Mohli by těžaři na Měsíci vystřelovat rudu do vesmíru railgunem?  
Vojenští vývojáři intenzivně pracují na elektromagnetických railgunech, s nimiž chtějí pálit po nepříteli. Pokud uspějí, tak by využití elektromagnetické technologie mohlo být mnohem širší.

 

Railgun na Měsíci. Kredit: Space Studies Institute
Railgun na Měsíci. Kredit: Space Studies Institute

Ať se nám to líbí anebo ne, těžba surovin na Měsíci i dalších tělesech Sluneční soustavy je už za dveřmi. Otázkou už jenom zůstává, jakými technologiemi se tam bude těžit a jak budou vytěžené suroviny dopravovat na místo určení. Poslední dobou se začíná rýsovat možnost, že by těžaři z Měsíce posílali suroviny do vesmíru pomocí elektromagnetických railgunů na solární pohon.

 

Office of Naval Research.
Office of Naval Research.

Už to není takové science-fiction, jako ještě nedávno. Odborníci amerického námořnictva nedávno během testů vypálili z elektromagnetického railgunu projektil rychlostí Mach 6 (tj. 7 350 km/h). V tu chvíli přestalo být použití railgunu na Měsíci úplně planým fantazírováním. Úniková rychlost na Měsíci totiž činí jenom o něco více – 8 530 km/h a je již tedy pozvolna v dosahu railgunů. Na těchto zbraních, které odpalují projektily na velkou vzdálenost s využitím elektrické energie, pracují odborníci ve výzkumu Office of Naval Research.

 

Výstřel z railgunu při nedávných testech. Kredit: Office of Naval Research.
Výstřel z railgunu při nedávných testech. Kredit: Office of Naval Research.

Railguny fungují tak, že silné elektrické proudy vytvoří magnetická pole, která velmi rychle posunou projektil po kolejnicích a odpálí ho. Obvykle se s nimi počítá na Zemi, ale už v roce 1974 navrhl Gerard O’Neill z Princetonu elektromagnetický railgun, který by odpaloval náklad z Měsíce. Podle jedné z představ o fungování takového projektu by railgun mohl vystřelovat kusy rudy velikosti basketbalového míče z povrchu Měsíce do vesmíru. Taková ruda by pak mohla být použita jako materiál ke stavbě nových vesmírných základen a satelitů.


O’Neill časem svůj projekt vylepšil a zjistil, že by k odpálení rudy do vesmíru dostačoval railgun o délce minimálně 160 metrů. A to jsou docela slibné, představitelné rozměry. S takovým odpalovacím zařízením by bylo možné posílat měsíční rudu do stanice mezi Měsícem a Zemí, která by mohla být v libračním Lagrangeově bodu L2.


Podle představitelů Office of Naval Research je to velice zajímavý nápad. Prozatím by taková elektromagnetická odpalovací zařízení byla poněkud nepraktická, protože odpalují malé objekty a vyžadují k tomu velké množství energie. Výzkum kolem railgunů ale pokračuje dál, vojáci s nimi počítají, a pokud vše půjde dobře, tak by se elektromagnetická zařízení mohla stát součástí kosmických technologií, třeba i včetně transportu mezi Měsícem a kosmickým prostorem.

Video:  NEW US ARMY RAILGUN CAN DESTROY TARGETS 125 MILES AWAY


Video: Railgun test firing: US Navy released a cool video of a functional railgun


Literatura
Space.com 12. 4. 2017.

 

Datum: 14.04.2017
Tisk článku

Svastika a Pentagon - Pepperštejn Pavel
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 298 Kč
cena: 265 Kč
Svastika a Pentagon
Pepperštejn Pavel
Související články:

Vojáci vyzkoušeli silné elektromagnetické dělo     Autor: Josef Pazdera (11.12.2010)
Co si šéf Pentagonu objednal na příštích deset let?     Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2016)
Americké námořnictvo vytrvale pracuje na railgunech     Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2016)



Diskuze:

Mnozí zapomínají na H3, kterého je,

Karel Rabl,2017-04-20 10:56:05

na povrchu měsíce pocházejícího ze slunce tolik, že se jej vyplatí těžit z měsíčního prachu a vody než z miliónu litrů mořské vody na zemi a také lithia a uranu, thoria a ostatních těžkých prvků z meteoritů.

Odpovědět


Re: Mnozí zapomínají na H3, kterého je,

Josef Hrncirik,2017-04-20 12:14:48

Někteří zapomínají na "e".

Odpovědět


Re: Mnozí zapomínají na H3, kterého je,

Vojta Ondříček,2017-04-20 17:15:39

Máte na mysli zřejmě isotop Helia ³He.
Že je na Měsíci asi nikdo nepopírá, jde o to, jak ho získat a transportovat na Zem.

Píšete, že se to vyplatí - na posouzení hospodárnosti je ovšem nutná kalkulace nákladů, jak na získání a úpravu suroviny, tak na transport a pochopitelně i na zařízení, ve kterém se využije. Existuje taková kalkulace nákladů na získání té suroviny (³He) v poměru k její hodnotě?

Téma článku je myšlenka použít systém rail-gun na urychlení objektu s cenným nákladem s povrchu Měsíce na únikovou rychlost (2,4km/s). Už tento nápad je těžko proveditelný.

Odpovědět

Rudy Mesiaca

Milan Závodný,2017-04-16 11:24:25

Pokiaľ viem, na Mesiaci niet doskovej tektoniky, čosi ako "ruda" sa tam prakticky nenachádza, materiály sú premiešané dosť rovnomerne. Aj s pozemskou výbavou by sme tam ťažko mohli ekonomicky niečo dolovať. A potom: Kdesi v Langrageovom bode niečo taviť a odlievať a frézovať a atď., nie je to trocha šialené? Myslím, že p.Ondříček to povedal jasne a vyčerpávajúco. Na Zemi je to ešte stále rádovo mnohonásobne lacnejšie. (Ako aj kolonizovať Mars: Kolonizovať Antarktídu by vyšlo tak miliónkrát lacnejšie, ale nikto sa k tomu nemá.)

Odpovědět


Re: Rudy Mesiaca

Josef Šoltes,2017-04-16 17:49:58

Neberete v úvahu, že použití těch výrobků není určeno pro Zemi, ale pro vesmír a to vám rovnici s mnohonásobně lacinějším výsledkem trochu mění... Navíc není pravda, že Měsíc nemá místa, kde se vyplatí těžit. Má. To, že nemá tektoniku, ještě neznamená, že tam ty materiály nezůstaly od doby jeho vzniku.

Odpovědět


Re: Re: Rudy Mesiaca

Milan Závodný,2017-04-16 19:16:09

Je to ale praďaleká budúcnosť. O prílišnom rozptýlení materiálov a malej úspešnosti ťažby som čítal zrejme v Kozmose. Možno vzácne zeminy sú dostupnejšie viac, než na Zemi. Ale máte pravdu, ak by sa nejednalo o dodávky na Zem.

Odpovědět


Re: Re: Rudy Mesiaca

Vojta Ondříček,2017-04-16 21:45:31

Ani tohle není řešení pro dohlednou dobu.

Na Měsíci se mohou najít na povrchu a v malé hloubce potřebné nerosty, třeba z impaktů. To je ale nejisté, páč to ještě nikdo nezjišťoval.

Industrializace Měsíce.
Problém by nastal s transportem strojů, lidí, jejich habitátů, potravy, vzduchu a pod. ze Země na Měsíc. Dosud se podařilo spojeným úsilím jednoho velkého národa na Měsíc poslat pár lidí na pár dní. Raketová technika od té doby neudělala skok vpřed, nanejvýš krůčíček. Náklady na transport materiálu na Měsíc jsou a zůstanou v mnoha milionech za kg (nevím to, jen hádám).

S nějakou produkcí sofistikovaných strojů na Měsíci nelze v dohledné době počítat a nedovedu si představit, že se to někdy změní. Nad to panují na Měsíci ještě životu nepřátelské podmínky, od kosmického záření, přes ohrožení meteory (nic neshoří v neexistující atmosféře), po všudypřítomný elektricky nabitý prach. Takže by musely být vybudovány obrovské haly pod povrchem a na povrchu skleníky na pěstování potravy a recyklaci CO2.

Metalurgii v beztížném prostředí na Měsíci také nelze provozovat, to by musely být ocelárny na orbitu.

Obávám se, že obydlení Měsíce je a zůstane pouze zbožným přáním.

Odpovědět


Re: Re: Re: Rudy Mesiaca

Milan Závodný,2017-04-17 05:55:32

Úplný súhlas. A nie len na Mesiaci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Rudy Mesiaca

Marek Zelenka,2017-04-19 12:38:24

Vojta Ondříček: Největší problém této naprosté scifi představy je hlavně produkce energie, která vůbec něco takového umožní. Nejdřív by tam museli vybudovat z vypětím všech sil elektrárnu, mít co pálit atd. aby mohli vůbec něco seriózního těžit, což nemohou bez plynu, ropy nebo uhlí. Zatím tam neumíme ani létat, a už tam chceme těžit. Podle mne mají tyto představy původ v amerických scifi filmech ala pěstování brambor na Marsu a spol :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Rudy Mesiaca

Josef Šoltes,2017-04-19 13:28:57

Zrovna produkce energie problémem není. FV panely fungují na Měsíci i ve vesmíru mnohem lépe než na Zemi. A samozřejmostí je malý jaderný reaktor, ono vzhledem k nákladům na vybudování podobné základny by reaktor nebyl nijak zvlášť drahý.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Rudy Mesiaca

Vojta Ondříček,2017-04-19 13:48:38

Není nad malé jaderné reaktory ... s parní turbínkou, chladícími věžičkami a bazénkem pro použité topné tyčinky. Uran, pokud možno už obohacený, snad najdeme přímo na Měsíci, že jo?

Fotovoltaika bude na Měsíci fungovat ovšem zajisté dobře, na výkon 1MWp postačí kolem čtyř tisíc čtverečních metrů FV panelů. Nosné konstrukce s motory a převodovkami na natáčení za Sluncem také přidá trošíčku na hmotnosti. No a pak je potřeba akorát měniče (DC-AC), transformátory, kabely a podobné doplňky. A budku pro hlídače.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Rudy Mesiaca

Marek Zelenka,2017-04-21 23:52:21

Vojta Ondříček: Takové představy o malém jaderném reaktoru dopraveného na Měsíc jsou stále v rovině neskutečného scifi. Mobilní jaderné reaktory se s úspěchem používají např. v "triviálním" prostředí v jaderných ponorkách po desítkách let vývoje a pro palivo si zajedou, kdykoliv potřebují, a na chlazení jaderného štěpení mohou použít vodu v moři. Bez chlazení jaderný reaktor nemůže existovat. Pokud chlazení vypadne, tak katastrofa. Jakou energií budete chladit jaderný reaktor? Na Zemi se používá chlazení zajištěné elektřinou z uhlí, v nouzi krátkodobě naftový generátor.

Scifi představy o těžbě na Měsíci si ale představují, že na ten jaderný pohon nebude něco jezdit (jako ponorka), ale bude se tou energií hlavně těžit. To je zcela odlišná rovina na energetické nároky. A ještě větší představa je, že najdete na Měsíci uran a ten se "jen tak" použije. Víte jak sofistikovaný proces je vytěžit uran a získat z něho použitelné palivo, jak neskutečně energeticky náročný a technicky sofistikovaný je to proces a co všechno se na něm podílí? A mimochodem, ten uran se na Zemi těží stroji na ropu a zpracovává se v továrnách na elektřinu produkovanou vesměs uhlím, tedy něco takového neumíme ani náhodou na Zemi. Nebo aspoň o žádném těžebním stroji na uran zatím nevím. Blbě se to chladí :-)

A fotovoltaika? Ta ani na Zemi dobře nefunguje bez konvenční elektrárny. Leda byste na Měsíc chtěl rvát ohromné baterie nebo těžit jen za dne. A to se nebavíme ještě o tom, že nad 70 StC účinnost panelu výrazně klesá. Každý panel, který na Měsíc dopravíte vás vyjde na tak ohromnou částku, že jí musíte zahrnout co celkové bilance jakékoliv těžby. Je to opravdu abnormální scifi bez špetky seriózní kalkulace a sumarizace nároků na takový proces. Prostě americký Hollywood :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Rudy Mesiaca

Vojta Ondříček,2017-04-19 13:34:53

:-) Ta potřebná energie.

Český jaderný fyzik, František Běhounek, našel (v jedné ze svých knih) někde v Antarktidě minerál zvaný penitilin (nebo tak nějak), který dodával přímo elektrickou energii, nevyčerpatelně. Asi podobně jako ona pověstná slánka v pohádce Sůl nad zlato dodala neomezené množství soli. Ani Jules Verne nebyl troškař, kapitán Nemo čerpal nevyčerpatelnou energii z vody a Robur dobyvatel zase z tajemných (asi litiových) baterií.
V Perry Rhodanovi zase mají kapesní fůzní generátory dodávající TW výkon po dobu mnoha let. Při přetížení rudě žhou, ale to jim nevadí.

Před pár lety jsem čet, že nějaký politik tlačil na NASA, aby na orbitu postavila repliku hvězdného korábu Enterpreis a než prý bude dostavěna, tak už lidstvo vyřeší nadsvětelně rychlý pohon. Kapitána Kirka už mají a Spock je hledán.

Lidé se zkrátka nechají unést svým přáním, svým snem a někteří při tom jaksi ztratí cit pro realizovanost.

Osídlení Marsu a jeho "Terraforming" považují někteří za uskutečnitelný a argumentují potřebou životního prostoru pro populační explozí vzniklých přebytečných lidí.

Lidem by udělalo dobře si čas od času zopakovat školní fyziku.

Odpovědět

Jaromír Malý,2017-04-15 22:37:02

Odpovědět

Jaromír Malý,2017-04-15 22:36:53

Odpovědět

PR ministerstva obrany

Mojmir Kosco,2017-04-15 13:18:48

se probudilo a zjistilo že MO utratilo miliony dolaru za neschopnou zbraň ( již hitler něco takového vyváděl(na vzduch) a stačilo pár náletů a konec)tak to předalo dál aby si uchovalo tvář. Lepší řešení by asi byl měsíčný orbitální výtah

Odpovědět


Re: PR ministerstva obrany

Juraj Chovan,2017-04-15 14:55:54

Orbitálny výťah je stabilizovaný závažím na opačnom konci. Odstredivá sila závažia ktorá lano napína je priamo úmerná štvorcu rýchlosti rotácie vesmírneho telesa. Takže 2x pomalšia rotácia znamená 4x dlhšie lano. Preto majú orbitálne výťahy teoretický zmysel iba u rýchlo rotujúcich telies. V prípade Mesiaca ktorý sa otočí okolo svojej osi raz za 30 dní by lano muselo byť dlhé niekoľko stotisíc km. Porovnaj to s potrebou vybudovať pár km dlhú rúru elmag.dela. Okrem toho kabíny výťahu musia byť samohybné t.j. oveľa zložitejšia (a drahšia) konštrukcia ako v prípade kapsúl vystreľovaných z dela.

Iná paráda by bol výťah spájajúci Mesiac so Zemou (pevne uchopený na Mesiaci a na našej strane by sa koniec vznášal na platforme letiacej rýchlosťou dopravného lietadla cca 20km nad Zemou, premenlivá vzdialenosť Zem-Mesiac by sa regulovala navíjaním a odvíjaním na Mesačnej strane). Tovarová výmena medzi Zemou a Mesiacom by fičala ako dnes medzi Čínou a Európou. Vzhľadom na technické komplikácie si na takúto stavbu ešte nejaké to storočie počkáme :)

Odpovědět


Re: Re: PR ministerstva obrany

Josef Hrncirik,2017-04-15 15:39:42

Na rozdíl od zákeřného Davidova praku vytaženého z kapsy,
VV musí být fortelně tuhý nosník, vrhač handgranátů.

Odpovědět


Re: Re: PR ministerstva obrany

Vojta Ondříček,2017-04-16 22:00:15

Ta hypothetická přistávací dráha dosažitelná letadly je pochopitelně v atmosféře kladoucí aerodynamický odpor v rovníkové oblasti by měla 16 set km/h, musela být tedy manévrovatelná a doletět si někam na vyšší zeměpisnou šířku.

Další problém, by bylo lano o délce přes 400 tisíc km, obávám se že je ještě nezhotovitelné a rovněž netransportovatelné. Potřebný vrátek na Měsíci by musel navíjet a popouštět zhruba dvacet tisíc km lana ve 15. denním rytmu.

Počkáme si tedy nějaké to století a nebo použijeme osvědčené beamování. :-))

Odpovědět


Re: PR ministerstva obrany

Pavel S,2017-04-15 15:46:47

Zase jsi kosco dokázal svou hloupost a absolutní neznalost.
http://www.nydailynews.com/news/national/rail-gun-u-s-navy-top-gun-article-1.1749616

Odpovědět


Re: Re: PR ministerstva obrany

Josef Hrncirik,2017-04-15 16:20:06

Snímek Machova kužele a hořícího (p)ohonu vyzrazuje max. rychlost M2.

Odpovědět


Re: Re: Re: PR ministerstva obrany

Pavel S,2017-04-17 09:09:51

Je vidět, že jste na slovo vzatý odborník. Určitě jste ten hořící ohon zažil na vlastní kůži.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: PR ministerstva obrany

Josef Hrncirik,2017-04-18 08:10:33

Díky za odkaz a obr. z ny daily news.
Na obr.3 je po 4 ms od výstřelu, tj. cca 10 m od ústí děla je za projektilem žižlavá modrá čára dopingu? p(ohonu)?
Machův kužel mi na M6 připadá málo ostrý.
Co vlastně prostřelili?

Odpovědět


Re: PR ministerstva obrany

Josef Šoltes,2017-04-16 17:52:26

Hm, mě přijde railgun na Měsíci docela reálně. Může být totiž relativně dost dlouhý a nemusí směřovat nijak zvlášť do výšky. Navíc rychlost 8000 m/s není nic extra, dnešní railguny mají problém hlavně s atmosférou Země, která je ničí. Ve vzduchoprázdnu na Měsíci to bude fungovat docela dobře.

Odpovědět


vytah na mesici

Mojmir Kosco,2017-04-16 20:02:26

Spolecnost liftport dokonce pripravuje studii?gravitacni prak by byl mozna lepsi .kazdopadne operacni nasazeni railgunu je problematicke stejne jako za 2 valky a z hlediska vojenskeho vyuziti (ne vedeckeho) je ta zbran nepouzitelna

Odpovědět

loď

Jaroslav Pešek,2017-04-15 11:42:54

To už by bylo lepší to střílet na čekající transportní loď na orbitě, která by ty projektyly chytala.

Odpovědět


Re: loď

Juraj Chovan,2017-04-15 12:27:24

Transportná loď ktorá na orbite "čaká" (v zmysle stojí) má tú nepríjemnú vlastnosť že zvykne padať nadol ako povestné jablko na Newtonovu hlavu. Loď ktorá po orbite krúži má zasa úplne inú vektorovú rýchlosť ako vystrelený projektil, je to podobné ako keby malo dopravné lietadlo počas letu zbierať vystrelené protiletecké strely. V zásade pekná podívaná ale inak dosť drahá sranda...
Do bodu L2 to chcú vystrelovať preto lebo tam sú telesá v gravitačnej rovnováhe t.j. voči sebe navzájom sa pohybujú rovnako pomaly takže tam to vedia zbierať ďaleko jednoduchšie.

Odpovědět

Da (ano), pokud tam bude bezletová zóna

Josef Hrncirik,2017-04-15 09:15:25

Odpovědět

Rudo, ruda je nevodivá. Bude nutno ji zabalit do futrálu ze zinkového plechu!

Josef Hrncirik,2017-04-15 08:35:51

Odpovědět

No a co kdyby se použil stlačený plyn,

Karel Rabl,2017-04-15 08:16:50

použitý při těžbě(k získání rud pomocí elektřiny ze slunečních kolektorů, zbavených kyslíku a vodíku) a na konci roury by se mohly zažehnout už jen pomocné rakety, přímo na modulu, mohli by se tak dopravovat i lidé.A po doplnění paliva by se moduly mohly použít opakovaně.

Odpovědět


Re: No a co kdyby se použil stlačený plyn,

Jan Krásenský,2017-04-15 12:31:23

Kontrolní otázka: Jak dlouhá by musela být "roura", aby lidé přežili zrychlení na únikovou rychlost? (obtížnost - druhý stupeň základní školy)

Odpovědět


Re: Re: No a co kdyby se použil stlačený plyn,

Alexandr Kostka,2017-04-16 13:56:29

Pro zrcyhlení 10G mi to vyšlo na cca 31 km. Což by bylo technicky zvládnutelné, nemusí to být "pohyblivá" trubka. PS: ovšem hovoří se hlavně o nákladu. Náklad se dá zvedat "trochu" drsněji. Na YT jsou třeba krásná videa, jak startují družice na palubě modifikovaného scudu. Být tam člověk, je samozřejmě na placku, ale mašině je to jedno.

Odpovědět


Re: Re: No a co kdyby se použil stlačený plyn,

Karel Rabl,2017-04-18 15:24:10

Tak 2km za sekundu by zvládl i "větší prak" když Američtí kosmonauté to s pomocí měsíčního modulu zvládli při daleko menších množstvích paliva(cca ... kg )pomocí "malého" raketového motoru, se dokonce dostali až na oběžnou dráhu měsíce.Tak schválně jestli je to tak jednoduché jak říkáte tak mi spočítejte váhu paliva pro únikovou rychlost z měsíce kdy dva kosmonauté i s modulem váží na měsíci 1 tunu.

Odpovědět

Basketball = 12´´ railděla na kosmických lodích a sarin na hubení draků, švábů a rusů

Josef Hrncirik,2017-04-15 08:00:21

Odpovědět

Railgun.

Vlastislav Výprachtický,2017-04-15 06:38:54

V této podobě je railgun stále nedořešený, zejména kombinace mechaniky s s elmag systémem. Nesená střela vodičem je brzděna na výstupu- vodič i střelu lze integrovat,další vývoj spatřuji v úpravě linearních elmagnetů a jejich uložení. Použití pro střelbu vytěžených materiálů bych považoval zatím za předčasnou.

Odpovědět


Re: Railgun.

Josef Hrncirik,2017-04-15 08:28:55

Elon prý již klade? roury

Odpovědět

Dveře

Vojta Ondříček,2017-04-15 02:48:02

Text:"Ať se nám to líbí anebo ne, těžba surovin na Měsíci i dalších tělesech Sluneční soustavy je už za dveřmi. Otázkou už jenom zůstává, ..." jak dosáhnout těch dveří.

Si myslím, že to nebezpečí těžby mimozemských surovin až tak moc nehrozí. Na naší mamince Zemi jich máme ještě dostatek a kovy se nechají príma recyklovat. Počítám, že těžba třeba ze dna oceánů a nebo z kilometrových hloubek pevnin nemůže být nákladnější a náročnější, než odněkud z Vesmíru.

Odpovědět


Re: Dveře

Juraj Chovan,2017-04-15 09:31:42

Ako už uviedol pán Brandejs v odpovedi nižšie, pridaná hodnota v ťažbe z Mesiaca nespočíva v dovoze materiálu na pozemské stavby, ale na vesmírne stavby. Energetické náklady na vynesenie materiálu z Mesiaca sú rádovo nižšie jednak kvôli menšej gravitácii a jednak netreba prekonávať odpor atmosféry. Ďalšou pridanou hodnotou je ekologický aspekt - vďaka SpaceX síce vieme vynášať náklady lacnejšie ako v minulosti ale stále platíme cenu v podobe znečistenia ovzdušia.

Odpovědět


Re: Re: Dveře

Josef Hrncirik,2017-04-15 09:48:22

Akcionáři rádi rudy

Odpovědět


Re: Re: Dveře

Alexandr Kostka,2017-04-16 01:55:17

Určitě má smysl rudu (případně jiný materiál) vytěžit na měsíci, nechat zpracovat na stanici v prostoru beztíže a následně poslat ne zem. Víme o dost věcech, které by tam (bez vlivu gravitace, čili s dokonale rovnoměrně rozprostřeným materiálem) šly udělat. Absolutně homogenní slitiny, krastaly k laserům, polovodiče.. Ale nejde to, dokud stojí doprava kilogramu "nahoru" velké peníze. (je mi líto, ale pro korporace nějaká ekologie, nebo ochrana ovzduší naprosto nehraje roli, ty fakt zajímají jen dolary) Ověem pokud se materiál vezme z měsíce, "nahoru" vystřelí elektromagneticky, pak je to mnohem levnější. PS: ono nejde jen o tu nižší únikovou rychlost, podstatnější je absence atmosféry. nebrzdí vystřelené těleso, nezmění jeho dráhu..

Odpovědět

Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Jan Omasta,2017-04-14 23:04:37

Odpovědět


Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Jitka Molnarova,2017-04-14 23:32:35

Trefit oblast na Sahaře by nemusel být problém.

Odpovědět


Re: Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Vojta Ondříček,2017-04-15 02:40:20

A to, co by neshořelo v atmosféře by se pak hledalo a dolovalo ze země.

Ovšem problém nastane, když se kolejový dělostřelec splete ve výpočtech, nebo mu selže kanón a ta nálož nestrefí Saharu, ale třeba Prahu? Nebo Čeljabinsk???

Odpovědět


Re: Re: Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Alexandr Kostka,2017-04-16 01:06:59

Henlein v knize Měsíc je drsná milenka nechává náklad vystřelovat patřičně velkýcm elektromagnetickým katapultem naložený do malé llehké řiditelné raketky. Naprostou většinu hmotnosti tvoří náklad, "loď" je jen obal, pár malých motorků a trošička paliva aby se to dalo nasměrovat podle potřeby (a při přistání na zem to dopadlo jen z výšky pár metrů, ne jako meteor) Pokud by byl materiál z měsíce, energie ze slunce (čili oboje vlastně zadarmo) tak mi to přijde jako mnohem lepší nápad než se muset strefovat neřiditelnými kuličkami hmoty. Tam totiž podle mě opravdu hrozí to co říkáte, čili že se někdo splete o zlomek stupně a náklad poletí jinam.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Martin Smatana,2017-04-16 07:18:07

To napadlo aj mne.
1. Ako to nasmerovať? Delo by muselo byť postavené na rozhraní privrátenej a odvrátenej strany Mesiaca.
2. Ako to riadiť? Pri takých vzdialenostiach sa odchýlka niekoľko uhlových sekúnd premení na odchýlku v desiatkach kilometrov.
3. Ako to zabrzdiť, v prípade, že to doletí tam, kam to malo doletieť?

P.S.: Keď rozoberieme Mesiac, narušíme rotáciu Zeme a všetko, čo s ňou súvisí - príliv, odliv, tektoniku, magnetické pole Zeme... :D

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Alexandr Kostka,2017-04-16 14:25:24

1) dráha je vždy balistická křivka, hrozuně moc záleží kam tu střelu měsíční gravitace "ohne" a kam jí následně přitahuje země. Právě s pomocí malých a slabých motorků by opravdu mělo být možné poměrně solidně vybrat cíl. (Stylem, že v pondělí to může střílet "přímo" na zem, přostání za 24 hodin, zatímco v úterý bude dráha protáhlá elipsa, potrvá to měsíc než si zem náklad přitáhne a na vrcholu elipsy se na 10s pustí motory.


2) právě ty řídící motorky jsou podle mě nutnost. nemusí být veliké ani silné, stačí relativně nepatrný tah v patřičnou dobu.

3) nemám sebemenší představu, jak to zabrzdit "někde" ve vesmíru, ale u planety s atmosférou to žeší správný úhel vstupu do ní a následně pasivní aerodynamické prvky. Spacex používají k řízení prvního stupně taková pádla.

PS: ano, zničili bychom. Ovšem i v nejdršnějším možném případě těžby nedovedeme přemístit ani zlomek procenta hmoty, natož zničit celý měsíc.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Martin Smatana,2017-04-16 15:09:38

"Ovšem i v nejdršnějším možném případě těžby nedovedeme přemístit ani zlomek procenta hmoty, natož zničit celý měsíc."
My nie, ale naši kapitalisti to zvládnu ľavou zadnou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Florian Stanislav,2017-04-17 11:53:57

https://cs.wikipedia.org/wiki/Railgun
"Railgun (česky kolejnicové dělo nebo též elektromagnetické dělo ) je elektricky napájená střelná zbraň, která urychluje VODIVÝ projektil pomocí silného elektrického impulzu".
Článek je vystřelování rudy z Měsíce railgunem. Nevím o tom, že by ruda ( Fe2O3) byla elektricky dostatečně vodivá. I když Fe3O4 je podstatně ( více než milionkrát) vodivější jak Fe2O3.
( https://en.wikipedia.org/wiki/Iron(II,III)_oxide )
Fe3O4 se chová jako polovodič, vodivost s rostoucí teplotou by měla růst, ale při nízkých teplotách ( 10K) je velmi nízká 10^-15 /ohm^-1.cm^-1.
http://extras.springer.com/2000/978-3-540-64966-3/41d_pdf/68s05d08.pdf

Projektil raigunu je u zbraní ocelový, tedy hladký, přesně tvarovaný, pevný a dobře elektricky vodivý. Toho lze s železnou rudou těžko dosáhnout. Na Měsíci ( na neosvícené straně) by asi byl menší problém s chlazením elektricky vodivých kolejnic.

Elektromagneticky urychlená raketa s velkým nákladem vypadá rozumně, ale projektil se el.odporem zahřeje a palivo by asi vybuchlo. Projektily railgunů nemají trhavinu ( hlavně se zahřejí ve vzduchu) vysokou rychlostí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Josef Hrncirik,2017-04-20 07:27:47

Intenzivní dělostřelby jsou v Kurské magnetické anomálii běžné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Josef Hrncirik,2017-04-20 08:21:21

Kule magnetovcová nezadržitelně vtahovaná do nehomogenního magnetického pole vrazí očekávaně do závěru a způsobí přátelskou palbou collateral demages.
Ve jménu Svaté Barbary pal!
Voj.Jabůrek.

Odpovědět


Re: Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Josef Hrncirik,2017-04-15 07:43:25

A co, když čínský traktor v L2 palbu opětuje?

Odpovědět


Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Simon Brandejs,2017-04-15 06:19:56

Pochopil jsem to tak, že by materiál vytěžený z měsíce byl použit na stavby v kosmu - posílat na Zemi se ho opravdu nevyplatí, ale tahat materiál ze Země na oběžnou dráhu je náročnější než ho tam tahat z měsíce.

Odpovědět


Re: Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Milan Krnic,2017-04-15 08:08:33

Je tomu tak (dle zdrojového článku). Sci-fi :)

Odpovědět


Re: Jak by to chytali na Zemi, když by nám to tu padalo na hlavu formou meteoritu?

Josef Šoltes,2017-04-16 17:57:12

V atmosféře shoří a rozpadne se těleso o velikosti (průměru) až 200 m. Opravdu si myslíte, že by těleso o průměru 30 cm znamenalo problém?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace