Kritický nedostatek hélia zažehnán objevem obrovských zásob v Tanzanii  
U jezera Rukwa v oblasti Velké příkopové propadliny je tolik hélia, že by to naplnilo 600 tisíc olympijských plaveckých bazénů.

 

Až dojde hélium, bude s balónky konec. Kredit: Coyau / Wikimedia Commons.
Až dojde hélium, bude s balónky konec. Kredit: Coyau / Wikimedia Commons.

Odborníci už nějakou dobu bijí na poplach, že docházejí zásoby hélia. Je to vlastně paradox. Podle kosmologů hélium představuje asi 25 % veškeré hmoty ve známém vesmíru a je tak druhým nejhojnějším prvkem, hned po vodíku. Na Zemi je ale hélium velice vzácné. V pozemské atmosféře se vyskytuje jenom v naprosto minimálním množství. Pár procent hélia bývá v zemním plynu a vzácně vyvěrá trhlinami v zemi, například v oblasti Skalistých hor v severní Americe. Podle toho, co víme, tak veškeré hélium na Zemi vzniká při radioaktivním rozpadu atomů v zemské kůře.

 


Hélium používají hlavně lékaři a vědci. Chladí s ním medicínské přístroje a také třeba Velký hadronový srážeč LHC v CERNu. V NASA používají hélium jako součást raketových paliv, uplatní se i ve vzducholodích. Pokud by se nestalo něco zásadního, tak bychom stávající zásoby hélia vyčerpali někdy mezi lety 2030 a 2040. Nedostatek hélia je přitom natolik zneklidňující, že se už začínalo volat po zákazu plnění pouťových balónků tímto rozverným plynem. A jak jistě uznáte, když dojde na balónky, je to na pováženou!

 

Chris Ballentine. Kredit: Oxford University.
Chris Ballentine. Kredit: Oxford University.


Jak se ale zdá, na přísný zákaz pouťových balónků nakonec nedojde. Milovníci balónků mohou vyjádřit své díky vědeckému týmu, který vedl Chris Ballentine z Oxfordské univerzity. Jako první v historii cíleně vystopovali ohromné zásoby hélia. Až doposud jsme přitom zásoby hélia nacházeli jenom náhodně, jako oříšky pro Popelku. Ballentine a spol. objevili veliký rezervoár hélia v Tanzanii pod Velkou příkopovou propadlinou, v okolí mělkého slaného jezera Rukwa. Badatelé o tom informovali kolegy na Goldschmidtově geochemické konferenci, která v těchto dnech probíhá v japonské Jokohamě.

 

 

Jezero Rukwa, na snímku ze všech jezer nejvíce vpravo. Kredit: SeaWiFS Project, NASA/Goddard Space Flight Center, a ORBIMAGE.
Jezero Rukwa, na snímku ze všech jezer nejvíce vpravo. Kredit: SeaWiFS Project, NASA/Goddard Space Flight Center, a ORBIMAGE.


Ballentine a jeho spolupracovníci postupovali podobně jako prospektoři ropných polí. Sledovali stopy v geologii krajiny. Soustředili se přitom na horniny, v nichž může vznikat hélium, na mechanismus uvolňování hélia, a také na geologické struktury, v nichž by se mohlo hromadit velké množství hélia. A povedlo se. Objevené naleziště u jezera Rukwa podle vědců obsahuje 1,53 miliardy kubických metrů hélia. To je dost k naplnění 1,2 milionu zařízení pro magnetickou rezonanci nebo k uspokojení spotřeby hélia na celé planetě po dobu 7 let. Vědci vyšli z toho, že vulkanická aktivita ve Velké příkopové propadlině ohřívala zdejší horniny natolik, že z nich hélium dostala ven, a zároveň tu jsou podzemní jeskyně, kde se hélium mohlo hromadit. Geologové teď mohou podobným způsobem hledat nová naleziště hélia i jinde.

 

 

Zařízení pro magnetickou rezonanci. Kredit: Jan Ainali / Wikimedia Commons.
Zařízení pro magnetickou rezonanci. Kredit: Jan Ainali / Wikimedia Commons.


Podle Toma Dolphina, který je v této záležitosti mluvčím British Medical Association, jsme si před objevem magnetické rezonance vůbec nedovedli představit, kolik hélia budeme potřebovat pro klíčové diagnostické přístroje v medicíně. A kdo ví, kolik ho budeme potřebovat v budoucnu?

Dolphin sice nepopírá význam objevu nového zásadního naleziště hélia, jedním dechem ale varuje před přílišným uspokojením. Prý jsme si zatím koupili jen pár let času navíc. A Spotřeba hélia se může v budoucnu ještě zvyšovat. Podle Dolphina bychom se měli při pátrání po zásobách hélia zaměřit mimo Zemi. Na plynných obrech je hélia dost. Stačí jenom překonat ostych, doletět k Jupiteru a zahájit tam těžbu. Budoucnost čeká za dveřmi.

Video: Goldschmidt2014 - Wednesday Plenary, Chris Ballentine


Literatura
NewScientist 27. 6. 2016, Wikipedia (Helium).

Datum: 30.06.2016
Tisk článku

Související články:

Helium pomáhá dýchat     Autor: Josef Pazdera (05.02.2007)
Technologičtí magnáti hodlají těžit na asteroidech     Autor: Stanislav Mihulka (28.04.2012)
Japonci poprvé na světě vytěžili plyn z podmořských hydrátů metanu     Autor: Stanislav Mihulka (17.03.2013)
V Yellowstone uniká pradávné helium     Autor: Stanislav Mihulka (24.02.2014)
Grafen šetří helium aneb kvantový etalon odporu do každé rodiny     Autor: Martin Šíra (23.04.2015)



Diskuze:

Množství v kg?

Pavel Houdek,2016-07-08 09:47:53

Mám rozumět, že těch 600tisíc plaveckých bazénů se plní za atmosférického tlaku (při hladině moře), anebo je nějaký jiný standard při kterém se udává množství hélia v metrech krychlových?

Odpovědět

Nejvyšší čas !

Jaroslav Lepka,2016-07-02 10:01:17

Nejvyšší čas rozběhnout jadernou fůzi. Furt mi to přijde reálnější, než jezdit pro helium na Jupiter.

Odpovědět

John Smith2,2016-07-01 08:28:58

bohužel se dnes heliem neskutečně plýtvá. A to ne jen v baloncích a vzducholodích. Ale i ve vědeckých přístrojích kde se často kapalné helium odpařuje jen tak do atmosféry, bez toho aby ho zachycovali a recyklovali.
Je možné se obejít bez helia? Třeba s pomocí vysokoteplotních supravodičů?

Odpovědět


Re:

Martin Krupicka,2016-07-01 09:12:05

Předpokládám, že všichni by chtěli používat vysokoteplotní supravodiče. Ale pro vytvoření magnetické cívky je potřeba supravodivý drát, což není triviální proces: https://en.wikipedia.org/wiki/Superconducting_wire

Pro další střípky o supravodivých magnetech: https://en.wikipedia.org/wiki/Superconducting_magnet

Odpovědět


Re:

Vojtěch Kocián,2016-07-01 21:14:24

Taky se divím, že se do balónových sond nebo bezpilotních vzducholodí nepoužívá vodík. Při rozumné manipulaci to není až tak nebezpečné. Spousta aplikací se však bez hélia dost těžko obejde. Vysokoteplotní supravodiče se nedají použít všude, citlivé infrakamery se musí chladit na opravdu nízké teploty (i když to je asi drobnost) a tlakovat nádrže s kapalným kyslíkem nebo vodíkem v raketách je bez hélia taky problém.

Odpovědět


Re:

Alexandr Kostka,2016-07-02 09:29:45

On je už někdo vyrábí? Já měl pocit, že jde zatím o materiály ve výzkumu, které se vyskytují v laboratořích, obecně v množství pár gramů.

Odpovědět


Re: Re:

Vojtěch Kocián,2016-07-02 23:56:34

Pokud je "vysokoteplotním" supravodičem míněn supravodič chladitelný tekutým dusíkem (jak jsem to chápal já), tak se vyrábí. Problém je většinou v tom, že sice není potřeba vzácné hélium na chlazení, ale zase je potřeba prvků vzácných zemin pro samotný supravodič.

Odpovědět

To nechápu

Jirka Niklík,2016-07-01 01:00:34

Za mého mládí bylo helium nedostupné, balónky se plnily vodíkem a německé vzducholodi taky. V posledních letech je možné koupit kartuš s heliem stejně jednoduše jako propan. Údajně proto, že USA se zbavuje své strategické zásoby a rozprodává levně helium každému kdo projeví zájem. A teď slyším, že vzácné a že ho hrozí nedostatek. Tak to mi nějak nejde k sobě.

Odpovědět


Re: To nechápu

Stanislav Brabec,2016-07-02 01:28:50

Zřejmě neexistuje normální trh s héliem řízený nabídkou a poptávkou. Většinu nabídky tvoří státní rezervy USA. Většinu poptávky státem placené instituce. A je většinou vedlejším produktem těžby zemního plynu, který teď zlevnil. Ceny jsou nejspíš nastaveny tak, že se nevyplatí jej ze zemního plynu separovat.

Odpovědět


Re: To nechápu

Frantisek Kroupa,2016-07-02 21:07:44

Potvrzuji balónky plněné vodíkem, plněné na vesnické pouti přímo z tlakové lahve. Na té pouti se také prodávaly dětské pistole, které při stisknutí spouště zajiskřily (kamínek do zapalovače). To bylo legrace, když se zajiskřilo těsně vedle balónku - vypadalo to, jako by vzplál volný prostor :-).

Odpovědět

anonym

,2016-06-30 21:42:09

Začneme přecházet na héliový standard a v bankách budou uloženy heliové bulliony?

Ta těžba na Jupiteru se mi líbí. Postavit obří vysavač a dát mu jméno třeba Červený Trpaslík. :-)

Odpovědět


Re: anonym

Jakub Matouš1,2016-07-01 10:37:54

Tak Jupiterská důlní společnost zřejmě skutečně vznikla kvůli těžbě helia, a však třída lodí kam spadá i červený trpaslík byli postaveny pro těžbu z asteroidů.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz