Měď jako spouštěč demence  
Daleko za Apalčskými horami, v bývalé domovině Siouxů, zemi zvané Iowa, žil byl mladík jménem Chi-Fu Yen. Pocházel ze Země středu a sobě rovných spolupracovníků vyhledal mezi poddanými královně Viktorii. Čtveřice vandrovníků (elektrikář + toxikolog + veterinář + astronom) dala vznik objevu, kvůli němuž se země proslulá především pěstováním kukuřice, možná stane slavnou odhalením příčiny hromadného hloupnutí.

Nejen úvod, ale celý článek bude poněkud zašmodrchaný, je totiž o prionech. Když se řekne prion, je dobré si nejprve představit obyčejný protein, který je tělu vlastní. Ten lidský se tvoří podle genu na 20. chromozomu. Ačkoli ho už známe dlouho a před téměř dvaceti lety se za něj udělovala Nobelovka, o jeho skutečné funkci toho moc nevíme dodnes. Říká se, že se podílí na diferenciaci buněk a možná taky na tom, jak si věci zapamatujeme, ale důkazní skutek, utek. Zato toho o prionovém proteinu víme hodně, jak mocně škodí, když se zašmodrchá.

Chi-Fu Yen, elektrooptik, absolvent National Taipei University, nyní na Iowa State University of Science and Technology. První autor studie. (Kredit: ISU)
Chi-Fu Yen, elektrooptik, absolvent National Taipei University, nyní na Iowa State University of Science and Technology. První autor studie. (Kredit: ISU)


Není to tak dávno, co jsme si mysleli, že infekci může vyvolat jen něco živého. Parazit, plísně, bakterie, nebo viry. Zkrátka něco s dědičnou informací a co má DNA, nebo aspoň RNA. Tedy to, co se může množit a předávat své geny na potomstvo.  Jenže priony nic takového nejsou. Nejsou živé, jsou to jen molekuly proteinů bez jakékoliv dědičné informace (pokud za ní nepovažujeme tvar molekuly). Navíc je to substance, která  je tělu vlastní a potřebná a samo si jí tvoří. Zlou se stává jen když se nevhodně poskládá. Potom se stává infekční a je téměř nezničitelná. I když má molekula stále stejné aminokyselinové složení, pouhá změna tvaru jí učiní odolnou a to jak  fyzikálním, tak i chemickým vlivům. Nezničí ji pak ultrafialové záření, formaldehyd, peroxid vodíku nebo jodová tinktura. Dokonce ani průmyslově používaná desinfekční činidla jako je kyselina peroctová nebo etylenoxid. Odolává i stoprocentnímu alkoholu, což nepřekvapuje, ale považte, i lyzolu. V suchém teple vydrží priony bez úhony i hodinu při teplotě 360 stupňů Celsia. V jednom pokusu byly priony na deset minut vystaveny suchému teplu 600 stupňů C a vzniklý zuhelnatělý prach  si stále uchoval schopnost vyvolat onemocnění. Pro infektology doslova děs, běs! 
A jaká že sterilizace na zvrhlý prion zabere? Nejspíš jen „mokrý“ var. Tedy pára, ale musí působit po dobu nejméně 20 minut, při tlaku 3 bary a teplotě 133 stupňů C. Pak také ještě silně koncentrovaný louh a Savo (chlorové bělidlo). Jenže mozkové buňky nic takového po ruce nemají a tak není divu, že se svých zašmodrchaných nezničitelností nedokáží zbavit a že je jen otázkou času, než je z buňky koule přecpaná odpadem, což jí zahubí.  A protože jde o ztrátu neuronů, nepřekvapí, že průvodním jevem je zapomínání. Pro výkon některých funkcí je zapomínat na dané sliby dobrou kvalifikací, ale takových lidí není potřeba mnoho a tak je lepší když se nám priony v těle šmodrchat nezačnou a také o nich něco vědět.

Sanjeevi Sivasankar, dříve biofyzik na All India Institute of Medical Sciences, nyní astronom na  Iowa State University. Vedoucí výzkumného kolektivu. (Kredit: ISU)
Sanjeevi Sivasankar, dříve biofyzik na All India Institute of Medical Sciences, nyní astronom na  Iowa State University. Vedoucí výzkumného kolektivu. (Kredit: ISU)


Nejhorší na nich je, že stačí, aby se špatně poskládaná molekula dotkla molekuly zdravého proteinu a ta se poskládá také do nevhodné „zašmodrchané“ formy. Okolo takových infekčních semínek se pak nákaza šíří do okolí dominovým efektem a z mozku je časem ementál – tkáň je samá díra. Ale protože jsou ty díry relativně malé, popsány byly v době kdy se o prionech nevědělo nic a patologům připomínaly spongii (mořskou houbu používanou v koupelně na mytí zad), dostaly podle toho pojmenování všechny choroby s takovým patologickým nálezem. Ve škatulce „spongiformní encefalopatie“ (houbovitý mozek) tak jsou i nemoci u nichž původce znám není.

 

Čínskému elektrikáři se pod vedením astronoma z Indie, se podařilo prokázat, že měď iniciuje u prionových molekul změnu konformace a podporuje odolnost molekul vůči štěpení enzymem, čímž rozhoduje o jejich shlukování. (Kredit: Chi-Fu Yen)
Čínskému elektrikáři se pod vedením astronoma z Indie,  podařilo prokázat, že měď iniciuje u prionových molekul změnu konformace a podporuje odolnost molekul vůči štěpení enzymem, čímž rozhoduje o jejich shlukování. (Kredit: Chi-Fu Yen)


Svým způsobem je potřeba priony obdivovat

Ne proto, že se dají přenést, což se dělo dokonce i prostřednictvím podávaných transfuzí, ale že je nezničí ani běžná sterilizace. Proto si také Creutzfeldovu nemoc s příslušnou dávkou demence a ponižujícím koncem, někteří pacienti donesli z nemocnice. Stačilo aby před nimi stejným skalpelem řezali někoho, kdo nevhodně zašmodrchané priony v těle měl. Lze to sice  označit za přenos způsobený lékařem, ale protože s takovými věcmi se nežertuje a nikdo s tím nechce být spojován, v odborné literatuře se takové případy popisují jako „iatrogenní přenos“. Moc nad tím dumat ale netřeba, protože když se to projeví je už pacient dement a ani pozůstalí nemají v ruce pro tak vysokou hru, karty.

 

Mozková tkáň nemocného chorobou CJD. Na řezu je vidět velké množství světlejších lokalit. Jsou to ostrůvky, kde celé okrsky nervových buněk již odumřely. (Kredit: DrdoubleB, Wikipedia)
Mozková tkáň nemocného chorobou CJD. Na řezu je vidět velké množství světlejších lokalit. Jsou to ostrůvky, kde celé okrsky nervových buněk již odumřely. (Kredit: DrdoubleB, Wikipedia)

Obdivuhodné na tom všem je, že některé prionové nemoci jsou mezidruhově přenosné, jako třeba BSE, známá pod přezdívkou nemoc šílených krav. Šířila se mezi bravem i lidem  v době, kdy se býložravcům  zkrmovala masokostní moučka. Což je výraz pro zbytky  těl jiných zvířat z jatek a kadavery z asanačních zařízení. Na pastu a granule se autoklávovaly  i uhynulé ovce. Ty spongiformní encefalopatií trpí často. Jejich nemoc je známa dlouho a kvůli směšným nekoordinovaným pohybům a neklidu se jí lidově říká klusavka. Pak už jen stačilo skotu, místo GMO soji přilepšit proteinovým koncentrátem a pokud masokostní moučka byla z nějaké „vesele si poskakující ovce", po čase se  ve stádě krav začaly některé kusy chovat rovněž podivně. Vrávoraly, špatně se stavěly na zadní nohy, nadměrně slinily,…  Přes mléko pak nakazily i telata. A bohužel nejen telata. Asi nejlepší cestou přenosu na nás, byla slavnostní večeře s tatarákem, nebo vařený hovězí jazyk. Priony si ale zachovávají infekčnost i v polévce z papiňáku.  Lidé nakažení takto zprostředkovaně přes zvíře, se označují, jako nemocní novou variantou CJD (Creutzfeldt-Jakobovy nemoci). Nikdo neví, kolik takových přesně je, protože lidé zkrátka dementní a ne vždy se vyšetření mozku po smrti provádí. Nová se této nemoci začalo říkat proto, že má mírně odlišné příznaky, než ta klasická. Klasické se také říká někdy „přirozená CJD“, obě mají to podstatné společné - houbovatění mozku. Jen holt někdy majitel takového mozku hloupne (protože neznáme původce) jaksi bezdůvodně. Jsou dokonce rodiny, které mají k CJD predispozice a nemoc se u nich vyskytuje častěji a souvisí to s genem a stavbou jejich prionového proteinu, který má tendenci sám se šmodrchat.  Zatímco ta klasická CJD, postihuje příslušníky starších ročníků, ta „nová“ (někde se o ní můžete dočíst i jako o „variantní CJD“), je zlá i na ty, kteří si na tomto světě toho moc užít nestačili. V hlavách na pitevně to vypadá ale stejně – na řezu odumřelé okrsky neuronů a mozek jako cedník.

 

Dilshan S. Harischandra, neurotoxikolog se specializací na Parkinsona, nositel grantu od Toxikologické společnosti, zaměstnán na Iowa State University, spoluautor studie. 
Dilshan S. Harischandra, neurotoxikolog se specializací na Parkinsona, nositel grantu od Toxikologické společnosti, zaměstnán na Iowa State University, spoluautor studie.

To, že jsme u krav BSE vymýtili ještě neznamená, že nad prionovými chorobami se zavřela voda. Stále tu a tam ve stádě samovolně u některých kusů vznikne mutace v genu pro prionový protein a takové zvíře onemocní, aniž by se nakazilo od nějaké jiné ovce. Pro nás, lidi, je pak stejnou potenciální hrozbou i když nejspíš jen velmi malou, jako kdyby šlo o zvíře nakažené od ovcí.  V USA bychom se mohli nakazit dokonce i ze zvěřiny. Mezi jeleny a jelenci tam mají rozšířenou prionovou chorobu, kterou nazývají chronické chřadnutí jelenovitých (CWD). Proto myslivci při vyvrhování vysoké, kdy jim hrozí že sami sebe říznou, nebo se píchnou na střelou rozdrcenou kost, si většinou navlékají rukavice ze silné gumy.

 

Z nezničitelnosti prionů a jejich všudypřítomnosti, jak si ještě řekneme, vyplývá jedno. I při dodržování všech pravidel předběžné opatrnosti, se všech rizik vyvarovat nejde. Nemůžeme vyloučit ani náhodnou mutaci v našem vlastním genu, který pak začne produkovat prionový protein náchylný k šmodrchání a prakticky pak dopadneme stejně, jako rituální vyznavač kanibalismu.

 

Anumantha Kanthasamy, absolvent University of Madras, Indie. Veterinář na Iowa State University. spoluautor studie.
Anumantha Kanthasamy, absolvent University of Madras, Indie. Veterinář na Iowa State University. spoluautor studie.

Prionových nemocí, které jsou slušně definované, neustále přibývá. Kromě zmíněné Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (rozpadá se na sporadickou, iatrogenní,  novou variantu a familiární) a známé nemoci jako třeba kuru, jsou to i méně známé Gerstmannův-Sträusslerův syndrom, Alperova nemoc, fatální familiární insomnie (nespavost) a nedávno dobře definovaná variabilní na Proteázu Senzitivní Prionopatie, zkráceně VPSPr.  Všechny mají, jak se tu stále opakujeme, společného jmenovatele v nevhodně zašmodrchaných molekulách proteinů (priony) v mozku.


O třesu a zapomínání

Asi každý máme mezi příbuznými a známými někoho, komu se v klidu třesou ruce a lékaři v chorobopisu píší, že je parkinsonik. Určitě také znáte někoho s Alzheimerem, to je mediálně zvláště vděčné téma, když potká nějakou známou osobnost. To z čeho si zprvu tropíme žerty, že nám ten zlý Němec začal schovávat klíče, se pak rozvine v nepoznávání svých nejdražších. Kontaktu s parkinsoniky a alzheimerovci, se kvůli jejich infekčnosti bát nemusíte.  Když ale nejde o prionové nemoci a dokonce ani o infekční ani mezidruhově ani "mezilidsky",  proč se tedy o nich v tomto článku  zmiňujeme? Protože to v zahraniční literatuře začínají dělat chytřejší, než jsme my a tak se pokusíme popsat, co je k tomu vede.

Chorobami, jejichž příčina je shlukování proteinů, trpí zvířata i lidé. Některé jsou přenosné krví, jiné alimentárně. Jsou mezi nimi dokonce i mezidruhově přenosné. Nejspíš stejně široká paleta je i těch neinfekčních. Přes svou různorodost mají hodně společných znaků. U nás lidí se rády projevují zamlženým či dvojitým viděním. Zastřenou myslí, narušenou koordinací pohybů a poruchami rovnováhy. Přidává se třes, záškuby těla, slabost, průjmy a pády. Nemocní mívají halucinace, záchvaty strachu, vzteku doprovázené  rozpadem osobnosti. K nesmyslné komunikaci se přidává apatie a život se postupně redukuje na primitivní reflexy a smrt je nevyhnutelná. Možná mají i společného jmenovatele – dvojmocné ionty mědi. A to by znamenalo některá doporučení k uchování si zdraví, poněkud přehodnotit.  (Obr. Kredit: Dům bylinek) http://www.dumbylinek.cz/eshop/vhodne-pro-priznaky/med-180-tablet-detail
Chorobami, jejichž příčina je shlukování proteinů, trpí zvířata i lidé. Některé jsou přenosné krví, jiné alimentárně. Jsou mezi nimi dokonce i mezidruhově přenosné. Nejspíš stejně široká paleta je i těch neinfekčních. Přes svou různorodost mají hodně společných znaků. U nás lidí se rády projevují zamlženým či dvojitým viděním. Zastřenou myslí, narušenou koordinací pohybů a poruchami rovnováhy. Přidává se třes, záškuby těla, slabost, průjmy a pády. Nemocní mívají halucinace, záchvaty strachu, vzteku doprovázené rozpadem osobnosti. K nesmyslné komunikaci se přidává apatie a život se postupně redukuje na primitivní reflexy a smrt je nevyhnutelná. Možná mají i společného jmenovatele – dvojmocné ionty mědi. A to by znamenalo některá doporučení k uchování si zdraví, poněkud přehodnotit. (Obr. Kredit: Dům bylinek)


U klasických prionových chorob, jako šílenost krav s obdobou v lidské nemoci CJD (Creutzfeldt-Jakobovou nemocí) jde o prionový protein, který se shlukuje (po modifikaci mu říkáme prion).  Jenže u savců existují i jiné proteiny, které se rády shlukují a jejich konglomeráty také pak tropí v našich tělech neplechu. Tak třeba takový amyloid beta (Aβ).  Někdy se začne shlukovat tvořit amyloidní plaky, zvláště v hipokampu a mozkové kůře. Ty poškozují nervové synapse a axony až je z toho široké spektru neurologických projevů, jež jsou typické jak pro Alzheimerovu chorobu, tak pro CJD. V případě Alzheimera není na vině prionový protein, ale jiný, kterému se říká amyloid. Spektru podobných nemocí je také široké a říká se jim souborně amyloidázy. Jak se nyní ukazuje, s prionovými chorobami, kterým jsme se dosud věnovali, toho mají víc společného, než jen projevy. Ukázalo se, že proteiny, z nichž se tvoří amyloidní plaky, mají prionové (nebo prionuum podobné) domény. A v tom pramení jejich nectnost se ochotně šmodrchat a shlukovat. Touto souvislostí s priony se nám začíná vybarvovat  celá řada neurodegenerativních chorob. Kromě Alzheimera také amyotrofická laterální skleróza (ALS), frontotemporální lobární degenerace s ubiquitin-pozitivní inkluzí (FTLD-U), ale i Huntingtonova choroba. Ty všechny začínají u neškodného proteinu, který se z nějakých důvodů sprčí a začne se převádět na patogenní formu.     
Právě proto, že v tomto článku zmiňované choroby mají co do činění s prionem, nebo proteinem s prionovou doménou, se nám zdá nynější poznatek o úloze iontů v iniciaci změny konformace proteinové molekuly, tak zajímavý.

 

Alchymisté označovali měď symbolem kolečka představujícího duši nad křížkem. Že by už tehdy tušili…?
Alchymisté označovali měď symbolem kolečka představujícího duši nad křížkem. Že by už tehdy tušili…?

Co že se to vlastně nyní na shlukující se proteiny provalilo?

V podstatě se to dá popsat, jako „choutky prionových ocásků“. Konce proteinových molekul, které obsahují čtyři kopie sekvencí „oktarepeatů“, rády vážou dvojmocné ionty kovů (Cu 2+ , Ni 2+, Mn 2+). Zatímco nikl a mangan nechávají tyto „ocásky v klidu“, v přítomnosti měďnatých iontů molekuly „tuhnou“. To proto, že alfa šroubovicová struktura se mění v beta list. V této změně  uspořádání (konformace) se skrývá čertík rezistence na proteolytické štěpení. Laicky řečeno, enzymy si na tom vylámou zuby. Odpad se začne hromadit a jak se říká, stokrát nic umořilo osla. Asi je zbytečné připomínat, že mrtvé buňky rády praskají a že se z nich sype hromada nezpracovatelného odpadu, bažícího páchat zlo nabádáním ostatních molekul ke změně konformace a shlukování. Když vědci změřili, jakou silou své tvary normální a špatně poskládaná molekula udržují, ukázalo se, že ta infekční drží pohromadě 900krát pevněji. Nejspíš to je dělá tak nerozbitnými.

Pokud se poznatku chytnou úředníci EU, mohlo by je napadnout zaměstnat se vydáváním doplňků směrnic vydaných k alergenům. V hospodách by u humrů, ústřic, obilovin, hovězího na všechny způsoby, kakaa, borůvek,… se jídelní lístky s výčtem alergenů prodloužily o poznámky: „Obsahuje měď! (Kredit: Keith Weller, USDA ARS)
Pokud se poznatku chytnou úředníci EU, mohlo by je napadnout zaměstnat se vydáváním doplňků směrnic vydaných k alergenům. V hospodách by u humrů, ústřic, obilovin, hovězího na všechny způsoby, kakaa, borůvek,… se jídelní lístky s výčtem alergenů prodloužily o poznámky: „Obsahuje měď! (Kredit: Keith Weller, USDA ARS)

 

Psáno pro ALPHA MEDICAL a osel.cz
Psáno pro ALPHA MEDICAL a osel.cz

Choroby, v nichž hlavní roli hraje shlukování proteinů, si nevybírají. Jakmile v někom najdou zalíbení, destrukce se v něm šíří od jedné mozkové buňky ke druhé. Někdy je proces pomalejší, jindy jako lavina, ale nikdy už není cesty zpět. Tak trochu se to podobá nukleární reakci. Bohužel na zažehnání prionových chorob nic účinného zatím nemáme. Nejednoho z nás proto hromadný úprk mozkových neuronů se všemi radostmi co k tomu patří, nemine. To, že se nyní kvartetu cizinců pracujících v americké laboratoři podařilo iniciátora (spíš ale jen jednoho z iniciátorů), stojícího na samém počátku vzniku „prvotního“ infekčního agens odhalit, je nadějné. Pokud se potvrdí, že tím šémem, probouzejícího Golema, je měďnatý iont, třeba se podaří najít cestu, jak do té „jeho jamky“ nacpat něco jiného, co by zvrhlou iniciaci šmodrchání nespouštělo. Nebo se podaří sestavit nějaké absorbátory, které by měďnaté ionty v neuronech selektivně vychytávaly, jako se přehřívajícím reaktorům vychytávají neutrony havarijními tyčemi. Ať už naše mozky půjde ochránit kteroukoliv z těchto cest a přijdou na to fyziologové, kterým by to profesně příslušelo, nebo stávající parta s čele s astronomem, je vcelku jedno. Hlavně aby už to bylo. Jinak tu budete číst stále větší dementiny.

 

Literatura

Iowa State University

Chi-Fu Yen, Dilshan S. Harischandra, Anumantha Kanthasamy, Sanjeevi Sivasankar.: Copper-induced structural conversion templates prion protein oligomerization and neurotoxicity. Science Advances  01 Jul 2016:Vol. 2, no. 7, DOI: 10.1126/sciadv.1600014

Autor: Josef Pazdera
Datum: 11.07.2016
Tisk článku

Ekologie - Šlégl Jiří
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 179 Kč
cena: 159 Kč
Ekologie
Šlégl Jiří
Související články:

Omega-3 mastné kyseliny srdci v relaxaci nepomáhají     Autor: Josef Pazdera (26.04.2012)
Omega-3 mastné kyseliny zvyšují riziko rakoviny prostaty     Autor: Josef Pazdera (12.07.2013)
Zklamání ze selenu     Autor: Josef Pazdera (24.02.2014)
Volné radikály jsou zlo, které z nás předčasně dělá starce a stařeny. A nebo je to jinak?     Autor: Josef Pazdera (04.08.2015)
Oblíbené antioxidanty rakovině nebrání, ale prospívají     Autor: Josef Pazdera (11.10.2015)
(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II     Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)



Diskuze:

nedostatek měďi a infarkt

Stanislav Florian,2016-07-13 20:53:53

Mírně různé přepisy (typu tetkanet) přednášky MVDr et MUDr. Joe Wallach v Kansas City (1991?) : Mrtví lékaři nelžou.
Wallach byl navržen na Nobelovu cenu.
např.
http://www.bioara.cz/clanky/lekari-vedci-odbornici/dr.-j.wallach-mvdr.--mudr---mrtvi-lekari-nelzou.html
"Někdy okolo roku 1957 jsem se jako veterinář dozvěděl, že ztráta elasticity a to nejen u tepen je způsobena nedostatkem mědi. Tehdy byly zveřejněny výsledky experimentu s 25 000 krocany, který jednoznačně prokázal spojitost mezi nedostatkem mědi a úmrtí v důsledku prasklé srdeční tepny. Tento pokus byl opakován i s jinými druhy zvířat (myši, vepři atd.) a tato spojitost se vždy potvrdila. Nedostatek mědi způsobuje též řadu jiných problémů. Prvním příznakem nedostatku mědi jsou šedivé vlasy. Vrásky jsou způsobeny ztrátou elasticity kůže stejně tak jako křečové žíly ztrátou elasticity stěn tepen."
Takže si můžeme vybrat mezi demencí z mědi a šedivěním bez ní, nejlíp dokud tu demenci nemáme.

Odpovědět

Historie prionů jako detektivka

Pavel Brož,2016-07-11 22:58:15

Historie oněch téměř dvaceti let výzkumů prionových chorob a funkce prionů obecně je plná nečekaně odhalovaných souvislostí. Od prvotního všeobecného odmítání, že by za nemocí šílených krav mohly být jakési podezřelé neživé molekuly, přes první nesmělé krůčky v prokazování, že tyto molekuly opravdu jsou hledanými viníky, až po nezpochybnitelné a reprodukovatelné důkazy jejich infekčnosti. K tomu navíc dodnes ne zcela úplně prozkoumané souvislosti prionů a naší paměti či možné ochranné funkce prionů pro určité typy buněk, viz jenom zde na oslu uveřejněné články:

http://www.osel.cz/528-priony-zakladem-pameti.html
http://www.osel.cz/4863-dlouhodoba-pamet-mozna-zavisi-na-prionech.html
http://www.osel.cz/1683-priony-ukazuji-svou-vlidnou-tvar.html

(další lze nalézt zadáním "site:osel.cz prion" do googlu)

Pokud to někdy někdo sepíše přístupnou formou v podobě knihy, bude to zajímavé čtení.

Odpovědět

oprava

Jiří Novák,2016-07-11 22:20:49

Dovolím si v jinak skvělém článku drobnou opravu - na obrázku je symbol rtuti (resp. planety merkur). Symbol mědi se shoduje s astronomickou značkou planety venuše (resp. symbolem, kterým biologové označují samici/ženu).

Odpovědět


Re: oprava

Admin stránky,2016-07-12 00:52:19

Jasně, ten canfourek tam je v anglosaskem svete navic. Aby to nematlo odmazavame.

Odpovědět


Re: oprava

Stanislav Florian,2016-07-12 18:47:21

Alchymistické symboly nebyly jednotné, pro jeden prvek bylo víc značek a k tomu návod nejspíš záměrně nesrozumitelný kvůli utajování, typu zahříváním červeného kohouta dostaneš žlutého lva.
http://gorvin.mysteria.cz/symboly.htm
Symbol měďi může být i s dvojitým křížkem dole.
Symbol s jedním křížkem pod kroužkem je symbol mědi, také bohyně a planety Venuše říká J.Novák a
https://en.wikipedia.org/wiki/Copper

Odpovědět


Re: Re: oprava

Jiří Novák,2016-07-14 11:37:11

Jasná věc, symboly nebyly jednotné. Navíc se od toho 3. stol. do zdruba poloviny 18. stol. vyvíjely. Nicméně bych si zarytě trval na tom, že symbol s "růžky", odvozený z merkurova žezla, je rtuť (resp. planeta merkur). Bez růžků a s křížkem (nebo i 2 křížky, šipkou, atd.) je měď, resp. venuše.
Pana autora článku asi zmátl nějaký ezoterický podivín, který ze sebe na netu dělal alchymistu či něco takového. V současnosti se takových vynořilo že až běda.

Odpovědět


Re: Re: Re: oprava

Miloslav Trpák,2016-07-15 18:21:48

No jo, ale kterého podvodníka z té alchymistické branže brát vážně :) Nehledě na to, že Arabové mají zcela jiné, i když podobné symboly. A když se podíváte do starých písemností, tak v tom je takový zmatek...

Odpovědět


Re: Re: Re: oprava

jiří Najbrta,2016-07-16 11:05:47

Arabové, tuším že ještě za Aviceny, používali pro zelené barvivo (nejspíš měděnku) symbol kroužku s tím, cčemu říkáte nahoře růžky. Ale zase místo křížku dole to mělo jen takový zahnutý cafourek.
Inu neměli Mendělejovu tabulku prvků a tak v tom měli opravdu zmatek.

Odpovědět

Lad Sklad,2016-07-11 19:01:42

Hvězdy jsou chyby v dokonalé černi oblohy

Odpovědět

Savo

Peter Golis,2016-07-11 18:51:48

Pomáha na to savo? Netušil som že na tomto portáli bude niekto v článku podporovať MMS.

Odpovědět


Re: Savo

Lad Sklad,2016-07-12 03:15:26

MMS patří do kategorie kandidátů na Bludný balvan, přestože v homeopatickém množství zřejmě dokáže zpomalit rozvoj prionové infekce.

Odpovědět


Re: Re: Savo

Lad Sklad,2016-07-12 03:42:55

Omlouvám se za svoji nevzdělanost v oblasti vědecko-populárních cen.

http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1427475787

Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos oznamuje, že v kategorii družstev za rok 2014 získává bronzový Bludný balvan

Ota Nepilý a spol. za propagaci oxidu chloričitého jakožto všeléku na všemožné neduhy, včetně rakoviny.

Nezbývá než pogratulovat, a doufat, že se na priony najde něco sysifovštějšího.

Odpovědět


Re: Re: Savo

Dalibor Dobrota,2016-07-13 02:07:42

Savo nemůže pomoci, protože chlornan sodný urychluje stárnutí, tak může demenci jen dřív přivolat a dříve ukončit. Článek je zajímavý. Jen mi vrtá hlavou, jak je to s demencí u Wilsonovy choroby, u níž se hromadí v organismu měď. Ionty mědi přece Fentonovou reakcí katalyzují vznik volných radikálů a urychlují stárnutí. Proto není překvapením, že u Wilsonovy choroby pacienti zmírají dříve a je také zvýšený výskyt demence.

Zase jenom mylná souvislost. Já si myslím, že lék proti demenci nikdy objeven nebude,
1) protože by prodlužoval utrpení pacientů i jejich ošetřovatelů
2) protože lék proti demenci, který už existuje, je natolik účinný, že bude stěží předstižen.

Lék se neužívá z důvodu bodu 1). Pokud někdo ten lék shodou náhod dostává, tak u něj demence nepropukne a proto souvislost mezi tímto lékem a demencí uniká pozornosti nemocných.

Odpovědět


Re: Savo

Lad Sklad,2016-07-12 03:25:58

viz http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1269986904

Nelze ale vyloučit, že Humble bude úspěšný především v Africe, kde jsou standardní léky málo dostupné a kde mohou nemocní, nevzdělaní lidé jeho reklamě masově podlehnout. Málokdo tam (bohužel možná i u nás) pozná, že jde o nebezpečného šarlatána.

Nebezpečného šarlatána, který úplnou shodou náhod používá jeden z mála známých způsobů, kterým udeřit i na nezdolného priona.

Odpovědět


Re: Re: Savo

Lad Sklad,2016-07-12 03:58:08

Samozřejmě neradno jásat předem, protože skeptikové se velice neradi mýlí, jejich neomylnost je téměř zaručena, a i kdyby snad nakrásně šarlatáni byli oni sami, nějak se to přejde.

Odpovědět


Re: Savo

Josef Pazdera,2016-07-12 09:58:35

Pozor, nejspíš jste přehlédli, že jde o desinfekci, jak je v článku uvedeno. Autoklávování, silné louhy a Savo nejde aplikovat injekčně, případně per os, jak tomuto článku podsouváte. Ano, Savo, Savo, jako vysoce účinný prostředek propagujeme a s čistým svědomím. Ostatně nejen my, ale ti co s infekčním materiálem pracují také.

Odpovědět


Re: Re: Savo

Lad Sklad,2016-07-12 12:33:20

Citace: A jaká že sterilizace na zvrhlý prion zabere? Nejspíš jen „mokrý“ var. Tedy pára, ale musí působit po dobu nejméně 20 minut, při tlaku 3 bary a teplotě 133 stupňů C. Pak také ještě silně koncentrovaný louh a Savo (chlorové bělidlo).

Máte na výběr, buďto si dát hlavu do kompresní komory zahřáté na 133 stupňů C, nebo k prionu nějak dopravit stopové množství Sava, potažmo MMS.

Odpovědět


Re: Re: Re: Savo

Lad Sklad,2016-07-12 13:29:22

Inhalace výparů by mohla být také cesta.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Savo

Josef Pazdera,2016-07-13 12:17:19

Doufám, že to nikoho dalšího nenapadne. Výsledkem by byla jen nevyhnutná transplantace plic, přičemž účinná koncentrace by se do mozku stejně nedostala. A i kdyby, provedla by se zbylými neurony podobně rychlý konec.

Odpovědět

Lad Sklad,2016-07-11 18:28:21

To je tolik náhodných faktorů najednou, že je to asi osudově předurčeno. Prevence rizik by přesto byla namístě.

Odpovědět

Měď v ekologickém zemědělství

Jan Kašinský,2016-07-11 11:48:45

Skvělý článek.
Nebudu se moc rozepisovat.
Několik postřehů na toto téma je zde: http://www.osel.cz/8766-eko-logicke-zemedelstvi-ii.html

Odpovědět

Měď a demence.

Vlastislav Výprachtický,2016-07-11 09:46:04

Velmi přínosný výzkum pro řešení demenčních onemocnění. Další kroky by mohly být v testaci vhodných enzymů s obsahem zinku, jako vytěsnění škodících prvků. Dietní prevence v nižším příjmu látek obsahující vázanou měď. U pokročilých stadií i možnost transplantace jater, případná elektroosmoza orgánů.

Odpovědět


Re: Měď a demence.

Josef Hrncirik,2016-07-11 11:51:15

Je to zanedbaný kumulativní příjem subhomeopatických dávek vysoce chelatačního Cyankali. Vždy pomáhá transplantace hlavy provedená před transplantací jater. Zatím nehrazeno.

Odpovědět


Re: Re: Měď a demence.

Stanislav Florian,2016-07-11 18:50:40

Cheláty obsahují organické ligandy, třeba EDTA.
Komplexní sloučeniny mědi kyanovými skupinami jsou anorganické, např. aniont trikyanoměďnanový ( [Cu(CN)3]^2-).
Cyankali KCN tedy vytváří s kovy komplexní koordinační anorganické sloučeniny ( ne chaláty), zvláště snadno se zlatem, což se využívalo při vyluhování zlata.
Pivovary ještě nedávno a celý středověk vyráběly pivo v měděných nádobách ( obvykle 2 kotle a 2 tzv. pánve). Zahradnický přípravek Cupricol nebo mechožrout obsahují hojně sloučeniny mědi. Smrtelná dávka modré skalice je myslím asi 35 g.

Odpovědět


Rudolf Jelínek "Na rozdíl od révy a chmele se švestky neošetřují měďnatými přípravky

Josef Hrncirik,2016-07-11 12:05:07

Pouze se pálí v měděném kotli a kondenzují v měděném hadu. Nedotýkejte se měděných drátů ani pod napětím".

Odpovědět


Jak vidno zříti, za vodou a nedementní jsou už jen indičtí veterináři

Josef Hrncirik,2016-07-11 12:14:29

Odpovědět


článek je netypicky volně dostupný a má 12 s + cca 30 s supplement

Josef Hrncirik,2016-07-11 15:20:55

Ukazuje kam míří vývoj a metodika přístupů.
Měření jednotlivých fotonů z fluorescence jednotlivých molekul.
Přípravy modifikovaných a značkovaných PrP jsou rutinní základ o kterém se nikdo nebaví.
Měření odolnosti proti proteolýze je nuda, leč následuje kultivace mozkových řezů pro stanovení neurotoxicity; v rychlém nahlédnutí netuším jak, na ev. změny struktury PrP je usuzováno z měření CD, 1D H NMR, DLS, což jsou přístroje které už v životě neuvidím. Z vytahování asociovaných konců PrP od sebe pomocí hrotu AFM je usuzováno na vazbu skrze Cu2+. Vyhodnoceno z grafů síla vs. změna síly/čas, které se mi intuitivně nelíbily.
Celkový umělecký dojem.
Proč v kafilérkách nemaj 130°C po dobu 30´?
Dokáže to někdo sankcionovat?
Musí přijít mor?
TOTÁLNÍ FATÁLNÍ DESINFEKCE?

Odpovědět


Re: článek je netypicky volně dostupný a má 12 s + cca 30 s supplement

Stanislav Florian,2016-07-11 19:06:21

http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/files/210/19562.pdf
Pára teplota v kafilérii 160-140°C , 3-6 atm. Surovina se zahřívá do teploty 133 °C a přetlaku 0,2
MPa (ohřev trvá 20 minut ohřevu při udržení tep.133 °C),20 minut. Naše kafilérie do 1989 zpracovávaly při teplotě vyšší ( až 160°C), než na západě, takže naše moučka tak nebezpečná šílené krávy nebyla.
Článek je velmi dobrý a srozumitelný. Jediné čemu nerozumím, jsou Vaše diskuze, které články a poznatky mimoběžně napadají.

Odpovědět


Re: Re: článek je netypicky volně dostupný a má 12 s + cca 30 s supplement

Zdeněk Syk,2016-07-14 16:42:43

...velmi dobrý a srozumitelný. Jediné čemu nerozumím, jsou Vaše diskuze...

souhlasím s Vámi

Odpovědět

Díky

Libor Zak,2016-07-11 09:34:18

Díky za skvělý článek. Přesně takto by popularizace odborné tématiky měla vypadat. Část z toho jsem již pochytil z jiných zdrojů, ale takto souhrnně to celé dává mnohem větší smysl.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni