Boeing patentoval skryté stanice pro drony  
Zbrojní gigant ustupuje od hřmotných monster a obrací svou pozornost na titěrnosti. Charakter budoucího válčení se nejspíš už brzo změní k nepoznání.
Vojenské drony, jako tento Izraelský Hero-30, jsou většinou z kategorie kamikaze.  (Kredit: uVision)
Vojenské drony, jako tento Izraelský Hero-30, jsou většinou z kategorie kamikaze. (Kredit: uVision)

Třetího největšího dodavatele  pracovního náčiní mužů v zeleném, s výnosy okolo 30 miliard dolarů ročně, si nejspíš vybavíme v souvislosti s bombardéry B-52. Mladší generace s neméně slavnými, ale už mnohem menšími udělátky schopnými nést bomby, stíhacími letouny  F-15 Eagle. Po nich následovaly ještě menší stroje - útočné vrtulníky AH-64 Apache. Teď to vypadá že přijdou na řadu ještě menší válečné stroje, připomínající spíš hračky.

Americký Switchblade od firmy AeroVironment je také jen na jedno použití.
Americký Switchblade od firmy AeroVironment je také jen na jedno použití.

Z Boeingu, který kdysi dával práci zaměstnancům 5000 firem a vyráběl létající pevnosti o vzletové hmotnosti 200 000 kilogramů doručovaly zájemcům 30 000 kilogramů pum, je dnes druhý největší světový výrobce letecké techniky na světě. Tento největším americkým exportér se nyní začíná orientovat na radarech neviditelné slídily, které lze v případě potřeby obtěžkat ledasčím. V třeba i náložemi. Takoví malí smrtící zabijáci se ukazují být  neocenitelnými zvláště ve městech. Tam bitkaření přináší celou řadu překvapení,  jak se o tom v ruinách Stalingradu kdysi přesvědčila i neporazitelná 6. armáda Wehrmachtu. Poziční boje v husté zástavbě, kde nepřítel je „doma“, jsou riskantní a rády se protahují.  A právě to je pro bateriové droní srdce neocenitelných pomocníků dnešních mužů v zeleném, velkým hendikepem. Zvládají většinou jen běh na krátké tratě a do dvaceti minut kolabují. U Boeingů hodlají z bezpilotníků udělat maratonce. A protože na bateriích se toho už moc vylepšit nedá, patentují si to, čemu říkají základnová stanice. Asi proto, že to politicky zní korektněji, než třeba bojová základna.

 

Stejně tak větší ScanEagle od Boeing. (Kredit: US Marine Corps)
Stejně tak větší ScanEagle od Boeing. (Kredit: US Marine Corps)

Ve skutečnosti Boeing není první, kdo s prodlužováním doby letu dronů přišel. Předběhl ho Amazon. Ten rovněž hodlá doručovat zásilky. Rozdíl mezi oběma společnostmi je jen v detailu. Pošťákům od Amazonu předchází objednávka.  Amazon byl ale první, kdo si v této oblasti začal s patentováním, mají v kapse například dobíjecí stanice. Na nich drony budou moci  přistávat a po dobití pokračovat v cestě.  Amazon hodlá mít stanice na sloupech veřejného osvětlení, kostelních věžích i rozhlednách.

Dobíjecí stanice pro drony na veřejném osvětlení v podání patentu firmy Amazon.
Dobíjecí stanice pro drony na veřejném osvětlení v podání patentu firmy Amazon.

Na jeden detail u Amazonu ale pozapomněli. Patentem si pokryli dobíjení dronů, což se nevztahuje na výměnu baterek. Boeing ve skutečnosti paběrkuje a tak si aspoň posichroval výměnu energetických zdrojů. A ještě k tomu něco přidal. V jeho pojetí nemá jít o stanoviště pro „jednotlivce“ ale jakýsi nenápadný ukrytý holubník pro celé droní hejno, čekající jen na povel k vypuštění.  Na jedné takové základně má operovat zhruba deset až třicet dronů. Tím, že nepotřebují odpočinek nutný k dobíjení, zvládnou mnohem více práce a v podstatě  mohou plnit úkol nepřetržitě a to  24 hodin denně, sedm dní v týdnu.   Mluvčí Boeingu se nechal slyšet, že hlavní aplikace jejich stanic by měly být občanského a obchodního charakteru. Nejčastěji se skloňují požárníci a pátrací a záchranné služby. Že by se ale výrobce, tradičně zaměřený na harašení  zbraněmi, svých tradic vzdal jen tak, tomu se moc věřit nechce.

 

Boeingův patent na základnu k výměně baterií i „nákladu“ by měl přinést do strategie válčení revoluci.
Patent na základnu k výměně baterií i „nákladu“ by měl přinést do strategie válčení revoluci.

Patent Boeingu pokrývá napájení stanic solárními články, stejně tak jako napájení z rozvodné sítě. Základny tak mohou být jak na plochých střechách zcela skryty zrakům veřejností, stejně tak ale i jako nějaké oprýskané krabice na stožárech elektrického vedení. Stanice jsou současně i oázami pro chvíle, že se počasí zhorší natolik, že by člověk ani dron nevyhnal.  Mikrovlnná komunikace přes satelit spolu se sítí „čerpacích stanic“ rozmístěných v doletu strojů, by umožňovalo přesuny přímo do operační zóny a její neustálé zásobování „čerstvými silami“.  

John Vian, zaměstnanec firmy Boeing: Jako základna může dobře posloužit střecha domu, ale i zaparkovaný automobil. (Kredit: Boeing)
John Vian, zaměstnanec firmy Boeing: Jako základna může dobře posloužit střecha domu, ale i zaparkovaný automobil. (Kredit: Boeing)

Pravdou je, že mnohé armády si již testovaly různé drony i „v praxi“. Například izraelský  3 kilogramy vážící dron Hero-30 od domácí firmy uVision. Nebo americká „žiletka“ Switchblade. Zatím ale vždy šlo o typ kamikaze, tedy parťáky, kteří se z mise nevrací. Záběr Boeingu je široký. Ke svým jednorázovkám typu ScanEagle a létající ponorce přidává patent směřující na zvládnutí nebezpečných operací pomocí dronů na dálku a koordinovaně  v celých smečkách. Technika zvaná „po útoku se vrať, nalož a opakuj, nebo ve skrytu vyčkávej na další pokyn“, má něco do sebe. Možnost nenápadného hromadného přesunu přes síť spících základen na jiný vzdálený úsek fronty, je z pohledu válečnického řemesla něčím, o čem se budou ve West Pointu učit příští generace kadetů. Zaměstnanci firmy Boeing se hned tak brzo ztráty zaměstnání obávat nemusejí.

 

Literatura

Boeing Base Station Concept
Patent Vehicle base station EP 2 644 438 A2


Video::  Americký Switchblade (Kredit: AeroVironment)



video: Boeing Nathan Hiller umí létat a zároveň má být ponorkou

Datum: 24.11.2016
Tisk článku

222 tipů a triků pro drony - Karas Jakub
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 339 Kč
222 tipů a triků pro drony
Karas Jakub
Související články:

Úřad pro letectví USA posvětil doručení koblihy dronem     Autor: Josef Pazdera (27.07.2016)
Drony dostaly Helios, první obranný antilaserový laser     Autor: Stanislav Mihulka (09.09.2016)
Nový dron je napájen bezdrátovým přenosem energie přímo za letu     Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2016)



Diskuze:

prezbrojeni

Libor Tomáš,2016-11-25 21:13:03

Zda se, ze je cas prezbrojit a rakety vymenit za brokovnice na sestrelovani dronu. Nejlepsi kvalifikaci budou mit zrejme myslivci v jejichz revirech je hojnost bazantu a hus.

Odpovědět

Obrázky z patentových spisů

Jirka Niklík,2016-11-24 18:37:30

Nevíte někdo, odkud vychází jednotný styl obrázků u patentů? Hrozně mi ty obrázky pijou krev, protože v tom zásadně není poznat princip funkce. Jako by to bylo schválně utajené, aby to nikdo nemohl pochopit a okopírovat.

Odpovědět

Patent

Martin Jahoda,2016-11-24 13:51:14

Nedavno jsem si nechaval neco patentovat a pokud vim, tak v evrope nelze patentovat fyzikalni zakon nebo princip nebo prirodni zakony. Tedy nemuzete mit patent na to ze bezdratove nabijete dron na stozaru verejneho osvetleni nebo rozvodu elektriny ale muzete mit patent na konkretni reseni - tedy jak to bezpecne provest. Podle prava EU nelze patentovat ani SW.
To ze nekdo poda patent a ze je prijat je jedna vec ale druha je zda bude patent schvalen(to trva asi rok). V USA se da jako patent prihlasit prakticky cokoliv a pak se to resi soudne, zda to je platne. V EU to zatim do lonska fungovalo tak, ze se neda patentovat kde jaka blbost. Teda pokud to nekdo nepodmazne....

Odpovědět


Re: Patent

Alexandr Kostka,2016-11-25 03:53:19

V USA je bohužel možné patentovat skoro vše, včetně velmi obecných "věcí" a následně tak blokovat pokrok. Viz třeba velmi oběcný patent Applu na "design Iphonu" který prostě jen popisuje telefon s dotykovým displejem přes skoro celou přední plochu a zaoblenými hranami. Kteréžto definici odpovídá prakticky každý nový "chytrý" telefon a strašná spousta těch starších, z doby před patentem. Ani tato logika patentový úřad nezastavila.

Odpovědět

Stanice pro drony.

Vlastislav Výprachtický,2016-11-24 09:42:25

Myšlenka rychlých servisních míst pro drony přichází jako nutná potřeba při jejich širokém využití. Na lodích budou potřebné servisní robotické stanice k rychlému doplnění energií, výzbroje a doručení informačních záznamů a podobně.

Odpovědět

Patent? Na toto?

Vendelin Omacka,2016-11-24 08:36:22

Co je patentovatelne na tom, ze dron pristane na plosine, ktora je umiestnena kdekolvek a bezdrotovo sa dobije? Alebo na tom, ze cely tento humbuk bude schovany a namiesto dobijania sa mu vymeni baterka?

Autonomne pristatie je prior art, umiestnovanie veci na stoziare verejneho osvetlenia je prior art, bezdrotove dobitie je prior art. Ak teda udelime patent niekomu za to, ze zobral 3 dobre odskusane koncepty a proste ich zlepil dohromady, to by sme mali zacat udelovat patenty na zirafy, ktore poskladaju tretiaci z papierovej vystrihovacky, pretoze to nie je intelektualne o nic tazsie.

Odpovědět


Re: Patent? Na toto?

Josef Pazdera,2016-11-24 09:08:57

To je otázka na Evropský patentový úřad a jeho presidenta Benoît Battistelli, který patent udělil. Z jeho rozhodnutí nejspíš evropské firmy v tomto směru bez spolupráce s Boeingem, mají dveře podnikání zavřeny. Ale možná se mýlím, protože Battistelli na svém blogu píše, že jeho úřad „Podporuje inovace a ekonomický růst Evropy„.

Odpovědět


Re: Re: Patent? Na toto?

Michal Lichvár,2016-11-24 15:32:16

Som mohol byt bohaty ... alebo mrtvy :)

Uz ako prisli quadkoptery s fotakmi, tak ma napadlo, ze velke americke farmy by mohli mat po svojom uzemi zakladne pre drony a tie by farmarovi automaticky kontrolovali majetok. A aby sa nemuseli dlho nabijat, bolo by tam riesenie na vymenu bateriek.

Akurat ma fakt nenapadlo, zeby sa TOTO dalo patentovat :)


Ak ten panko ten patent naozaj potvrdil ... njn, byro cratis. And follow the mon(k)ey.

Odpovědět


Re: Patent? Na toto?

Stanislav Florian,2016-11-24 12:55:51

Patentovat lze věci z technického hlediska nové a v principu proveditelné. Patent v USA je na 17 let. Vývoj televize v USA mezi válkami se zdržel asi o 10 let, když nějaký středoškolák patentoval části, které se nepodařilo obejít Vladimíru Zworykinovi ( vynalezl ikonoskop jako předchůdce obrazovky), vědci původem z Ruska. Rubick patentoval nikoliv kostku, ale princip otočných segmentů.
O naše neudržované patenty na odsiřování spalin uhlí se soudily v 80.letech dvě skandinávské firmy. Wichterleho patent kontaktních čoček přinesl jedné americké firmě zisk asi 250 milionů dolarů, jak mu řekli při návštěvě v té továrně v 90. letech. PC IBM kompatibilní žádná část nebyla zkopírována, došlo pouze k implementaci identicky funkčního BIOSu na základě nezávisle provedené analýzy a původní technické dokumentace od firmy IBM.
Vaše představa typu, že lze patentovat dohromady ucelený systém lopata + krompáč + kolečko by neuspěla.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace