Překvapení v galaxii Cygnus A: Nový objekt u supermasivní černé díry  
V nitru dlouho známé rádiové galaxie Cygnus A se najednou objevil nový objekt. Je to druhá supermasivní černá díra nebo snad neobvyklý typ supernovy?

 

Objevili jsme v nitru Cygnus A novou supermasivní černou díru? Kredit: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF.
Objevili jsme v nitru Cygnus A novou supermasivní černou díru? Kredit: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF.

Cygnus A, to je pojem. Jde o známou rádiovou galaxii ze souhvězdí Labutě, vzdálenou asi 850 milionů světelných let, která je ve skutečnosti jedním z nejsilnějších rádiových zdrojů na obloze. Cygnus A má zběsile aktivní galaktické jádro, z něhož se řítí dva krásné protilehlé výtrysky hmoty monumentální délky, která mnohokrát přesahuje velikost samotné galaxie.

 

Daniel Perley. Kredit: Liverpool John Moores University.
Daniel Perley. Kredit: Liverpool John Moores University.

Galaxii Cygnus A objevil v roce 1939 průkopník radioastronomie Grote Reber. Od té doby je to oblíbený objekt k pozorování, na který se zaměřují různé teleskopy a zařízení. Když se ale na tuhle galaxii podíval Daniel Perley z institutu Astrophysics Research Institute na britské Liverpool John Moores University se svými spolupracovníky, s pomocí radioteleskopů observatoře Very Large Array (VLA) v Novém Mexiku, tak tam nalezli něco zvláštního.


Ke svému velkému překvapení objevili poblíž galaktického jádra Cygnus A nový objekt, který není patrný na žádném z předešlých snímků této galaxie. Zároveň jde o natolik výrazný a jasný objekt, že by rozhodně měl být zachycen i dříve, pokud by tam už tehdy byl. Vše nasvědčuje tomu, že se od roku 1996, kdy byl naposledy pořízen detailní rádiový snímek Cygnus A, v této galaxii něco významného stalo.

 

Karl G. JanskyVery Large Array, Nové Mexiko. Kredit: John Fowler / Wikimedia Commons.
Karl G. JanskyVery Large Array, Nové Mexiko. Kredit: John Fowler / Wikimedia Commons.

Perley s kolegy se pak pustili do pozorování galaxie Cygnus A se sítí radioteleskopů Very Long Baseline Array (VLBA). Síť tvoří deset od sebe dost vzdálených radioteleskopů, které jsou na dálku řízené v centru Array Operations Center ve městě Socorro, Nové Mexiko. Největší vzdálenost mezi radioteleskopy této sítě je přibližně 8 600 kilometrů. Perley a spol. se snímky sítě VLBA zřetelně detekovali nový objekt u galaktického jádra Cygnus A.

 

Rádiový snímek galaxie Cygnus A na frekvenci 5Ghz. Kredit: Mhardcastle / Wikimedia Commons.
Rádiový snímek galaxie Cygnus A na frekvenci 5Ghz. Kredit: Mhardcastle / Wikimedia Commons.

V následném detektivním pátrání pak vědci ještě zjistili, že na místě nové objektu je na snímcích Hubbleho vesmírného dalekohledu a pozemní Keckovy observatoře slabě zářící infračervený objekt. Infračervení astronomové ho původně určili jako husté seskupení hvězd, ale dramatické zjasnění objektů v oblasti rádiových vln si teď žádá úplně nové vysvětlení.

Nový objekt na rádiovém snímku vpravo dole od jádra. Kredit: Perley, et al., NRAO/AUI/NSF, NASA.
Nový objekt na rádiovém snímku vpravo dole od jádra. Kredit: Perley, et al., NRAO/AUI/NSF, NASA.

 

Co by to ale mohlo být? Vzhledem k pozorovaným vlastnostem tohoto nového objektu jsou podle odborníků ve hře dvě hlavní možnosti. Buď je to divná exploze supernovy a nebo výtrysk druhé supermasivní černé díry, která se nachází poblíž galaktického centra Cygnus A. Objevený objekt ještě bude nutné pozorovat a analyzovat, ale už teď je jasné, že takto dlouho a jasně nezáří žádné známé typy supernov. Proto se badatelé kloní spíše ke druhé možnosti.


Zatím to tedy vypadá, že ve vzdálenosti asi 1 500 světelných let od galaktického jádra Cygnus A máme druhou supermasivní černou díru, která nenasytně polyká materiál ze svého okolí. Nasvědčují tomu všechny dosavadní charakteristiky objektu, které Perley a spol. zjistili. Pokud to tak skutečně je, tak jde o jednu z nejbližších dvojic paksupermasivních černých děr, jaké jsme objevili. Zřejmě jde o následek pohlcení nějaké galaxie z okolí Cygnus A a v budoucnosti zřejmě dojde k dramatickému splynutí obou supermasivních černých děr. Nová pozorování ukáží víc.

Video:  Cygnus A galaxy might have a secondary supermassive black hole



Literatura
NRAO 23. 5. 2017, Wikipedia (Cygnus A).

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 27.05.2017
Tisk článku

Mythologické dvojice, trojice a další -ice dneška - Dlask Matěj, Machovec Martin, Vácha Antonín
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 145 Kč
cena: 129 Kč
Mythologické dvojice, trojice a další -ice dneška
Dlask Matěj, Machovec Martin, Vácha Antonín
Související články:

Dvojice monstrózních černých děr těsně před apokalyptickou srážkou     Autor: Stanislav Mihulka (08.01.2015)
Poprvé jsme vystopovali zdroj rychlých rádiových záblesků. A je to překvapení!     Autor: Stanislav Mihulka (05.01.2017)
Supermasivní černá díra v kupě Fénix vyrábí hvězdy     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2017)



Diskuze:

neutrinove vysielanie

Marián M.,2017-06-01 13:15:09

ak je nejaka civilizacia vyspelejsia ako nasa, tak bude zasadne komunikovat cez neutrina, ktore maju najlepsi predpoklad prelietiet celyym vesmirom bez zmeny

Odpovědět

Iná alternatíva

Anton Matejov,2017-05-27 15:13:48

V článku sa píše...
Zatím to tedy vypadá, že ve vzdálenosti asi 1 500 světelných let od galaktického jádra Cygnus A máme druhou supermasivní černou díru, která nenasytně polyká materiál ze svého okolí. Nasvědčují tomu všechny dosavadní charakteristiky objektu...
Vychádzajú z úvah...
V následném detektivním pátrání pak vědci ještě zjistili, že na místě nové objektu je na snímcích Hubbleho vesmírného dalekohledu a pozemní Keckovy observatoře slabě zářící infračervený objekt. Infračervení astronomové ho původně určili jako husté seskupení hvězd, ale dramatické zjasnění objektů v oblasti rádiových vln si teď žádá úplně nové vysvětlení.

Aj aktivity vyspelých mimozemských civilizácii by sa mali prejavovať v rádiovom ako aj v infračervenom spektre.
Netypické zvýšenie rádiového žiarenia z našej Zeme už dorazilo k prvým hviezdam v okolí nášho Slnka. Neskôr bude narastať aj v infračervenom spektre. Veď naše veľmoci sa už čoraz viac monitorujú cez infračervené spektrum, podľa teploty. Neznamená to že teplota narastá na našej Zemi. Znamená to že väčšinou monitorujú teplotu z aktivít ľudí, z motorov ich strojov a podobne.
Z našej Zeme narastá aj neutrínové žiarenie vďaka atómových elektrárni a jadrových výskumov.
O koľko sa zvýši rádiový dosvit, dosvit v infračervenom spektre, v neutrínovom toku v našej Slnečnej sústave o takých 10 000 rokov do okolitého vesmíru, keď budeme cestovať, vyrábať, ťažiť, stavať ochranné magnetické polia v libračných bodoch a na obežných dráhach, komunikovať po celej slnečnej sústave?
Možno už budeme kolonizovať planétu u Proxima Centauri. Z energetických, časových a bezpečnostných dôvodov, ale nebudeme môcť stále cestovať medzi Proxima Centauri a Zemou. Jedine čo nám z ekonomických dôvodov ostane, zriadiť nepretržitú rádiovu linku medzi Proxima Centauri a Zemou. Nepretržite si vymieňať a dopĺnovať datábazy objavov a podobne.
Veľká neznáma je ako nám zvýši dosvit v rádiovej oblasti a infračervenom spektre stvorenie umelej inteligencie, ktoré nám už klope na dvere.

Možnosť zamerania aktivity vyspelého mimozemského života,alebo skôr federácie mimozemšťanov je rovnako pravdepodobná, ako možnosť ...
druhej supermasívnej čiernej diery, která nenasytně polyká materiál ze svého okolí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni