Na nové africké průjmy se umírá  
Enteritidy nikdy nebyly veselou záležitostí. Často měly na svědomí víc chlapů v plné síle, než kolik jich zkosily střely nepřítele. Infektologům nyní začínají dělat vrásky na čele výsledky studie odhalující nové typy afrických salmonel. Na rozdíl od těch našich, jsou na ně antibiotika krátká a rády si vybírají i tu nejvyšší daň.

 

Salmonely. Ale které? Břišního tyfu? Paratyfu? NTS salmonely? Nebo snad ty rezistentní na antibiotika? (Kredit: Volker Brinkmann, Max Planck Institute for Infection Biology.)
Salmonely. Ale které? Břišního tyfu? Paratyfu? NTS salmonely? Nebo snad ty rezistentní na antibiotika? (Kredit: Volker Brinkmann, Max Planck Institute for Infection Biology.)

Ti v bílých pláštích do chorobopisu píší „vyprazdňování neformovanou stolicí s přetrvávajícím nutkáním“. My laici si to překládáme nekorektní zkratkou a je nám v podstatě jedno, co nás poutá na samotce v sedě, nebo v tom horším případě s mísou pod zadkem vleže. Ať už je to virus, bakterie či prvok, bereme  to po švejkovsku, jako že k dovolené nějaká ta Montezumova či faraonova pomsta patří.

 

 

A proč by ne s humorem, vždyť na to penicilin a Endiaron, vždycky stačily

Ve skutečnosti ale průjem žádná sranda není. Respektive je a může jí být dokonce tolik až na ní dehydratací umřeme. Světová zdravotnická organizace uvádí, že průjmová onemocnění stále zůstávají příčinou okolo 20 miliónů úmrtí ročně. A z nejnovější studie, která se stala základem tohoto článku, dokonce vyplývá, že riziko ještě roste.

 

 

Nick Feasey, první autor studie, klinik, infektolog, patolog,… Liverpool School of Tropical Medicine   a Wellcome Trust Sanger Institute (WTSI), Cambridge
Nick Feasey, první autor studie, klinik, infektolog, patolog,… Liverpool School of Tropical Medicine a Wellcome Trust Sanger Institute (WTSI), Cambridge

Průjem (diarea, diarrhea, diarrhoea,...) může způsobit kde co. Protože se ale v jednom článku nemůžeme věnovat všemu, záběr zúžíme. Pomineme úplavici šířenou měňavkami (prvoky), stejně jako shigellami a zaměříme se „jen“ na salmonelózu. Té se totiž týká nyní zveřejněná první globální genetická studie v níž je  salmonela prohlášena za hlavní příčinu průjmových onemocnění s následkem smrti v Africe. Konkrétně obyčejná bakterie Salmonella enteritidis. I když v mikroskopu vypadají všechny stejně, uvnitř už tomu tak není.

 

Vědci z Wellcome Trust Sanger Institutu a University of Liverpool přichází s poznatkem, že v Africe jsou přinejmenším dva typy, které se geneticky od těch našich „západních“, liší. V článku v Nature Genetics podrobně popisují v čem. To hlavní je odolnost vůči antibiotikům. Ne jen některému, ale většině. Jen v loňském roce měly mít tihle zmutovaní prevíti na svědomí 680 000 úmrtí. Nejvíce z nich na černém kontinentě, ale ten rozdíl v úmrtích tam a jinde, není velký. To, že má  Afrika v salmonelovém arzenálu něco nového, odhalily výsledky sekvenování 675 izolátů S. Enteritidis ze 45 zemí na šesti kontinentech.

Přečtení genetických kódů bakterií ukázalo, že rutinními mikrobiologickými testy nejdou ty nové africké salmonely odlišit.

 

Bakteriální buňka má chromozom a kromě něj část své DNA  ještě ve formě plasmidů.  Plasmidy (pro puristy jazyka plazmidy), jsou kratičké kruhové molekuly DNA schopné nést informaci pro tvorbu enzymů štěpících antibiotika. Jedna bakteriální buňka může nést i stovky plasmidů. Bakterie s nimi mezi sebou rády kšeftují procesem zvaným konjugace. (Kredit:  Spaully a de:Benutzer:Sec11, Wikipedia)
Bakteriální buňka má chromozom a kromě něj část své DNA ještě ve formě plasmidů. Plasmidy (pro puristy jazyka plazmidy), jsou kratičké kruhové molekuly DNA schopné nést informaci pro tvorbu enzymů štěpících antibiotika. Jedna bakteriální buňka může nést i stovky plasmidů. Bakterie s nimi mezi sebou rády kšeftují procesem zvaným konjugace. (Kredit: Spaully a de:Benutzer:Sec11, Wikipedia)

 

Proč by nás to mělo vzrušovat?

Třeba proto, že u nás máme salmonelové infekce většinou spojené s drůbeží, vajíčky, čokoládami a arašídovým máslem. V těch se salmonely občas namnoží a  infikují střeva. Jde tedy především o střevní záležitost doprovázenou horečkami. Nemoc, kterou máme na mysli v souvislosti s objevenými salmonelami v Africe, patří k těm, které ze střev také přecházejí do krve, ale ne tak razantně. Průběh nemoci je poněkud jiný a teoreticky by neměl být tak zlý. Na infekčních odděleních v těchto případech hovoří o non-tyfoidním sérotypu salmonelly a v odborných  medicinských elaborátech se často používá jen zkratka  NTS.  NTS salmonely se vyskytují i v našich končinách ale zatím nám velkou hrozbou nebyly. V Africe, kde  jdou ruku v ruce s malárií a podvýživou, jsou pohromou a jak vidno, tam dokonce i nepěkně mutují.

 

Mapka rozšíření salmonelových infekcí sestavená podle výsledků vyšetření  krevních vzorků nemocných u nichž se vyskytla  horečka.  Salmonelózy označované jako NTS, jsou rozšířené především v  subsaharské Africe. (Kredit: Nicholas A Feasey, Lancet)
Mapka rozšíření salmonelových infekcí sestavená podle výsledků vyšetření krevních vzorků nemocných u nichž se vyskytla horečka. Salmonelózy označované jako NTS, jsou rozšířené především v subsaharské Africe. (Kredit: Nicholas A Feasey, Lancet)

 

I když se naše dobře živená populace s NTS salmonelami vypořádávala zatím obstojně, nemusí tomu tak být i nyní. Důvodů je víc. Nově identifikované případy v Africe, které se projevují jako těžká salmonelová infekce, někdy s přestupem do krve, ale často s následkem smrti. Jsou rezistentní na antibiotika a to už veškerá sranda přestává i pro ty dobře živené a v plné síle. Druhým důvodem je fakt, že se přes veškeré pátrání, zatím nepodařilo odhalit zdroje této  nákazy, takže ani nevíme, jak tuto hrozbu pacifikovat.

 

Genetici, kteří se ve vzorcích krve pacientů ve zdrojovém DNA kódu přítomných salmonel šťourali zatím jen zjistili, že „nové africké salmonely“ si osvojily více genů zajišťujících jim odolnost proti antibiotikům a tak na ně zabírají již jen cefalosporiny vyšší generace s rozšířenou účinností na salmonely nebo ciprofloxacin. Tedy léky, které jsou v Africe považovány za tzv. poslední volbu. Autoři připouštějí, že i tato bariera by mohla brzo padnout.


Vznik rezistence u mikrobů není ničím neobvyklým. Bakterie se běžně zbavují části svých genomů a čile přijímají zase ty, které jiní mikrobi dali „do placu“ k veřejnému použití. Výměna „schopností“ probíhá prostřednictvím plasmidů. My, lidé, jsme pro mikroby jen něco jako rybníky, nebo spíš supermarkety, v nichž je plasmidů nutných k přežití v prostředí s antibiotikem, habaděj a zadarmo. Jak se nyní v Africe ukazuje, infekce s odolnými kmeny může propuknout i v lokalitách, kde se antibiotiky neléčí, nebo jen sporadicky. Ani to by nás ale nemělo překvapit. Antibiotika nejsou lidským vynálezem. Jako taktické zbraně je využívají i půdní mikroorganismy už miliony let. Při svých  zákopových válkách si jedno mikrobiální společenství snaží udržet svůj životní prostor nad jiným právě vypouštěním antibiotik do svého okolí a svůj arzenál si čas od času mění a vylepšuje. U konkurence taková podlost nezůstává bez odezvy a jakmile se některému z napadených podaří najít „protijed“ bezplatně tuto informaci ve formě genu zabaleného do plasmidu jako návod na syntézu destrukčního proteinu, dává bezplatně k dispozici všem, co jsou okolo. Vysoká koncentrace obyvatel a větší kontakt s půdními mikroby v tom nejspíš také hraje svou roli.

Homeopatie vychází z učení Samuela Hahnemanna (1841), který prosazoval léčbu  „similia similibus curentur“. Jeho dnešní následovníci se zásady léčit „podobné podobným“ u průjmů tak striktně nedrží a nabádají léčit průjem posloucháním léčivých zvuků. Hudební nahrávku lze  koupit. Léčitelé nejspíš nestojí o to, abychom se k nim s průjmem vydávali osobně. Osel léčbu hdolá vyzkoušet, ale momentálně se mu nedostává salmonel. Také ještě čeká na příbalový leták, aby si nesprávným dávkováním neuhnal zácpu.
Homeopatie vychází z učení Samuela Hahnemanna (1841), který prosazoval léčbu „similia similibus curentur“. Jeho dnešní následovníci se zásady léčit „podobné podobným“ u průjmů tak striktně nedrží a nabádají léčit průjem posloucháním léčivých zvuků. Hudební nahrávku lze koupit. Léčitelé nejspíš nestojí o to, abychom se k nim s průjmem vydávali osobně. Osel léčbu hdolá vyzkoušet, ale momentálně se mu nedostává salmonel. Také ještě čeká na příbalový leták, aby si nesprávným dávkováním neuhnal zácpu.

Ať už je tedy v subsaharské Africe zdroj nových, na antibiotika odolných salmonel, jakýkoliv, průkaz non-tyfoidních salmonel (u těch se rezistence vyskytla) až u 27 procent tamních případů průjmových onemocnění, nevěští pro země zavalené migranty, nic dobrého. 

Závěr

I když autoři vědeckého článku kladou důraz na pokračování výzkumu v Africe a zdůrazňují potřebu především odhalovat ohniska odolných salmonel, výsledky jejich epidemiologické studie se dají interpretovat i jako varování. Zvláště zmínka, že běžně prováděnými testy, kdy se genomy bakteriím nečtou, se nedají rozpoznat. Jinak řečeno, naprostá většina evropských zdravotnických zařízení nezjistí, pokud za vyprazdňováním neformovanou stolicí stojí kmen, který si v Africe osvojil dělat si z klasické léčby srandu. Možná by s těmito novými poznatky měly státy, které mají co do činění s příjmem, či průchodem migrantů, začít pracovat a vyčlenit část prostředků na dovybavení svých genetických laboratoří. Jen ony by měly šanci odhalit o jak závažnou „veselost“ v případě propuknutí infekce jde a co na ní platí. Ani dehydratovaným starousedlíkům by na nějaké experimentování moc času nezbývalo. A možná i v případě dobře fungující sítě patřičně vybavených laboratoří, schopných zavčasu dávat echo u kterých pacientů je potřeba rovnou nasadit na zmutované prevíty „poslední volbu“, by nemuselo být vyhráno. Salmonely se množí obzvlášť rychle a tomu by mohl odpovídat i nezvyklý počet potřebných. V případě, že by šlo o úzkoprofilové léky...


Literatura
„Distinct Salmonella Enteritidis lineages associated with enterocolitis in high-income settings and invasive disease in low-income settings“, Nicholas A Feasey et al.,  Nature Genetics , DOI: 10.1038/ng.3644


"Phylogeographical analysis of the dominant multidrug-resistant H58 clade of Salmonella Typhi identifies inter- and intracontinental transmission events“, Wong, Vanessa K, Baker, Stephen, Pickard, Derek J, Parkhill, Julian, Page, Andrew J, Feasey, Nicholas, Kingsley, Robert A, Thomson, Nicholas R, Keane, Jacqueline A, Weill, François-Xavier, Edwards, David J, Hawkey, Jane, Harris, Simon R, Mather, Alison E, Cain, Amy K, Hadfield, James, Hart, Peter J, Thieu, Nga Tran Vu, Klemm, Elizabeth J, Glinos, Dafni A, Breiman, Robert F, Watson, Conall H, Kariuki, Samuel, Gordon, Melita A, Heyderman, Robert S, Okoro, Chinyere, Jacobs, Jan, Lunguya, Octavie, Edmunds, W John, Msefula, Chisomo, Chabalgoity, Jose A, Kama, Mike, Jenkins, Kylie, Dutta, Shanta, Marks, Florian, Campos, Josefina, Thompson, Corinne, Obaro, Stephen, MacLennan, Calman A, Dolecek, Christiane, Keddy, Karen H, Smith, Anthony M, Parry, Christopher M, Karkey, Abhilasha, Mulholland, E Kim, Campbell, James I, Dongol, Sabina, Basnyat, Buddha, Dufour, Muriel, Bandaranayake, Don, Naseri, Take Toleafoa, Singh, Shalini Pravin, Hatta, Mochammad, Newton, Paul, Onsare, Robert S, Isaia, Lupeoletalalei, Dance, David, Davong, Viengmon, Thwaites, Guy, Wijedoru, Lalith, Crump, John A, De Pinna, Elizabeth, Nair, Satheesh, Nilles, Eric J, Thanh, Duy Pham, Turner, Paul, Soeng, Sona, Valcanis, Mary, Powling, Joan, Dimovski, Karolina, Hogg, Geoff, Farrar, Jeremy, Holt, Kathryn E and Dougan, Gordon (2015) 'Phylogeographical analysis of the dominant multidrug-resistant H58 clade of Salmonella Typhi identifies inter- and intracontinental transmission events'. Nature Genetics, Vol 47, Issue 6, pp. 632-639. 
„Invasive non-typhoidal salmonella disease: an emerging and neglected tropical disease in Africa“,  Nicholas A Feasey, Lancet, DOI: http://dx.doi.org/10.1016/S0140-6736(11)61752-2

Wellcome Trust Sanger Institute

Autor: Josef Pazdera
Datum: 24.08.2016
Tisk článku

Alimentární infekce - Vacek Václav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 150 Kč
cena: 141 Kč
Alimentární infekce
Vacek Václav
Související články:

Po léčbě fekáliemi žena ztloustla, je tedy obezita infekční?     Autor: Josef Pazdera (13.02.2015)
Rehabilitace zlého amyloidu     Autor: Josef Pazdera (07.06.2016)
Bolí vás klouby? Spolkněte tyhle hlísty     Autor: Josef Pazdera (15.06.2016)
Amerika má první pilulku proti všem formám žloutenky typu C     Autor: Josef Pazdera (05.07.2016)



Diskuze:

Překvapivě

Alexandr Kostka,2016-08-31 08:16:37

Ehm ne že bych chtěl rýpat, ale vědce opravdu překvapilo, že z neprozkoumaných exotických zemí přichází nové exotické choroby? Odolné na léky které jsou vyvinuty na zcela jiné choroby?

Odpovědět

Úplavice a dějiny

Stanislav Florian,2016-08-29 09:17:47

Úplavice a salmonela tvořila dějiny střední Evropy.
1307- Rudolf Habsburský zemřel na úplavici, když obléhal Horažďovice, které držel rebel Bavor ze Strakonic.
1404 - Zikmund Lucemburský a jeho přítel Albrecht rakouský obléhali Znojmo, které drželi loupeživí rytíři ( jeden z nich Jan Sokol z Lamberka později patrně velitel jiného lapky a kazisvěta Jana Žižky z Trocnova v bitvě u Grunwaldu 1410). Zikmund i Albrecht dostali úplavici, tehdy běžnou ve velkém vojsku a malé hygieně. Šlechta pila víno, ve středověku často ředěné vodou. Léčilo se tehdy zavěšením za nohy na 20 hodin. Zikmund přežil, Albrecht ne. Oba byli dědečkové krále Ladislava Pohrobka.
1694- na podzim v plískanicích Petr Vok z Rožmberka s narychlo svolanou zemskou hotovostí hájil pevnost Komárno proti údajně pětinásobné přesile Turků. Komárno měla být největší pevnost bránící vstupu do Horních Uher. Wikipedie tvrdí, že Turci obléhání přerušili a odešli do zimních táborů. Spisovatelka Nina Bonhardová myslím v románu Polyxena tvoří dějiny, že že v noci přepadli Petrovi hrdlořezové turecký harém a janičáři ve zmatku nedostlali rozkaz zaútočit a turci ustoupili. Jiní tvrdí, že v deštivém počasí 100 000 vojsko obléhatelů dostalo úplavici.
Slabou odolnost Habsburků ( i k úplavici) ukončila až Anna Jagellonská ( 1503-1547), česká královna, která měla s Ferdinadem I. patnáct dětí a jagellonská krev byla a je pak ve všech vládnoucích rodech Evropy.

Odpovědět

ANI SALMON

Milan Nespěšný,2016-08-26 13:10:51

ZADnice není možné chránit květinami a plyšovými hračkami. ZADnice je nutné chránit PAPÍREM!

Odpovědět

Nechápu

Tina Tinter,2016-08-25 12:49:53

Tendenčně namířeno proti uprchlíkům. Nějak rychle jste zapomněli, že se od nás také utíkalo. Před Němci a nejen Židé. Kvůli záchraně lidských životů nějaký ten průjem risknout není zase až taková oběť. Nebo jo? Asi jak pro koho.

Odpovědět


Re: Nechápu

Martin Krupicka,2016-08-25 13:49:02

Spíše zbytečně, než tendenčně. Zdravotní riziko u uprchlíku je, navíc poměrně snadno řešitelné. Předpokládám, že součástí azylové procedury je i zdravotní vyšetření. To ovšem vyžaduje, aby se ti lidé tady pohybovali legálně.

Odpovědět


Re: Re: Nechápu

Milan Krnic,2016-08-25 16:41:33

"azylové procedury", až na to, že tu vám díra v plotě neprovede :)

Odpovědět


Re: Re: Nechápu

Alexandr Kostka,2016-08-31 19:05:50

Myslíte těch "uprchlíků", kterých se jen po Německu poflakuje pár set tisíc bez jakýchkoliv papírů, kteří žádným centrem neprošli, žádným vyšetřením, naprosto se neví kdo jsou a kde jsou atd?

PS: jsem pro pomoc skutečným uprchlíkům. Ti ale mezi těmito lidmi tvoří naprosto nepatrné procento.

Odpovědět

Vážení

Jirka Formánek,2016-08-25 12:34:39

Také mne popadlo utratit padesát tisíc a vyjet si do národních parků okolo Mombasy. Ne, že bychom nic neviděli, ale jen z dálky lenošící zvířata okolo nich v džípech jezdili, tak jako my, snad stovka výletníků. V televizi i ten nejhorší snímek, je stokrát lepší, než co turista spatří… No a proč to píšu? Taky jsem si tam uhnal veselou nemoc, takže v rámci pojišění (naštěstí). Vysoké horečky a pobyt v tamní nemocnici. Dostával jsem kapačku s antibiotikami. Nezabíralo to nejprve se nemohli dohodnout, zda to vůbec salmonely jsou. Pak zase zda jsou „typhoid“ nebo „NON-typhoid“. Nakonec mám ve zprávě „NON-typhoid in the blood...“. Jen taková perlička – pokud bych chtěl nemocničního zaříkavače, tak by mi ho za úplatu dodali.
Jsem rád, že jsem to přežil a musím říct, že opravdu stačilo. Pro ty, co si myslí, že tam nic nechytnou, když jsou očkovaní a pijí jen vodu z PET lahví a jí vařenou stravu a žádné saláty…. Hluboce se mýlí….

Odpovědět


Re: Vážení

Milan Krnic,2016-08-25 16:39:36

Díky za podělení se o zážitky.
Není nad příjěmně strávenou dovolenou.

Odpovědět

Tyfoidní / netyfoidní

Tomáš Juřík,2016-08-25 11:40:04

Domnívám se, že výrok "A protože jde o především o střevní záležitost, odborníci těmto salmonelám říkají tyfoidní." je nepřesný. Typhoidal salmonely, např. Salmonella Typhi, Paratyphi způsobují tyfoidní horečky a vyskytují se výhradně v krevním řečišti. Kdežto non-typhoidal salmonely, např. Salmonela Typhimurium, Enterica způsobjující salmonelózu se vyskytují především v gastrointestinálním traktu. V článku z Nature se hovoří o tzv. invazivní non-typhoidal salmonele vyskytující se pouze v Africe, která, spíš jako výjimka, proniká do krve a způsobuje infekci.

Odpovědět

Salmoneloza.

Vlastislav Výprachtický,2016-08-25 09:27:46

Pro prevenci a léčbu doboručoval bych všelék - jako detoxikant kysané zelí, neupravené. následně je možno přejít ke klasické léčbě.

Odpovědět


Re: Salmoneloza.

Milan Krnic,2016-08-25 16:30:53

Raději nedoporučujte. To je moudřejší. Začnou to dělat všichni, a salmonely se přizpůsobí.

Odpovědět


Re: Salmoneloza.

Alexandr Kostka,2016-08-31 08:20:03

Kysané zelí je prakticky univerzální všelék. Pročistí trávící trakt, obsahuje dostatek vlákniny, obsahuje obrovské množství vitamínu C.. Akorát některá antibiotika se krutě nesnáší s kyselým, jinak si dejte vždy :)

Odpovědět

a co na to vzít toxoplasmozu?

Jarda Votruba,2016-08-25 07:41:24

Před nějakou dobou tu byl článek, kde se psalo o prokázané vyšší odolnosti jedinců (izraelská armáda) kteří mají toxoplasmozu oproti infekčním průjmovým onemocněním.
Jasně , že je to vyhánění čerta dáblem, ale mohla by to být cesta.

Jinak je pravda, že na sračce skončilo mnoho vojenských tažení v průběhu celé historie. Na druhou stranu si je třeba přiznat, že se to dříve s hygienou nijak nepřehánělo.

Můj osobní názor je, že lidi by se měli hlavně v mládí trénovat kontaktem s všelijakými breberkami a alergeny. Babička říkala, že dítě má sníst za rok kilo špíny. A měla pravdu.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace