Převrat v praní: Nanotextilie, co se samy vyčistí na světle  
Pokud to na technice v Melbourne dotáhnou do konce, tak tu máme konec s praním. Textilie vylepšené nanotechnologií se totiž vyčistí samy. Stačí na ně jenom posvítit.

 

Nanostruktury narostlé na bavlněné textilii. Kredit: RMIT University.
Nanostruktury narostlé na bavlněné textilii. Kredit: RMIT University.

Nanotechnologie vstupují do našeho každodenního života. Jestli uspějí, tak se všechno změní. Například praní špinavého textilu by se najednou mohlo stát minulostí. Snaží se o to nanotechnologové Royal Melbourne Institute of Technology, tedy techniky v australském Melbourne. Vyvinuli totiž postup, kterým lze účinně a hlavně lacině vylepšit běžný textil speciálními nanostrukturami. Když na takové nanostruktury posvítí světlo, tak rozkládají organickou hmotu.

Rajesh Ramanathan. Kredit: RMIT University.
Rajesh Ramanathan. Kredit: RMIT University.


Rajesh Ramanathan a jeho kolegové by rádi tuto technologii uplatnili ve vývoji nanotextilií, které by se vyčistily na světle. Uplatnění této technologie je ale podle všeho mnohem širší. Určitě by si mohla najít své místo ve výrobě agrochemikálií, farmaceutických produktů nebo podobných látek, protože ji lze snadno upravit pro potřeby průmyslu.

Pokud jde o textilie, jejich výhodou je, že samy o sobě mají poměrně komplikovanou trojrozměrnou strukturu. To jim usnadňuje absorpci světelného záření a zrychluje rozklad organických látek. Ramanathan připouští, že na vyhazování praček do šrotu jen tak nedojde. Prý jsme se ale už dostali na dosah textilií, které to budou se samočištěním myslet smrtelně vážně.

Červeně jsou zobrazeny nanočástice stříbra. Kredit: RMIT University.
Červeně jsou zobrazeny nanočástice stříbra. Kredit: RMIT University.

Ramanathan a spol. využili nanostruktury založené na mědi a stříbru, o nichž se ví, že dovedou absorbovat viditelné světlo. Když na takové nanostruktury posvítí nějaké světlo, tak tím pádem získají energii, která se projeví v podobě vysoce excitovaných, takzvaných horkých elektronů (hot electrons). Tyhle horké elektrony nesou spoustu energie, kterou nanostruktury využijí k rozložení organických látek.

Royal Melbourne Institute of Technology (RMIT).
Royal Melbourne Institute of Technology (RMIT).


Jak je to v podobných případech obvyklé, zásadním problémem bylo přenesení fungující technologie z laboratoře na textil, který lze vyrábět ve velkém. Badatelé to vymysleli tak, že nanostruktury nechávají vyrůst přímo na textilu postupným namáčením v několika roztocích. Vytvoření stabilních nanostruktur na textiliích jim netrvá déle než půlhodinu. Když na takovou textilií vylepšenou nanotechnologií posvítí světlem, tak se látka sama od sebe vyčistí zhruba za šest minut. Textilie vylepšené nanotechnologií nejsou zatím tak dokonalé, jako prací prostředky. Ramanathan a jeho spolupracovníci na tom ale pracují. Teď hodlají své nanotextilie otestovat s organickými látkami, s nimiž se potkáváme v běžném životě. Čekají je zábavné experimenty s rajčaty i červeným vínem.

Literatura
RMIT University 22. 3. 2016, Advanced Materials Interfaces 3: 1500632.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 27.03.2016
Tisk článku

Nano - Cook Robin
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 254 Kč
Nano
Cook Robin
Související články:

Střelba uhlíkovými nanotrubkami vysokorychlostním dělem     Autor: Josef Pazdera (24.06.2014)



Diskuze:

Verios 460L

Michal Talanda,2016-03-30 20:19:52

Jinak ta fotka je z elektronového mikroskopu který byl vyvinutý v ČR (konkrétně v Brně) a je to naprostá špička pokud jde o SEM (scanning electrom microscope)

Odpovědět

Dvě otázky

Pavel A1,2016-03-28 09:58:54

Vždycky, když narazím na podobný článek o samočistícím čemsi, tak hledám odpovědi na dvě otázky, které tam ale nikdy nenajdu.

1. Jak to samočistící cosi rozlišuje "zlé" a "hodné" organické látky. Ona totiž ta textilní vlákna i barviva použitá na jejich obarvení jsou také organické látky, tak proč je ono samočistící cosi také nerozloží?

2. Na co ono samočistící cosi ty organické látky rozloží a jak se pak zbavit těchto produktů rozkladu? Vždyť organické látky, to není jen uhlík a vodík, ale také dusík, síra, fosfor a další prvky. Je-li konečným produktem rozpadu třeba H2S, NH3 nebo močovina, tak to ať si ten zázrak strčí za klobouk.

Odpovědět


Re: Dvě otázky

Matej Durik,2016-04-04 05:09:23

Nepoznam odpoved na tieto otazky, ale napadli mi nasledujuce riesenia:

1) Rozkladajuci ucinok by mohol byt smerovany do vonka bud pomocou izolujucej vrstvy medzi textiliou alebo nanocasticami, pripadne nanocastice mozno uvolnuju elektrony len na strane na ktorej su oziarene svetlom, cize nie smerom dovnutra.

2) Neviem ake mnozstva siry a dusika su na bezne spinavom obleceni. Predpokladam ze dane mnozstva by stacilo jednoducho odvetrat.

Bolo by zaujimave vediet, co presne tie nanostruktury robia, ci ide v konecnom dosledku o redukciu alebo oxidaciu necistot. Predpokladam, ze skor oxidaciu aktivaciou kysliku. Redukcia by pravdepodobne nezbavila textiliu necistot ktore obsahuju dlhe uhlovodikove retazce.

Odpovědět

Nic noveho

Dusan Holub,2016-03-27 22:32:54

Napad asi dobry, ale jedna se zatim o snahu vyuzit existujici technologii v nove oblasti. Rozhodne neni prvni, viz napr. nanopor.cz. Ovsem jestli neni nanopor jen reklamni trik zatim nemohu rict, tuto fasadu mame dva roky. Spis mam dojem, ze diky prakticke nemoznosti srovavaciho mereni se nikdy nedovim, jestli nanocastice ve fasade opravdu funguji, nebo ne. Mouchy se na fasade spokojene vyhrivaji, takze ucinek nebue nijak ohromujici, jestli vubec jaky. A s textilii s karcinogennimi nanocasticemi bych byl velmi opatrny.

Odpovědět


Mouchy si na fasádě deodorovaly zdarma všech 6 nožiček

Josef Hrncirik,2016-03-28 07:40:55

Odpovědět

Dostupnost dobré vody pro všechny

Josef Kolařík,2016-03-27 18:43:58

Dostupnost kvalitní vody pro všechny se asi bude ještě pěkných pár desetiletí (staletí?)zhoršovat, a to především v chudých krajích. Určitě by bylo přínosné, aby aspoň některé textilie měly samočisticí a samodesinfekční schopnost. Obrovská příležitost na tomto poli něco objevit a uvést do praxe.

Odpovědět

anorganický prach a saze to určitě neuvolní od podložky a rozhodně nespálí oxidací

Josef Hrncirik,2016-03-27 15:29:07

Elektrony pouze redukují, a při fotolýze vznikají stejně oba typy nábojů, které se nejraději ihned vyruší, místo aby se zapojovali do složitých foto syntéz-degradací.

Odpovědět

Nanočástice pro úpravy textilií.

Vlastislav Výprachtický,2016-03-27 11:22:59

Nano-aviváže vylepší stávající aplikace, avšak praní bude stále potřebné i když né tak intenzivní.

Odpovědět

Oblečení, které sežere majitele..?

Jaroslav Mrázek,2016-03-27 07:32:53

Jako pohřební rubáš budiž. Ale pro běžné nošení snad stačí stříbrné částice v ponožkách a v podpaží triček a košil. Ještě tak ubrus na stole a záchodové prkénko spolu s počítačovou, ještě špinavější klávesnicí, budiž. Ale dál.... nehledě na to, že titanové barvy na stěnách prý "nahradily" azbest a skelnou vatu ve stavbách... není všechno zlato, co se ...že?

Odpovědět


Re: Oblečení, které sežere majitele..?

Josef Hrncirik,2016-03-28 07:38:36

v nestřežené chvíli se zoxidovaná textilie rozpadne ekologicky na nanočástice poměděného a postříbřeného humusu, ještě dříve než stačí vyjít z módy a vyblednout. Redukce (hydrogenace) za sucha a bez vodíku, izolantu (textilie) horkými elektrony asi nebude příliš horká a jistě to nebude oxidace.
Určitě to urychluje elektrochemickou oxidaci (korozi) drátěné košile i bez UV, dokonce i potmě, ale pochopitelně jen při dostatečné vlhkosti.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni