Vrány mají malé mozky, jsou ale chytré jako šimpanzi  
Vrány novokaledonské, a spolu s nimi i kavky a havrani obstáli v testu inteligence. Důvtipní ptáci se vyrovnali šimpanzům a bonobům.

 

Důvtipný opeřenec. Kredit: Helena Osvath / Lund University.
Důvtipný opeřenec. Kredit: Helena Osvath / Lund University.

Velikost mozku je prý to hlavní. Náš druh by mohl vyprávět. Jsme na velikost mozku fixovaní. Neustále mozky poměřujeme a chlácholíme se, že ten náš mozek je naprosto největší ze všech, nejlépe v celém vesmíru. Jenže, jak se ukazuje, velikost není všechno, což platí i o mozcích. Důkazem jsou vrány.

 


Tvrdí to badatelé ze švédské Univerzity v Lundu, kteří zjistili, že vrány jsou vlastně stejně chytré jako šimpanzi. Přitom ale vrány mají zcela nepochybně mnohem menší mozky. Jak se zdá, velikost mozku doopravdy není všechno. Inteligence ptáků zjevně ani tak nezávisí na pouhé velikosti mozku, jako na hustotě neuronů a struktuře jejich mozku. Doktorand Can Kabadayi, první autor studie uveřejněné v Royal Society Open Science, přitakává, že absolutní velikost mozku není v tomhle případě to hlavní. Když se ukázalo, že krkavcovití ptáci, i se svými nanicovatými mozečky, obstojí v experimentech stejně dobře jako šimpanzi, tak to bylo na pováženou.

 

Can Kabadayi uprostřed. Kredit: Lund University.
Can Kabadayi uprostřed. Kredit: Lund University.


Testování inteligence je těžší, než by se na první pohled zdálo. Je to obtížně uchopitelná záležitost. Jedním z aspektů inteligence, který je možné změřit, je schopnost potlačit prvoplánovou reakci a použít namísto ní úvahu (inhibitory control). V roce 2014 otestovali vědci americké Dukeho univerzity tuto podobu inteligence u celkem 34 různých druhů, většinou primátů. Použili k tomu standardní test s válcem, při němž se vloží pamlsek do průhledného válce. K jeho získání je třeba sebeovládání a objevení potřebné strategie (cylinder task). Jak se dalo čekat, na Dukeho univerzitě zjistili, že v této dovednosti jsou nejlepší lidoopi, tedy primáti s největšími mozky, což jim potvrzovalo, že v inteligenci vskutku hraje velkou roli velikost mozku. Jenže netestovali krkavcovité ptáky.

 

 

Nebezpečně inteligentní vrána novokaledonská. Kredit: Jolyon Troscianko / jolyon.co.uk.
Nebezpečně inteligentní vrána novokaledonská. Kredit: Jolyon Troscianko / jolyon.co.uk.


Kabadayi a jeho kolegové provedli zmíněné testy inteligence právě na krkavcovitých ptácích, kteří jsou proslulí svým důvtipem. Zkusili to s havrany, kavkami a populárními vránami novokaledonskými. Nejprve jim dávali pamlsek do neprůhledných válců, pak průhledných, a sledovali, co se bude dít. Krkavcovití ptáci nezklamali a vyrovnali se výkonům šimpanzů a bonobů, tedy těch nejchytřejší primátů hned po lidech.

 

 

Logo Lund University
Logo Lund University


Podle Kabadayie se jasně ukázalo, že ptačí mozky jsou navzdory své velikosti velice efektivní, pokud jde o jejich fungování ve stísněném prostoru. To rozhodně svědčí ve prospěch představy, že tu jsou i další významné faktory, které se podílejí na fungování inteligence. Kabadayi navrhuje, že by to mohla být například hustota neuronů v mozku. Jak je vidět, inteligence nás stále překvapuje. Stejně tak i krkavcovití ptáci. Očividně nemají žádné trapné ptačí mozečky.

Video: Ravens just as clever as chimps despite having mini brains



Literatura
Lund University 26. 4. 2016, Royal Society Open Science online 20. 4. 2015.

Datum: 29.04.2016
Tisk článku

Krkavci - Green George Dawes
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 88 Kč
Krkavci
Green George Dawes
Související články:

Ve znamení havrana     Autor: Redakce (06.07.2004)
Létající chytráci     Autor: Dagmar Gregorová (23.04.2010)
Když si zvířata hrají     Autor: Jaroslav Petr (24.11.2010)
Krkavci dokážou plánovat výměnný obchod     Autor: Dagmar Gregorová (16.09.2011)
Mít tak „ptačí mozek“     Autor: Jaroslav Petr (03.12.2011)
Vrány jsou schopny rozlišit lidské hlasy     Autor: Josef Pazdera (18.05.2012)



Diskuze:

Dinosauři

Mojmir Kosco,2016-05-01 08:32:51

Pretože ptáci jsou naslednici poukazuje to na možná možnosti chování této vývojové větve živočichů.

Odpovědět

popsané inteligenční testy jsou jednoduché.

Radim Polášek,2016-04-30 18:34:05

Já myslím, že v článku popsané inteligenční testy jsou tak jednoduché, že se z hlediska kybernetiky dají vyřešit poměrně jednoduchým programem provozovaným na poměrně jednoduchém hardware. A dneska už v pohodě dosažitelným a aplikovatelným i na všelijaké roboty nebo automatické řidiče atd.
Proto nemá smysl při takových krátkodobých a jednorázových testech uvažovat o velikosti mozku nebo o hustotě neuronů, protože se takový "software" vejde i do poměrně malého množství neuronů. A takový "softvare" má zřejmě za ty desetisíce až milióny let vyvinutý každý živočišný druh, který byl přinucen se přizpůsobovat různorodým a neustále se měnícím podmínkám a který komunikuje ve skupinách. . Ať už potravním nebo obecně prostředí....
vedle opic a havranovitých by to zřejmě mohli být ještě například psi, koně, sloni....
Spíš bych to viděl na rozsáhlejší výzkum těch chytrých živočichů z kybernetického hlediska.
Je tam nějaký software, který je více či méně složitý a samomodifikující. A ten software má k dispozici větší či menší velikost paměti. Takže nejdřív by to chtělo vytvořit metody, které toto dokáží otestovat.
Například člověk bude mít oproti ostatním živočichm bezkonkurenčně vysokou velikost té "paměti", protože si během života dokáže zapamatovat obrovské množství věcí. I ten software velice složitý, protože velice univerzální. Jiní živočichové budou mít ten "software"výrazněm,menší, ale třebas v některých specialitách dokonalejší.

Odpovědět


Re: popsané inteligenční testy jsou jednoduché.

Pavol Hudák,2016-04-30 23:02:56

pes vrane ci opici nesaha ani po clenky

Odpovědět

zase jen půlka

Jakub Beneš,2016-04-29 21:18:37

článek pěkně odsejpá, až do chvíle, kdy je zmíněna hustota neuronů. pak nečekaně končí. člověk logicky čeká srovnání hustoty neuronů krkavcovitých ptáků a jiných ptáků, kteří test nezvládli, případně srovnání hustoty neuronů krkavcovitých ptáků a lidoopů, aby na tu záhadu padlo nějaké světlo a vono nic :-D zkuste to příště dotáhnout do konce.

Odpovědět


Re: zase jen půlka

Roman Horváth,2016-05-04 01:05:59

Pravda, ale hustota neurónov sa asi dosť ťažko skúma na živých jedincoch (aspoň taká je moja predstava) a „ujo“ Can Kabadayi tam hovorí, že má s každým jedincom jedinečný vzťah. (Je dosť ťažké pitvať „kamaráta“ v mene vedy… Jedine, že by to išlo zistiť nejakou inou, neinvazívnou metódou.)

Odpovědět

Pavol Hudák,2016-04-29 17:17:08

a teraz si predstavte zeby vrana mala mozog velky ako clovek...

ako si v tomto teste vedie clovek s iq 70(spodne 2% populacie)?

Odpovědět


Re:

Vojta Ondříček,2016-04-29 17:41:03

... a teraz si predstavte zeby vrana mala mozog velky ako clovek..

Představuji si tu chudinku vránu, která by zdechla hladem se zobáčkem tou váhou mozku zaseknutým v zemi. Na nějaké poskakování a létání ani pomyšlení.

Odpovědět


Re: Re:

Pavol Hudák,2016-04-29 18:35:41

to bolo filozoficke zamyslenie. tak isto by potrebovala ruky, so zobakom sa blbo pise desiatimi, trepe skumavkou, ci hra na klaviry

Odpovědět


Re:

Marek Dendes,2016-04-30 22:31:49

na slovensku mam skorej pocit ze len 2% populacie maju to IQ nad 70

Odpovědět


Re: Re:

Pavol Hudák,2016-04-30 23:06:24

inteligentnych ludi je naozaj dost malo.. mozno iba par percent. ostatni sa iba vezu, na tom co ti hore vymyslia.

ale to je tak vsade, nie iba na slovensku.

Odpovědět


Re:

Mesika Kuropatva,2016-05-02 20:14:45

a teraz si predstavte zeby vrana mala mozog velky ako ujko dinkosaur :)

Odpovědět

Šedá kůra

Josef Šoltes,2016-04-29 15:04:18

Mám dojem, že tu nejde o velikost mozku jako takového, ale spíše o centra, která nám umožňují logicky myslet.

Odpovědět


Re: Šedá kůra

Jiří Eimotan,2016-04-30 13:44:01

Když opomenu to, že nějaká vyloženě centra v mozku neexistují (pomyslná "centra" jsou konektomickou křižovatkou, kde se v danou chvíli při určitém úkolu zvýší provoz mezi přepojenými neurony), tak i kdyby byla centra inteligence, tak přece více neuronů většího mozku s větším množstvím možných synapsí by ve finále znamenalo, že vetší a hustší je lepší (inteligentnější).

Odpovědět

Boze !

Richard Palkovac,2016-04-29 09:53:29

Ved nejde o absolutnu velkost mozgu, ale o velkost mozgu v pomere k velkosti tela. V mozgu sa musi nachadzat virtualny obraz celeho tela, aby sme napriklad mohli citit, ze kde nas "picha". Ked nam odrezu ruku, este urcity cas ju budeme citit ako by sme ju mali.

Takze velky dinosaurus mal mozno vacsi mozog ako clovek, ale bol tupy jak poleno. Napriek tomu niektore mensie, velkosti ako clovek, mohli mat sancu sa inteligentnymi stat, ale nahoda im nepriala, tak ako pozdejsie niektorym praopiciam.

Odpovědět


Re: Boze !

Radim Čajka,2016-04-29 10:12:22

Par let zpatky byl na oslu clanek o tom, ze dinosauri meli velmi podobnou strukturu mozku jako ptaci, takze si myslim ze tak tupy byt nemuseli.

Odpovědět


Re: Re: Boze !

Richard Palkovac,2016-04-29 10:50:19

Ja si myslim, ze tie najvacsie (bylinozravce) boli velmi tupe, ale tie co boli vsezravce a mali velkost asi ako clovek boli najmudrejsie.

Odpovědět

Mě inteligence také překvapuje...

Petr Hájek,2016-04-29 09:11:04

Znám dokonce pár lidí, kteří by ten test taky zvládli.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace