Infračervená záhada: Co jsou zač tajuplné vesmírné exploze SPRITE?  
Nové heslo do slovníku: Infračervený šotek. Anglicky eSPecially Red Intermediate-luminosity Transient Event, čili SPRITE. Rozpustilé záblesky z blízkých galaxií, které lze pozorovat pouze v oblasti tepelného záření.

 

Galaxie Messier 83 na snímku teleskopu Spitzer. Kredit. NASA/JPL-Caltech.
Galaxie Messier 83 na snímku teleskopu Spitzer. Kredit. NASA/JPL-Caltech.

Jsou jako šotci z vesmíru. Zjeví se, zablesknou se tepelným zářením, tedy výhradně v infračervené oblasti spektra, a zase pohasnou, jako přízračné vesmírné bytosti. To jsou SPRITE, nedávno objevené astronomické exploze nového druhu. Události SPRITE, čili „eSPecially Red Intermediate-luminosity Transient Event“ nejsou detekovatelné ve viditelném světle a dlouho unikaly naší pozornosti.

 

Mansi Kasliwal. Kredit: Lance Hayashida/Caltech.
Mansi Kasliwal. Kredit: Lance Hayashida/Caltech.

Až v roce 2014 je objevila astronomka Mansi Kasliwal z Caltechu v kalifornské Pasadeně, když se svým týmem detailně prohledávala 190 blízkých galaxií vesmírným infračerveným dalekohledem Spitzer v rámci projektu SPIRITS (SPitzer InfraRed Intensive Transients Survey). Během prvního roku výzkumu zaznamenali celkem 14 zvláštních infračervených záblesků, které byly jasnější než novy a zároveň méně jasné než supernovy. Podivné bylo, že tyto události není možné odhalit teleskopy ve viditelné oblasti spektra, jako je například Hubbleův vesmírný dalekohled anebo pozemní teleskopy Keckovy observatoře.

 

Stan Woosley. Kredit: Jim MacKenzie / UC Santa Cruz.
Stan Woosley. Kredit: Jim MacKenzie / UC Santa Cruz.

První reakce Kasliwalové a spol. nepochybně byla: „Co to má k čertu být?“ Možných odpovědí je v tuto chvíli víc. Ze známých infračervených šotků je nejvíce prozkoumaná událost 14acj. Zdroj této události by mohl být v zářícím mračnu horkého molekulárního vodíku, které se nachází ve spirální galaxii Jižní Větrník ze souhvězdí Hydry, známé též jako Messier 83. V tomto případě by prý mohlo jít o událost ve hvězdné porodnici, ve které se těsně minuly nebo dokonce srazily dvě protohvězdy, každá o hmotnosti tak asi 10 Sluncí. Při tom by mohla vzniknout rázová vlna, která prudce ohřála okolní vodík a vytvořila tím infračervený záblesk.

Vesmírný infradalekohled Spitzer. Kredit: NASA.
Vesmírný infradalekohled Spitzer. Kredit: NASA.

 

Takový scénář si dovedeme představit. Podle Kasliwalové je ale problém v tom, že mnozí jiní infračervení šotci rozsvítili a zase pohasli rychleji, než tomu bylo v případě události 14acj. Badatelé se tudíž domnívají, že infračervení šotci nejsou všichni stejní a že asi představují více než jeden typ událostí.


Podle Stana Woosleyho z Kalifornské univerzity v Santa Cruz je to možná ještě zajímavější. Infračervení šotci by mohli být supernovy, kterým selhala roznětka (failed supernovae). To jsou masivní hvězdy, které se zhroutí bez spektakulární exploze supernovy a dost nenápadně zaniknou ve chřtánu nově vzniklé černé díry.


Chris Kochanek z Ohijské státní univerzity v Columbusu uznává, že Kasliwalová a spol. objevili něco hodně zajímavého. Jenže teď máme k dispozici jenom pár pozorování Spitzerovým infradalekohledem a dalšími teleskopy, což nestačí. Abychom mohli infračervené šotky SPRITE detailně rozkoumat a zjistit, co jsou vlastně zač, bude to chtít více času a více šotků. Kasliwalová od roku 2014 detekovala celkem 59 šotků. Všichni čekají, co najde vesmírný teleskop Jamese Webba, který se už zvolna připravuje na start.

Video: See the Sound: Transients in the Local Universe - Mansi M. Kasliwal


Literatura
New Scientist 26. 4. 2017, Astrophysical Journal online 19. 4. 2017.

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 04.05.2017
Tisk článku

Držák na karty -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 139 Kč
cena: 123 Kč
Držák na karty

Související články:

Spitzerův infradalekohled proměřil Hubbleovu konstantu     Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2012)
Vznik Saturnova měsíce v přímém přenosu     Autor: Tomáš Kohout (17.04.2014)
Obří hvězdná porodnice v centru galaktické kupy     Autor: Vladimír Pecha (11.09.2015)



Diskuze:

Failed supernovae

Pavel Psenak,2017-05-05 16:28:49

Zajímavá idea, supernova pohlcená černou dírou, která při ní vznikla.
Mám podobnou. Zadušená supernova nebo spíše jen nova při rychlém splynutí oranžového nebo červeného trpaslíka s bílým trpaslíkem. Namísto novy či supernovy a okamžitého rozmetání hvězdné hmoty do širokého okolí, by vznikl trpaslík v trpaslíkovi, kompozitní trpaslík s bílým trpaslíkem v centru. Navenek by vyšla v nějaké formě energie v síle něco mezi novou a supernovou a výsledný objekt, který by z toho vznikl by se pravděpodobně jevil jako extravagantní verze oranžového nebo červeného trpaslíka, která by mohla kromě jiného být i ultimátní továrnou na exotické transurany.

Odpovědět

Matej Havrda,2017-05-05 13:28:45

Dost možná to jsou záblesky z motorů vesmírných lodí přecházejících na warp pohon :-)

Odpovědět


Re:

Petr Kr,2017-05-05 13:43:44

Vědci se vyjadřují stručně, srozumitelně a bez smajlíků. Příště, prosím, na konci jen tečka - suché konstatování, bez posměšků nám ostatním.

Odpovědět


Re: Re:

Jiří Svejkovský,2017-05-09 07:28:38

Řekl bych, že to není smajlík, ale označení toho warpu v mimozemštině.

Odpovědět

E. T.

Tomáš Novák,2017-05-04 12:47:00

Existuje vůbec možnost, jak rozlišit případné umělé signály mimozemské civilizace od těchto "běžných" jevů?

Odpovědět


Re: E. T.

Stanislav Drábek,2017-05-04 15:19:34

A proč? Stejně žádní E.T. nejsou.

Odpovědět


Re: E. T.

Fanda Sin,2017-05-05 11:47:20

Berte to prosím pouze jako úvahu, za nic z toho nedám ruku do ohně a rád si poslechnu cizí názor a zjistím, co jsem přehlédl.

!POKUD! používají podobné technologie jako my - například modulace signálu na nosnou vlnu nějaké frekvence - toto by mělo jít detekovat. (různé změny signálu, které neodpovídají náhodnému šumu => statisticky je možné odhalit)

Pokud ale používají nějaký "úzce směrový" signál, pravděpodobně ho nikdy nezachytíme. (neprojde přes zeměkouli)

Dále mohou používat nějaký exotický druh komunikace.
Asi to je hodně sci-fi, ale například neutrina ke komunikaci by byla ideální, až na to jak je detekovat, ale předpokládám, že pokud potřebujete komunikovat na větší vzdálenosti, tak dokážete na tyto vzdálenosti i cestovat, takže je jistý předpoklad že tito E.T. jsou v poznání tisíciletí před námi a dokáží detekovat neutrina.

Komunikace "podprostorem" by asi byla nejideálnější (a velice pravděpodobně nezachytitelná), protože pokud měl pan Einstein pravdu, tak se nic nemůže pohybovat rychleji než světlo a komunikace na vzdálenosti světelných let by byla dosti nepraktická. Na odpověď od Alfa Centauri bychom si museli počkat více jak 8 let.

Odpovědět


Re: Re: E. T.

Pavel Hudecek,2017-05-05 14:02:32

Pokud používají podobné technologie jako my a vývoj směřuje podobným směrem, tak modernější komunikace stále více připomíná šum.

Co se směrovosti týče, tak zachycení nesměrové komunikace je kvůli moc malým anténám a velké vzdálenosti zcela nereálné. Šance by byla, jedině kdyby se do nás trefili něčím hrozně moc směrovým.

Odpovědět


Re: Re: Re: E. T.

Fanda Sin,2017-05-05 15:01:52

Mé pochopení skončilo někde u AM / FM modulace, dnešní "quadrature amplitude modulation" a podobné výmysly jsem trochu zaspal, děkuji za rozšíření obzoru.
Čekal bych ale i u těchto signálů nějaké statistické odchylky od šumu.

Síla signálu klesá s druhou mocninou vzdálenosti?
Takže po zapracování nových údajů - pokud je civilizace na podobném stupni vývoje jako my, pravděpodobně je nebudeme schopni zachytit.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni