Dvě Afrodity a jedna „baculka“  
Archeologickou poklidnou prázdninovou pohodu přerušily v tomto týdnu dvě zprávy. Za oběma stojí týmy vedené Američany. V jordánské Petře vykopali dvě ženské sexy sochy z doby našeho letopočtu. Necelých tisíc kilometrů severněji se tým pátrající v Turecku pochlubil také ženskou postavičkou. Je sice jen jedna a pětkrát menší, zato je čtyřikrát starší a podle nálezců i čtyřikrát smyslnější.
Petra – série snímků (Wikipedia)
Petra – série snímků (Wikipedia)

Tým archeologů z North Carolina State University a East Carolina University prováděl rutinní výzkum ve starobylém Nabatejském městě v Jordánsku - Petře. I když tamní zem byla mnoha hledači převrácena naruby takřka několikrát, podařilo se jim najít dvě velmi zachovalé mramorové sochy. Jsou z mramoru a představují řecko-římskou bohyni plodnosti lásky a krásy – Afrodíté (Venuše).

 

Thomas Parker, archeolog, profesor North Carolina State University
Thomas Parker, archeolog, profesor North Carolina State University

Podle posledních nálezů v oblasti Petra  začaly růst první osady už před devíti tisíci lety. Kmeny nomádů tudy brouzdaly zhruba tisíc let. Většího významu ale místo nabývá, až když začalo být obchodní spojnicí mocností a kultur Egypta a Mezopotámie. V bibli je Petra označena slovem Selá.

Parker se svými studenty prohlíží hlavu jedné z Afrodit, část letošního nálezu v jordánské Petře. (Kredit: N.C. State Univ.)
Parker se svými studenty prohlíží hlavu jedné ze soch, část letošního nálezu v jordánské Petře. (Kredit: N.C. State Univ.)


Tým Toma Parkera, profesora historie na North Carolina State University, našel kousky soch na přelomu letošního května a června, když zkoušel své štěstí v oblasti zvané Severní hřbet (North Ridge). Obrázky svého nálezu se dostaly na veřejnost až nyní.

 

V místech kde se na archeology usmálo štěstí, očekávali, že najdou, pokud vůbec něco najdou, že to bude jen nějaký obyčejný malý příbytek. Z toho, co mělo být malým domečkem, se postupně začalo klubat něco většího, pak velkého, až z toho nakonec byla vila se soukromým sofistikovaným bazénem. Což, jak uznáte, je v horské pouštní oblasti známka té nejvyšší honosnosti.

Ian Hodder, britský archeolog pracující pro Stanfordskou universitu, šéf týmu, který vede vykopávky v Turecku. (Kredit: Stanford Univ.)
Ian Hodder, britský archeolog pracující pro Stanfordskou universitu, šéf týmu, který vede vykopávky v Turecku. (Kredit: Stanford Univ.)

Rozbité sochy, nebo spíš sošky, našli blízko domovního vchodu. Nejspíš byly součástí výzdoby schodiště, nebo domácího oltáře. Kromě  těchto duchovně božských artefaktů našli ještě celou řadu praktických věcí z každodenního života. Nádoby na vaření, vybavení kuchyně, olejové lampy a zvířecí kosti. Kromě toho tři hrobky s lidskými ostatky, šperky a nechyběly ani zbytky železných mečů.

 

A jeho 17 centimetrů velká pravěká figurka z centrální Anatolie. (Kredit: turecké ministerstvo kultury a cestovního ruchu).
A jeho 17 centimetrů velká pravěká figurka z centrální Anatolie. (Kredit: turecké ministerstvo kultury a cestovního ruchu).

Sošky s bohyní Afroditou jsou ale tím největším překvapením. Není to ani tak kvůli jejich zachovalosti, jako spíš proto, že jsou z doby, kdy obyvateli Petry byli Nabatejci a řečtí a římští bohové nepatřili do jejich portfolia.  Obě nalezené sochy mají sice ulámané hlavy i ruce, ale naštěstí se většinu částí podařilo najít. Obě také mají svého "amorka". Na těch je zajímavé, že zůstali zcela neporušení a jsou součástí podstavců. Jakoby někomu vadily jen ta nahá ženská těla. Torza obou soch jsou přesto velmi dobře zachovaná a tak není těžké určit, že díla jsou v římském stylu. Podle archeologů jsou dokladem kulturního dopadu římské anexe Nabateje v roce 106 našeho letopočtu.

Archeologům se už dříve Nabatejci jevili jako v mnoha aspektech geniální národ. Jednak proto v jakém prostředí dokázali prosperovat, jaké stavby ve skalách zbudovat a zajistit je dostatkem vody. Hlavně na nich ale obdivují, jak schopně přijímali prvky jiných kultur, které je obklopovaly.

Turecká venuše je z kamene a stará 8000 let.  (Kredit: turecké ministerstvo kultury a cestovního ruchu).
Turecká venuše je z kamene a stará 8000 let. (Kredit: turecké ministerstvo kultury a cestovního ruchu).

Laikovi se to jeví, že byli tak trochu jako my a oplývali darem věci „zešvejkovat“. Nasvědčovaly by tomu dřívější vykopávky. Když totiž byl jejich soused mocný Egypt, přijali hodně z jeho kultury a uctívali jeho bohy. Když se na vrchol dostal Řím, vybavili si domácnosti jeho „silnějším“ božstvem.

Věstonická Venuše je z pálené hlíny a je se svými pouhými jedenácti a půl centimetry doslova kapesním vydáním. Má však na krku už 20 000 až 29 000 křížků.  (Kredit: Petr Novák, Wikipedie)
Věstonická venuše je z pálené hlíny a je se svými pouhými jedenácti a půl centimetry doslova kapesním vydáním. Má však na krku už 20 000 až 29 000 křížků. (Kredit: Petr Novák, Wikipedie)


Nález konkurenčního kolektivu Iana Hoddera  ze Stanford University je z lokality Çatalhöyük v Turecku. I když jde jen o kilogramový nález, je zcela jiným kalibrem. Pouhých 17 centimetrů vysoká postava ženy je navíc jen z obyčejného nevzhledného vápence. Zato ale pamatuje dobu, kdy jsme se přestávali honit za zvěří a začali dávat přednost kolchozničení s lopotivými činnostmi na jednom místě. Pohled na místo nálezu ukazuje sekvence obrázků ZDE.   

Podle archeologů figurka kyprých tvarů sloužila při rituálech. Turecká venuše se dost podobá naší dámě z Věstonic. I u ní se dávný umělec snažil být ve své tvorbě realistický. S tukovými faldy si doslova vyhrál. Sošky ale nemají být  ztvárněním reálné osoby. Spíš nadměrně vyvinutými tvary chtěli tvůrci zvýraznit ideál, jaký je pro většinu tohoto  typu umění běžný. Oslava silné a dobře živené ženy, schopné přivádět na svět zdravé děti a zajišťovat posilu a přežití kmene. Ta naše, Věstonická venuše, je sice o necelých šest centimetrů menší, ale zato je o 20 000 let starší.   Podle vyjádření archeologů pochází nynější nález z jedné z největších a také nejlépe zachovalých, neolitických lokalit na světě. Ta se nachází jihovýchodně od dnešního tureckého města Konya.

Takhle nějak neolitické velkoměsto v Çatalhöyük v době uctívání sošky ženské postavy mohlo vypadat. Kredit: Dan Lewandowski.
Takhle nějak neolitické velkoměsto v Çatalhöyük v době uctívání sošky ženské postavy mohlo vypadat. Kredit: Dan Lewandowski.

Osada zde vznikla již někdy kolem 7500 let před naším letopočtem a byla osídlena déle než dvě tisíciletí. Pro nás ji objevil britský archeolog James Mellaart na začátku šedesátých let. Vykopávky od té doby vydaly již nespočet artefaktů. Jsou mezi nimi i tři metry vysoké nástěnné malby města a dvou návrší. Zpodobnění je považováno za nejstarší mapy na světě. Çatalhöyük bývá označováno za místo vzniku jedné z prvních světových společností se sociální a ekonomickou organizací a ukázkou osady z doby přechodu civilizace od lovu ke sběru a zemědělství. Lokalita je už nějaký čas pod záštitou UNESCO. Galerie obrázků ZDE. Navzdory podobnosti proporcí, věkem se turecká venuše naší Moravance ani nepřibližuje. Ta naše je dílo lovce mamutů, turecká počínajícího zemědělce. Takže ty, co stály umělcům modelem, od sebe dělí dvě desítky tisíc let.

 

Bohyně Ištar na dlaždici z pálené hlíny ze sbírek Louvre naznačuje, jak bohyně v průběhu času zeštíhlovaly. Tisíc let před naším letopočtem se už baculatily jen v obličeji. Kredit: Marie-Lan Nguyen,Wikimedia, CC-BY-2.5
Bohyně Ištar na dlaždici z pálené hlíny ze sbírek Louvre naznačuje, jak bohyně v průběhu času zeštíhlovaly. Tisíc let před naším letopočtem se už baculatily jen v obličeji. Kredit: Marie-Lan Nguyen,Wikimedia, CC-BY-2.5

Na sošky venuší se názory různí. Podle některých archeologů šlo o jakousi pornografii a časopis pro pány v době kdy jsme ještě neuměli číst. Jiní je přirovnávají k jakési předchůdkyni Panenky Marie, k níž mnozí upírají své tužby i dnes. Hodder se kloní k tomu druhému pojetí a považuje svůj nález za součást prastarých rituálů spojených s mateřstvím a plodností.

Pokud Michelangelova Pieta představuje tehdejší ideál krásy, jak tvrdí znalci umění, tak  na konci patnáctého století už muži obdivovali hodně mladé a hubené.  Kredit: Stanislav Traykov, Wikipedia CC-BY-2.5
Pokud Michelangelova Pieta představuje tehdejší ideál krásy, jak tvrdí znalci umění, tak na konci patnáctého století už muži obdivovali hodně mladé a hubené. Kredit: Stanislav Traykov,
Wikipedia CC-BY-2.5

Pokud tomu tak opravdu bylo, mají oba nynější nálezy (jak ten z Jordánska, tak ten z Turecka), toho více společného, než by se na první pohled mohlo zdát.

 

Sošky bohyně Afrodité také asistovaly při rituálech, při nichž naši předkové vznášelisvé prosby. Tak jako turecká otylka měla své buclaté předchůdkyně, bohyně Afrodita je měla také. Byly jimi například asyrská Ištar či východostředomořská semitská Aštarté. I ony vyjadřovaly ženský princip a i ony byly symbolem plodnosti. Jen podle místa a času si občas dopřávaly i nějaké „vedlejšáky“. Někdy si k plodnosti přibraly lov, jindy, jak už to bývá u žen zvykem, pomstu. Plodnost ale byla vždy tím hlavním. 
A ještě jedna věc je na ženských postavičkách bohyň zajímavá. Už v pravěkých tlupách se vždycky našel někdo, kdo si udělal čas na sochání, hnětení či pižlání do kosti, aby uplácal ženské fetiše. A kam až důvěryhodná fakta sahají, třeba ve staré syrskofénické mytologii, ženská postava představovala tu nejmocnější bohyni. Až to jaksi svádí k představě, že jak turecká faldatá baculka, tak její jižnější mladší sportovně vyhlížející kolegyně, byly symbolem uctívání něčeho, co v hippísáckém odkazu „milujme se a množme se“, nám není cizí ani dnes. Jakoby se tu bez ohledu na civilizační souboje obsah udržel po tisíce let a jediné, co se měnilo, byla forma. A ta zase jako by byla poplatná měnícímu se většinovému chlapskému vkusu.


Video: Petra: Lost City of Stone (BBC, 2015)


Video: Çatalhöyük (Tuzem.org)



Literatura

Turkish Ministry of Culture and Tourism

North Carolina State University news, East Carolina University, Stanford University

Autor: Josef Pazdera
Datum: 22.09.2016
Tisk článku

Léčba neplodnosti - Řežábek Karel
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 118 Kč
cena: 110 Kč
Léčba neplodnosti
Řežábek Karel
Související články:

Pravěké kultovní místo v Izraeli vydalo falus a mušličky     Autor: Josef Pazdera (03.09.2008)
Společnost ovládne gen zbožnosti     Autor: Josef Pazdera (29.01.2011)
Na muže skutečně působí optimální poměr pasu a boků žen     Autor: Vladimír Blažek (08.02.2011)
Upozorňují nás ženy na své plodné dny, aniž by to tušily?     Autor: Josef Pazdera (23.09.2011)
Tajemná menopauza jako trik proti konfliktům matek?     Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2012)
Nemocné ženy jsou atraktivnější     Autor: Josef Pazdera (01.10.2012)
Venuše z Renancourt – objev století pravěkého umění     Autor: Josef Pazdera (30.11.2014)
Plodné dny vyčtou z tváře     Autor: Josef Pazdera (01.02.2016)



Diskuze:

Není to zápasník sumo?

Jirka Niklík,2016-09-23 15:58:18

Kde je jistota, že se jedná o ženu?
http://www.ancient-origins.net/sites/default/files/Illustrations-of-the-figurine.jpg
https://usercontent1.hubstatic.com/6810828_f520.jpg

Odpovědět


Re: Není to zápasník sumo?

Milan Krnic,2016-09-23 19:33:46

Fascinující, jak někteří muži stále i po tisících let zastávají genderové stereotypy. I ženy zápasí v sumo!

Odpovědět


Re: Není to zápasník sumo?

Marek Zelenka,2016-09-24 15:19:16

Jirka Niklík: Velmi dobrá námitka. Ze sošky se skutečně nijak poznat nedá, že to je žena. Může to být samozřejmě i obézní muž, čemuž by napovídal i tvar hlavy.

Odpovědět

TOHLE jsou ženy!!! :-)

Marcel Brokát,2016-09-23 14:23:40

Odpovědět


Re: TOHLE jsou ženy!!! :-)

Milan Krnic,2016-09-23 19:37:23

Klid, to jsou sošky ... (zápasnic)

Odpovědět


Re: Re: TOHLE jsou ženy!!! :-)

Marcel Brokát,2016-09-24 09:27:51

prostě takovej první "plakát na zeď" sportovních idolů pubescentů.... :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: TOHLE jsou ženy!!! :-)

Milan Krnic,2016-09-24 11:44:46

No, na zeď. Ono nebude náhodou, že se dochovaly v tak dobré kvalitě. Vzhledem k tomu, že jim sloužila při rituálech, jí adolescenti pravděpodobně všemožně skrývali před rodiči. A ty dobře schované nalézáme dnes. Tedy, hypoteticky vzato.

Odpovědět

Magický nástroj individuální uživatelky

Pavel Bílek,2016-09-22 21:30:44

Při interpretaci starověkých nálezů by nebylo na škodu vědět něco o sympatické (přitažlivé) magii.

Viděl jsem dokument z Afriky, kde domorodci dodnes vyrábějí artefakty znázorňující těhotenství. Nevypovídá to o vkusu afrických mužů. Ztotožňují se s tím ženy, které si chtějí prožíváním symbolu přitáhnout těhotenství. Nejedná se o celospolečenský kult plodnosti, nýbrž o trable jednotlivců stižených neplodností.

Odpovědět


Re: Magický nástroj individuální uživatelky

Josef Pazdera,2016-09-23 08:07:42

Na škodu by to rozhodně nebylo. Jenže to je těžké. Zmínění autoři, ze kterých v článku čerpám s tím, čemu říkáte „pozitivní magie“ ve svých odborných článcích, neoperují. O možnosti, že by se se jednalo o to, co naznačujete - minoritní skupinu žen snažících se vymodlit (magicky si přičarovat) plodnost, ale uvažovali. Ale nepovažují to za pravděpodobné. Například proto, že nálezů sošek zvaných „venuše“, jsou už stovky a nacházejí se od Asie po nejzápadnější kouty Evropy. Podle archeologů spíše šlo o masovější kulturu, než magii MINORITY neplodných žen. Máte ale pravdu, nejsem odborník na magii, ale třeba se někdo najde, kdo nám tady rozdíl mezi pozitivní magií a náboženstvím objasní, zvláště ve vztahu k době (o níž v článku jde) předkřesťanské, předmuslimské,... tedy před vznikem monoteismu.

Odpovědět


pár postrehou;)

Tomi Lee TRNiK,2016-09-23 14:26:11

1) kvalita materiálu
možno že ak sa vyrobili "bábiky" podbné vtedajším ženám,
tak sa daleko rýchlejšie polámali.

2) symbol BLAHOBYTU;)
možno, že vtedy obezita bola tak vzdialená
možnostiam vtedajšej stravy a životnému štílu,
že ženy skôr umierali na podvíživu, takže prehnaná baculatosť
bol IDOL blahobytu a luxusného života

3) symbol SMRTI
dnes vieme, že morbídna obezita skracuje život,
a celkovo ho znesnadnuje, takže čo keď je toto TVÁR SMRTI?
niečo ako tvár boha, ktorý si zoberie dušu človeka (spôsobý jeho smrť)
tak, že sa doňho prevtelí (brané z ich pohladu)

ps:
kto a prečo dnes vytvára umenie?
vačšinou ludia mierne odtrhnutý od relity,)
ktorý vidia svet inak, a radšej budú hladný a vytvoria dielo,
ako by maly robiť to čo vǎčšina aj za cenu vyhostenia či hladovania.

Odpovědět


Re: pár postrehou;)

Stanislav Brabec,2016-10-19 15:45:21

Také mi připadá, že výklad té turecké sošky jako tehdejšího ideálu krásy, je přitažený za vlasy. Pokud znázorňuje reálnou ženu, šlo o bytost morbidně obézní, téměř jistě s pohybovými problémy, možná s těžce postiženýma nohama (parazité?, otoky?).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni