Léčba závislostí „rájem“  
Naše moderní, ekonomická a úspěchem posedlá společnost, která přetrhala přirozené vazby na rodinu, kulturu a tradiční spiritualitu, je možná důvodem proč boj se závislostí není ani přes širokou znalost souvisejících biochemických procesů u konce, myslí si kanadský psycholog Bruce K. Alexander. Dnes se závislost řeší jako problém jedince. Poukazuje se na individuální selhání a tudíž i jeho léčba je individuální. Alexander ale oponuje.
Kredit: Stuart Mc Millen. (zdroj: Stuartmcmillen.com)
Kredit: Stuart Mc Millen. (Zdroj: Stuartmcmillen.com)

Podle Bruce K. Alexandera je problém závislosti  úzce spjat s fungováním společnosti, ve které žijeme. Totiž i přes značné uvědomění si faktu, že evoluce vyloučila život v osamění, je snaha stát se samostatným, nikoho nepotřebovat a postarat se o sebe podstatou fungování moderní společnosti. Samota a izolace, do které se touto snahou dostáváme, ale může vést k závislostem.

 

Vše začalo krysím parkemKdyž se v šedesátých a sedmdesátých letech prokazoval vliv narkotik na živý organizmus, na humanitu či na ochranu zvířat se moc nehledělo. Slonům se dávalo injekčně LSD a kočkám se pumpovaly barbituráty do žaludku. Každoročně se i nyní provádí více než 500 experimentů s kokainem na upoutaných opicích a potkanech. Většina z nich vede k závěrům, že některým látkám nejde vzdorovat a zvířata když můžou, berou neurotoxiny dobrovolně až do smrti. (Slater, Opening Skinner's box).

 

Zdroj: https://www.pinterest.com
Zdroj: https://www.pinterest.com

V roce 1981 Bruce K. Alexander a jeho kolegové Robert Coambs a Patricia Hadaway tvrdili, že když je zvíře spoutané a nesvobodné, jinak řečeno nešťastné, jeho volba aplikovat si dobrovolně drogu není projevem její síly, nýbrž špatného sociálního prostředí. Alexander předpokládá, že problém drog není spojen s chemickým procesem, jak je nám dokola vštěpováno, ale že je procesem sociálně-kulturním. Rozhodl se to prokázat tím, že vytvoří testovaným krysám park jakožto ekvivalenci příjemného sociálního prostředí, kde budou mít pocit svobody, ale přesto tu bude fungovat jakási forma kolonie či samostatné komunity.

Park
Park

Plocha měla 20 m2, byla vystlána dřevěnými hoblinami, vybavena míčky na hraní a šlapacími mlýnky na běhání. Nechyběl prostor pro páření, rození mláďat a jejich následné kojení, který zabezpečoval dostatečnou intimitu, přesto však s pocitem patřícím do sociálně uspořádané komunity.  Stěny parku byly pomalované tak, aby imitovaly les. Jen přirození predátoři chyběli, takže zvířecí ráj na zemi.

 

 

Zkoumaných 32 krys bylo rozděleno na dvě skupiny. Jedna byla vpuštěna do zbudovaného parku a druhá uzavřena do standardních klecí určených pro výzkum. V těch byly izolovány.  Oběma skupinám byly poskytnuty dva nápoje. Do oslazené vody, u které se sladkost postupně zvyšovala, bylo přidané morfium (krysy milují sladké). K tomu jim byla nabídnuta čistá voda. Vědci zjistili, že izolovaná zvířata hned od počátku, začala pít sladkou vodu s morfiem. Naopak ta z krysího parku dávala přednost čisté vodě a to bez ohledu na to, jak byl elixír s morfiem přislazován. Sladké vody se „parkoví“ potkani napili jenom příležitostně (16x méně než ti z izolace. A častěji šlo o samičky). Pak pokus pokračoval. Do vody s morfiem jim přidali Naloxon. Látka neutralizující účinek opiátů. Sladkost se tím nezměnila. Krysy v parku jí začaly okamžitě pít a o vodu z kohoutku ztratily zájem. Z toho plyne jednoznačný závěr, že když zvíře žije v příjemné prostředí, nemá zájem přijít o výsady normální sociální společnosti, ve které žije. Vyhýbá se látkám, díky kterým by přestalo vnímat svět kolem sebe a které by snížily schopnost hrát si, pářit se či žrát. Přirozeně chce provozovat aktivity, kvůli kterým stojí za to žít. Krysa je velice společensky orientovaný tvor, stejně jako člověk.

 

Porovnání obou typů chovů.
Porovnání obou typů chovů.

Samota u lidí a zjevně i u dalších společenských živočichů vede k výrazným psychickým potížím a navozuje nepřirozené chování. Včetně konzumace zklidňujících léků či drog. Jak říká Alexander, jedná se o sociálně a statistiky signifikantní výsledek, který zpochybňuje tzv. přirozený sklon k užívání drog. Naopak pokusem dokazuje, že na opiátech není nic neodolatelně svůdného. Zdá se, že teorie o tom, že lidi berou drogy proto, že k nim mají lehký přístup, je nesprávná. Nikoli drogy samotné, ale obtížné životní situace a ztráta pocitu štěstí, stimulují u člověka, stejně jako u jiných živých tvorů, touhu je brát.

 

 

Výsledek experimentu s  krysím parkem, by mohl vyřešit otázku, jak nezačít brát drogy. Představa, že se nám v dohledné době podaří vybudovat ráj na zemi pro lidi, je pochopitelně více než utopistická. V reálném světě se někdy něco nepovede a v závislosti na síle jedince se s danou situací každý vyrovnává po svém. Začít brát drogy, je samozřejmě jedno z mnoha řešení. Když s tím začneme, propuká drogová závislost, kterou už nelze ukončit. Experiment s krysím parkem ale pokračoval dále.

Zdroj: http://historyofjournalism.onmason.com
Zdroj: http://historyofjournalism.onmason.com

Alexander se s kolegy pokusil vypěstovat závislost u všech 32 krys. Jak u těch z parku, tak u těch v klecích. Oběma skupinám podávali po dobu 57 dní pouze vodu s morfiem. To je  dostatečně dlouhá doba pro vypěstování závislosti na opiátu. Pak začali oběma skupinám podávat dva druhy vody -  čistou a s morfiem. Krysy v klecích o vodu z kohoutku nejevily zájem a pily pouze vodu s morfiem. Krysy v parku, které byly stejně závislé jako jejich kolegyně v klecích, vody střídaly. Po vodě s morfiem sahaly méně často, i když trpěly abstinenčními příznaky.  Dle Alexandra z toho vyplývá, že ani pokročilá závislost není fatální a je podřízena svobodné vůli. Je to člověkem vymyšlená strategie životního stylu, která stejně jako další strategie, může být formována např. lepšími příležitostmi či jiným rozptýlením.

 


Alexandrův názor na problematiku závislosti potvrzuje mnoho dalších experimentů, ale i zkušeností z reálného života. 90 % vietnamských veteránů, kteří byli závislí na heroinu, s ním po návratu domů přestalo a nikdy se k braní drog nevrátili. Hospitalizovaní lidé, kteří dostávají pravidelné vysoké dávky morfia, mohou bez něj pohodlně žít dál od okamžiku, kdy bolesti ustoupí. Americká studie o užívání cracku z roku 1990 tvrdí, že 5,1 % mladých Američanů jednou zkusilo crack. Pouze 0,4 % si ho vzalo opakovaně během měsíce, kdy studie probíhala a méně než 0,05 % si drogu aplikovalo dvakrát a více. Alexander je velký propagátor těchto studií, neboť ukazují, že pouze jeden za sta lidí se stává závislým na nejnávykovější droze světa.

Přestože to vypadá, že Alexander našel řešení závislosti, naše společnost ovládaná farmakologií, se k této výzvě čelem nestaví. Alexander často vyčítá představitelům biomedicínské vědy jejich postoj, kterým jak se zdá pod vlivem silné lékařské lobby úmyslně zamlčují fakta o reálném možném řešení závislosti. Vždyť farmakologický průmysl je po zbraních ten nejvíce vydělávající obchod na světě.   V letech, kdy se experiment konal, se k Alexandrovi zády otočili kolegové i vědecké časopisy. Ale po 35 letech by mohlo dojít k zásadnímu obratu. Například v Portugalsku, které před padesáti lety vedlo v konzumaci drog v Evropě, se podařilo způsobem inspirovaným Alexandrovým přístupem k drogám závislosti zásadně snížit.  U injekčních aplikacích drogy až o 50 % (více zde).

Portugalsko proto nepomýšlí na to, aby se vrátilo k původním metodám léčby závislosti. Bruce K. Alexander zasvětil problematice závislosti celý svůj život. Nenechal se odradit odmítáním výsledků jeho výzkumu ze strany kolegů.  Nadále věří v možnost přesvědčit společnost, že problém závislosti zdaleka není pouze o drogách, ale spočívá právě v globální společnosti, kterou jsme vytvořili. Ta podrobuje lidi neúprosným tlakům konkurence a vykazuje je ze společenského života. Mnozí se pak přizpůsobí náhražkou, která jim tento pocit sociální, kulturní a duchovní celistvosti poskytne. Alexander napsal knihu „The Globalization of Addiction“ (2008), kterou vydalo Oxford University Press.

Zdroj: http://www.brucekalexander.com/
Zdroj: http://www.brucekalexander.com/

Frederick M. Toates, profesor biologické psychologie na britské The Open University říká, že studie Alexandra přináší přesvědčivý důkaz o vytváření závislosti v důsledku ekonomické globalizace a sociální dislokace. Dále je přesvědčen, že kdybychom si Alexandrovo dílo vzali k srdci, mohli bychom hodně lidí zbavit jejich velkého utrpení. 

Závislost a problémy s ní spojené jsou strašákem v každé rodině s dětmi a nejen tam. Každý z nás zná někoho, kdo ztratil práci, rozvedl se, přestalo se mu dařit a propadl alkoholu, hazardnímu hraní nebo nemůže přestat s cigaretou. Je to zvláštní, ale to zdali někdo skoncuje, či neskoncuje se svojí závislostí, záleží hlavně na nás. My tvoříme tuto společnost, jsme její nepostradatelnou součástí. Ona je našim dílem a neseme za ní odpovědnost. Měli bychom se alespoň pokusit vytvořit Alexandrův krysí park, ale aby byl pro nás, pro lidi.

 

 

 


 

Poznámka redakce

Autorka v článku používá termín „krysa“ i když pokusy byly dělány na potkanech. Přiklonila se k tomu nejspíš proto, že překlad Slaterovy knihy pod názvem Pandořina skříňka potkany nezmiňuje. Pojem Park pro krysy se vžil a je doporučovanou učebnicí na fakultách psychologie. Pod „Krysím rájem“  bychm měli mít na mysli ráj pro potkany.

Datum: 16.10.2016
Tisk článku

Mandragora, morfin, kokain - Nožina Miroslav, Vaněček Miloš
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 400 Kč
cena: 352 Kč
Mandragora, morfin, kokain
Nožina Miroslav, Vaněček Miloš
Související články:

Po kávě potomstvo hloupne     Autor: Josef Pazdera (14.08.2013)
Rybám kontaminované splašky svědčí, co teď s tím?     Autor: Josef Pazdera (12.08.2014)
V jednadvaceti americká mládež zavrhne marihuanu     Autor: Josef Pazdera (09.07.2015)
Elixír života Angela Marianiho     Autor: Miloslav Pouzar (03.05.2016)



Diskuze:

Zbytečnost

Adam Valach,2016-11-20 12:25:10

Docela mě fascinuje glorifikace něčeho tak snadno fabulovatelného, ale o tom psychologie zřejmě je. A jak může být někdo tak ješitný, aby z takového pokusu zevšeobecnil a vztáhl závěr na docela jiný vzorek, mi už hlava nebere.

Odpovědět

Tak trochu pohádka o zneuznaném géniovi

Michal Štajnrt,2016-10-18 20:48:47

Myslím, že rozvahy o zlé lékařské lobby(iluminátech, Rotschildech etc) dokáží spolehlivě potopit jakýkoli výzkum.
Protože co on vlastně dokázal? Že ti, kdo nejsou frustrováni jsou vůči závislostem násobně odolnější. No bravo, to je fakt novinka. Je to ve vážném rozporu s tím, co hlásá současná věda? (nikoli propaganda v médiích) Nijak zvlášť. Pokud se léčí někdo závislý na drogách, nejprve ho fyzicky odvyknou a pak následuje psychoterapie, kde se dotyčného snaží navést krom jiného k hledání motivací a nového smyslu.
Nějak nevidím ten zásadní důvod ke konflitku se zlými farmafirmami a biomedicínskou mafií.

Odpovědět


Re: Tak trochu pohádka o zneuznaném géniovi

Milan Krnic,2016-10-19 07:23:39

A kde podle vás článek rozvažuje o zlé lékařské lobby?

Odpovědět


Re: Re: Tak trochu pohádka o zneuznaném géniovi

Michal Štajnrt,2016-10-19 09:10:31

Můžete mě samozřejmě oslnit vychytaným důkazem, že se to v textu nahoře není.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tak trochu pohádka o zneuznaném géniovi

Milan Krnic,2016-10-19 09:30:49

A přitom taková jednoduchá otázka ...
V textu nahoře to samozřejmě je. Po vaším příspěvkem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tak trochu pohádka o zneuznaném géniovi

Michal Štajnrt,2016-10-19 09:52:16

Jednoduchá leč nesmyslná

Odpovědět

Drogy

Alexandr Kostka,2016-10-17 11:12:41

Dovolil bych si lehce nesouhlasit s obecně užívanou definicí, že drogy jsou problém. Problém nejsou drogy ale drogová kriminalita. A drogovou kriminalitu vyvolal a udržuje řádně v chodu až zákaz drog. Dokud byl zcela volně dostupný například zmiňovaný morfin, tak si "píchalo" nemálo významných osobností a žádné problémy z toho nebyly. Naopak kriminalizace a zákazy vedly k dnešní situaci, kdy existují války drogových gangů, feťáci pro fet kradou, dýleři dýlují před školami.. A drogy jsou ředěné kde čím a vařené bůhvíkde a přitom nečistoty jsou běžně škodlivější než samotná droga.

Odpovědět


Re: Drogy

Honza Kohout0,2016-10-17 13:01:26

Dobré upřesnění. Prohibice v USA je klasický případ.

Odpovědět


Re: Re: Drogy

Alexandr Kostka,2016-10-17 19:45:13

Jenže u té si alespoň po pár letech uvědomili, že k ničemu neposloužila a zrušili jí. Kdežto drogová prohibice je stále a drží v businessu drogové mafie lukrativními cenami "zboží". A ročně je kvůli tomu zabito nemálo lidí a okradeno, přepadeno a poškozeno.. Neexistuje statistika (nesmí se dělat) ale kdybych si tipl, že to bude minimálně 100 milionů lidí, tak spíš tipuji málo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Drogy

Vojtěch Kocián,2016-10-18 07:35:14

100 miliónů za rok je těžce přestřelené číslo. Zhruba tolik lidí za rok zemře na celém světě ze všech možných příčin. Jen velmi malé procento úmrtí je způsobeno přímým úmyslným zaviněním jiného člověka (kolem 2%) a do toho se počítají všechny války a zločiny. Zločinů souvisejících s drogami je zase jen relativně malé procento z tohoto počtu (hrubým nástřelem od boku 5%). 100 tisíc ročně bude reálnější odhad, i když myslím, že pořád trochu nad. I tak je to ale dost hrozivé číslo a souhlasím s Vámi, že drogová prohibice v tom hraje roli výrazného podnětu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Drogy

Alexandr Kostka,2016-10-18 11:03:48

Já říkal poškozených. Vykradené auto, sklep, byt či večerní přapadení feťákem, který si slušně, s nožem v ruce poprosí o penízky, nepotěší. Přímo zabitých patrně bude k těm 100 tisícům, souhlas.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Drogy

Vojtěch Kocián,2016-10-19 06:54:09

Aha, omlouvám se, neumím číst.
Nicméně pokud to berete takto, tak "drobné" škody způsobené požíváním legálních drog (zejména alkoholu) budou ještě větší než ty nefatální škody způsobené drogovou kriminalitou. Řízení v opilosti, agresivní opilci na ulicích, domácí násilí, vyloučení ze společnosti, sebevraždy... Rozhodně bych neřekl, že drogy nejsou problém, ale spíš, že kriminalizace některých z nich je spíš přiléváním oleje do ohně než jeho hašením.

Odpovědět


Re: Drogy

Jirka Niklík,2016-10-18 15:13:56

S tím by se dalo souhlasit, až na tvrzení "žádné problémy z toho nebyly". Zkuste si odpovědět, proč vůbec třeba slavná americká alkoholová prohibice vznikla, a proč tolik lidí bylo pro, že to nakonec i prošlo. Lidskou společnost legální droga alkohol ničí zoufalým způsobem. Samozřejmě záleží i na etniku a kultuře, ale že "ohnivá voda" zdecimovala třeba Indiány víc než nemoci a pušky bílých osadníků je známo. Prohibice na alkohol, který už do společnosti nevratně pronikl je ztracená věc. Prohibice na drogy, které ještě rozšířené nejsou ztracená není. Já mám dojem, že ještě pořád funguje společnost i se současnou drogovou kriminalitou líp, než by fungovala rozvrácená společnost zfetovaných zombies.

Odpovědět


Re: Re: Drogy

Jan Mucha,2016-10-19 16:06:47

"víc než nemoci" skoro urcite ne...

Odpovědět

"nejziskovejsi" odvetvi

Jan Simacek,2016-10-17 10:49:08

prosim o nejaky wikipedia odkaz na tema " Vždyť farmakologický průmysl je po zbraních ten nejvíce vydělávající obchod na světě". Je to po nekolikate co vidim tenhle blabol nekde bez jedineho dukazu. Fortune 500 pro 2016 neobsahuje ani jedinou farmaceutickou nebo zbrojni firmu; seznam firem s nejvyssi TRZBOU (nikoli tedy ziskem) rovnez v top10 nema jedinou farmaceutickou nebo zbrojni firmu https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_largest_companies_by_revenue prvni farmaceuticka je 18. McKesson, prvni "zbrojni" (pisu v uvozovkach protoze krome soucasti zbranovych systemu delaji i milion dalsich veci) je 24. General Electric. Naopak se ve vsech seznamech objevuje napr. Apple, Samsung, Microsoft nebo Exxon takze seznam nejsilnejsich lobby na svete by mel byt: mobilni, softwarova, ropna. naopak zbranova, farmakologicka nebo GMO lobby jsou v porovnani s nimi doslova komari.

Odpovědět


Re: "nejziskovejsi" odvetvi

Honza Kohout0,2016-10-17 13:14:42

Počítat vliv lobby podle příjmů/obratu je pěkná hloupost. Anti-GMO lobby ovlivňuje největší ekonomiku na světě, větší než zmíněné firmy, a přesto má minimální příjmy/obrat.

Odpovědět


Re: Re: "nejziskovejsi" odvetvi

Petr Štěch,2016-10-17 14:39:59

https://www.opensecrets.org/lobby/top.php?indexType=i&showYear=a

Odpovědět


Re: Re: "nejziskovejsi" odvetvi

Jan Simacek,2016-10-17 15:21:51

to neni podstatne - to je jenom "poznamka na zaver". co je podstatne je ze famaceuticky a zbrojni prumysl NEJSOU dve nejvydelecnejsi odvetvi, naopak ve srovnani se SW, energetikou, tezbou, vyrobou elektroniky, automobilovym prumyslem, maloobchodnim prodejem (walmart ma napr nejvyssi trzby ze vsech firem na svete za 2016, ikdyz ma nejspis ve srovnani s napr Applem male marze) nebo bankovnictvim to jsou naopak obory velikosti i ziskovosti podprumerne. to je hlavni pointa meho prispevku.

Odpovědět

Milan Krnic,2016-10-17 10:43:06

Děkuji za článek.
Vysvětlení považuji za vhodné. S dostatečným vyžitím upadají myšlenky na "voloviny".
Ostatně známé "dělání, dělání, všechny smutky zahání"
Nesouhlasím jen s tím, že je závislost podřízena svobodné vůli (zde to bude pravděpodobně složitější - existenci svobodné vůle nikdo nedokázal, a ani její existenci nic nenasvědčuje).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace