Spitzerův infradalekohled proměřil Hubbleovu konstantu  
Úspěšná infračervená orbitální observatoř Spitzer pozorovala cefeidy v infračervené části spektra, kde našemu výhledu nezaclání mezihvězdný prach a zpřesnila tím data o jejich vzdálenosti. Výsledkem je nová hodnota Hubbleovy konstanty.

 

Zvětšit obrázek
Spitzer zpřesňuje vesmírné měřítko vzdáleností. Kredit: NASA/JPL-Caltech.


 

Zvětšit obrázek
Wendy Freedman. Kredit: University of Texas, Austin.

Astronom Edwin Hubble ve 20-tých letech prokázal, že se pozorovaný vesmír rozpíná, nejspíš od okamžiku, kdy před 13,7 miliardami let explodoval ve Velkém třesku. Stihlo ho za to pojmenování kosmologické konstanty, která právě rozpínání vesmíru popisuje. Na sklonku 90tých let vcelku šokovaní astrofyzici zjistili, že se vesmír nejenom rozpíná, ale i že jeho rozpínání ve skutečnosti zrychluje. Z povahy rozpínání vesmíru se stalo velké téma a přesné určení jeho rychlosti je hodně zásadní pro naše chápání rozměru vesmírů i jeho konečného osudu.


Nedávno se této kosmologické výzvy důkladně chopil Spitzerův orbitální infradalekohled. Jak jeho jméno prozrazuje, sleduje okolní vesmír v infračervené části spektra. Wendy Freedman z Observatories of the Carnegie Institution for Science v kalifornské Pasadeně společně s dalšími kolegy využila jeho infračervených pozorování k významnému zlepšení odhadu Hubbleovy konstanty a ke snížení míry nejistoty měření na 3 procenta, což je prý pro kosmologická data více než uspokojivé. Nová hodnota Hubbleovy konstanty teď tedy činí 74,3 plus mínus 2,1 kilometrů za sekundu na megaparsek. Megaparsek přitom odpovídá přibližně 3 milionům světelných let. Freedmanová si libuje, že ještě před deseti lety by nebylo příliš myslitelné najít slova „přesnost“ a „kosmologie“ v jedné větě. Časy se ale mění.


 

Zvětšit obrázek
Klasická cefeida, Delta Cephei. Kredit: Michael Richmond.

 

Zvětšit obrázek
Delta Cephei v hledáčku Spitzerova teleskopu. Kredit: NASA/JPL-Caltech/M. Marengo.

Vtip je v tom, že Spitzer v infračervených vlnových délkách lépe pozoruje slavné cefeidy, proměnné hvězdy, které se s oblibou využívají jako takzvané standardizované svíčky ke měření vzdálenosti ve vesmíru. Nesmírnou výhodou je, že jejich pozorování prakticky ihned poskytne informaci o jejich skutečné vzdálenosti. Americká astronomka Henrietta Swan Leavittová už v roce 1908 zjistila, že perioda změn záře cefeid je přímo úměrná jejich absolutní hvězdné velikosti. Ta samozřejmě klesá se vzdáleností a proto lze z jejich pozorované hvězdné velikosti odvodit, jak jsou od nás ve skutečnosti daleko. To z nich dělá poklad astrofyziků.


Freedmanová a spol. pozorovali Spitzerovým dalekohledem 10 cefeid v prostoru Mléčné dráhy a 80 cefeid v relativně blízkém Velkém Magellanově oblaku. V infračerveném světle prohlédli skrz mračna mezihvězdného prachu a plynu, která nám jinak často nepříjemně zaclánějí výhled. Díky tomu se jim povedlo přesněji změřit zdánlivou jasnost dotyčných cefeid a vylepšit tak odhad Hubbleovy konstanty. Předešlé měření konstanty měl na svědomí Hubbleův dalekohled, jehož výkon nebyl špatný, přece jenom ale pozoroval cefeidy ve viditelném světle. Michael Werner z Laboratoře tryskových pohonů NASA taktéž v Pasadeně jásá, že orbitální dalekohled Spitzer opět prokázal, jak umí dělat výtečnou vědu daleko za hranicemi, pro něž byl původně navržen. Nedávno příjemně překvapil schopností studovat atmosféry objevených exoplanet a teď se předvedl jako užitečný nástroj pro kosmologii.

 

 

Zvětšit obrázek
Delta Cephei v hledáčku Spitzerova teleskopu. Kredit: NASA/JPL-Caltech/M. Marengo.

Prameny:

JPL NASA News 3.10. 2012, Wikipedia (Hubble"s law).


 

 

 

 

Datum: 11.10.2012 04:59
Tisk článku

Související články:

Webb pozoroval dávnou, záhadnou a zcela nemožnou galaxii     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2024)
Hubbleův rozpor – jak rychle se vesmír rozpíná?     Autor: Dagmar Gregorová (09.12.2023)
Žijeme v gigantické vesmírné prázdnotě? Řešilo by to záhadu rozpínání vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (02.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu     Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Webbův teleskop je k nezastavení: Galaxie z vesmíru starého 235 milionů let     Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2022)



Diskuze:

Pro lepsi predstavu

Barak Obava,2012-10-14 17:56:15

jsem si to prepocital na nejake predstavitelnejsi cislo a pokud jsem neudelal zasadni chybu, tak to znamena, ze vzdalenost 1km se nam behem 1 dne zvetsi zhruba o velikost 2 Ångströmy.

Odpovědět

čeština

Josef Krob,2012-10-12 07:19:45

Šokovaní jsou nejen astrofyzici, ale i čtenáři dbající na pravopisnou úroveň. Prosím opravte ty řadové číslovky: ve 20. letech, na konci 90. let. Děkuji.

Odpovědět


Xavier Vomáčka,2012-10-12 13:18:38

Také mi nesedí první věta "kde našemu výhledu nezaclání mezihvězdný prach" s větou v textu "V infračerveném světle prohlédli skrz mračna mezihvězdného prachu a plynu".

Odpovědět


Re: Xaivier

Martin Plec,2012-10-12 14:23:10

Když si tu první větu přečtete celou, tak říká, že [strong]v IR světle[/strong] prach nepřekáží, i když tam je a ve viditelném světle vadí. V IR světle prachem prohlédli skrz mračna.

Odpovědět


Xavier Vomáčka,2012-10-13 14:52:17

Opravdu, neumím číst.

Odpovědět

Moc problematice nerozumím,

Slaviboj Ošćěpić,2012-10-11 13:59:11

nicméně dříve uváděná hodnota Hubleova času (inverzní hodnota zde uváděné konstanty zapsané jako frekvence) byla 13,8 mld. let, což je podezřele podobné všude uváděné hodnotě stáří vesmíru (13,7). Zde uváděné upřesnění hodnoty konstanty mi ale dává výsledek 13,1 mld. let. Je mezi oběma hodnotami opravdu nějaká souvislost, popř. povede výsledek měření k nějakým hlubším kosmologickým závěrům?

Odpovědět

konstanta vs zrychlování

Martin Plec,2012-10-11 09:04:12

V jakém smyslu se zde mluví o "konstantě", když se rozpínání zrychluje? Je Hubbleovou konstantou míněna aktuální rychlost rozpínání Vesmíru v našem vesmírném okolí? Nebo limitní rychlost rozpínání, jak ji vidíme u nejvzdálenějších galaxií ve stavu před miliardami let? Nebo je to nějaký průměr? Vůbec sdělení článku nerozumím.

Odpovědět


odpověď

Martin Plec,2012-10-11 09:29:16

Odpovím si sám:
Vzhledem k tomuhle obrázku:

http://www.astro.umd.edu/~cychen/MATLAB/ASTR121/labHubble/Hubble.jpg

soudím, že jde o aktuální rychlost rozpínání v našem okolí, protože cefeidami se nejspíš moc velké vzdálenosti (více než pár desítek megaparseků) měřit nedají.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz