Co nám zaclání záři záhadné hvězdy KIC 8462852?  
Jaká je aktuální hitparáda Top7 vysvětlení podivného záření dnes již legendární hvězdy Tabby, čili hvězdy s megastrukturou?

Bokovy globule v oblasti IC 2944. Kredit: NASA & The Hubble Heritage Team (STScI/AURA).
Bokovy globule v oblasti IC 2944. Kredit: NASA & The Hubble Heritage Team (STScI/AURA).

Jak jsme už na OSLU náležitě informovali, hvězda KIC 8462852 dokonale zaskočila astronomy velmi podivnými, až podezřelými změnami jasnosti, které před časem odhalil srdnatý lovec exoplanet, vesmírný teleskop Kepler. Jen velmi stručně, hvězda Tabby je žlutobílý trpaslík spektrální třídy F, vzdálený asi 1 500 světelných let. Zdá se, že prochází minimálně třemi různými změnami jasnosti zároveň, což nelze vysvětlit žádným běžným mechanismem, známých u jiných hvězd. Otázkou je, proč. Astronomové Jason T. Wright a Steinn Sigurdsson z Pensylvánské Státní univerzity nedávno nabídli svou hitparádu Top7 vysvětlení záhady hvězdy Tabby.

 

Jason T. Wright. Kredit: PSU.
Jason T. Wright. Kredit: PSU.

 

1. Chyba teleskopu Kepler

To je podle všeho vyloučeno. Vědci vše prověřili. Teleskop v době inkriminovaných měření bez problémů fungoval. Kepler měnil svou pozici, hvězda KIC 8462852 také, snímaly ji různé detektory a divné stmívání tam stále je. Pohasínání hvězdy navíc potvrzují i pozorování založená na jiných datech, nežli z teleskopu Kepler.

 

2. Černá díra

I to je nejspíš hloupost. Černá díra sice pohltí i světlo, kdyby ale v blízkosti hvězdy KIC 8462852 seděla černá díra, tak bychom ji sice neviděli, ale prozradila by se svým gravitačním působením na hvězdu. Taky by nejspíš požírala hmotu hvězdy a skrápěla vesmír rentgenovým zářením. Ani jedno by se nedalo přehlédnout a nic podobného u hvězdy Tabby nepozorujeme. Kdyby byla černá díra přesně mezi námi a touto hvězdou, tak bychom hvězdu pozorovali přes gravitační čočku. A to nepozorujeme.

Steinn Sigurdsson. Kredit: PSU.
Steinn Sigurdsson. Kredit: PSU.

 

3. Hvězdné skvrny

Podle Wrighta se Sigurdssonem nepravděpodobné. Známe sice i mnohem větší skvrny na hvězdách, než jaké umí Slunce, rozhodně ale nezpůsobují stmívání hvězd jako u KIC 8462852. Pokud by záhadu hvězdy Tabby měly vysvětlit hvězdné skvrny, musely by být 10 až 100 větší, nežli ty nejextrémnější jevy, jaké jsme u hvězd doposud objevili. KIC 8462852 navíc pěkně svižně rotuje, takže by hvězda měla blikat, pokud by šlo o hvězdné skvrny, jaké známe. A nebliká. Astronomové rovněž tvrdí, že hvězdy tohoto typu obvykle nemají velké hvězdné skvrny.

 

4. Hejno komet

Pravděpodobně nikoliv. Vysvětlení s hejnem komet si oblíbila objevitelka hvězdy Tabetha Boyajian. Podle této představy v soustavě KIC 8462852 obíhá doopravdy výjimečné a navíc nepravidelně v prostoru rozmístěné hejno komet. Zásadní potíž je ovšem v tom, že extravagantní komety vysvětlí jen krátkodobé stmívání hvězdy, které objevil Kepler, a nikoliv další dlouhodobější změny jasnosti hvězdy.

 

5. Disk kolem černé díry

Tohle už je o něco lepší. Samotná černá díra sice stmívání KIC 8462852 nevysvětí, ale disk hmoty kolem černé díry, to už je jiná káva. Kdyby se taková černá díra s diskem hmoty vyskytovala někde mezi námi a KIC 8462852, tak by se o takovém vysvětlení za jistých okolností dalo uvažovat. Problém je, že by takový disk musel být hodně, ale doopravdy hodně rozsáhlý. Aby vysvětlil stmívání hvězdy Tabby, musel by mít nějaký 600 AU. Takový disk jsme ještě neviděli, v zásadě je prý teoreticky možné, že by mohl existovat.

 

6. Nějaký jiný mezihvězdný materiál

I tohle by asi šlo. Mezi námi a hvězdou KIC 8462852 může být nějaký mezihvězdný materiál, nutno ovšem podotknout, že nejspíš neobvykle hustý a zvláštně uspořádaný, a ten by snad mohl podivné stmívání vysvětlit. V mezihvězdném prostředí může být leccos. Snad by to mohla být nějaká podivná Bokova globule, tedy hodně tmavý oblak prachu a plynu, v nichž někdy vznikají hvězdy. V takové oblasti vesmíru by sice nikdo Bokovu globuli nečekal, prý je ale teoreticky možné, že by tam mohla být.

Komety v tom asi prsty nemají. Kredit: NASA / JPL-Caltech.
Komety v tom asi prsty nemají. Kredit: NASA / JPL-Caltech.

 

7. Mimozemská megastruktura

Kdo ví. Odborníci si postupně zvykají na to, že tahle varianta je stále ve hře, a že ji nemohou vyloučit ve prospěch nějaké méně exotické alternativy. Je sice pravda, že pokud by hvězdu KIC 8462852 obklopovala nějaká megastruktura, tak by ji hvězda měla ohřívat, což bychom mohli pozorovat v infračervené oblasti spektra. Jenže kdo ví, třeba si cizí civilizace svou megastrukturu prozíravě maskuje, aby nebyli na první pohled vidět. S mimozemským vysvětlení je velká obtíž v tom, že je obtížné ho vyvracet. Jak máme vědět, co mimozemská civilizace zvládne, a co už ne? Nedovedeme to posoudit. Proto taková vysvětlení vědci nemají příliš v lásce, i když jsou romanticky založení. I Wright se Sigurdssonem dávají přednost vysvětlení bez alienů, pokud to bude možné.

 

Jak je vidět, v současné době nemáme k dispozici vysvětlení podivného stmívání hvězdy KIC 8462852, které by nebylo výstřední, výjimečné, bezprecedentní anebo naprosto crazy. Vědci se teď snaží namířit na hvězdu Tabby všechny možné vesmírné i pozemní přístroje. Pak se snad ukáže, co je Tabby zač.

 

Literatura

Popular Science 1. 11. 2016, arXiv:1609.03505.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 05.11.2016
Tisk článku

Hvězda Afriky -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 599 Kč
cena: 413 Kč
Hvězda Afriky

Související články:

Objevil teleskop Kepler megastrukturu mimozemské civilizace?     Autor: Stanislav Mihulka (16.10.2015)
Podezřelá hvězda KIC 8462852 na nás nebliká mimozemským laserem!     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2015)
Hvězda s megastrukturou: Ještě divnější, než jsme si mysleli     Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2016)



Diskuze:

Zdeněk Syk,2016-12-05 17:37:43

ohledně toho přepólování. to už několikrat bylo a zatím nebylo prokázáno, že by to bylo katastrofální.

magnetické pole Mars nemá, protože nemá aktivní jádro jako Země, takže přemýšlet o kolonizaci včetně terraformingu je hloupost. co vyrobíme slunce odfoukne.

Dysonova sféra je podle mě neuskutečnitelná. s ohledem na to v jaké vzdálenosti by se musela postavit, by pravděpodobně i po rozebrání všech planet nebylo ve sluneční soustavě dost materialu.

Odpovědět

akreční disk

Tomáš Kohout,2016-11-11 14:39:10

Nehomogenní akreční disk už byl vyvrácen nebo se o něm jako o možné příčině vůbec neuvažovalo?

Odpovědět

occamova britva

Libor Tomáš,2016-11-06 14:26:29

Nac vymyslet krkolomne fyzikalni vysvetleni? Staci aplikovat occamovu britvu a jasne nam vyjde, ze za to muzou mimozemstani. Ze je to pravdepodobne asi jako vyhrat v loterii? Vesmir je obrovsky a nepravdepodobnych veci v nem bude hromada.

Odpovědět

Prikláňam sa k variantam 6 a 7

Anton Matejov,2016-11-06 08:17:45

...6. Nějaký jiný mezihvězdný materiál
I tohle by asi šlo. Mezi námi a hvězdou KIC 8462852 může být nějaký mezihvězdný materiál, nutno ovšem podotknout, že nejspíš neobvykle hustý a zvláštně uspořádaný, a ten by snad mohl podivné stmívání vysvětlit...Takých zvláštných hustuch oblakov je vo vesmíre neurekom a často prekrývajú materské hviezdy.

7. Mimozemská megastruktura...
Tiež možné. Prečo to zavrhovať? Napríklad jednáí z variant Dysonove sféry.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dysonova_sf%C3%A9ra
Píšu tam napríklad... V mnoha sci-fi příbězích je představa Dysonovy sféry interpretována jako umělá dutá koule z nějaké látky kolem hvězdy (viz schéma v horní části).Tato představa je ale nesprávnou interpretací Dysonova původního pojetí. V odpovědích na dopisy, které vznikly v reakci na jeho článek, Dyson odpověděl, "Pevná skořápka nebo prsten kolem hvězdy je mechanicky nemožný. Formu „biosféry“, kterou jsem nastínil si představuji z volných těles nebo roje objektů pohybujících se nezávisle na orbitě kolem hvězdy."...

Lenže Dysonová predstava bola čisto energetická.
Ja som sa už začal zaoberať tvorením Dysonových sfér s bezpečnostného hľadiska.
1.
Naše slnko hviezda bude časom zvyšovať žiarenie. Je spočítane, že asi do miliárd rokov a asi omnoho skôr sa na našej Zemi vyparia všetké oceány. Na Zemi nastane biblické peklo podobné tomu na Venuši. Podľa prvých vizionárov sa ľudstvo bude musieť presťahovať na Mars, neskôr na Jupiterové mesiace a podobne.
Veľmi drahé a neekonomické riešenie.
2.
Naše Slnko a íné hviezdy produkujú supererupcie. Tie sem tam zasiahnú planéty a môžu narobiť nesmierné škody až stratu atmosféry. Ako napríklad stratil veľkú časť atmosféry Mars.
3.
V blízkom vesmíre môže vybuchnúť supernova. Ak bude kužel výbuchu nasmerovaný na dráhu Zeme môže nám taký prúd nesmiernej energie, gama žiarenia tiež zničiť atmosféru Zeme.
4.
Našej Zeme hrozí prepólovanie. Vtedy bude naša život na našej Zemi mimoriadne ohrozený. S magnetickej histórie vieme že naša Zem neraz prepolovala a prepolovanie môže byť oveľa dlhšie, ako sme si v minulosti predstavovali. Nezvyklo dlho naša Zem neprepolovala, takže to môžeme očakávať kľudne onedlho.
Ešte riadne nevieme prečo stratil magnetické pole Mars. Vieme ale že to zapríčinilo stratu atmosféry.
5.
Supererupcie hrozia oveľa viac naším kozmonautom, vesmírnym misiam a staniciam ako ISS, budúcim vesmírnym mestám, satelitom a podobne.

Tieto hrozby sa časom neúprosne naplnia. Zatiaľ môžeme len z matematickej štatistiky odhadovať kedy sa hrozby naplnia.
Tieto hrozby budú musieť riešiť tiež vyspelé mimozemské civilizácie.
V týchto bodov budeme mať podobné problémy.
Ako na to?
Nuž my už dnes môžeme postaviť v libračných bodov napríklad L1 magnetické pole. Energiu by čerpalo zo slnka. To magnetické pole by odklaňalo supererupcie zo slnka mimo dráhu našej Zeme. Stáči supererupciu nabitých častíc zo Slnka nepatrne pozmeniť dráhu aby tak oneskorene minula dráhu našej Zeme.
Odkušať by sme si to mohli v prípade Marsu. Veď Mars chceme kolonizovať. Tu atmosféru tam nevytvoríme natrvalo ak Mars nebude mať neajaku magnetickú ochranu. Asi ťažko naštartujeme magnetické dynamo Marsu. Jedine ak v Marsovskom libračnom bode L1 zostrojíme nejaký druh magnetického poľa.
Takými zostrojenými poľami neskôr môžeme riadene znižovať žiarenie zo Slnka aby sa nam nevyparili všetké oceány. A tak predlžiť pobyt na našej Zemi možno o miliárdu rokov.

Neskôr môžeme zostrojiť Dysonovu sféru prstencoviteho tvaru v rovine disku v ktorom obieha väčšina planet.
Alebo najakú formu Dysonoveho roja. Takto budeme ochraňovať už nielen planéty ale aj rosiahlejší priestor. Naši kozmonauti a vesmírne mesta satelity nebudú potrebovať takú rozsiahlú nákladnu ochranu pred radiaciou, alebo supererupciami zo Slnka.
Ak dospejeme k pozorovaniam, že nám v blízkosti vybuchne supernova, dosť pravdepodobne vytvoríme vonkajší prstenec Dysonovho prstenca, alebo Dysonovho roja, ktorý pôjde nastaviť nasmerovať aby prekrýval mohutný pulz energie a žiarenia zo supernov.
Také Dysonové roje najä s bezpečnostného hľadiska a možno aj energetického hľadiska civilizácii vo vesmíre by sa mohli prejavovať ako v prípade hviezdy KIC 8462852 zmenou jasnosti.
Mohli by sa prejavovať dokonca aj mikrozábleskami v krátkom intervale. Proste supererupciu zo svojej hviezdy alebo supernovy odklonia, odrazia mimo svoju obyvateľnu zonu naspäť do vesmíru. Mikrozáblesky hojne pozorujeme a nevieme riadne vysvetliť.

Odpovědět


Re: Prikláňam sa k variantam 6 a 7

Peter Somatz,2016-11-07 11:47:30

Už vidím kyslý ksicht náčelníka vesmírnej civilizácie, ktorá práve dokončila dysonovu sféru a podriadený mu oznámi, že sa im práve podarilo vyvinúť studenú fúziu. :)

Odpovědět


Re: Re: Prikláňam sa k variantam 6 a 7

Petr Kr,2016-11-07 13:12:09

Naštěstí, po stavbě Dysonovy sféry zůstalo ještě asi 50 tun železa u jedné hvězdy, kde prý je nějaká modrá planeta a vypadá to, že tam bude i dost vodíku. Zatím to ještě nemají potvrzeno, ale už tam letí.

Odpovědět

Pasca na fotony.

Richard Palkovac,2016-11-06 04:35:05

Mne by sa najviac pacila myslienka "pasce na fotony", ako zdroja energie pre vyspelu civilizaciu (potom by hviezda menila jas, pripadne blikala), ktoru tu predcasom vyslovil jeden diskuter. Zial medzicasom som dosiel k zaveru, ze tato by bola v rozpore so zakonom rastu entropie:

http://riki1.eu/entropia.htm

*

Odpovědět


Re: Pasca na fotony.

Jan Novák9,2016-11-06 08:35:07

Proc ne, treba ve forme velkeho mnozstvi satelitu se slunecnimi panely na obezne draze kolem slunce. To je jedna z moznosti jak by umela inteligence mohla zmenit hmotu planet na inteligentni hmotu ve forme procesoru na obezne draze napajenych sluncem. A to by slunce urcite meritelne zatemnilo. Satelity se slunecnimi panely funguji, to je celkem overeno, entropie neentopie :-))

Odpovědět


Re: Re: Pasca na fotony.

Richard Palkovac,2016-11-06 09:11:49

To, co spominate su normalne slnecne kolektory, ale myslienka "pasce na fotony" je ina, vskutku velmi zaujimava a keby fungovala aj genialna.

Odpovědět

Nieco vo vnútri hviezdy

Tomáš Habala,2016-11-05 22:45:20

Chýba mi varianta, že zmenu svietovosti spôsobuje niečo vo vnútri hviezdy. Všetky uvedené riešenia predpokladajú, že hviezda svieti stále rovnako, len nám ju niečo zatieňuje. Ale čo keď ona naozaj sama o sebe svieti menej jasne.....

Odpovědět


Re: Nieco vo vnútri hviezdy

Juraj Chovan,2016-11-06 10:09:43

Ako píše autor v 3. bode, v takom prípade by hviezda blikala a to nepozorujeme. Teda, jedine že by to "niečo vo vnútri hviezdy" spôsobovalo zníženie jasnosti homogénne na celom povrchu. Stmavnutia sa prejavú na relatívne krátku dobu (rádovo dni), teda to "niečo" by muselo byť tesne pod povrchom hviezdy (lebo zdroj vo väčšej hĺbke by spôsoboval dlhodobé zmeny jasnosti keďže žiareniu trvá desiatkytisíc až milióny rokov kým sa prederie na povrh hviezdy). Vaša varianta teda znamená že vo vnútri hviezdy je "niečo" čo je jednak tesne pod povrchom, zároveň je to homogénne rozmiestnené pod celým povrchom, a zároveň to spôsobuje nepravidelné zníženie jasnosti. To beriem skôr tých mimozemšťanov... :)

Odpovědět

Varianta 9.Určitě za to mohou ty dvě...

Jaroslav Mrázek,2016-11-05 18:54:04

...novináři napadané hlavy těch dvou států... :-)))

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni