Dnes už není pochyb o tom, že Amazonie není žádným panenským pralesem. Rozloha zdejších pralesů se dramaticky zmenšovala během dob ledových, a pak se zase během teplých a vlhkých dob meziledových zvětšovala. Potom do jižní Ameriky přišli lidé a podle všeho začali Amazonii ovlivňovat od samotného počátku. V době před více než 2 tisíci lety byla Amazonie výrazně zasažena civilizací, která tam postavila celé stovky velkých a stále dost záhadných staveb, které dnes známe v podobě geoglyfů, tedy struktur na zemském povrchu.
Je pozoruhodnou ironií, že jsme tyto geoglyfy objevili díky modernímu, dost devastujícímu odlesnění Amazonie. Nacházejí se v místech, které jsme tak nějak automaticky považovali za panenský prales, starý nejlépe miliony let. Jenže očividně nebyl. V brazilském spolkovém státě Acre, který leží v nejzápadnější části brazilské Amazonie, odkryli více než 450 velkých, obvykle geometrických geoglyfů. Jennifer Watling z Exeterské univerzity a z Muzea archeologie a etnografie Univerzity v São Paulu s týmem spolupracovníků prostudovala geoglyfy i s jejich okolím a snažila se zjistit, do jaké míry stavitelé geoglyfů ovlivnili tehdejší amazonskou vegetaci.
Stovky objevených geoglyfů se rozkládají na území asi 13 tisíc kilometrů čtverečních. Objev takto pozměněného území prakticky vylučuje, že by v těchto místech mohl přetrvat neporušený prales. Přesto, že geoglyfů už známe doopravdy hodně, účel jejich stavby je stále záhadou. Podle všeho to nebyly vesnice, ani izolovaná sídla či statky. Archeologové totiž během vykopávek v bezprostředním okolí geoglyfů objevili jen velmi málo jakýchkoliv artefaktů.
Vzhledem k tvaru geoglyfů není pravděpodobné, že vy mohly sloužit k obranným účelům. Autoři studie naznačují, že by mohlo jít o rituální místa, čímž vlastně dávají najevo, že vůbec netuší, jak tyto stavby původně vypadaly, a co se v nich zhruba mohlo odehrávat. Archeologie v pralese, kde jen málokterá věc přežije déle než pár týdnů, není zrovna jednoduchou vědeckou disciplínou.
Watlingová a spol, detailně prozkoumali okolí dvou vybraných geoglyfů. Odebrali vzorky půdy a v nich analyzovali mikroskopická tělíska z rostlin, takzvané fytolity, a spolu s nimi zbytky uhlíků. Podařilo se jim rekonstruovat historii vegetace v těchto místech za posledních 6 tisíc let.
Jak se dalo očekávat, získané důkazy nasvědčují tomu, že lidé, kteří zde stavěli geoglyfy, svým působením dramaticky změnili zdejší pralesy s vysokým zastoupením bambusu. A jak se rovněž dalo čekat, vzhledem k dostupným technologiím nevypalovali ohromné plochy bambusových pralesů najednou, ale pracovali s mozaikovitou krajinou. Tu vypálili, tu vyklučili, tu osázeli, tam zase nechali zarůst.
Tehdejší obyvatelé Amazonie cíleně pěstovali a šířili ekonomicky i jinak zajímavé druhy rostlin. A zvyšovali tím biodiverzitu pralesů. Badatelé dokonce přiznávají, že v současných pralesech státu Acre je toto působení stavitelů geoglyfů dodnes znát. Není to vlastně nic divného. I ve středoevropské krajině jsou velmi bohatými ohnisky biodiverzity rostlin botanické zahrady a zahrádkářské kolonie. Jak říká Watlingová, bylo by dětinské objevem civilizace geoglyfů a dalších obyvatel údajně panenské Amazonie obhajovat totální destrukci rozsáhlých porostů. Amazonie není neposkvrněná divočina, ale napínavá mozaika lidmi různě ovlivněných porostů. Ani takovou mozaiku bychom ale nemuseli kompletně srovnat buldozerem.
Video: Scopus Young Researcher Awards UK, Arts & Humanities: Jennifer Watling
Literatura
University of Exeter 7. 2. 2017, PNAS online 31. 1. 2017.
Amazonský prales roste na ruinách zaniklých civilizací
Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2009)
Rozsáhlé předkolumbovské osídlení východní Amazonie
Autor: Stanislav Mihulka (21.10.2010)
Dávné vyhubení megafauny dramaticky ovlivňuje živiny Amazonie
Autor: Stanislav Mihulka (12.08.2013)
Diskuze:
Kippu
Ctibor Jablonický,2017-02-13 13:22:36
Dovolím si menší poznámku k uzlíkovému písmu... sice je Inkové používali, ale s největší pravděpodobností nejsou jeho autory či objeviteli. Inkové jsou totiž relativně "mladá" kultura. 13. - 16. st Na počátku našeho letopočtu, pokud vůbec existovali, tak maximálně jako bezvýznamný andský kmen. Jižní, případně Mezoamerika má kultury mnohem starší. Co se týče samotného systému Kippu, tak je to, co do možností variant, naprosto bombastická záležitost. Do teď se podařilo spolehlivě rozluštit jen několik místních jmen a čísel. Hlavním problémem je, že spousta provázků byla recyklována a použita několikrát. 3D písmo v praxi kombinované s barvou, vůní a chutí. :-)
Niečo podstatného nám stále uniká!
Anton Matejov,2017-02-12 09:45:38
Stále mám pocit, že sme ešte dobre dobu bronzovú nepochopili a niečo nám riadne uniká.
Kultúry v tomto článku považujem za pokračovanie, či doznievanie kultúr skorej doby bronzovej, alebo neoletickej v Amerike.
Kultúry boli oveľa viac prepojené po celom svete, ako sa v súčasnosti pripúšťa.Veľký odborník na medene bane vyslovil údiv, že behom asi 500 rokov sa po celom svete rozšírila ťažba a výroba z medi. Tiež dospel k predpokladu, že v danej dobe existoval svetový obchod! Dosť ľudí pletie v úvahach, že moria boli okolo 10 000 - 6000 pred naším letopočtom o 100 metrov nižšie! Prepojenie daných kontinentov bolo oveľa jednoduchšie.
Pri ťažbe a výrobe medi, získavaní cínu, distribúcii jantáru a pravdepodobne i soli sa pracovalo pre stovky kilometrov vzdialených príjemcov!
Prekvapilo ma, aj v naších štátoch sa našli artefakty zo Stredozemného mora, tak isto artefakty zo Švédska (napríklad korálky z jantáru). Na ihlicu niekde pri Žiline sa našlo nezávisle puzdro niekde v pri Košiciach. Výroba bola takzvane unifikovaná.Tak isto otázka Venuš (Sošiek žien) v naších štátov sa našli zo Sibíru, tak aj čierné venuše z Afriky a podobne.
Kultúry doby bronzovej poznali kalendár na celkom vyspelej úrovne. Dosť nás zavádza že sa neskôr presadili iné kalendáre a daný zmätok v datovaní, prvých záznamov nielen biblických,veku prvých kráľov v Mezopotánii.
Ako ale mohli mať také presné kalendáre bez písma? Veď astronomický museli pozorovať pohyby Mesiaca, Slnka, Jupitera stovky rokov a zostavovať tak poznatky, alebo oveľa lepšiu matematiku.
Chýba s danej doby písmo, iné zaznámy, alebo ich nevidíme.
V tomto článku sa píše o geoglyfov. Aj tuna sú cíťiť vysoké geometrické poznatky. Ešte okatejšie je to u kultúr v okoli Nazca, ktoré vidieť z pohľadu lietadla, balóna. Na wikipédiach sa píše... Předmětem úvah je však metoda, kterou byly tyto obrazce přesně vyměřeny, a především smysl těchto obrazců. Z povrchu země jsou tyto obrazce nerozlišitelné a v moderní době byly objeveny až ve 20. letech 20. století při leteckém průzkumu oblasti....
Nemôžem uveriť, že by ich šlo vytvoriť bez pokročilej geometrie. Pokročilá geometria predpokladá nejake formy záznamov cez písmo. Núti to k predpokladom v možnosť používania balonov v dobe bronzovej. Kutúry doby bronzovej majú veľkú podobnosť v silných vierach v Bohov Slnka a Mesiaca. Mayovia mali veľmí údivujúci presný kalendár. Dokonca aj svoje zvláštne písmo.
Kam ale zmizlo písmo doby bronzovej a dané poznatky? Písma aj zanikali ako klínove písmo, Egyptské.
Harapskú kultúru v Indii som považoval za oveľa staršiu ako Mezopotánsku, čo sa v posledných rokov potvrdzuje. Ich písmo sme ešte nedešifrovali. Udivuje stále ich vysoké hygienické a vodné stavby. Udivuje, že sme nenašli u nich stopy po pálacov elít. Teda ich vôbec nechápeme ako pozostakové civilizácie skorej doby bronzovej.
Geoglyfy mohli v Európe zmiznuť silným poľnohospodárstvom.Nezakonzervovali ich pralesy, púšte.
V Europe a na Blízkom Východe sa tiež bojovalo, čo je zaznamenáne najmä stavbou ochranných valov, hradísk. V Europe sú prekvapivé stavby mohyl, ako tiež nechápeme napríklad význam diela Stonhendž.
Možno kultúry doby neolitu a skorej doby bronzovej používali povrazkové písmo Kippu, ako Inkovia Kippu. Vznik Inského písma povrázkového Kippu sa už datuje dlho pred náším letopočtom. Pozostatok?
Veď také písmo, formu záznamov mohli knažky v naších lokalitách nosiť takto napríklad v podobe korálkov na prsiach. Ako ozdoby na svojích sukniach. Aby niektorí neboli prekvapení, v danej dobe boli často kulty matky, silné kňažky aj na naších územiach.
V prvých čínskych záznamov, písmu na kostiach boli dešifrované prekvapivo veštby!
A takto nám podobne jednoducho unikajú možné záznamy, písmo skorej doby bronzovej.
Niečo strašného sa ale okolo 8000 - 6000 pred naším letopočtom stalo.
Takmer všetké kultúry hovoria o veľkej potopy, nielen Biblia. Mýty o Veľkej potope zaznamenáli v Číne, Mezopotánii, v idiánských kultúrach.
Mám takéto vysvetlenie, hypotézu. Do asi Indického oceánu dopadla väčšia vodná kométa, alebo asteroid. (Preto sme nenašli patričný kráter.)
Obrovské stometrové vlny cunami zaplavili morské civilizácie a zničili artefakty vyspelejších prímorských civilizácii, možno aj bájnu Atlantídu. Obrovské množstvo vody sa vyparilo do atmosféry a skutočne dlho biblicky pršalo s následnými miestnými lokálnými záplavami. Sklenikový efekt spôsobil zrýchlenie topenie ľadovcov a stupanie svetových hladín morí.
Niektorí astronómovia pripúšťajú túto možnosť a podkladajú ju napríklad stopami po vlnách cunami na Madadaskare. Prelomila sa následkom Bosporská úžina (asi 6000 pred n. letopočtom) a do Čierného mora (dovtedy sladkovodného jazera začalo prenikať Stredozemné more.) Prelomilo sa následkom aj jazero vo Švédsku a vzniklo Baltské more. Zdevastované a vyspelé civilizácie to hodilo o stovky rokov vývoja späť. Prerušilo sa svetové prepojenie, obchod. Rozdelili sa následkom aj Indoeuropské jazyky. Asi 6000 pred naším letopočtom.
Genetici vyšli s prekvapivými štúdiami cez teoriu hrdla láhve, že muži boli okolo roku 8000 - 4000 pred naším letopočtom na vymretie! Napríklad link: http://www.osel.cz/8190-pravdolaskovstvi-v-nasi-evoluci-zapomente.html
Všímnite si tam vety...Jak to, že hezčím polovičkám se daří, lidská populace celkově roste a Y chromozom hlásí, že mužům hrozí vymření?...
Re: Niečo podstatného nám stále uniká!
Karel S.,2017-02-12 11:46:06
Zajímavé, nepíšete náhodou záhadologickou literaturu? Váš pohled by možná stál zato rozpracovat. Mimochodem na ty věštby třeba v angličtině odkaz asi nemáte, že?
Máte pravdu že máme obrovskou mezeru ve vědomostech, to není jen tím, že se něco ztratilo, ale z ničeho nic dochází k raketovému rozvoji. Co jej způsobilo? Osobně se domnívám, že písmo nemuselo být zrovna provázkové, ale mohlo být klidně na něčem na způsob papíru či pergamenu, ten by nemusel snadno přežít a při koncentraci lidí na pobřeží by byly tyto záznamy ztraceny. Být archeology, pak hledám kolem dolů na kovy, jestli se něco nedochovalo. Ale pochybuji o tom, nanejvýš by se mohlo něco objevit v keramice.
Nepamatuji si přesně v kterém tisíciletí to bylo, ale oblast v Číně, která je dnes neobyvatelná byla před dávnou dobou křižovatkou obchodních cest a poměrně hojně osídlenou, jsou tam zachovány přírodní mumie lidí několika typů. Navíc ve stavu, kdy se dá provést rozbor DNA z měkkých tkání. Takže svět jistě byl mnohem více propojený. Teoreticky by mohlo podle obsahu kovů jít stopovat odkud materiál na nástroje pocházel, každá ruda je jiná a postupy +- stejné ji nevyčistí, také se podle stáří bude lišit podíl izotopů.
Souhlasím s tím, že náš druh vážně zasáhla nějaká přírodní katastrofa, jinak by nebylo možné aby byl mýtus potopy tak rozšířený. Pochybuji že, byť tu šance je, že by staroegyptský mýtus o vzniku světa z vody kdy se vynořil vrcholek a na něm bůh (Sobek??) a z jeho semene pak vznikla zem, mýtus o tom že dokonalý svět Ahura Mazdy byl přetvořen válkou s Ahrimanem (myslím že vlny v tom hrály roli), biblická potopa, Atlantida a vlastně celosvětové povídání o potopených nádherných městech, byly jevy nezávislé. Ano bude tu jistá odvozovací a přejímací řada, ale základ bude asi v jedné události.
Myslím že by se nemuselo jednat zrovna o kometu, tou dobou se mírně oteplovalo, mohlo možná doít k destabilizaci velkého ložiska methanu, jeho hydrátů, které pak urychlily růst hladiny moří. Dopad komety, která by byla schopná rozjet masivní GO by zanechal nějaké záznamy, byť by to byl kus ledu. Tunguzský meteorit byl srovnatelný s jadernou zbraní a nic moc nenadělal, ani naše nejsilnější jaderná zbraň, skoro 50Mt nebyla sto nic moc udělat. To se odpálila blízko moře a možná vytvořila záliv. (existuje na internetu aplikace, kde si můžete "odpálit" kteroukoliv jadernou nálož a vypočítá Vám to její dosah) Kometa, která by pohla s klimatem takovým způsobem aby došlo k bleskové povodni by i při dopadu do oceánu nechala stopy v geologickém záznamu (asi jsou), nejspíš by došlo k iniciaci sopek. Ale podobnou škodu by možná napáchalo i jen prosté vypaření mořské vody při velké podmořské erupci.
Zátopa, která by neumožnila civilizaci se pomalu přesunout by musela být ne v cm/rok, ale v cm/měsíc, nebo možná cm/týden.Je vůbec slunce sto dodat dostatek energie k tomu aby se tak stalo? Ano povodně mohly hrát jistou roli, ale zase na druhou stranu kolik by muselo spadnout vody, aby k tomu došlo? Poměrně dost. První musíte nasytit půdu, pak by stačilo jen 0.3mm/m^2 (pokud počítám dobře) a budeme na úrovni povodně z roku 2002. Spíš než vlna tsunami by prolomení Bosporu způsobila až rostoucí hladina, ale jaké oteplení by muselo nastat aby rostla hladina moře uspokojivě, třeba o 1m ročně? (menšímu by se asi lidstvo postupně přizpůsobilo, lidí bylo možná tak 1/100 toho co dnes) Vodní pára v přízemní vrstvě je poměrně krátkodobá záležitost. Ale mohlo třeba tím dopadem dojít, jak jsem říkal, k narušení hydrátového ložiska a to pak během století rozjet ten celý růst hladiny.
Také se musí uvažovat to že tání ledovců je s pozitivní zpětnou vazbou. Takže odhalení větších a větších částí pevniny či moře znamená více a více tepelné energie, která rozpouští další led. Je otázka, jak se zachová celé klima když rozpustíme definitivně led v Grónsku.
Kdesi jsem četl zajímavý experiment, chápu že vana není oceán :), napustil vanu studenou vodou, pak do ní pouštěl teplou a měřil teplotu v jistých vzdálenostech, dost dlouho se prý teplá držela kolem přívodu vody, kraje byly studené, následně se pak po určité době velmi rychle prý teplota srovnala. Takže možná stačí když se na určitou mez ohřeje tropické moře a v určitý moment pak polární oblasti pocítí tepelný šok, to se zatím nestalo. Ale mohlo by to být za tím rychlým růstem hladiny. Pokud by se první prohřály tropy a pak náhle ohřálo moře kolem zalednění, mohlo to vytvořit podmínky pro extrémně rychlé tání a růst hladiny.
Re: Re: Niečo podstatného nám stále uniká!
Anton Matejov,2017-02-12 15:21:44
Odkazy na prvé Činske písma a veštby nemám. Viem, že to bežalo na TV Viasat History a často to opakuju ... O vzostupe Číny. Možno sa to dá vyhľadať na Youtube pod kľúčovými slovami Viasat History. Dokument bol asi starý 5 rokov.
V danom prvom dešifrovani písma zapísany v kostiach sa udajne pýtal Čínsky kráľ...
Ako bude dlho žiť jeho konkubína?
Veľa sa tam spominala kultúra Er-li-tchou v provincii Che-nan.
Hovorili tam, ako ste spomenul a naznačil o vystopovaní miesta ťažby medi.
Dovážali meď až odkiaľsi 100 kilometrov zo severných častí.
Krutí Čoovia tiež radi obetovali. Ľudské hlavy vkladali rituálne do džbánov. Tam sa tak isto zistilo podľa zubov obetí, že obete pochádzali stovky kilometrov zo Západnej Číny od Žltej rieky.
Teda v Číne aj inak veľmi silné znaky prepojenia cez 100 kilometrov rôznými civilizáciami, smermi.
Náleziská z neolitického obdobia Číny pred 4 - 12 tisíc rokmi sú rozosiate po celej krajine. Okrem iného, archeológovia odhalili nástroje, ktoré slúžili na pestovanie ryže a prosa pred 6 - 7 tisíc rokmi. http://www.cina.estranky.sk/clanky/historia-ciny.html
Na českej wikipedii sa uvádza... První historicky doloženou čínskou dynastií byla dynastie Sia. Ta však byla dlouho pokládána za pouhou legendu, dokud nebyly uskutečněny vykopávky ze starší doby bronzové v lokalitě Er-li-tchou v provincii Che-nan. Od té doby archeologové odkryli hrobky a nalezli bronzové předměty poukazující na možnou existenci dynastie Sia na místech citovaných starodávnými čínskými texty.
Ale artefakty s medi môžu datáciou zavádzať. Meď bola v neolitu extrémne drahá, drahšia ako zlato, striebro. Často výrobky z medi recyklovali.
Aj Židia častorkrát biblicky uvádzajú tie svoje exody a otroctva napríklad z Egyptu, Babylonu. Hlavný dôvod bol asi, že mali veľké medené bane. Už okolo ich kráľa Šalamúna sa často zdôrazňuje biblickí nielen nielen jeho múdrosť, ale aj medené bane a bohatstvo. Ale starí egypťania veľmi potrebovali meď najmä na svoje nástroje, stavby pyramíd, sôch a v kameňolomoch!
V Číne a dokonca aj v Amerike sa tiež prelomili veľké jazera. Akurát neviem či tieto udalosti môžem časovo zosúladiť zo svojími tvrdeniami do približne doby 8000-5000 pred naším letopočtom.
Údajne aj s greckých mytológii mohol Jáson cestovať nielen cez Čierné more ale aj cez Kaspické more až do Indii. Legenda o Jásonovi a zlatých rúnach údajne inšpirovala Alexandra Veľkého.
Nevedno či legendy o zlatych rúnach nejde vlastne spojiť s runovým písmom, abecedou ktorá skôr odkazovala na náleziska zlata.
Aj to runové písmo je zvláštne. Na wikipediach sa píše...
U většiny názvů se jejich rekonstrukce opírá o jistotu, že se nacházejí jak u gótských písmen, tak u anglosaského futharku i u severských run. Názvy pocházejí ze slovníku každodenního života i mýtů; některé jsou neutrální, některé pozitivní a některé negativní
Spôsob potreby zapísovania skôr svedči o blízkosti k Čínskym civilizáciam.
Viem, že germánske kňažky sa dlho roky učili odľahlo v dubových lesoch od ostatných a potom odobzdávali vedomosti, veštby o ktoré sa neradi delili. Germánske, a keltské kalendáre a rituály sa viacej približujú kalendárom z doby bronzovej. Aj Kelti boli aj dobrí obchodníci.
Sumeri a starí egypťania potrebovali písmo najmä kvôli evidencii majetku, dani, velebeniu vládcov.
Harapská kultúra asi tiež čulo obchodovala. Spomína sa už chvástanim mezopotánského Sargona, že dovolil loďam z východu aby vpluli do ich prístavoch obchodne. Starí egypťania a Byblončania radi vykladali svoje steny modrým kameňom až z bani z Afgánistanu.
Neskôr prenikli do Indie takzvané hymny. Tam sa dá tiež vystopovať iný účel, potreby vzniku písma.
Re: Re: Re: Niečo podstatného nám stále uniká!
Karel S.,2017-02-13 10:46:31
100km je vzdálenost poměrně malá, nezajímavá a dosažitelná asi za týden cesty. To co jsem myslel á byly cesty dlouhé tisíce kilometrů.
Co se týče velkých jezer, tak tam to bylo složitější, ale současná cesta pro vodu se otevřela někdy kolem roku 5000. niagaraparks.com/about-niagara-falls/geology-facts-figures.html
Existoval "přepad" z Kaspického moře do černého, ale To bylo v době existence ledovce, který bránil sibiřským řekám v tom, aby tekly na sever, v dnešní oblasti západosibiřské roviny existovalo Jezero, které přetékalo do Aralského, odtud tekla voda do kaspického s hladinou až 25m.n.m., pak do Černého atd.
Jenže je tu problém, toto bylo naposledy snad kolem roku 8000 př.n.l. Víte kam by to ale posunulo Argonauty? Nevím, kdy tady ta situace skončila, roli mohl hrát i ledovec v severní Evropě, který by taktéž blokoval odtok a otáčel všechno vodu na Jih do Dněpru a Volhy. Až do asi 17. století navíc z Amudarji odtékala část vody do dnes již zaniklého jezera směrem ke Kaspickému moři.
Teoreticky by tedy mohlo k jakési takové cestě dojít a dostat se s menší lodí až někam do Persie z druhé strany ale to to by asi neseděly tak úplně ty příběhy s dobou kdy se měly podle legend stát.
Jinak již ve starověku byl prokopán průplav mezi Nilem a Rudým mořem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
