Knihy roku: O Konstantinopoli, skle i čokoládě  
Co pod stromeček opatřit sobě či známým? Několik tipů pro ty, kdo preferují pop-science v češtině a tištěné podobě. A trochu skuhrání nad vývojem trhu.

Max Tegmark: Matematický vesmír (Argo a Dokořán)
Max Tegmark: Matematický vesmír (Argo a Dokořán)

Nejprve tedy to skuhrání. Už ani ty (česky vycházející) pop-science knihy nejsou, co bývaly, řekněme takových posledních 5 let. Samozřejmě to nic nevypovídá o stagnaci vědy jako takové, jev si ale stejně snad zaslouží podrobnější rozbor.

 

Brian Hare, Vanessa Woodsová: Geniální psi: Zvířata jsou chytřejší, než si myslíte (Dokořán)
Brian Hare, Vanessa Woodsová: Geniální psi: Zvířata jsou chytřejší, než si myslíte (Dokořán)

Může být, že se mi to jen zdá, čím víc populárně-vědeckých knih člověk přečte, tím víc mu přijde, že se až moc opakují. Chcete někde zase znovu narazit na roli holubího trusu při objevu reliktního záření? Třeba se prostě předpokládá, že pop-science knihy čtou lidi (dejme tomu) kolem 20 a pak přejdou spíš na něco jiného. Opakuje se i Bravo. To jenom někomu nedojde, že už mu není 20 (zpět k pop-science) a není už cílovou skupinou.

Roli může hrát roli též to, že jak samci primátů stárnou, stávají se nedůtklivějšími a je stále těžší se jim zavděčit (což mj. rozebírá kniha Jak se dělá evoluce 2.0; tu bychom zde dále v přehledu rozhodně rádi představili podrobněji, ale letos ještě nevyjde). Sice si nemyslím, že bych kdy byl důtklivý, ale i morousovství lze jistě dále stupňovat.

 

Možné je ale i to, že se skutečně výrazně mění vydavatelský trh i média a formát typu pop-science má prostě na kahánku, alespoň u nás, kde lze předpokládat, že zájemci o tento žánr nějak vládnou angličtinou. Třeba nakladatele ruinuje to, že hodně lidí si radši někde zdarma stáhne e-podobu, když už kniha česky vyjde. Či do hry vstupuje stále se stupňující komfort veřejných knihoven? Vše ovšem může být i náhoda bez hlubších příčin, na malém českém trhu stačí, aby se na tento žánr rozhodl vykašlat 1 vydavatel, a hned se to projeví na počtu titulů (Mladá fronta zabila řadu Kolumbus, pak de facto vycouvala Paseka, noví zájemci mezi vydavateli s žánrem koketují spíše nesystematicky...).

Co soudíte o výše nastíněných možnostech?

 

Jaroslav Flegr: Zamrzlá evoluce 2. doplněné vydání (Academia)
Jaroslav Flegr: Zamrzlá evoluce 2. doplněné vydání (Academia)

Dost úvah, následuje subjektivní výběr letošních top 5

 

Max Tegmark: Matematický vesmír Argo a Dokořán

Kniha o kosmologii, velmi neortodoxní teorie, obsahuje i řadu pozoruhodných myšlenkových experimentů. Knihu už jsme zde na Oslu představili, včetně odkazů na úryvky z ní.

Mark Miodownik: Podivuhodné příběhy látek, které vytvářejí náš svět. (Dokořán)
Mark Miodownik: Podivuhodné příběhy látek, které vytvářejí náš svět. (Dokořán)

 

 

Brian Hare, Vanessa Woodsová: Geniální psi: Zvířata jsou chytřejší, než si myslíte

Dokořán. I tuto knihu jsme zde již podrobně popisovaliještě 1 úryvek z ní.

 

Zde se budeme zabývat tím, zda psi mají teorii mysli. Dokáží si představit, co ví někdo jiný, a podle toho jednat? Budou se třeba snažit člověku napovídat, kde je ukrytý předmět, k němuž se nemůžou sami dostat? (A bude se jejich chování lišit podle toho, zda dotyčný člověk byl při schovávání?) Plus jiné případy, třeba zda psi dokáží pracovat v režimu úvah „dělá to tak proto, protože tím chce říct...“

 

Jaroslav Flegr: Zamrzlá evoluce 2. doplněné vydání , Academia

To je samozřejmě povinná četba pro všechny zájemce o evoluční biologii, první vydání vyšlo před 5 lety a je rozebráno. Hlavní změnou je přidaná závěrečná kapitola, která shrnuje vývoj teorie zamrzlé evoluce za posledních 10 let. Autor je spolupracovníkem osla a píše nejen o evoluci:

Nové modely vědeckého publikování - Světélko na konci tunelu?

 

 

A nyní mí 2 favorité, kteří by jinak mohli snadno zapadnout (myslím, že 3 výše zmíněných knih by si zájemci všimli i bez tohoto upozornění).

Mark Miodownik: Neobyčejné materiály – Podivuhodné příběhy látek, které vytvářejí náš svět, Dokořán

O materiálové vědě, respektive spíše technologiích, toho moc nevychází. Bude zde představen beton, železo, čokoláda, sklo, plasty, implantáty, a to především historie příslušných technologií a jejich dalších přesahů. Osobně mě jako člověka, který studoval potravinářskou chemii, velmi zaujala kapitola o čokoládě (jedna z přelomových technologií zde je velmi neintuitivní: při zpracování provedeme rozdělení na kakaové máslo a prášek a pak obě zase smícháme). U dějin železa (oceli) se dostaneme třeba k historii holení. V případě skla (a porcelánu) se uvažuje o vlivu na podobu nápojů, které se z nich pily – takže když se víno začalo lít do skla spíše než do keramiky a kovu, teprve začal být pociťován důraz na jeho barvu. U piva k přechodu z keramiky na sklo došlo až mnohem později a zase to nezůstalo bez vlivu – pšeničná piva jsou např. typicky kalnější než ležáky plzeňského typu. A ještě ke sklu a porcelánu: Je možné, že tyto materiály od 15. století sehrály roli i při technologickém zaostávání do té doby velmi pokročilé Číny. O sklo totiž v zemi porcelánu nebyl zájem, jenže s porcelánem se toho zase tolik dalšího dělat nedá; v Evropě se naproti tomu objevil dalekohled a mikroskop jako nástroje pro zásadní rozšíření pozorovatelného světa.

Úryvky z knihy:

Jak lidé ovládli sklo – Egypt, Řím i Plzeň, Železobeton lepený bakteriemi

 

Martin Hurbanič: Konstantinopol 626 – poslední bitva antiky (Academia)
Martin Hurbanič: Konstantinopol 626 – poslední bitva antiky (Academia)

Martin Hurbanič: Konstantinopol 626 – poslední bitva antiky, Academia

 

Zrovna o tomto okamžiku, kdy se k branám Konstantinopole dostali Peršané a Avaři, se příliš nepíše. Přitom by možná šlo o hezký námět pro autory „virtuálních“ (alternativních) dějin. Jaký by byl osud evropské civilizace, kdyby Byzanc tehdy padla? A došlo by vůbec k expanzi islámu (kterou de facto umožnily hlavně systematické ničivé války mezi Byzancí a sasánovskou Persií)? Byl by dnes významným náboženstvím zoroastrismus?

Navíc je zajímavé si číst o tomto období i s ohledem na to, jak z Byzance postupně mizela antická kultura a města, divadla vystřídaly hipodromy (nadsázka, koňské závody byly krajně populární už předtím). V případě Byzance starší civilizace de facto vyšuměla, i když na rozdíl od západních oblastí římské říše nedošlo k tomu, že by říši přímo okupovali „barbaři“ a zhroutilo se politické uspořádání.


Úryvek z knihy

Konec antických měst a vláda sportovních fanoušků

 

(Může se ještě třeba nějaká bomba objevit těsněji před Vánoci, samozřejmě…)

Autor: Pavel Houser
Datum: 22.11.2016
Tisk článku

Don Juan, velká recenze - Štefek Petr
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 88 Kč
Don Juan, velká recenze
Štefek Petr
Související články:

Kapka metanového deště     Autor: Redakce (23.05.2007)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni