Vesmírný závod 2.0? Číňané léčí první pacienty editorem CRISPR!  
Dnešní velmoci USA a Čína podle všeho právě zahájily úžasný závod ve vědě a technologiích. Jenom se tentokrát nezávodí ve vesmírném prostoru, ale v lidském genomu!

 

CRISPR. Kredit: McGovern Institute for Brain Research at MIT.
CRISPR. Kredit: McGovern Institute for Brain Research at MIT.

Po skončení druhé světové války obě dvě vítězné velmoci vykradly německý raketový program a zahájily dobývání vesmírného prostoru. V roce 1955 Američané vyhlásili svůj záměr vypustit v letech 1957-58 první umělou družici Země. Tím zahájili Vesmírný závod (anglicky Space Race), neoficiální, ale přitom nesmírně dravé, napínavé a vzhledem k nemalému počtu obětí také dost nebezpečné soupeření v dobývání a průzkumu vesmírného prostoru. Američané na začátku závodu trestuhodně podcenili možnosti tehdejších sovětských raket a první body v tomto legendárním souboji sbíral Sovětský svaz. V USA se oklepali, založili agenturu vojenských kreativců ARPA, později DARPA, převzali iniciativu ve vesmírných technologiích a nakonec ve Vesmírném závodu slavně zvítězili, když Neil Armstrong vylezl z přistávacího modulu v Moři Klidu na Měsíci.

 

Carl June. Kredit: MIT.
Carl June. Kredit: MIT.

Vesmírný závod byl sice pěkně ostrý, šíleně drahý a nebral si servítky, ale přinesl lidstvu naprosto nevídaný vědeckotechnický rozmach, jehož plody sklízíme dodnes. Není divu, že se mnohým po takovém závodu stýská. A právě v těchto dnech se po světové síti začalo šeptat o novém velkolepém soupeření. Podle všeho právě začalo. Neodehrává se ve vesmíru, ale přímo uvnitř nás, v lidském genomu. Tohle je Závod v biomedicíně, mezi Spojenými státy a Čínou, která na pozici velmoci a vyzyvatele USA nahradila vyčerpané Rusko.

 

O co vlastně jde? V poslední době sledujeme raketový nástup technologie CRISPR, původně důmyslného imunitního systému bakterií, který teď genetičtí inženýři hackli a používají ho jako genomový editor. CRISPR/Cas9 i další jeho varianty představují překvapivě jednoduchý, levný a účinný nástroj, se kterým je možné editovat DNA v živé buňce. I když se už objevují nové, možná ještě účinnější nástroje, jako například editace genomů založená na peptidových nukleových kyselinách PNA, podle mnohých je právě CRISPR momentálně tím nejlepším, čím můžeme přepisovat DNA. Otázkou jenom je, čeho všeho se s CRISPRem odvážíme.

CRISPR/Cas9. Kredit: Charpentier & Doudna (2013), Nature.
CRISPR/Cas9. Kredit: Charpentier & Doudna (2013), Nature.


Dnes se ukazuje, že USA jsou stejně jako ve Vesmírném závodě pozadu. Na tahu je Čína a užívá si to plnými doušky. Onkolog Lu You a jeho kolegové v Západočínské nemocnici z města Čcheng-tu v provincii S’-čchuan koncem října zahájili léčbu agresivní rakoviny plic buňkami, které editovali pomocí CRISPRu. Lu a spol. získali z krve pacientů imunitní buňky a editorem CRISPR/Cas9 jim vypnuli gen PD-1. Tento gen totiž za normálních okolností funguje jako brzda imunitního systému, který je nutné držet na uzdě. Potíž je v tom, že nádory tuhle funkci genu PD-1 zneužívají. Čínští badatelé počítají s tím, že buňky pacientů s vypnutým genem PD-1 vyrazí do boje a jinak prakticky neléčitelnou rakovinu plic porazí. Čínský experiment je zaměřený zejména na bezpečnost pacientů. Deset dobrovolníků prověří, jestli editované imunitní buňky nepředstavují pro lidi příliš velké riziko.

 

Kdo se stane Neilem Armstrongem v Biomedicínském závodu? Kredit: NASA / Edwin E. Aldrin, Jr.
Kdo se stane Neilem Armstrongem v Biomedicínském závodu? Kredit: NASA / Edwin E. Aldrin, Jr.

Mezi onkology po celém světě je cítit vzrušení. Tohle je šance. Teď bude možné pomáhat lidem tím, že upravíme DNA klíčových buněk. Pro Naiyera Rizviho z Medicínského centra newyorské Kolumbijské univerzity je technologie CRISPRu fantastická. K praktickému využití tohoto konkrétního postupu je sice poněkud skeptický, vše ale ukáže průběh experimentu v Západočínské nemocnici. A je to jenom začátek, možné celé nové éry onkologie.

 

Specialista na imunoterapii Carl June z Pensylvánské univerzity ve Filadelfii bere čínský experiment jako výstřel ze startovací pistole. June je jedním z prominentních členů amerického týmu Biomedicínského závodu a už teď mu je jasné, že budou mít plné ruce práce, aby Číňany dohnali. Američané chtějí zahájit svůj první experiment brzy na jaře 2017, a Číňané chtějí už v březnu 2017 na Pekingské univerzitě spustit hned tři klinické zkoušky s technologií CRISPR najednou, v léčbě rakoviny močového měchýře, prostaty a ledvin.

Video:  Genome Editing with CRISPR-Cas9

 

How CRISPR lets us edit our DNA (Jennifer Doudna, české titulky)


Literatura
Nature News 15. 11. 2016.

Datum: 19.11.2016
Tisk článku

Max Perkins Editor of Genius - Scott Andrew Berg
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 266 Kč
Max Perkins Editor of Genius
Scott Andrew Berg
Související články:

Už je to tady. Čínští vědci geneticky modifikovali lidská embrya     Autor: Stanislav Mihulka (25.04.2015)
Genomoví editoři opravili smrtelnou genetickou poruchu     Autor: Stanislav Mihulka (01.01.2016)
CRISPR prakticky již získal federální souhlas k použití na lidech     Autor: Josef Pazdera (27.06.2016)



Diskuze:

CRISPR.

Vlastislav Výprachtický,2016-11-19 15:03:18

Počátek průlomové technologie genetického inženýrství. Problematickým může být přesně vedená oprava v potřebném místě a to vlivem aplikační bakterie,která může nabývat rovněž různých změn / mutací /. Opravou DNA asi vznikají po aplikaci balastní látky bílkovinové povahy, které mohou působit v delším časovém intervalu škodlivě. K jejich odtranění bude potřebné využít další pomocné látky / enzymy /.

Odpovědět

Aplikace genetického inženýrství

Bohumil Tříska,2016-11-19 13:37:40

V podstatě jsem pro aplikace genetického inženýrství, tak jak je dnes známe v podobě GMO plodin (hlavně v Americe). Hladovějících lidí je velké množství a GMO skýtají jedinečnou šanci na to, aby se toto zlo umenšilo. Zatím ty genetické zásahy nebyly takové, abych měl obavy z nějakého zpřítomnění románu Den Trifidů (John Wyndham). Ale pokud v této disciplíně získají rozhodující převahu režimy, které nehledí na důstojnost člověka, začnu se bát toho, aby se umělé mutace nezačaly používat v politickém boji nebo ve vojenství.

Zajímalo by mě, jestli existují nějaké celosvětové mezinárodní dohody, které by zneužití genetického inženýrství upravovaly? Budeme v případě potřeby schopni si takové dohody vynutit, pokud sami (mám na mysli Západ) nebudeme na srovnatelné úrovni?

Odpovědět


Re: Aplikace genetického inženýrství

Martin Smatana,2016-11-19 22:32:01

Ak si myslíte, že hlad vo svet vyrieši zvýšenie výnosu z polí a je jedno, či pomocou GMO alebo inou technológiou, tak Vám asi nič nehovorí pojem "pozitívna spätná väzba".
Vyšší výnos neznamená menej hladu. Vyšší výnos = populačná explózia a následne ešte viac hladu, lebo nekonečný rast populácie na obmedzenej ploche Zeme je nemožný.
Hlad vyrieši jedine prechod r-stratégov na K-stratégiu. V lepšom prípade dobrovoľný.

Odpovědět


Re: Re: Aplikace genetického inženýrství

Pavel S,2016-11-20 14:36:27

Ak ste schopný vypustiť taký blábol, tak vám nič nehovorí realita. Za prvé, "nekonečný růst populace" je fakt kravina první třídy, kterou lze nalézt tak akorát v béčkových thrillerech. Současnému světu naopak hrozí pokles porodnosti a stárnutí populace, a to nejen ve vyspělém světě a bez ohledu na nadbytek potravin. Když už do toho svého blábolu taháte K a R strategie, tak realita je taková, že právě jen díky rostoucímu blahobytu (s čímž úzce souvisí růst produkce potravin díky zavádění moderních technologií jako GMO) populace přechází z R na K strategii. To za prvé. A za druhé, vyšší výnos opravdu ale opravdu znamená méně hladu. Vím, že přijmout fakta je pro zelené vylízance velmi obtížné, ale stačí srovnat nebezpečí hladomorů a četnost jejich výskytů před zavedením používání umělých hnojiv, před Borlaugovou zelenou revolucí a po těchto důležitých milnících. Všude tam, kde se tak stalo, tedy v technologicky vyspělých zemích, hladomory naprosto nehrozí, i když hustota populace je zde mnohem vyšší než jinde. Naopak tam, kde je zemědělství primitivní (mnohdy jen pastevectví a vypalování pralesa pro získání úrodné půdy, viz většina Afriky, Amazonie) je přes nízkou hustotu populace riziko hladomorů vysoké a na víc tohle neolitické zemědělství způsobuje obrovské ekologické škody (gigantická eroze, odlesňování a desertifikace).

Odpovědět


Re: Re: Aplikace genetického inženýrství

Bohumil Tříska,2016-11-22 06:10:13

Nemyslím si, že v dnešní době jsme schopni morálně nezávadným způsobem aplikovat Vaši K-strategii. Zatím všechny pokusy mi připadají hrůzné.
Na druhou stranu je pravda, že extrémní chudoba je dnes způsobována především tím, že v dané zemi je špatná vláda. Ale pokud by se podařilo zavést např. rostliny odolnější proti škůdcům nebo suchu, byl by to velký krok k tomu, aby lidé v chudých zemích _mohli_ začít pomáhat si sami. Myslím si, že tudy by cesta měla vést.

Odpovědět

ad bezpečnost pacientů

Pavel Brož,2016-11-19 13:02:04

Že jde o bezpečnost pacientů především jde bezesporu věřit, těch platících pacientů samozřejmě. Čína je už dlouhá léta oprávněně podezřelá z násilného odebírání orgánů příslušníků "sekty" Falun kung (slovo sekty jsem dal do uvozovek proto, že toto hnutí má desítky miliónů přívrženců, a dost pravděpodobně právě proto, že jich bylo více, než členů komunistické strany Číny, vysloužili si vyhlášení nemilosrdné války ze strany čínských represivních orgánů). Více např. zde:

https://en.wikipedia.org/wiki/Organ_harvesting_from_Falun_Gong_practitioners_in_China

v české mutaci tady:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Obvin%C4%9Bn%C3%AD_z_odeb%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD_org%C3%A1n%C5%AF_praktikuj%C3%ADc%C3%ADm_Fa-lun-kung_v_%C4%8C%C3%ADn%C4%9B

samozřejmě se ale dají najít i stovky dalších odkazů.

Jinými slovy, to, že Čína sežene deset dobrovolníků, tak o tom určitě nelze pochybovat. O testování na lidech se lze ostatně dočíst i na tom prvním odkazu výše, v tom bezpochyby mají praxi.

Tak snad abychom těm čínským šikovným koumákům drželi palce, nemám pravdu?

Odpovědět


Re: ad bezpečnost pacientů

Milan Krnic,2016-11-19 13:38:08

Nevím, co tím chcete říct.
Zda jde v tomto případě hlavně o bezpečnost pacientů, nejsem schopen říci (a nemyslím si, že vy ano), a tedy nemá smysl se k tomu vyjadřovat. Mohl bych věřit novinářům, kteří když toto napsali, měli by to mít ověřené. Měli. Na druhou stranu vím, jak to dnes s tou prací žurnalisty chodí.

Co se týče morálky, pak v některých zemích useknou "nehodícímu se" člověku kupříkladu hlavu, a takto oddělené části těla použijí jako prostředek reklamy. Jinde je třeba ukamenují. Pak máme třeba kanibaly, a tak podobně. Anebo, jak uvádí pan Mrázek níže, existuje v některý zemích systém, kde lékaři tráví lidi pod záminkou léčby. Někde dokonce zabíjí plod, vyvíjející se v těle matky, a ten následně kupříkladu spálí. A to vše bez současně probíhajícího výzkumu! (jaká škoda, že?).
Jiný kraj, jiný mrav.

Odpovědět


Re: Re: ad bezpečnost pacientů

Marek Fucila,2016-11-20 22:05:52

Podľa mňa chel pán Brož svojím príspevkom povedať to, že v Číne sú hranice morálky mimo úcty k ľudskému životu. Otázka je, či je to celospoločenský prístup, alebo sa to deje len na vybraných pracoviskách. Nedávno o tom bol dosť drsný dokument na ČT.
Je zabíjanie v mene ideológie horšie alebo lepšie ako z nevedomosti a kde v tomto porovnaní stojí vraždenie pre peniaze? Šamani či kanibali sú nevzdelaní, teroristi pravdepodobne tiež, čo sa však nedá prepokladať o čínskych lekároch. Ich ochota zabíjať zdravých ľudí pre zisk je z môjho pohľadu smutnejšia.

Dúfam ale, že pracoviská, kde robia vedu sú iné ako tie, kde transplantujú násilne odobrané orgány. Zohnať chorých dobrovoľníkov nebude zrejme taký problém ako zdravých darcov srdca...

Odpovědět


Re: Re: Re: ad bezpečnost pacientů

Pavel Brož,2016-11-21 00:14:58

Pane Fučila, děkuji, ale myslím, že je zbytečné to řešit s panem M.K.. Sám řeším podobná témata pouze s lidmi, kteří jsou schopni chápat jejich závažnost; nemyslím si, že pan M.K. mezi ně patří, soudím tak nejen z jeho poslední věty. Můj osobní názor je (mohu se mýlit), že pan M.K. je velmi mladý člověk, který se tady na oslu trénuje v diskuzích, nic proti, je to jeho právo. Tak jako tak, vivisekce na lidech, z nichž je Čína oprávněně podezírána, jsou srovnatelné s pokusy, které prováděl za druhé světové války Mengele. Glosoval by i tyto pokusy pan M.K. slovy "jiný kraj, jiný mrav"? Přiznám se, že mě osobně odpověď na tuto otázku opravdu nezajímá.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ad bezpečnost pacientů

Milan Krnic,2016-11-21 07:41:31

Můžeme buď diskutovat filosoficky, kdy filosoficky mi vadí zabíjení jakéhokoli života, což ovšem k ničemu nevede. Nebo realisticky, kdy i dění okolo 2. sv. války, včetně pokusů na lidech, posunulo vědecké poznání. A co myslíte, můžeme ovlivnit, co a jak dělá Čína?

Odpovědět

závod 2.0

Milan Krnic,2016-11-19 09:29:44

Už to tak vypadá. A jsem za to rád. Zatímco my se tu, zdá se, budeme léčit kořínky a akupunkturou.
Děkuji za článek

Odpovědět


Re: závod 2.0

Jaroslav Mrázek,2016-11-19 12:14:10

Myslíte, že chemoterapie , likvidující (nejen ty nemocné buňky, ale otravující i část zdravých a tvrdě zatěžující játra a ledviny na hranici selhání) i imunitní systém, že je lepší, než ty kořínky a akupunktura? Jen se ptám ... :-/

Odpovědět


Re: Re: závod 2.0

Milan Krnic,2016-11-19 12:23:52

Myslím si, že lidé a rakovinná bujení jsou natolik komplexní, že v tomto případě nelze použít zobecnění (lepší/horší).

Odpovědět


Re: Re: Re: závod 2.0

Jaroslav Mrázek,2016-11-19 12:33:16

Pak děkuji i Vám, že toto dodržujete a neodsuzujete alternativy, mnohdy fungující lépe, než chemie, byť také ne s absolutní účinností. Děkuji.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: závod 2.0

Milan Krnic,2016-11-19 12:35:43

"mnohdy fungující lépe" je právě to nesmyslné zobecnění

Odpovědět


Re: závod 2.0

Ludvík Schmarcz,2016-11-19 13:05:02

Tak to pozor, kořínky jen pokud nebudou GMO ... jinak už jen pijavice ...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace