x vyšší koncentrace aby tyto živiny využili .Nejdál ve využití maximálního hydroponického velkopěstování je Brazílie .Po výkacení pralesa nastává období kdy po dobu 10 - 25 let je stále půda chudší na biologickou aktivitu a s nutností čím dál vyšších dávek hnojiv. Česká republika nemá vhodný prales ke kácení (pseudoprales Boubín to nezachrání) a proto musí biologickou aktivitu půdy zachovat . Jedna s cest je umožnit zvýšit počet mikroorganizmu v půdě . A tady je problém PPOR jsou jednou z významných příčin proč se snižuje jejich počet a proč se musí více hnojit.

Odpovědět

Jak jsme manipulovatelní

Jirka Truhlář,2016-03-21 13:01:04

Další hezký příklad, jak jsme snadno zmanipulovatelní:
http://www.mojevideo.sk/video/26c76/neoliberalny_fasizmus.html

Odpovědět


Re: Jak jsme manipulovatelní

Marcel Brokát,2016-03-23 08:41:18

video jsem viděl. nerozumím tomu čím toto video ukazuje jak jsme zmanipulovatelní?

Odpovědět

Není to tak jednoduché ;-)

Tomáš Drkula,2016-03-21 09:36:22

Zdravím všechny, dotazník jsem v dané době nevyplňoval, ale po shlédnutí otázek dotazníků mi došlo proč lidé tak odpovídali. Protože danému tématu nerozuměli. A vyzněla mi zde položená otázka, že kdyby využili internetu a nastudovali danou problematiku, tak jestli by to opravdu ovlivnilo jejich odpovědi? Vybral jsem si otázku s klonováním, protože mi byla blízká. A pokusil se vygooglit nějaké informace. Dal jsem vyhledat slovní spojení "klonování potravin". A našlo mi to informace o klonování, ale jen zvířat s ohledem na maso. O klonování rostlin nic, takže pokud nevím, že se klonují i ovocné rostliny například zmiňované banány, tak to tímto způsobem nezjistím. Ale když zadám do vyhledávače "klonovani ovoce" či "klonovani bananu", tak až poté najdu relevantní informace, podle kterých si můžu udělat na danou problematiku názor. Z tohoto mého osobního testu jsem zjistil odpověď na otázku položenou na začátku mého pokusu. A to, že i s přístupem na internet nemusím se dané informace dohledat, protože se špatně zeptám a to z důvodu, že nejsem v dané věci dostatečně kovaný. V mém případě mám určité povědomí ohledně klonování zvířat, ale už jsem netušil, že se klonují i rostliny a tím pádem se nepřišel nato ani s pomocí google, že se klonují i rostliny. Netvrdím, že stejný výsledek bude u všech otázek z dotazníku, ale minimálně u otázky ohledně klonování, že lidé nemuseli být (ne)schopni správně odpovědět na danou otázku z důvodu zdechlosti či neověřování předkládaných informací. Co myslíte Vy?

Odpovědět


Re: Není to tak jednoduché ;-)

Gordon Freeman,2016-03-21 10:47:30

Ano na hledání velmi záleží. A tady se do role vkládá ještě většinově používaný vyhledávač (spíše už třídič) informací Google. Z tohoto hlediska je asi nejvhodnější (rychlost vs kvalita) pojmy vyhledat na Wikipedii.
K dalšímu dotazníku- Dihydrogen monoxid je starý :D, to je původně váš nápad?

Odpovědět


Re: Re: Není to tak jednoduché ;-)

Tomáš Drkula,2016-03-21 12:18:13

Ani Wikipedie mi moc nepomohla. Při zadání slovního spojení ve Wikipedii "klonování rostlin". Vyskočila tato hláška: Stránku „Klonování rostlin“ na Wikipedii bohužel nemáme. Ale je fakt, že jsem na úvodní stránce o klonování dozvěděl, že existuje i klonování rostlin, samozřejmě s dodatkem, že se zde věnují jen problematice klonování savců.
Jak Vás vůbec napadlo, že by to měl být můj původní nápad??? :D

Odpovědět


Re: Re: Re: Není to tak jednoduché ;-)

Gordon Freeman,2016-03-21 13:30:42

Ano myslel jsem "klonování", kde je to v úvodu uvedeno.
To druhé byla otázka na autora- Jan Kašinský. Už jsem to někdy dávno někde četl, i ten text k tomu je velmi povědomý.

Odpovědět


Re: Re: Re: Není to tak jednoduché ;-)

Gordon Freeman,2016-03-21 13:34:49

Ještě jenom dodatek- musíte vyhledávat pouze "klonování", protože to je pojem, který neznáte. "klonování rostlin" je už možné pouze za předpokladu, že o tom něco víte a v tom případě pojem vyhledávat už nepotřebujete.
Další pravidlo vyhledávání by mělo být, že se zadává co nejobecnější pojem, aby nebyly hned vyřazeny relevantní výsledky, které pouze používají jinou frázi, jiné slova. Až na základě těchto výsledků se dále filtrují upřesňujícími parametry.

Odpovědět


Re: Re: Re: Není to tak jednoduché ;-)

Milan Krnic,2016-03-21 13:45:24

Je jasné, že záleží na formulaci.
Ovšem, komplexně vzato, dokud se člověk nenaučí kriticky myslet, je, myslím, těžké odlišit manipulaci. Nehledě na to co, jak a jaké informace hledám a najdu.
Ovšem č2. když to ve vzdělávacích institucích vypadá různě, i tak, jak zmiňuji níže, je prakticky nemožné naučit populaci spolupracovat, natož pak kriticky myslet.
Ale finanční gramotnost, ta se učí (tedy nevím jak kvalitně). Absurdita.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Není to tak jednoduché ;-)

Josef Šoltes,2016-03-21 15:03:08

Finanční gramotnost se učí, protože je mnohem pravděpodobnější, že vás v životě někdo okrade, než že se bude ptát na termín klonování rostlin. I když třeba klonování je zrovna celkem vtipný termín, protože každý středoškolák, který prošel středoškolskou biologií by měl znát minimálně mitózu a meiózu, kde se termínu klonování využívá značně. A jelikož tyto procesy probíhají u veškerých živých buněk, tak je snad evidentní, že to platí i pro rostliny, tedy klonování rostlin je přirozený jev.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Není to tak jednoduché ;-)

Milan Krnic,2016-03-21 15:12:28

Jenže v životě finanční gramotnost nezabrání tomu, aby jsem se nechal okrást. Viz manipulace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to tak jednoduché ;-)

Josef Šoltes,2016-03-21 15:19:15

Jistě, že ne. Ale někdo na ministerstvu školství má pocit, že by mohla. :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to tak jednoduché ;-)

Milan Krnic,2016-03-22 06:51:07

*abych se nenechal
Od současné ministryně Valachové jsem několikrát slyšel, že kritické myšlení podporuje (zmiňuje to např. zde: http://1url.cz/Otzts).
Co se týče vlády, vzhledem k naší ministerské fluktuaci, pravděpodobně záleží zejména na tom, zda to bude podporovat i ministr následující.
No a pak ta praxe ...

Odpovědět


Re: Re: Není to tak jednoduché ;-)

Jan Kašinský,2016-03-21 19:35:30

Dihydrogen monoxid je opravdu starý. Už skoro 20 let let. Nathan Zohner měl tenkrát 14 let! Můj je jediný řádek - těch 200 až 300 mrtvých ročně v ČR. Vysvětlím vše ve druhé části článku. Zatím ještě nechám čtenáře hlasovat.
Jestli je Vám text povědomý (viz Váš příspěvek 13:30:42), opravdu bych rád věděl kde jste se s ním setkal. Sbírám informace kde se dá, ale snažím se neopisovat hotové texty.

Odpovědět


Re: Re: Re: Není to tak jednoduché ;-)

Gordon Freeman,2016-03-21 21:41:52

Tak přece a už dle vás 20 let to koluje :D Četl jsem to už fakt dávno (více jak 7 let určitě). Zmínka o kyselých deštích a výskytu v nádorech je mi povědomá. Kopírovat nemusíte, ale zase úplně jinak napsat tyto "fakta" asi nejde :P Jinak proč v dotazníku není ještě možnost "Nevím"? Na spoustu věcí sám zatím nemám jednoznačný názor a vyžadování pouze ano/ne určitě může zkreslit vyhodnocení.

Odpovědět


Re: Není to tak jednoduché ;-)

Vojtěch Kocián,2016-03-21 14:50:24

Tak zrovna na dotaz "klonování" mi Google vyhodil jako první stránku Wikipedie, kde hned po první větě citované přímo v otázce je informace o tom, že jde o proces často probíhající i v přírodě s odkazem na vegetativní rozmnožování. To by mělo nakopnout snad každého. Problém je, jak jsem psal níže, že testová otázka se tváří jako úplný zdroj informací, na jehož základě se má testovaný subjekt rozhodovat. Navíc slovo "jedinec" v definici si člověk bez biologického vzdělání většinou nespojí s rostlinou a má ho spojeného s člověkem. S tím, že když jde o dotaz na potraviny, tak si to v hlavě podvědomě přešaltuje na zvíře, protože představa člověka jako potraviny nezapadá do konceptu a zvíře je nejbližší vhodná náhrada.

Odpovědět

Společnost

Milan Krnic,2016-03-21 09:30:44

Cituji nejmenovanou paní učitelku: "Přestoupila k nám do třídy holčička ze školy waldorfského typu. Nedokázala pochopit, že nesmí opisovat, ptát se při písemce spolužáků!!"
Tohle, myslím, názorně ukazuje jeden z problémů naší společnosti, kterého důsledek je, mimo jiné, problematika zmiňovaná v tomto článku.

Odpovědět


Re: Společnost

Marcel Brokát,2016-03-21 09:49:15

Pane Krnici i když tuším proč jste svůj příspěvek formuloval takto, tak pozor! To je přesně ten typ zkratky, který je zavádějící!!
To, že holčička nedokázala pochopit nějaké pravidlo vypovídá o čem? Je hloupá, rozjívená, neschopná chápat? Nebo se prostě nepodřídila pravidlu, protože v tom neviděla smysl a nechtěla se podřídit slepě příkazu? Nebo učitelka je stará nebo předpojatá, líná nebo neumí s dětmi mluvit, likviduje cokoli individuálního? atd atd atd.

Nezastávám se waldorfu, vím velice dobře jaké "produkty" generuje, ale je zde i několik dalších odlišných výukových systémů, které fungují výrazně lépe ve výchově a vzdělání než většinový systém.
Kromě toho pozor právě na ty zkratky :-)

Odpovědět


Re: Re: Společnost

Milan Krnic,2016-03-21 11:24:00

Děkuji za reakci.
Zavádějící mi to nepřijde. Chce to držet odstup. Ostatně bez odstupu nic kriticky zhodnotit nelze.
Tj. nelze řešit holčičku, nebo paní učitelku, těm do hlavy nevidíme.
Mnou zmiňovaný systém je systémový, kdy, pokud to rozvedu, nás na jednu stranu ve škole obvykle učí pracovat samostatně, neradit se, neopisovat, apod. a vše opačné je bráno za přestupek. A na stanu druhou se někdo pak diví, že když nám dájí k vyplnění dotazník, pracujeme samostatně, bez "opisování", byť je to online. Zvyk je železná košile.

Odpovědět


Re: Re: Re: Společnost

Milan Krnic,2016-03-21 11:26:57

omlouvám se za nedostatky, příště se to budu snažit po sobě přečíst :-p

Odpovědět


Re: Re: Re: Společnost

Vojtěch Kocián,2016-03-21 14:38:53

Pokud by to byl test ze znalostí nebo pochopení psaného, tak bych také "neopisoval" z internetu, ale pokud jde o názor, tak bych se před odpovědí snažil v nejasné otázce zorientovat. Spíš jde o to, že "test" znalosti předkládá sám a tváří se, že jsou úplné a odpověď má být na jejich základě. Koneckonců, ani zmiňovaná holčička z waldorfské školy by se s otázkou typu "jaký názor máš na..." nejspíš neměla tendenci radit se spolužáky - jde o její názor ne o hledání pravdy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Společnost

Milan Krnic,2016-03-21 15:21:20

No, vždyť právě. Jak bychom chtěli kriticky myslet, když se neučíme ani spolupracovat.

Odpovědět


Re: Re: Společnost

Josef Šoltes,2016-03-21 15:07:32

Nechci se zastávat Waldorfu, ale v případě správné aplikace jeho myšlenek správnými lidmi se často doberete k vynikajícímu výsledku. Viz moje žena, které na střední prorokovali kariéru pomocné kuchařky a momentálně je z ní anestezioložka ve fakultní nemocnici. A to obecně jen proto, že byla zvyklá na waldorfský styl učení ze základní školy a gymnazijní vzdělávání ji připadalo zcela nesmyslné.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz