Tajná schůzka na Harvardu: Budeme syntetizovat lidské genomy?  
Odborníci diskutovali možnost výroby kompletních lidských genomů. A bylo to převelice tajné, i když jenom pár dní.

 

Vytvoříme v dohledné době umělý lidský genom? Kredit: Cynthetic / deviantart.
Vytvoříme v dohledné době umělý lidský genom? Kredit: Cynthetic / deviantart.

Jak se zdá, i vědci mívají tajné schůzky. A jak už to chodí, taková tajemství obvykle nevydrží moc dlouho. Jedna taková schůzka se odehrála minulý týden, kdy se na harvardské medicíně tajně sešlo více než 130 vybraných odborníků. Tajnosti jako by do jisté míry dávaly smysl, projednávané téma bylo dost kontroverzní. Vědci, právníci, filozofové a vládní úředníci diskutovali o syntetizování celých lidských genomů. Novináři neměli na setkání přístup a jeho účastníci museli slíbit, že médiím neposkytnou žádné informace. Jenže detaily o schůzky záhy unikly ven a je z toho pěkný poprask.

Paul Freemont. Kredit: Imperial College London.
Paul Freemont. Kredit: Imperial College London.


Podle toho, co víme, se na setkání probíraly plány na desetiletý výzkumný projekt, v jehož rámci by měl vzniknout kompletní uměle syntetizovaný lidský genom. Podle Paula Freemonta z Královské univerzity v Londýně, který byl se schůzkou důvěrně obeznámen, jde o logické pokračování projektu čtení lidského genomu. Tam, kde projekt Human Genome Project v roce 2003 skončil, by měl navázat nový projekt umělého lidského genomu. Samotný Freemont přitom neprozradil, jestli se schůzky osobně zúčastnil.

Nakolik to jsou šílené plány? Ani tak moc ne. Syntetičtí biologové už úspěšně vyrobili umělé genomy bakterií. Lidský genom je sice mnohonásobně větší a jeho syntetizování bude mnohem obtížnější, molekulární biologie ale letí vpřed raketovou rychlostí a umělý lidský genom už je přinejmenším velice blízko našich možností. Freemont prozradil, že vědci zatím nehodlají vyrábět umělá mimina. Cílem projektu bude vložit uměle syntetizovaný lidský genom do připravených buněk, a tyto buňky pak pěstovat v buněčné kultuře.

Šušká se, že by šéfem nyní už ne tak moc tajného projektu měl být čtenářům OSLA dobře známý pionýr syntetické biologie a editování genů George Church z Harvardu. Na projektu by se měl podílet také genetik Jef Boeke z medicíny Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru a Andrew Hessel z výzkumné divize softwarové firmy Autodesk Research.

George Church. Kredit: Kris Krug.
George Church. Kredit: Kris Krug.

Zatím není jasné, k čemu budou chtít vědci buněčné linie s umělým lidským genomem využít. Tým Craiga Ventera pracuje se syntetickým genomem bakterií a snaží se najít jeho minimální životaschopnou podobu. Cílem jejich snažení jsou bakterie se sofistikovaným umělým genomem, které budou vyrábět biopalivo ze Slunce, syntetizovat složitá léčiva, pohotově odstraňovat znečištění a dělat podobné fantastické věci.
Buňky s lidským genomem určitě nebudou vyrábět palivo, i když v syntetické biologii nikdy neříkej nikdy. Mohly by ale například přispět k výzkumu fungování složitých buněk eukaryotních organismů. Zajímavé možnosti využití takových buněk se nabízejí v medicíně. Mohly by se uplatnit v testování léků, vývoji genových terapií nebo vakcín, i v regenerativní medicíně. Když se naučíme vyrobit celý lidský genom, mohli bychom tím pádem značně pokročit v personalizované medicíně a cílit léčbu podle potřeb konkrétních pacientů. Nezasvěceným odborníkům také leccos o povaze tajné schůzky prozradila vedoucí pozice Hessela z Autodesk Reserch. Společnost Autodesk se již delší dobu zajímá o syntetickou biologii a může usilovat o vývoj genomů, které by vylepšily lidské vlastnosti a schopnosti.

Jef Boeke vlevo. Kredit: Will Kirk / Homewoodphoto.jhu.edu
Jef Boeke vlevo. Kredit: Will Kirk / Homewoodphoto.jhu.edu


Jak se dalo očekávat, ne každý tuhle novinku přivítal s bezmezným nadšením. Bioetička Laurie Zoloth ze Severozápadní univerzity v Evastonu, stát Illinois, která má očividně syntetickou biologii v hledáčku, nechápe, proč by měla být právě syntetická biologie tím nejlepším nástrojem pro uvedené aplikace v medicíně. Zolothová podezřívá zlovolné korporace, protože syntetická DNA prý může být majetkem nějaké společnosti, zatímco například editovaná lidská DNA nikoliv.

Proč tedy schůzka byla tajná, navíc tak nešikovným způsobem? Podle New Scientistu je odpověď nejspíš docela jednoduchá. Prý ani tak nešlo o kontroverzi tvorby umělých lidských genomů, ani genetickou konspiraci frankensteinovských korporací, jako spíš o běžné informační embargo. Ohlášení projektu, k němuž nejspíš brzy dojde, je totiž pravděpodobně svázáno s publikací článku George Churcha (a možná i dalších zúčastněných) ve významném vědeckém časopisu. A média nebyla přizvána právě kvůli informačnímu embargu, protože prestižní časopisy si tohle často hlídají.


Video:  George Church on the Future of Human Genomics and Synthetic Biology

Video:  Scientists Synthesize First Functional "Designer" Chromosome in Yeast



Literatura
New Scientist 18. 5. 2016.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 19.05.2016
Tisk článku

Genom - Lukjaněnko Sergej
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 225 Kč
Genom
Lukjaněnko Sergej
Související články:

Vědci oslavují britské ano embryím se třemi rodiči     Autor: Stanislav Mihulka (04.02.2015)
Poprask kolem editování lidských embryí     Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2015)
Oživíme mamuta přepsáním genomu slona?     Autor: Stanislav Mihulka (27.03.2015)
Knockouty lidských genů prozradily, které geny nepotřebujeme     Autor: Stanislav Mihulka (06.03.2016)



Diskuze:

Trochu jinak

jaroslav mácha,2016-05-23 00:34:22

Co vlastně znamený syntetizovat genom? On při syntéze polynukleotidů exponenciálně s délkou roste šum. Takže molekulární genetici dělají syntézou jen dost krátké kusy. Nejvíc konstruktů je prostě okopírovaných z organizmů a do nich se zavádějí změny. Viz třeba červeně svítící zelený fluoreskující protein. Genomy se skládají i z velkých kusů a zdaleka nemusí mít všechny součásti známou funkci- třeba YAC, yeast artificial chromosome. Prostě se dá kus genomu okopčit a použít i bez dalších znalostí.

Odpovědět

Je nezbytné popohnat evoluci

Adalbert Pear,2016-05-20 15:01:39

Možná je to jen můj dojem. Zdá se mi, že stále přibývá lidí, kteří už vůbec netuší "vo co v životě go". Jinými slovy. Nároky na objem nezbytných znalostí a vědomostí tak enormně stoupají, že většina lidí prostě už nestíhá. Otevírají se nůžky mezi tím, čeho by lidé měli být schopni a mezi jejich skutečnými, evolucí danými možnostmi.

Proto soudím, že modifikovaný (nebo zcela syntetický) lidský genom je jednou z cest, jak dosáhnou přivření oněch rozevírajících se nůžek. Mýlím se?

Odpovědět


Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Bohumír Tichánek,2016-05-21 09:56:50

Není uznaná, sjednocená, potřebná definice života. Natož abychom věděli o co - v životě - jde.

Odpovědět


Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Marcel Brokát,2016-05-21 17:47:26

No nevím, myslím, že k životu postačuje umět sehnat jídlo, pití a nějak se ochránit před vlivy počasí ... zbytek je nános

Odpovědět


Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Adalbert Pear,2016-05-21 19:52:59

Pane Tichánku. Uznanou definicí života neposloužím. Ale vím zcela jistě, že MÁ-LI LIBOVOLNÝ ORGANISMUS DLOUHODOBĚ PŘEŽÍT, MUSÍ BÝT SCHOPEN MNOŽIT SE RYCHLEJI, NEŽ HYNE. Není tato věta náhodou základním přírodním zákonem života?

A co vidíme v současné lidské společnosti? Obrovské množství jedinců, kteří se nedokážou postarat ani sami o sebe. A tak tedy potomky házejí na krk těm ostatním, kteří se ještě o sebe postarat umějí. Soudím, že poměr těch, co se o sebe ještě dokážou postarat sami k těm druhým se povážlivě tenčí.

Pane Brokáte. Zbytek není nános. Potrava, pití, teplo, bezpečí, ... Ano to jistě potřebujete k životu. Ovšem k pokračování svého života do budoucnosti potřebuje ještě jednu významnou maličkost. Sexuálního partnera. A k jeho opatření obvykle potřebujete i něco, čemu se říká sociální status. Člověk, který má celý život problém postarat se sám o sebe (viz například mladí muslimové z vyspělých evropských zemí, kteří odcházejí bojovat do IS s vidinou, že si za žold konečně opatří jednu, nebo dokonce několik sexuálních otrokyň, neboť v zemi svého současného pobytu si o pěkné sexuální partnerce mohou nechat leda zdát), má obvykle s opatřováním vhodného partnera k plození potomstva potíže.

Znám dokonce i několik ideologií (založených na ideálním kolektivismu), které přesvědčují své nositele o tom, že je správné se o vše v životě dělit s ostatními. A stejně jako Vy zapomínají, že dělit se s kolektivem o svého sexuálního partnera prostě nelze. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Bohumír Tichánek,2016-05-22 09:24:34

- Jídlo, pití a ochrana před počasím - asi biologické hodnocení.
- ---SCHOPEN MNOŽIT SE RYCHLEJI, NEŽ HYNE. Není tato věta náhodou základním přírodním zákonem života?"
Dle mne - není. Nějaký jedinec (organismus) se nemnoží, ve smyslu tvoření potomstva, přesto je živý. Účastní se života.

Mám za to, že ŽIVOT je vědomé ovládání hmoty.
Život jako ovládání hmoty vědomím.
K hledání definice života lze porovnávat chod PC a člověka. Již v 80. letech se vyskytla na čs. středních školách v provozu umělá inteligence, prográmek pro 64 kB PC, rozmlouvající s člověkem. Dával odpovědi na otázky, docela chytře.
(Např. když otázka zaváněla politikou, dal odpověď: "To řekni na schůzi".)

Odpovědět


Re: Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Marcel Brokát,2016-05-22 19:55:46

Adalberte jistěže Vaše připomínka ohledně sexuálního partnera, přesněji, že je třeba ke množení je na místě. Já si jsem toho vědom :-), ale chápejte potřeboval jsem to zkrátit aby pan Tichánek pochopil, že se nejedná o nic vzletného.... Podle mne v tom není třeba hledat nic exotického a vlastně ono je to jedno. Ta případná definice je potřeba pouze teď na začátku, potom stejně, jakmile bude víc jasno, to ztratí smysl.
Ohledně toho že sex partneři se nepůjčují - to je samozřejmě Váš konstrukt. Vesmíru a životu to je úplně šumák a Vám by to bylo v krizi taky úplně jedno...
A to už vůbec nemluvím o promiskuitních pudech žen v době ovulace ...

Odpovědět


Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Pavol Hudák,2016-05-21 20:46:05

naopak. bohati sa budu sytentizovat z najlepsich vlastnsoti, menit poskodene kusy dna atd... chudobni samozrejme nie. ak je dnes medzi uspesnym a beznym clovekom nejaky, tak v buducnosti bude tento rozdiel podstatne vacsi. a samozrejme vylepsene telo, bude prinasat dalsie vyrazne zvysenei ziskov. a z takych co si daju potlacit strach a sucit, vyrastu horsi diktatori ako kedykolvek predtym.

Odpovědět


Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Josef Šoltes,2016-05-21 22:04:20

Potlačit si strach a soucit nikdo nedá. Ono to evoluce má dobře spočítané, že je strach i soucit ve skutečnosti velmi výhodný. A to jak pro jednotlivce, tak i pro společnost. Jednoduše v dlouhodobém hledisku vyděláte více, když si ten strach a soucit ponecháte.

Odpovědět


Re: Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Pavol Hudák,2016-05-22 09:59:53

praveze ti, ktori ich od prirody maju nevyrazny uz dnes, patria medzi najuspesnejsich ludi. najviac psychopatov je medzi podnikatelmi, pravnikmi a politikmi.
ten pre ktoreho je uspech a moc vsetko, bude sa upravovat tak aby to este viac zvyraznil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Pavol Hudák,2016-05-22 10:05:53

a ono aj keby nastupil v DNA komunizmus, tj vsetci by mali zakonom dane rovnake vlastnosti, aby niekto nebol zvyhodnovany ci naopak utlacany, tiez to nebude terno.

takze ja by som bol iba za upravy veduce k vylieceniu chorob (kedze podla mojho nekvalifikovaneho, ale malokedy chybneho nazoru, je masivna vacsina chorob sposobenych poskodenou DNA).

zial, ak sa vyvinie technika a budu metody dostatocne lacne, vzdy sa najde niekto, kto bude ludi vylepsovat, aj ked to bude nelegalne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Pavel S,2016-05-22 11:03:11

To máte odkud, že mezi bohatými je nejvíc psychopatů? Na to je nějaká statistika, nebo jste si to vycucal z prstu?
Je jasné, že pokud bude možné, měnit lidský genom tak, aby byly výrazně vylepšeny lidské vlastnosti, tak se to dělat bude. Z toho ovšem plyne jediný logický závěr. Jakékoli zákazy budou kontraproduktivní a povedou jedině a pouze právě k nárůstu nerovnosti. Bohatí a mocní budou mít na to nesmyslné předpisy obejít, ti ostatní nikoli. Bude-li chtít budoucí společnost zajistit určitou míru rovnosti v této oblasti, tak především nesmí začít vršit regulace a zákazy a přestat brát ohled na různé rádobyfilozofy, sociology a jim podobné, považující své nesmyslné bláboly za morální etalon a vyznačující se především vyznáváním zelených a červených ideologií.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Pavol Hudák,2016-05-22 12:04:43

statistika.

zakony su vzdy proti tym schopnym, pretoze keby neboli, tych par schopnych by ostatnych znicilo. napriklad. predstavte si ako by vyzerala spolocnost, keby pravidla urcovali cestni pirati, superbohati, ci najschopnejsi zlocinci... samozrejme zeby boli v ich prospech, tj vacsina (99% ludi) bola este viac znevyhodnena.
to ze zakazy nefunguju dokonalo je druha vec.

akby sa zrusili vsetky regulacie, zabil by som vas na ulici a mal by som na to plne pravo z dovodu ze som silnejsi. trestny zakon je iba regulovane zrovnopravnenie, nic viac.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Marcel Brokát,2016-05-22 20:09:34

Pavle S: To ani nemusí být statistika... stačí zdravý rozum: Zdroje k obživě jsou omezené a pouze určitým způsobem lokálně dostupné. 1) Když neexistuje informace o tom pro kolik jedinců zdroje postačí je jasné, že je třeba najít určitou strategii přežití. Někdo najde strategii takovou, že zajistí sebe a rodinu s mírným (!) přebytkem na horší časy a zbytek ponechá k dispozici vědomě. A někdo hrabe a hrabe, de facto krade ostatním a toho přebytku hromadí mnohonásobně více než je schopen s rodinou spotřebovat a ke zdrojům (přebytkům) neumožní přístup potřebným. Sice to zní levicově, ale tak to je. A tito jedinci jsou prostě v určité fázi z hlediska přežití druhu na obtíž. Jistě, nevíme, dlouhodobě co je správné, ale rozumem lze odhadnout, že spolupráce a tím pádem i určitá rovnost je výhodnější než nevyvážený systém supernahrabaných a živořících jedinců. Míra nebezpečné nahrabanosti je se odvíjí od úrovně živoření...
Není samozřejmě funkční ani systém velkého množství stejně živořících jedinců, pokud chcete intelektuální společnost, je třeba zajistit rovný přístup k zajištění základních potřeb a věnovat se vzdělání, vědě a životu vůbec (kultura, ...). A vyřešit rovnováhu mezi množstvím umírajících a nově se rodících...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Josef Šoltes,2016-05-23 11:21:22

Problém je, že takto uvažujete jen vy a chcete toto uvažování jako nadřazené vnutit ostatním. A to přesto, že sám uznáváte, že nemusí být správné a můžete se mýlit! Hlavně zcela evidentně nechápete, že nahrabanost ve stávající ekonomice neznamená odříznutí ostatních od zdrojů. Ostatně sníme, vypijeme a vydýcháme toho všichni přibližně stejně. Nahrabanost znamená, že jste schopen vytvářet synergicky celky, které byste v případě spolupráce a kolektivního vlastnictví nikdy nebyl z důvodů neefektivity kolektivní správy dosáhnout. Kolektivní správa nefunguje! Smiřte se s tím a přestaňte všem jednou pro vždy vnucovat socialistické a plánovací experimenty. Díky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Josef Šoltes,2016-05-23 11:26:21

A dodal bych, že je naprosto zcestné důvěřovat více vládám než jednotlivcům. Ukazuje se, že historicky to vychází v podstatě na stejno. Je velmi nepravděpodobné, že by kolektivní správa nakonec nebyla zkorumpována mocí nad přerozdělováním zdrojů a opět by nevznikli rovnější mezi rovnými. Naopak u velmi bohatých jedinců je jasně vidět jejich užitečnost a filantropie a jsou mnohem odolnější vůči korupci, protože spravují vlastní majetek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je nezbytné popohnat evoluci

Marcel Brokát,2016-05-23 19:15:15

Josef Šoltes - plácáte nesmysly a pletete si pojmy. Kolektivní správa funguje velmi dobře a efektivně - jsou to například správci autorských práv, církve, spolky, odbory...
Ad to odříznutí - zase plácáte nesmysly, přesně to totiž současný a historicky existující systém znamená - nebo myslíte např.:, že ČR se napojuje na různé plynovody jen tak z plezíru? Majitel prostě MUŽE zavřít kohoutek.
Máte šedou kůru mozkovou? Tak ji použijte pls.

Odpovědět

Dovolil bych si připomenout

Jan Šimůnek,2016-05-20 07:28:32

Ondřeje Neffa, který už na konci minulého tisíciletí proponoval mechanicky uloženou lidskou dědičnou informaci (=odolnější než DNA vůči kosmickému záření apod.) + nějaký přístrojový systém, který by z ní dokázal nasyntetizovat lidský zárodek a vypěstovat ho do člověka.
Mělo by to význam minimálně pro dvě věci:
1. expanze lidstva k exoplanetám (bylo by to jednodušší než posílat živou posádku nebo generační hvězdolet, případně by živá posádka mohla být kombinována s masovou produkcí kolonistů v cíli, jaká by se přirozenou cestou nemusela zdařit)
2. záchrana lidstva při napadení jinou civilizací (masová výroba podobných zařízení, aby byla vysoká pravděpodobnost přežití alespoň některých z nich)

Odpovědět


Re: Dovolil bych si připomenout

Fanda Sin,2016-05-20 14:14:37

Zajímavá myšlenka, ale bude se pak stále jednat o člověka?

Neboli - nedefinuje nás pouze fyzická stavba(dle mého), ale také nějaké hodnoty, chování a sociální cítění, které "vytisknutý" člověk nemusí mít (bez sociální interakce, případně z interakce pouze s dalším vytisknutým člověkem)

Odpovědět


Re: Re: Dovolil bych si připomenout

Josef Šoltes,2016-05-20 20:52:11

Já si myslím, že o člověka půjde, minimálně už ve 2. generaci. Musíte vzít v úvahu, že možnosti moderní techniky jsou schopny jim stvořit virtuální rodiče, kteří se budou chovat v podstatě stejně jako lidé. Budou mít k dispozici znalosti o sociálním vývoji společnosti na Zemi, není důvod předpokládat, že vznikne něco zcela jiného.

Odpovědět

synteticky genom kvasinky

Roman Sobotka,2016-05-19 23:00:16

Nemyslim, ze je v soucasnych technickych moznostech vytvorit linie lidskych bunek s kompletne syntetickym genomem. Mozna s jednim chromosomem a i by by projekt na dlouhe roky. Soucasna technologie je prilis pomala, muselo by se prijit na zpusob, jak vse vyrazne urychlit (OK, mozna uz na to nekdo prisel..). V pripade 'synteticke' kvasinky se pocita s 12 mil bazi a projekt je po 4 letech tak v polovine. A to se jedna o obrovske zapojeni lidi a laboratori. I hodne 'vykuchany' lidsky genom je stale jeste 100x vetsi...

Odpovědět

Schůzka v Harvardu

Vlastislav Výprachtický,2016-05-19 20:30:15

Výzkum lidského genomu je správně připravován k dalším etapám řešení. Další práce jsou nezbytné pro možnost pokročilých způsobů léčby, uzpůsobení struktury mikroorganizmů pro cílové aplikace biotechnologií, využití syntetické biologie pro biotechnické a biochemické hybridní systémy vhodné i pro realizace ve vesmíru.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni