Pozorovali jsme poprvé zrození černé díry z umírající hvězdy?  
Podivuhodný případ mizejícího červeného veleobra N6946-BH1 je možná prvním pozorováním vznikající černé díry.

 

Pozoruhodná galaxie NGC 6946. Kredit: NASA.
Pozoruhodná galaxie NGC 6946. Kredit: NASA.

NGC 6946 (známá též jako Caldwell 12), je spirální galaxie, která leží na pomezí souhvězdí Cefea a Labutě. Jde o středně velkou spirální galaxii o délce 40 tisíc světelných let. Oproti naší Mléčné dráze je tedy zhruba třetinová. Její vzdálenost od Sluneční soustavy činí zhruba 18 milionů světelných let. A stojí za pozornost. Astronomy galaxie NGC 6946 nadchnula tím, že se tam za poslední století odpálilo 9 supernov. To jí Mléčná dráha, s průměrně jedinou supernovou za století, může jenom trpce závidět.

Christopher Kochanek. Kredit: Ohio State University.
Christopher Kochanek. Kredit: Ohio State University.


A právě v této galaxii jsme našli červeného veleobra N6946-BH1, gigantickou hvězdu o hmotnosti přibližně 25 Sluncí. Červený veleobr tam už ale není, protože se přímo před našima vytratil. Všiml si toho tým, který vedl Christopher Kochanek z Ohijské státní univerzity v Columbusu. Astronomové červeného veleobra N6946-BH1 objevili v roce 2004. Kochanek s kolegy nedávno zjistili v datech Hubbleova vesmírného dalekohledu, že po několik měsíců v roce 2009 veleobr zářil jako milion Sluncí. A pak postupně zhasínal.

Rentgenová observatoř Chandra. Kredit: NASA / CXC / NGST.
Rentgenová observatoř Chandra. Kredit: NASA / CXC / NGST.

Z nových snímků Hubbleova vesmírného dalekohledu je zřetelně patrné, že v oblasti viditelného světla veleobr N6946-BH1 už úplně zmizel. Na jeho místě je ale stále patrný slabý zdroj infračerveného záření. Tato pozorování hezky nahrávají představě, jakou máme o zrození černé díry ze hvězdy podobné velikosti jako N6946-BH1. Umírající hvězda nejprve vyplivne tolik neutrin, že přijde o citelnou část hmotnosti. Kvůli snížení hmotnosti pak už hvězda neudrží oblak vodíkových iontů, který vychladne a opět se spojí s elektrony do podoby atomů vodíku. To podle vědců způsobilo celý rok trvající oslnivou záři veleobra v roce 2009. Když veleobr nakonec zhasl, tak z něj zbyla už jenom černá díra.

Stan Woosley. Kredit: UCSC.
Stan Woosley. Kredit: UCSC.

Vlastně existují i další možná vysvětlení postupně zhasínajícího veleobra. Mohlo dojít ke splynutí veleobra s jinou hvězdou anebo ji mohl zakrýt oblak prachu. Dostupná data ale na tyto alternativní scénáře příliš nesedí. Po splynutí s jinou hvězdou by veleobr měl zářit ještě více než předtím, mnohem déle, nežli pár měsíců. A oblak prachu by hvězdu zhasl jen přechodně.

Odborníci jsou nadšeni. Stan Woosley z kalifornské Lick Observatory považuje výzkum Kochankova týmu za vzrušující a dlouho očekávaný. Podle Avi Loeba z Harvardu to může doopravdy být první přímé pozorování kolapsu velké hvězdy a zrození černé díry. Kochankův objev sice ještě bude nutné potvrdit dalšími údaji, nemuselo by to ale trvat dlouho. Materiál padající do černé díry vyzařuje specifické rentgenové záření, které by mohla zachytit vesmírná rentgenová observatoř Chandra.

Kochankova skupina by měla dostat nová data z Chandry během pár měsíců. I kdyby ale observatoř Chandra nic nenašla, tak to prý ještě neznamená, že tam černá díra není. Tým pak bude dál pozorovat inkriminovanou oblast Hubbleovým dalekohledem. Kochanek o sobě mluví jako o kovaném pesimistovi, i tak prý ale věří, že s kolegy doopravdy pozorovali zrození černé díry z červeného veleobra N6946-BH1.


Video:  Black hole birth


Literatura
NewScientist 12. 9. 2016, arXiv:1609.01283, Wikipedia (NGC 6946).

 

Datum: 14.09.2016
Tisk článku

Příběhy zpod oblak - Charousek Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 49 Kč
cena: 43 Kč
Příběhy zpod oblak
Charousek Vladimír
Související články:

Předsmrtná agónie veleobra Westerlund 1-26     Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2013)
Podivuhodný objekt Thorne–Żytkow potvrzen v Malém Magellanově oblaku     Autor: Stanislav Mihulka (11.06.2014)
Ultradlouhé gama záblesky obřích modrých veleobrů     Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2014)



Diskuze:

Vznik černé díry bez supernovy nebo hypernovy !?

Pavel Psenak,2016-09-15 16:27:03

Z popisu pozorování to vyznívá, že vzniku té černé díry snad ani nepředcházela supernova (nebo alespoň některý typ klasické supernovy) !? Ztratilo se to snad někde v překladu ? A nebo tomu než definitivně zmizel červený veleobr a zbyla černá díra předcházelo cosi jako exotičtější verze Thorne‑Żytkow objektu (to je červeného veleobra skrývajícího ve svých "útrobách" neutronovou hvězdu), přičemž procesy vzniku černé díry v dané parametrické konstalaci nedokázaly červeného veleobra rozmetat, a tak si černá díra vznikala "v poklidu dělohy červeného veleobra" :-) než se představila Světu ?

Odpovědět


Re: Vznik černé díry bez supernovy nebo hypernovy !?

Vladimír Wagner,2016-09-15 18:17:38

Jsou předpoklady, že v jisté části případů dojde k tomu, že rázová vlna při kolapsu velmi hmotné hvězdy nedokáže "odfouknout" vnější obálku a nedojde k viditelnému záblesku, který pozorujeme, jako supernovu. Výron energie tak probíhá pouze v neutrinovém záblesku, ten je stejný, jako klasická supernova. Tento jev se označuje jako "failed" supernova. Takže v tomto případě pozorujeme pouze jisté zjasnění po delší dobu a pak zmizení obří hvězdy, která je na cestě k výbuchu supernovy. A to by mohl být tento případ. V každém případě je však potřeba dalšího potvrzení.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace