Nadějná Pětka: Nejlepší známé exoplanety pro hledání cizího života  
Proxima b, GJ 1132b, trojice planet TRAPPIST-1, Kepler 186f a především nedávno objevená exoplaneta LHS 1140b. To jsou aktuální cíle astrobiologů, kteří pátrají po dalších životech ve vesmíru.

Už jsme objevili tisíce exoplanet a můžeme si být jistí, že Mléčná dráha jich je plná. Mnohé z nich jsou spálené nebo naopak mražené světy. Nejeden cizí svět ale obíhá svou hvězdu v obyvatelné zóně a má tím pádem alespoň teoretickou šanci, že se na něm může vyskytovat kapalná voda. Podle toho, co zatím víme, mohou být takových světů v naší Galaxii miliardy. A na nich má smysl hledat cizí život, který by byl z našeho pohledu představitelný. Kde bychom ale měli začít? Britský vědecky populární časopis New Scientist před pár dny sestavil Top Five nadějných exoplanet, vesměs u červených trpaslíků, kde máme naději uskutečnit největší objev v historii vědy.

 

Nově objevená planeta LHS 1140 b. Kredit: ESO/Spacering.org.
LHS1140bTIT.jpg
Nově objevená planeta LHS 1140 b. Kredit: ESO/Spacering.org. LHS1140bTIT.jpg

 

1. LHS 1140b

Na prvním místě Nadějné Pětky exoplanet se objevil nováček. Ve středu 19. dubna (2017) se svět dozvěděl o existenci exoplanety LHS 1140b a je to doopravdy pecka. Ve vzdálenosti 40 světelných let obíhá kolem červeného trpaslíka superzemě, která je 1,4krát větší a 6,6 hmotnější nežli Země. Její míry svědčí o tom, že tahle planeta je s velkou pravděpodobností kamenná. Hvězdu obíhá v těsné blízkosti, jednou za 25 dní. Jde ale o červeného trpaslíka, takže by na planetě mohly panovat podmínky příznivé pro kapalnou vodu. Proč je ale právě LHS 1140b tak slibná? Podobných planet známe desítky … Červení trpaslíci jsou sice malé, chladné a temné hvězdy, zároveň ale srší aktivitou a obvykle odpalují jednu mohutnou hvězdnou erupci za druhou. Jenže LHS 1140 je výjimečně klidný trpaslík, takže šance pro výskyt života z našeho pohledu rázem podstatně vzrostly.

 

Proxima b. Kredit: ESO/M. Kornmesser.
Proxima b. Kredit: ESO/M. Kornmesser.

 

2. Proxima b

Všichni ještě máme v živé paměti nedávné objevení Proximy b. Díky němu to už není „najdeme nějaké obyvatelné planety poblíž Země?“, ale spíše „kdy vyrazíme?“ S potenciálně obyvatelnou planetou u nejbližší hvězdy už vážně není co řešit. Ve vzdálenosti 4,2 světelných let tam máme superzemí, která oběhne hvězdu za pouhých 11 dní a přesto je v obyvatelné zóně. Proxima Centauri je ale podle všeho docela vzteklý trpaslík a zřejmě skrápí Proximu b záplavou XUV (rentgenového plus UV) záření a hvězdných vichrů. Má Proxima b magnetické pole, které by ji ochránilo? Může tam být voda a atmosféra? Je to přívětivý svět? Toť otázka.

 

Planeta GJ 1132b. Kredit: Dana Berry/MIT.
Planeta GJ 1132b. Kredit: Dana Berry/MIT.

3. GJ 1132b

U červeného trpaslíka GJ 1132, vzdáleného 39 světelných let, jsme našli superzemi o 20 procent větší a 1,6 krát hmotnější než Zemi. Obíhá velmi těsně u hvězdy, jednou za 38 hodin. Dostává 19 krát více záření od hvězdy než Země. Přesto se tahle na první pohled nehostinná planeta dostala do hledáčku exobiologů. Začátkem dubna totiž vyšlo najevo, že GJ 1132b má atmosféru obsahující vodu, čímž se stala exoplanetou s potvrzenou atmosférou, která je nejpodobnější Zemi. Planeta je zřejmě uzamčená ve vázané rotaci se hvězdou a teplota svrchní vrstvy atmosféry na přivrácené straně dosahuje teplot kolem 260 °C. Ale u povrchu planety a na odvrácené straně – kdo ví? Názory se různí. Jak takový svět funguje? Tahle planeta bude astrobiology dost zajímat.

 

Systém TRAPPIST-1. Kredit: Caltech/IPAC.
Systém TRAPPIST-1. Kredit: Caltech/IPAC.

4. Trojice planet TRAPPIST-1

Systém červeného trpaslíka TRAPPIST-1 ve vzdálenosti 40 světelných let není jen tak ledajaký. Je to fenomén. Není tam jedna planeta podobná Zemi ani dvě. Je jejich tam sedm a všechny obíhají trpaslíka mnohem blíže, než planeta Merkur Slunce. A tři z nich jsou v obyvatelné zóně – tak blízko u sebe, že by případné organimy možná mohly migrovat vesmírem z jedné planety na druhou. Pokud byste o takovém planetárním systému mluvili před 10 lety, vysmáli by se vám. Nadějné vyhlídky na cizí život poněkud snižuje fakt, že TRAPPIST-1 je dalším ukázkovým příkladem vzteklého trpaslíka, který frituje okolní vesmír zářením. Teď bude na řadě pozorování atmosfér jednotlivých planet, které snad napoví víc o podmínkách pro život v tomto podivuhodném planetárním systému.

 

Chladný svět Kepler 186f. Kredit: NASA.
Chladný svět Kepler 186f. Kredit: NASA.

5. Kepler 186f

Ve vzdálenosti asi 500 světelných let obíhá relativně velkého červeného trpaslíka Kepler 186, jehož velikost i hmotnost odpovídají zhruba polovině Slunce, planeta Kepler 186f, svými rozměry velmi blízká Zemi. Na rozdíl od výše uvedených exoplanet ale obíhá dále od hvězdy, jednou za 130 dní. Je to chladný svět, kde by mohla být na povrchu teplota kolem mínus 85 °C, tedy zhruba jako na Marsu. Jenomže tahle planeta je o dost větší než Mars a pokud je chráněna atmosférou a výkonným magnetickým štítem, tak by to tam pro život mohlo být dost zajímavé. Trpaslík je to opět dost bouřlivý, takže si případné životní formy na exoplanetě nejspíš užívají krásné a časté polární záře.


Na kterou z exoplanet červených trpaslíků byste si vsadili vy?


 

Video: Artist’s impression of a trip to the super-Earth exoplanet LHS 1140b

 

Literatura

New Scientist 19. 5. 2017, Nature 544: 333-336.

Datum: 22.04.2017
Tisk článku

Vesmírný trpaslík - Kosík Jiří
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 88 Kč
Vesmírný trpaslík
Kosík Jiří
Související články:

Brutální hvězdná erupce blízkého červeného trpaslíka     Autor: Stanislav Mihulka (03.10.2014)
U nejbližší hvězdy máme kamennou planetu v obyvatelné zóně     Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2016)
NASA hlásí bohatou sklizeň zemí u zmrzlého trpaslíka TRAPPIST-1     Autor: Stanislav Mihulka (23.02.2017)



Diskuze:

Pochybné závěry astronomů

Vladimír Bulka,2017-04-22 21:40:57

U planety s šestinásobnou hmotností Země žádný život existovat nemůže z prostého důvodu, že tato planeta zadrží svou gravitací i vodík. A vodíková atmosféra má silně redukční účinky, oxidy mění v kovy, ..., život je prakticky vyloučený. Ze Země vodík utekl a stále utíká, má svoji gravitaci právě tak, aby všechen vodík a většina helia utekly, ostatní zůstalo.
Moc lehká planeta neudrží žádnou atmosféru (typicky Měsíc, no jasně že je to malá planeta, jen se mu tak neříká) a moc těžká zase zadrží vše včetně nejlehčího vodíku, který život nedovolí. Podle hmotnosti planety lze tak zhruba usuzovat na její možnou atmosféru a možný výskyt života. Na Jupiteru i Měsíci je tak život vyloučen z uvedených důvodů, jinde v kosmu to bude stejné.

Odpovědět


Re: Pochybné závěry astronomů

Josef Hrncirik,2017-04-22 22:01:51

Na Zemi je vodíku tak akorát, vlastně hodně.
Z planet utíká asi hlavně mechanizmem slunečního větru.

Odpovědět

Definice života

stanislav vyskočil,2017-04-22 13:57:59

Jaký hledáme vlastně život na exoplanetách? Podle definice NASA, astrobiologa Carla Pilchera:"Život je chemický proces který se udržuje sám a je schopný Darwinovské evoluce"
Vše nasvědčuje tomu, že život ve vesmíru může být běžný ,ne vzácný. Biliony planet a zákon velkých čísel to umožní.
Většině vědců stačí definice, že živé organismy jsou výsledkem Darwinovské evoluce.

Evoluce hmoty je nenáhodný proces s náhodným výsledkem , mrtvý pták letí po vypočitatelné dráze ,živý pták přistane podle genetické a neurologické predispozice náhodně a nevíme kde.

Život muže být i v zárodečné fázi jenom jako proces ,ještě anorganických replikátorů tak jako začínal na zemi. Počátek života na urovni replikace je kompartmentace ,oddělení vnitřního prostoru od vnějšího a následná replikace. To může trvat i miliardy let.
Zase jakákoli umělá i přirozená inteligence na úrovní naší se nedá bez evoluce vytvořit. Musí obsahovat prvky které evolucí prošli!!!. Žádná software na PC!!

Naším zřizovatelem je proto software genomu DNA a ten je výsledek Evoluce a ten řídí nás i každou buňku.Nás tvoří jenom naše geny a ty se udržují jenom k vlastní reprodukci bez ohledu na naši vůli.
Tělo hardware, nám pronajali jenom na krátký čas se strategií udržitelného života po velkou dobu.Řídí nas pomocí bolesti, hladu, žízně, pudů, sexu a ORGASMU.
A máme definici Smyslu života na zemi.
M.Kundera: "Nesnesitelná lehkost bytí" Proto asi tolik náboženství.

Více v knížce:".... a zeptala se Hmota :Proč jsem?" vyžádejte grátis na genom123@seznam.cz

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace